Kdybych si musel někdy vybrat jedinou hru, se kterou bych měl dožít zbytek života na pustém ostrově, asi bych se nemusel příliš dlouho rozmýšlet. Byl by to Tetris v libovolné dostupné verzi. Původní Pajitnovova idea byla už předvedena snad na všech platformách již v tolika variacích a klonech, že se zde jen těžko u nového titulu najde něco originálního. I přesto každý nový Tetris radostně zkouším, hnán naivní nadějí na překonání mých tří dosud nedostižných model - multiplayerového Tetrinetu, Fukova stolevelového Tetris 2, a TetrisDX pro GBC. A tak se i u Magical Tetris Challenge (dále MTC) ptám - co nového autoři vymysleli, aby stálo za to si hru koupit?
Prozradím trochu předem - je toho dost. MTC obsahuje celkem sedm variant hry. Tři od začátku (Standard, UpDown, Magical), jednu pouze pro multiplayer po kabelu (Harmony), a tři skryté (Signal, Towering a Target). Skryté varianty je nutno nejprve aktivovat úspěšným dohráním Quest modu hry - Tetris Coin Rally. No, a teď přichází nepříjemná chvíle, kdy už dále nemohu skrývat jednu z vlastností hry. Hned od prvního spuštění je jasně vidět, že pro tuto hru získal Capcom licenci Disney. Animáci všeho druhu se ve hře jen hemží, a cílová věková skupina hráčů MTC se tak nezadržitelně sune dolů, kamsi k desetileté hranici. Ať již budete hrát Quest, po kabelu nebo single hru, vždy si budete muset vybrat jednoho z Disneyových hrdinů, kterého vy budete ovládat, a on vám na oplátku bude radit při hře. Od začátku jsou přístupní Mickey, Minnie, Donald a Goofy, další postavy lze získat neustálým dohráváním Questu i poté, co už jste si aktivovali všechny tři skryté varianty. Není nutné se nijak nervovat - na samotnou hru výběr postavy nemá vliv (ještě aby), takže jde jen o animace v pravém dolním rohu, o kterých ještě bude řeč.
Ale
zpět k Tetris Coin Rally. Po nezbytné volbě vašeho dětského idolu (Goofy rulez) se
stáváte účastníkem závodu, kde musíte v co nejkratší době shromáždit šest
mincí, a vrátit se s nimi jako první do cíle. Hra v této chvíli vzdáleně
připomíná klasické gameboyácké RPG hry. Pohybujete se po mapě, a bušením na
různé kanály, poštovní schránky, popelnice, lampy, příbytky jiných animáků či
jejich tělesné schránky vyvoláváte Tetrisové souboje, kde vítěz poraženému bere
jednu z jeho mincí. Bušení na některé předměty vyvolá pouze různé více či
méně chytré rady (kde je která mince apod). Ve hře je mnohem více mincí, než vy
máte za úkol získat, a jelikož málokdy víte předem číslo mince, o kterou se bude
bojovat, častokrát se na konci patnáctiminutového úspěšného souboje skrývá jen
lakonické "Sorry, you don't need this coin...". Někteří drzí
animáci dokonce nemají nic - Chip a Dale mají třeba vždy dohromady jen jednu minci,
tři synovci Strýčka Skrblíka (Huey, Duey a Luey - fakt netuším jak se jmenujou v
češtině :-) ) dokonce dohromady taky jen jednu. Rozhazovačnej strejda se nezapře.
Informace z popelnic a lamp tak může být docela důležitá, protože šetří čas o
zbytečné bitvy. A o čas tu překvapivě jde na prvním místě, protože nic tak
nenaštve, jako být předběhnut těsně pitomým Petem, když už máte všechny mince
pohromadě... V kterékoliv chvíli se můžete stiskem SELECT podívat jaké mince už
máte, a jaké ještě potřebujete. Pokud vám chybí poslední mince, lze místo ní
použít "žolíka", který se dá získat vítězstvím v Target Tetrisu na
ostrově uplně vpravo dole.
Při každém novém závodě se náhodně určí mince, které máte sehnat, a také se
pochopitelně změní umístění mincí na mapě. To zajišťuje, že hra není vždy
úplně stejná, a rychle neomrzí. Mapa samotná ale stejná zůstává, a po pár hrách
už každý ví, kde asi tak může co najít. I přesto je Rally dobrý nápad, který je
bohužel poněkud zastíněn faktem, že ji musím absolvovat abych se dostal k těm
nejlepším, skrytým variantám hry. Nemám rád když něco musím.
Když třikrát úspěšně dokončíte Rally, máte konečně k dispozici
všech šest singleplayer her:
Standard - k tomu asi není co dodat, prostě úplně obyčejný Tetris.
Navíc je zde pouze to, s čím se setkáte i ve všech dalších variantách hry - v
pravém dolním rohu se neustále pitvoří vámi vybraný animák. Ukazuje do hracího
pole s výmluvným šklebem na vaší neschopnost, lomí rukama a klepe se strachy když
se hradba cihliček vyšplhá nebezpečně vysoko k hornímu okraji, a radostně skáče a
tleská když vyhrajete. Pokud si ho nechcete všímat, zvolte nejtěžší obtížnost -
nebude na to čas... :-) Mimochodem z uspořádání herní plochy, společného všem
hrám, je jasně vidět, že MTC je určen spíše pro začátečníky - mřížka z
teček po celé obrazovce hodně pomáhá od nechtěných přehmatů.
UpDown - celkem obvyklý mód souboje s neviditelným protivníkem. Za
vaše vybourané řady naskakuje bordel na jeho hracím poli (prezentováno ukazatelem
výšky jeho zdi na levém okraji obrazovky), a pochopitelně i naopak. Bohužel z
jakéhosi nepochopitelného důvodu jsou přidané řádky všechny stejné, takže
občas to paradoxne spíš pomáhá (viz obrázek který tu snad někde nalevo je). Díky
této zvláštnosti se mi UpDown naprosto znechutil.
Signal - nejspíš nejoriginálnější nápad hry. Spodní dva řádky
hrací plochy zabírají různobarevná (no, modrá a červená, na nejtěžší úroveň
ještě oranžová) světélka. Ten dolní je vzor, a pokud se vám podaří v
horním dosáhnout stejného pořadí světel, vyhráváte. Barva světla se mění pouze
při vybourání celého řádku, a to jen ve sloupci, kam byla vložena poslední
tetrisová kostka. Je tedy nutné vybourávat řádky plánovitě, a nikoliv živelně a
náhodně. Pokud je řádek odbourán ve sloupci, kde již má světélko správnou barvu,
zase se pochopitelně barva změní. Doufám, že to neříkám moc zmateně - a že jsem
nikoho neodradil, protože Signal je velmi zábavný, především díky nutnosti zcela
změnit obvyklou herní strategii.
Magical - totéž so UpDown, ale za vybourané řady se
protivníkovi místo dalších řádek přidávají do fronty "netetrisové" (z
více než čtyřech dílů) kostky, mnohdy dosti neobvyklých rozměrů a tvarů. Fronta
těhle zvláštností se zobrazuje nahoře na obrazovce. Různá téčka, účka či rohy
už asi každý viděl v jiných Tetris klonech, ale zdejší velekostku čtyři krát
čtyři určitě ještě ne... A můžu vám zaručit, že ta se jen tak někam nehodi...
:-) Čím víc toho vybouráte najednou, tím horší tvary a tím víc kostek soupeř
dostane. Pozor - pokud ale on i přes veškerou vaši snahu další kostkou vybourá více
řádek než vy, celou frontu čekajících patvarů vám vrací. Docela zábavné.
Towering - klasický tetris, kdy ovšem odspodu neustále
přibývají další řady se šedými bloky. Tentokrát naštěstí nikoliv stále
stejnými, jako v UpDown. Pokud se vám daří přežít celou takto se vysunující věž
(postup je vidět na sloupci vlevo), na konci se objevi blok s klíčovou dírkou.
Odbourejte ho a vyhráváte.
Harmony - pouze pro multiplayer po kabelu. Oba hráči hrajou v podstatě
klasický tetris, ale pokud jeden odbourá řádek, nezmizí mu dokud jeho partner
neodbourá svůj. Super nápad, je to zábavné a člověk si od srdce zanadává na
partnerovu neschopnost. :-)
Target - vhodné pro chvíle, kdy se raději než masáži obou palců
hodláte věnovat masáži mozku. Svého vlastního pochopitelně. Je to vítané
zpestření hry, 150 připravených puzzlů vám určitě nějaký čas zabere, byť těch
prvních 50 (easy level) je opravdu velice snadných. Na začátku každého levelu si
můžete předem prohlédnou hrací plochu, i všechny tetrisy, které na ní budete mít
k dispozici v předem určeném pořadí. Bohužel poměrně nepochopitelně není
přístup ke každému jednotlivému levelu zabezpečen přes heslo, takže musíte vždy
začínat hru od prvního, padesátéhoprvního či stoprvního puzzle. Autoři zřejmě
předpokládali, že když budu chtít kamarádovi ukázat, jak si nevím rady se
stodvacátým levelem, rád kvůli tomu vždycky znovu projdu těch prvních
devatenáct... :-((
Všechny varianty hry si lze zkusit ve třech stupních obtížnosti. Lehká je zjevně určena k tomu, aby bylo možno co nejrychleji dokončit Quest :-), případně pro hráče, kteří vidí Tetris poprvé. Střední je pro většinu ostatních, a Těžká pro veterány Tetrinetových klání. Sympatické je, že přestože na nejtěžší úroveň hra opravdu velmi brzo zrychlí zhruba na maximální rychlost, kterou LCD display dokáže zobrazit (tzv. žíznivá čára), pokud se vám podaří asi půl minuty odolat, zase se všechno pěkně znatelně zpomalí. Pravda, většinou už jste stejně v pr... problémech, ale ten pocit přežití je příjemný... :-)
MTC funguje pouze na barevném Gameboyi, a tomu odpovídá i grafika. Na tetrisových
kostkách sice není moc co vykreslovat, ale všichni animáci jsou opravdu pěkní, a
grafika nezaostává za obvyklým standardem ani v "RPG" části.
Ozvučení je docela příjemným překvapením. Motivy sice nejsou nijak úžasné,
takže si je určitě nebudete pískat ráno při snídani, ale při hře samotné se
hudba mění v závislosti na tom, jak vysoko zrovna hrajete. Od pomalého motivu při
prázdné obrazovce, přes ještě pohodovou část při hře v půlce obrazovky, až po
ukrutné zrychlení pokud se trápíte těsně před smrtí. Opravdu jsem si moc rád
zvykl, že když se dostanu z krize, pištící reproduktor mne na to upozorní dříve,
než mi to samotnému dojde... :-)
Kdybych měl na závěr rozhodnout, jestli je na GBC lepší Magical Tetris Challenge nebo TetrisDX, nebylo by to jednoduché. Obě hry jsou výborné, a každá zaručuje dostatek zábavy. Ale jakkoliv se mi MTC líbí - koupil bych si raději TetrisDX. Částečně kvůli tomu, že MTC narozdíl od TetrisDX přece jen nemá tak vybalancovanou obtížnost, aby bylo možné hrát jednu hru desítky minut nějakou velmi slušnou rychlostí. A částečně pochopitelně hraje roli i to, že pokud vám zrovna není méně než patnáct, nemuselo by být právě bezpečné být přistižen s Mickey Mousem zmítajícím se na displayi. Mě se to stalo, a nepřál bych vám slyšet ten smích a výhrůžky jakéže to pěkné tématické dary najdu o Vánocích pod jedličkou, když mám takové koníčky...
Plus:
- tři save sloty (v pruběhu Rally se ukládá klávesou START)
- 7 variant Tetrisu
- multiplayer po kabelu
Minus:
- nutnost aktivace skrytých modů hry v Questu
- nepovedený UpDown
- v Targetu chybí přístup heslem k libovolnému puzzle
- občas nepřesnosti při ovládání ve vyšších rychlostech hry
- hiscore se sice ukládá, ale mohlo by si pamatovat více údajů