Když byly představeny první hry na PSP, jásal jsem nad novým Metal Gearem, i když nadšení poněkud ochlazovaly zmínky o změně konceptu oblíbeného stealth žánru na karetní tahovou strategii. Realita ukázala, že šlo o krok hodný géniů, MGA je stále jednou z nejlepších PSP her. Příjemně potěší, že se do světa tahových strategií vrhla i firma Electronic Arts a po poměrně komerčně úspěšných akčních titulech podle filmu Pán prstenů Lord of The Rings: Two Towers a Lord of The Rings: Return of The King, vytvořila tahovou strategii pro PSP. Vývojáři ovšem chtěli urvat něco originality a zkusili pozměnit zažitý systém tahových strategií, když už měli nadefinované téma. Jak tedy hra dopadla?
Z herních lokací jednoznačně vítězí doly Morie, nakonec absolutně nejkrásnější místo z dosavadních her a hlavně z filmu.
Ocitáte se v tradičním světě Pána prstenů, jak ho definoval Peter Jackson svou velkolepou trilogií. Nenajdeme tu žádné experimenty, které by ukazovaly postavy z knihy, o nichž se film nezmiňuje. Linie se drží filmových momentů, nakonec lze se divit, když součástí hry jsou filmové sekvence tak jako tomu bylo i u předchozích EA her na téma Pán prstenů? Byli by sami proti sobě, ochudit o ně tuto hru.
Co náramně potěší, je fakt, že se tentokráte nemusíte automaticky definovat jako ti hodní blboučcí hobitíci, kteří spolu s čestným Aragornem a zbytkem klaďasů bojují proti zlu. Naopak, vesele si zvolíte stranu temnoty a Sauronovy zloby a můžete půlčíkům a jejich pomahačům vyprášit kožich. Tedy filmových sekvencí, kde by zuřící skurut-hai nesli hlavu Froda Pytlíka na kopích se nedočkáte, tak daleko tvůrci nesáhli. Ne že bych Elijahu Woodovi přál něco špatného, to že umí zahrát vedle Pytlíků i sugestivního zloducha, předvedl v Sin City, ale přece jen by takováto scénka mělo něco do sebe :-).
Nerad se věnuji v recenzích technice samotného hraní, ale tady jednoduše nelze jinak. LOTR Tactics je totiž právě v oblasti hratelnosti výjimečná. Představte si, jak nadefinujete pohyb svých postav, aby se rozestavily okolo nejobtížnějšího protivníka a předáte čas nepřátelům ještě před možností provedení útoku, na který se přesouváním chystáte. Zní to bláznivě? Ale přesně takhle to v LOTR Tactics chodí a v tom je právě hlavní invence. Vypadá to zajímavě, chvílemi pěkně zběsile. Družinka se rozeběhne, aby z výhodné pozice zaútočila, když tu se zděšením sledujete, jak jí během tohoto tahu skřeti běží vstříc, nebo naopak mění svoji pozici strategickým ústupem. V okamžiku, kdy se trasy vašich a nepřátelských bijců při pohybu protnou, šup začíná boj. Ten je už klasický, navolíte si u postav způsob, tedy seknutí mečem, střelba, útočná, obranná, léčivá a další kouzla a potvrdíte. Jenže co když jste potřebovali s poraněným hrdinou ustoupit? Změnit pozici tak, abyste mohli střílet z výšky? Založili na
tom úspěch svého úderu? Pak se podrbete za uchem a zíráte, jak z pozměněné situace ven. Jasně, příšerně mě to iritovalo. Ale čím déle jsem hrál, tím větší kouzlo pro mě tenhle styl získával. Nakonec armády ve skutečné válce také táhnou současně a pokud
vynecháme extrémní situace, kdy špión prozradí chystané tažení, reagují na sebe operativně.
Hrajte za Saurona a zpráskejte hobity!
Co se snažím naznačit? Že hraní LOTR: Tactics není žádné leháro, při kterém jste pouze omezeni displejem PSP a jinak hrajete obyčejnou tahovku. Viděl jsem množství pokusů skloubit realtime a tahovou strategii, obvykle valně nedopadly. V případě strategického LOTRa záleží na každém hráči, zda bude s inovací spokojený, nebo by dal přednost zažitému bahýnku, mě tenhle nápad docela uspokojil. Konečně mi nepřátelé nepřipadají jako nešťasníci, čekající, co si na ně vymyslím.
Samozřejmě nemůžete očekávat, že se na displeji budou pohybovat desítky postav, při tomto systému tahů by to bylo na jízdenku k strýčkovi Chocholouškovi, takže počítejte s deseti bijci, přičemž samozřejmě hlavní jsou hrdinové (jo, Aragorn např.), které budete buď dostávat do bitvy přidělené, nebo si je můžete doplnit dle vlastní chuti jinými vojáky. U Helmova žlebu bych
doporučoval lučištníky, tedy pokud se rozhodnete hrát za stranu „dobra“. Z herních lokací jednoznačně vítězí doly Morie, nakonec absolutně nejkrásnější místo z dosavadních her a hlavně z filmu. Grafika je pochopitelně 3D, což v praxi znamená, že terén si můžete různě natáčet či zoomovat, což při plánování tahů výborně pomáhá. Postavy jsou detailně animované, čili vizuální dojem ze hry je excelentní. Efekty z kouzel, skvostná atmosféra, která připomíná nezapomenutelný film, ať si kdo chce co chce hanlivého o kvalitní grafice říká, u tohoto LOTRa se výpočetní síla PSP náramně hodí.
|
Co je dalším velkým plusem? Vylepšování postav. Nejenom že si můžete dokoupit co potřebujete, ale za dobře vedené bitvy jste
odměňováni postoupením do nového levelu, což samozřejmě pro další bitvy představuje velký zisk, neboť pochopitelně přituhuje, přituhuje. Dobře si volte nové schopnosti, které máte možnost se naučit, magie je holt magie a kdo umí, ten neopakuje bitvu dvacetkrát.
Díky tomu, že jde o tahy, LOTR Tactics je výbornou hrou pro chvíle strávené v autobusech, vlacích, MHD, zkrátka všude, kde potřebujete zabít tak půlhodinku času. Tolik by vám teoreticky mělo stačit na jednu misi. Za každou stranu je jich dvacet, objeví se
|
Hra přesně pro PSP
Zase další LOTRCo vytknout? Ne každému se bude líbit vylepšení tahového systému, znám lidi, které přivedl k zuřivosti. Pokud jste neměli rádi ani film Pán prstenů, pak samozřejmě další procenta atraktivity odečtěte. LOTR Tactics si ale nehraje na žádný supertitul, je to zkrátka slušně odvedená práce pro milovníky hobití a Sauronovské mytologie.
| Lord of The Rings: Tactics | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
