MadWorld – chybí jen hodinky s krvotryskem

Herní brutalita s MadWorldem překročila hranice dobrého vkusu. Jenže hra je vkusná až až.

MadWorld

„A až si budete vybírat nějakou konzoli pro potomky, tak pamatujte, že Nintendo je pro děti!“. No dobře, tahle věta možná v minulých letech platila za bernou minci, ale japonský gigant si je již dlouhou dobu moc dobře vědom, že i on potřebuje hry pro odrostlejší hráče. MadWorld je však titulem, u kterého si člověk říká: „Jak tohle mohlo Nintendo pustit na svou konzoli?“, respektive „Jak vůbec mohl tohle někdo někam pustit?“.

Když mi bylo kolem dvanácti let a začínal jsem se zajímat o svět kolem sebe, tak vrcholem násilí byl průstřel hlavy v černobílé televizi. Jasně, dnes je to slabota, ale tehdy to bylo něco, to byl hardcore! Ve škole jsme pak rozebírali, jak to bylo krutý a kdo se z toho podělal a kdo ne. Kdybychom tehdy měli Wii, MadWorld a klidně i černobílou televizi, tak bychom potřebovali asi pleny.

Jakmile nasbíráte dostatečný počet bodů, tak se vám odemknou bonusy jako zbraně nebo drogy.

MadWorld přichází s takovou dávkou brutality, že i otrlým povylezou oční bulvy o něco blíže k obrazovce. Při prvních minutách mě napadalo jediné – tahle hra se nikdy nesmí dostat do rukou žádnému dítěti. Explicitní násilí je z počátku opravdu šokující. Usekané končetiny, hlava propíchnutá dopravní značkou, těla rozdrcená na krvavou směs, prostě děs.Po několika minutách hraní si však na herní zpracování násilí zvyknete a zjistíte, že tady je spíše v absurdní formě. Něco jako Jacksonův Braindead. Tak krvavé, až neodolatelně vtipné.

Za hrou stojí odpadlíci ze studia Clover, kteří přinesli nejstylovější hry poslední doby Viewtiful Joe a Okami. Jejich nové studio Platinum Games ale pokračuje v tradici, takže ani u MadWorldu nepřijdou jejich fanoušci zkrátka. Jak jste si již z okolních screenů všimli, tak stylovost říká hře „Pane!“.

MadWorld je totální zběsilostí, takže žánrově nemůže spadat nikam jinam, než ke zběsilým akcím. Příběh zavede hlavního hrdinu Jacka do brutální soutěže budoucnosti. Jeho úkolem je zmasakrovat vše živé i polomrtvé tak, aby to co nejvíce zaujalo televizní diváky. Klišé? Jasně, jenže tady o to nejde. Zpracování celé soutěže je natolik osobité, že na všechno ostatní kašlete.

Jack je se svým úkolem smířen a taky je na něj setsakramentsky dobře vybaven. Motorovou pilu si totiž k ruce nepřipevníte jen tak omylem. Jak svou zbraň používat, ví Jack moc dobře. A nejenom ji. Hlavní náplní každého kola je totiž získat co nejvíce bodů a ty nelze dostat, pokud si ruce nezašpiníte krví.

Se samotnou motorovkou lze vytvořit spoustu kombinací, ale pouze s ní byste si prostě nevystačili. Naštěstí jsou po ruce vždy bedny, drtičky železa, již zmiňované dopravní značky a podobně. Kreativní brutalita je tak vítána i žádána zároveň.

A jakmile nasbíráte dostatečný počet bodů, tak se vám odemknou bonusy jako zbraně nebo drogy.Náčiní jako baseballová pálka se zabodanými hřebíky nebo nože jsou skvělými prostředy na likvidování punkáčů a práce je s nimi i zábavnější. Drogy samozřejmě slouží k uzdravování. K čemu také jinému, že?

MadWorld je atmosférická šupa, které nechybí akce, krev ani hlášky.

Celé levely jsou plné nejrůznějších obřích sekáčků, velkých ventilátorů, rozžhavených trysek či dalších pomocníků, kteří vám ve vašem úsilí ochotně pomohou. Základem je vytvořit co nejbrutálnější kreace, které diváci ocení. A jakmile budete dostatečně brutální, tak se jde na bosse. Souboje s nimi jsou výborné, nápadité a bůhví, co ještě dalšího v pozitivním slova smyslu. Často také dojde na stylové sekvence, do kterých budete muset zasáhnout.

Souboje jsou svižné a ihned vás chytí. Nemalou zásluhu na tom mají pánové wiimote a nunchuk. Upřímně, znáte někoho, koho by nebavilo sekat lidi za pomoci motorové pily vlastní rukou? Tedy v herní podobě samozřejmě. U MadWorldu se nejednou zpotíte a několikrát i pěkně zadýcháte. Jeho hraní je na fyzickou stránku opravdu náročné a bicepsy dostanou, co proto.

Abyste však nenabyli dojmu, že budete pořád pobíhat po levelech a zabíjet. To v žádném případě ne! Ve hře jsou totiž přítomny levely, ve kterých se projedete na motorce, takže budete jezdit a zabíjet. Bomba, ne?

Téměř v každém kole dojde i na speciální krvavou výzvu. V té se můžete zúčastnit zvrhlých her černého barona, který je černý a také pěkně zvrhlý. Jeho vystoupení patří k tomu nejvtipnějšímu, co ve hře zažijete. Baron je totiž pasák a jeho, ehm, „ovce“ si nenechají jen tak něco líbit.

U každého intra výzvy jsem prostě musel vyprsknout smíchy. Hry jsou to klasické a zahrajete si při nich například šipky. Akorát bude jen terč o něco větší a namísto šipek budete používat živá lidská těla. Takovýchto her je tu několik a jejich princip nemá smysl prozrazovat, protože byste přišli o mnohá překvapení.

MadWorld je zkrátka atmosférická šupa, které nechybí akce, krev a do třetice všeho dobrého i hlášky. Těmi skóruje Jack, pasák černý baron i dvojice komentátorů.Překvapeni? A proč? Jedná se přece o jakýsi sport budoucnosti a ten potřebuje stejně jako fotbal, hokej nebo vodní koňské pólo komentátory. Naše dvojka se sice trošku opakuje, ale jinak hláškuje jak na běžícím pásu, a to až do závěrečných titulků. Ušetřen nebude nikdo – ženy, opilci ani fašisti.

Ale abychom jen nechválili, tak i MadWorld trpí několika neduhy. Tím hlavním je jeho herní doba. Sice je sranda si hru projít znovu s katanou a dvěma motorovými pilami, ale takový odvaz jako napoprvé to prostě není.Kamera je občas taky pěkně k ničemu. Lze ji totiž jen centrovat a ne s ní libovolně otáčet.

MadWorld hýří barvami

Na první pohled se může zdát, že je MadWorld černobílou hrou. Na druhý pohled se může zdát, že stejně jako v Schindlerově seznamu se zde objeví i červená. Jenže barev je zde opravdu více. I když nedisponuje MadWorld celou škálou duhy, tak zde najdete celkem pět barev.

Černá – Slouží stejně jako bílá k základním vizuálním potřebám hry.
Bílá – Slouží stejně jako černá k základním vizuálním potřebám hry.
Žlutá – S ní jsou znázorněny některé texty, stejně jako citoslovce.
Červená – Ta tu slouží primárně ke znázornění hektolitrů krve, takže si jí užijete opravdu hodně. I s ní jsou ale napsány některé nápisy.
Tyrkysová – Tato nezvyklá barva je ve hře celkem vzácná. I ona zastupuje krev, ale tu, která patří mimozemšťanům.

Multiplayer pak vyloženě hanit nejde, ale je tu spíš do počtu a hlavně aby se neřeklo. Hrát lze totiž jen vybrané baronovy výzvy, což je sranda, ale ne taková, jako kdybyste řezničili s kámošem online, jako za starých dobrých časů, například ve Streets of Rage.

To hlavní, co mě na MadWorldu ihned uchvátilo, bylo jeho neuvěřitelné vizuální zpracování. To jsou takové orgie pro hráčské oči, že je snad ani nelze popsat slovy. Jasně, stylově to člověku nemusí ihned sednout, ale tohle je něco, s čím se my hráči na rozdíl od filmových diváků nesetkáváme často. Respektive skoro vůbec.

Černobílý základ doplněný několika dalšími barvami dělá ze hry velmi nápaditý a vizuálně propracovaný kousek. Od komiksů si hra vypůjčuje citoslovce, která ztvárňuje na obrazovce psanou formou. Pokud jste hráli XIII, tak jistě víte, o čem je řeč. O vizuální podobě hry by bylo snadné napsat i slohovou i diplomovou práci, ale je to zbytečné. Pokud se vám totiž hra líbí, tak si ji zahrajte a budete očima hltat to, co jinde neuvidíte.