RECENZE: Duchařský Luigi's Mansion 3 je naprostá špička

Luigi's Mansion 3 láká nejenom na chytání duchů, ale stejnou měrou i na řešení nápaditých hádanek, souboje s bossy a radost z objevování velkého množství tajných skrýší. Odlehčené pojetí připomene původní film Krotitelé duchů.

Luigi’s Mansion (2001) byla jedna ze startovních her na konzoli GameCube a mezi fandy si vydobyla kultovní status. Je to přesně ten typ hry, která vás chytne přes zastaralou grafiku i po tolika letech. Shodou okolností se loni objevil remake na handheld 3DS, jemuž menší uhlopříčka displeje prospěla – zkrátka hra vypadá o dost lépe než na velké televizi. 

Na stejnou platformu vyšlo v roce 2013 ještě lepší pokračování Dark Moon. Luigi’s Mansion 3 na oba předchozí díly volně navazuje, základy vycházejí ze stejných mechanismů, ale bez problémů si ho užijí i naprostí nováčci. Fandy potěší různé odkazy a vtípky.

Ačkoliv v názvu hry je slovo „mansion“, tedy sídlo, tentokrát budeme prozkoumávat strašidelný hotel. Ten zpočátku nijak strašidelně nevypadá, právě naopak. Venku sluníčko, recepce svítí všemi barvami, vše je nablýskané a krásné. Mario, jeho bratr Luigi, princezna Peach a Toadi se jdou ubytovat. Jenže v noci se to stane. Nebudu zabíhat do detailů, ale hotel brzy ukáže svoji pravou, pochmurnou tvář. A na strašpytlovi Luigim je, aby opět zachránil svoje kamarády. 

Luigi’s Mansion 3

Na začátku nemá nic, brzy však objeví nový model vysavače Poltergust G-00 a ještě o něco později se na scéně zjeví známý profesor Elvin Gadd. Ten si v prostorách hotelu otevře mobilní laboratoř, která slouží jako základna. 

Spojit se sním lze i na dálku prostřednictvím komunikátoru Virtual Boo, což je vtipná narážka na Virtual Boye, z jehož neúspěchu si tvůrci trochu utahují. Pro zajímavost, v jedničce to byl Game Boy Horror a ve dvojce Dual Screem.

Trojka je z herního hlediska kombinace obou předchozích dílů. Primárním cílem je sice zachránit kamarády, ale cesta k tomu vede před hledání chybějících tlačítek ve výtahu. 

Víte, že...

• Luigi's Mansion je čtvrtá nejprodávanější hra na GameCube (3,6 milionu prodaných kusů)
• Už verze pro GameCube měla podporovat stereoskopické 3D, nicméně 3D televize nebyly příliš rozšířené a funkce se nakonec do finální verze nedostala. Původní záměr tvůrců byl realizován až v remaku na handheldu 3DS.
• Psího ducha (Polterpup) je možné v trojce pohladit. 

A co patro, to tematická úroveň zakončená bitvou s bossem. Pohybujeme se tak sice v otevřeném světě, dokončená patra jsou samozřejmě stále přístupná, ale vlastní struktura připomene i druhý díl.

Podíváme se do patra, které připomíná středověký hrad, u pyramidy zažijeme mini dobrodružství ve stylu Indiana Jonese a návštěva fitness centra skončí nápaditým soubojem na plovárně. Co se chytání duchů týče, je mnohem taktičtější a zábavnější. Nejúžasnější na hře je vyvážená kombinace akce a hádanek, kdy řešíte, jak se posunout dál, a to v prostředí, které je plné tajných skrýší a záhad.

Radost z objevování dnes asi zní jako klišé, ale nemůžu si pomoci, Luigi’s Mansion 3 je v tomto ohledu naplňující. Dobrý dojem podtrhuje interaktivita, kdy všechny možné drobné předměty jako hrnky, vázy, obrazy či záclony se při výskoku rozpohybují a lze je vysát. Téměř za vším jsou navíc ukryty kovové i papírové penízky, a to občas až v megalomanském množství.

Spokojeni budou i fandové sbírání collectibles, protože ke každému patru se váže speciální sada diamantů a k tomu se po celém hotelu hledají duchové Boo. Po dohrání hry tak zábava nemusí nutně skončit, minimálně při hledání diamantů občas objevíte i novou místnost nebo alespoň komoru. A radost z vyřešené hádanky se také počítá, ne?

Arzenál se slušně rozrostl

Slušně se rozrostl také arzenál, což znamená, že musíte myslet na víc věcí. Základní mechanismus chytání duchů spočívá v tom, že je třeba je nejprve oslepit zábleskem z baterky a teprve posléze vysát. Zápas probíhá tak, že se snažíte páčkou manévrovat v protilehlém směru, než duch utíká. 

Novinkou je možnost mlátit při tom s duchem o zem, což nejenom dobře vypadá, ale zároveň si tím hlídáme prostor plný dalších otrapů. Duchů je více typů, navíc mohou mít například brýle, kvůli nimž ignorují záblesk z baterky a podobně. Na každého tak musíte vymyslet postup. Vrcholem jsou pak vynikající souboje s bossy, které plně využívají vašeho arzenálu. Nejsou ani moc těžké, když zjistíte, jak na ně. A o tom to je.

Vysavač zvládá nejenom vysávat, ale i foukat, a když se na vybraných místech připojí ke speciálnímu supervýkonnému zdroji napětí, budou se bortit celé scény. To je hodně cool. Často přijde na řadu i temné světlo, které odhalí tajná místa. Posvítíte si jím třeba na prázdnou stěnu a hele, ony tam jsou vlastně dveře.

Luigi's Mansion 3

Další novinkou je vystřelovací přísavka. Jednoduše zamíříte, vystřelíte ji a posléze začnete její konec vysávat. Tím odstraníte, povalíte či otevřete různé předměty či skrýše, ale využití najde i v bitvách s duchy a s bossy.

Největší novinkou, která výrazně rozšiřuje způsob, jak se Luigi’s Mansion 3 hraje, je nová postava. Jmenuje se Gooigi a je to zelený klon Luigiho. Přivoláte ho tlačítkem, ale celou hru můžete projít i v lokální kooperaci třeba s dalším členem rodiny nebo kámošem. Gooigi má několik zvláštností. Kromě toho, že je nepřirozeně zelený, se protáhne mřížemi a trubkami. Vadí mu ovšem voda, v níž se rozpustí. 

Ačkoliv má své životy, když „zmizí“, stačí ho bez postihu znovu přivolat. Jinak zastane co se vysávání a osvětlování týče všechny činnosti jako Luigi. Jen pro pořádek, Gooigi není přístupný hned, to by nedávalo po příběhové stránce smysl, ale objeví se prakticky na začátku hry. Gooigiho ovšem budete využívat i při hraní sólo, protože některé akce je třeba načasovat nebo jednoduše provést ve dvou. Sám jsem odehrál skoro celou hru v kooperaci. Jednak je to větší zábava a jak se říká, víc hlav víc ví. Navíc hráč za Gooigiho může být trochu lama, což mi přijde jako ideální řešení.

V Luigi’s Mansion 3 hlásí návrat multiplayerový mód ScareScraper, který lze hrát v osmi lidech lokálně i online. Hráči v něm kooperují a snaží se v každém patře splnit dané podmínky dříve, než vyprší čas. Posléze se přesouvají do dalšího patra. Komunikace probíhá přes několik předem připravených hlášek, takže když vás například připlácnou dveře ke zdi, můžete dát vědět ostatním, že potřebujete pomoct.

Lokálně jsou k dispozici tři hříčky. Coin Floating se odehrává v hotelovém bazénu, kdy hráči sedí na nafukovacích kachničkách a snaží se sesbírat co nejvíc mincí. Háček je v tom, že do bazénku padají bomby. A ten, koho zasáhnou, přijde o všechny mince a na okraji bazénu si musí znovu nafouknout kachničku.

Luigi's Mansion na GameCube + figurka Amiibo

Luigi's Mansion na Gamecube + figurka Amiibo

V Cannon Barrage sbíráte bomby, které umísťujete do děla, s nímž se posléze snažíte zasáhnout cíl. Týmy jsou dva a trik je v tom, že dělové koule si můžete, respektive musíte krást. Ghost Hunt se odehrává na hřbitově a cílem je získat za chytání duchů více bodů než druhý tým. Musíte se tak zaměřit na duchy, za které je nejvíc bodů.

Hříčky jsou jednoduché, přístupné a pro hraní u jedné televize řekl bych ideální. Právě zde vynikne záškodnictví, na nějž mohou protihráči okamžitě reagovat. Vnímám je jako příjemný bonus k povedenému příběhovému režimu.

Prozatím jsem nekritizoval, což je i můj záměr, protože Luigi’s Mansion 3 do puntíku splnil vše, co jsem očekával. Vadila mi vlastně jen jedna věc. Zatímco jednička je strašidelné sídlo, v němž najdeme zahradu, taneční sál či kuchyni, hotel nepůsobí vůbec jako hotel. Zpočátku ano, ale když pak vidíte, že jedno patro se táhne nahoru, v dalším je pyramida pod širým nebem či pirátská zátoka, úplně se vytratil dojem nějaké celistvosti. 

Ano, můžeme říci, že je to přeci strašidelný hotel a je to daň za potřebnou rozmanitost, nicméně to nemění nic na faktu, že mi určitá ukotvenost tentokrát trochu chyběla. Škoda také, že některá patra jsou celkem krátká. Na druhou stranu životnost hry je slušná: s trochou prozkoumávání navíc jsem se dostal na 19 hodin a pár minut.

Luigi’s Mansion 3 je fantastická hra. Ne revoluční, ale rozšířená v těch správných směrech a výborně vyvážená co se herní náplně týče. Splnila až na výše zmíněné vše, co jsem od ní očekával. Zpětně musím obdivovat některé nápaditě navržené hádanky či bossy. Pokud vás bavily předchozí díly, nebo jsem vás alespoň trochu navnadil, berte.