"Cash byl hajzl už vod jaktěživa. Ale v zásadě za to ani nemoh. Prostě mu to v tý hlavě nikdy nechroustalo tak, aby mu došlo, že dyž bude ve škole spolužačku mlátit do korzetu, co nosila na křivý záda, a vysírat na ni hlášky vo želvách ninja, že se tomu sice budem všici tlemit jak pominutý, ale to samý budem dělat, i dyž mu pak úča vynadala, vyfackala ho a eště mu potom udělala pěknej bordel doma. Byl to prostě takovej menší kretén, kerýho sme měli rádi jenom proto, že s ním místama byla sranda a taky proto, že uměl rychle běhat a hrát dobře fóčus, takže sme ho dycky brali na školní turnaje, kerý nám vlastně vyhrával. No jo, jenomže my sme z toho časem vyrostli. Von ne.
Takže se není co divit, dyž se během pár let dostal do krimu za to, že kdesi zmasakroval ňáký negry nebo co. Musel toho ale na triku mít docela fest, páč mu za to přiklepli jedno eletricky vyhřejvaný křeslo. Docela sranda, ne? A nejvěčí prdel na tom je, že to byl teprvá začátek. Šéfiku, dva jedniky tajdle na mladýho pána.
Si čeče vem, že ho ňákou dobu už sledoval jeden úchyl, co se menoval tak pitomě, že si na to teď ani nemůžu vzpomenout. To je ale jedno. A von prostě z toho křesla jaxi Cashe dostal, jenom proto, aby s ním moh natočit dost úchylný videa. Esis někdy viděl ten film vosum milimetrů, tak přesně vo to tady šlo. Ten zazobanej kretén vyhodil Cashe někdě v ňákým
skladišti nebo co to bylo, no vono to spíš vypadalo, jako dyby si někde postavil kus města, teda spíš takovej bordel podobnej městu. No ale taky tam na něj nasadil bandu totálně vygumovanejch dementů, kerý měli za úkol Cashe sejmout. Tím pádem teda Cash měl za úkol sejmout je. No fpoctatě mu ani nic nezbejvalo, esi to teda chtěl ňák přežít nebo co. No možná taky Cash hovno chápal v jakejch je sračkách, si možná myslel, že si z něho někdo dělá prdel nebo co. No to je teď jedno. Hlavní je, že tamten pitomec měl všude rozmístěný průmyslový kamery a všecky ty krváky si natáčel. Hned zkraje dal eště Cashovi na ucho takový to malý sluchátko, aby na něj moh hulákat a buzerovat ho, co dělá blbě a jak to má udělat příště. Docela perverz co?"
"Mno."
"Šefé, dva jedniky a dva rumiky tajdle na mladýho."
"Takže Cash teda vyběh do toho bordelu, co ho tam vysadili a koukal teda se votamcaď co nejrychlejc zdejchnout. Z pouličních rvaček byl docela zocelenej a věděl teda co a jak, ale ty hovada, co ho tam naháněly, rozhodně nebyly žádný čajíčci. Dyž teda Cash zistil, že má jakž takž šanci si to na férovku rozdat na pěsti s jedním tím pitomcem, a že dyž mu přiběhne na pomoc ňákej jinej kretén, tak je to docela v řiti, začínalo mu bejt jasný, že se to tady asi docela protáhne. Měl sice po ruce malej a divnej postsovětskej radar, na kerým zhruba viděl,
kde je kdo, ale ten fungoval stejně dost nepředvídatelně, takže se nakonec musel stejně sám pomalu ploužit kolem zdí a rohů a opatrně vykukovat, esi tam na něj někdo nečíhá. A hodně škodolibý teda bylo, že se mu každej nepřátelskej kretén na tom radaru vobjevil až tehdá, dyž ho Cash někde sám zahlíd, nebo třeba přes zeď zaslech. A dyž pak chvíli zůstal někde vyčkávat a checkovat situaci, dost často mu ty lovci vylezli z dohledu i doslechu a Cash zasejc věděl prdlajs. Musel teda furt někam chodit, hledat nový a lepčí skrýše, aby měl situaci aspoň částečně pod kontrolou. Nehledě na to, že dyž se na delší dobu někde zastavil, tak mu do ucha začlo řvát to zemědělský hovado, že chce, do prdele, vidět zabíjení a krev, a nehodlá čumět na Cashe jaxe tam kdesi schovává ve stínu a že dyž se nasere, tak těm lovcům klidně nahlásí, kde se Cash zrovna schovává, takže ať si teda vybere. A chlastej, zaostáváš. Eště jednu rundu."
"Ne, děkuji, já si už nedám."
"Nekecej a klop to tam, šak si to platíš sám ne?"
"No, ... právě."
"Ale to by to nebyl Cash, aby házel flintu do prosa. Po prvním pěstním souboji teda zistil, že takhle se asi na svobodu neprobije, tak na to šel trochu víc takticky. Kousek vedle tam našel igelitovej pytlík, kerej se nakonec ukázal jako pekelně důležitej. Zpoza rohu si teda vyčíhal, až se ten hlídající kretén votočí zády, pomalu se k němu připlížil zezadu a igelitku mu narval
na palici. A pak už jenom zkušeně škrtil, dusil a vůbec. A zrovna todle si ten úchylnej rejža nazoomoval do naprostýho detailu, takžes Cashovi civěl do xichtu a viděl, jak před sebou morduje chlapa, co se snaží nějak vykroutit, ale čím víc sebou cukal, tím víc vzduchu si vydejchal, takže za chvilku bylo hotovo. To samý v bledě růžovým se pak stalo, dyž Cash našel kus drátu. Dyž sem to viděl poprvý, tak mi toho blbce, co měl původně Cashe zlikvidovat, bylo i trochu líto. A hlavně sem teda nevěděl, esi se z toho poseru, nebo si ze mě někdo dělá srandu. Si přectav, že by sis pustil video a tam hned zkraje viděl, jak někdo někoho dusí. Nebo pak škrtí drátem. Chlap, vole, napůl uškrcenej, napůl podřezanej, krev cáká až na kameru, no total chlív. Řeknu ti, že to je fakt jenom pro silnější povahy. Ale dá se na to časem zvyknout. Paxe proti tomu už nějak jakože obrníš a bereš to jako samozřejmost. Dokud se teda Cash nedopracuje do oblasti, kde proti němu stojí ňákej gang s mačetama. To až pak prvního mamrda vodkrágloval a sebral mu tu mačetu, to se teprvá začly dít věci. Je to v už relativně pokročilejší fázi hry, takže už i Cash je docela vobušenej a jen tak něco ho nerozhází. Zkušeně se tak za ňákýho rastamana připlížil, jedno bodnutí do ledvin a dyž se ten ubožák podlomil v kolenou, tak mu Cash dal tři rány z boku do krku. Krve, vole, jako z prasete, do toho zvuky, vyloženě jako dyž se bourá dobytek, chlap řve, jako by ho krájeli" ... "no však ho taky krájej ne?" ... a teďka eště vidíš, jak padá tělo bez hlavy na zem a hlava se kutálí vopodál. No hnus. To se musí zapít. Hele, čeče, máš tam něco vostřejšího? Na břitvu ti, hňupe, seru, k pití myslim ... jo dobrý, tak ty jamajky sem hoď dvě.
A to eště zdaleka není všecko. Cash se časem dostal do relativní pohodky, a dyž kolem nebylo moc prudících kreténů, tak si sem tam užil i pár vyloženě vychytanejch mordů. Dyž se pak teda přikrad zezadu a měl čas se na úder delší dobu připravovat, tak dokázal zabít i mnohem efektnějším způsobem, a dyž si dal s přípravou na čas, tak z toho vyšla tak ultra brutální sekanice, že bys z toho sral magi v kostkách."
"Já už tady pomalu začínám srát chlast v kostkách."
"Nebuď dámička, něco sneseš ne? Třeba s baseballovou pálkou měl pak Cash hodně brutální kombo, kdy si ty hajzly smradlavý nejdřív přidusil, pak je sundal pumelicí přes palici a dorazil to pořádnou peckou do bezvládný hlavy, kerá ulítne jak širák v dál. Chuťovka. Což mi připomíná, že sem ti asi eště neříkal, že Cash vobčas ňákou tu hlavu i sebral co? Normálka si ji pak dal zas do igelitovýho pytle a připnul k pasu a tak si ji nosil až do tý doby, než ji k něčemu potřeboval. Nejvíc se teda šikla, dyž potřeboval odlákat ňákýho pitomce. Prostě ji chyt, někam ji hodil a ten blbec, jak to slyšel, tak se tam šel mrknout. V tu ránu Cash samozřejmě vystartoval a zezadu se postaral, o co bylo potřeba. Házet sice moh i s jinejma věcma, třeba s plechovkama, cihlama nebo flaškama, ale useklý hlavy si voblíbil ňák nejvíc. Ale zase se s něma nedalo efektivně bojovat, taková cihla nebo flaška maj přece jenom o něco větší účinek, dyž ji někomu mrskneš přímo do xichtu. Ale hlava je hlava. Cash chtěl totiž bejt stylovej. Šéfe a eště do šestý nohy."
"No, já nevím, já už si asi fakt ne..."
"Drž hubu a poslouchej."
"Vono totiž nešlo jen tak vo to, ňák se držet mezi živejma. Tím zabíjením si totiž v prvý řadě musel bavit toho mamrda na drátě. Ten dyž začal prudit, tak začínalo bejt zle. Jaxem už řikal, dyž ho to přestávalo bavit, tak byl schopnej rozhlásit Cashovu pozici a bylo by vymalováno. Cash teda časem přišel na docela efektivní způsob postupu. Schovával se ve stínech, kde byl v poctatě "neviditelnej", dycky tam něčím říz do zdi, aby udělal humbuk a přilákal ňáký ty gangstery, ty pak na něj chvíli do tý tmy hleděli a dyž nic neviděli, taxe votočili a šli zpátky. Jedinečná šance na krvavou exekuci ze zálohy. Takže dyž se už takhle otrkal, tak si to Cash začínal už i docela užívat, jenomže netrvalo dlouho a zas padla držka na chodník. Vlez tak do jedný zabordelený lokace a klasicky začal řezat do zdí, aby nalákal ňáký ty hovada, jenomže vono nic. Voni ho sice dycky slyšeli, dycky se hodili do pohotovosti, ale dycky taky zůstávali na svejch místech. No, tak to šel Cash vomrknout, ale ouha. Jednak měli bouchačky a byli tam docela solidně zabarikádovaný, takže k nim Cash vlastně ani nestih doběhnout. Eště že při natáčení každýho filmu byly tak dva tři záchytný body, vod kerejch se případně začínalo znovu. Takže nezbejvalo, než nejdřív někoho s bouchačkou voddělat, vyzbrojit se a jít na věc. Naštěstí pak bylo většinou všude dost příležitostí ke krytí, kde se dalo přilepit zády ke zdi a zpoza rohu nebo přes horní okraj se pak rychle vyklánět a pálit. V jedný lokaci bylo ale asi
sedm palebně potentních blbounů a vokolo jenom ňáký trubkový zábradlí. Bylo potřeba vomrknout terén a rychle přeběhnout k nejbližší zdi. V takovejch situacích měl ale prdel staženou i takovej Cash, zvlášť pokud na tom zrovna nebyl moc dobře se zdravím a v dohledu nebyla žádná pixla se steroidama nebo co to bylo za podivný lékárničky. Pak se to ale začalo lepšit. Po nastřelovací pistoli se Cash dostal i k pistolím normálním, brokovnicím a dokonce i ke sniperce a pušce s uspávacíma nábojema. Tu využil třeba v misi, kdy ten zasranej Velkej Bratr na Cashe narafičil únos posledních čtyř lidí z rodiny, kerý se ke Cashovi eště jakž takž hlásili. A pokaždý, dyž při záchranný akci někdo Cashe jenom zahlíd, tak to jeden z jeho rodiny vodsral kulkou do hlavy. A jak tak nad tím uvažuju, tak si tam Cash užil docela dost pestrý srandy. Jednou musel projít až kamsi na hřbitov společně s vožralým houmlesákem, kerej podle přání Pana Velkomožnýho nesměl cestou chcípnout a kerej každou chvíli něco žblebtal, nejlíp pak pod lampou, aby ho rovnou bylo slyšet i pořádně vidět. To si pak člověk strachy až uchcával do gatí a hledal nejbližší skrýš. Jindy zas musel Cash sledovat ňákýho buzíka navlečenýho do kostýmu bílýho králíka. Jenomže zatímco si králík dycky kousek popoběh, Cash musel mezitím pokosit brokovkou hodně slušný zástupy blbců. V jednom místě se takticky postavil do rohu místnosti a mířil na vchod, kam mu nabíhali nepřátelé přímo před hlaveň a výsledkem bylo, že tam na jedný valný hromadě zůstalo asi patnáct těl s ustřelenejma hlavama. Cash teda nebyl nikdy žádnej střelec nebo co, ale dyž je dost blízko, tak dokáže na palici solidně zamířit i von. Eště rundu na Cashe.
No a takhle čeče natočil celejch šestnáct filmů zhruba po jedný hodině dýlky. Někdy tam teda pobíhal rovnou jakoby z filmu do filmu, jindy si na něj počíhali ňáký skafandrovaný buzíci, zmlátili ho, vzali mu všecky zbraně a vodvezli do jiný lokace, kde ho vyhodili na pospas zas jinýmu gangu. Ty gangy byly celkově dost zajímavý. Jedno byli skini, druhý ňáký pankáči, třetí zas rastamani nebo co, další zas v maskách a kapucích, jiný zas smradlavý hovada v jinejch maskách, no sebranka ... asi jako v týdle hospodě. Jinak teda výsledná kvalita těch filmů nic moc, taky co bys chtěl, dyž je to točený průmyslovkama. Každou chvíli přes to lítaj duchy, místama je to docela i zrnitý, hranatý a vůbec je to celkově takový ponurý a temný. To víš, točilo se to všecko v noci a rozhodně se nepodřezávaj uprostřed Disneylandu, takže to nejbarevnější, co tam je, je červená krev, kerá v detailních záběrech chlístá až na tu kameru. Docela prdel sou ti ale zvuky. Nečekej tam ale žádnej soundtrack, vole, neseš v kině na americkým trháku. Tady akorát slyšíš toho imbecila ve sluchátku, jak třeba po ňáký hutnější přestřelce slastně vzdychá, jako dyby mu tam přivedli pannu k první noci. No a občas taky zaslechneš sem tam ňákej hlasovej projev někerýho z těch lovců. A to ti teda povim, že u toho sem se vobčas řehtal, až mi bylo do krku vidět, protože to ti sou místama gumy, jaký svět neviděl a podle toho ty hlášky taky vypadaj. No prostě síla. Takže tady to teda máš, dělej si s tím, co chceš, ale až na to budeš koukat, tak pamatuj, co sem ti tady vo tom řikal. Je to prostě místama docela festovní bruntál. Tak si to užívej. Šéfiku, tak tady mladej bude platit, já du, tak čus."
"No, prosím vás, kde tady máte toalety. Já bych si před tím ještě odskočil. Udělalo se mi totiž z toho všeho ... nějak blivno."
"Na konec a vlevo."
"Děkuji za ... glg... bl ..."
Stručný překlad do češtiny:
Manhunt není špatná hra. Není sice ani kdovíjak revoluční z hlediska hratelnosti, ale stále je dost dobrá. Hlavně je ale neskutečně brutální. Neoslní úchvatnou grafikou ani orchestrálními skladbami. Oslní pouze neskrývaným zaměřením na brutalitu toho nejhrubšího zrna, jaké jsme kdy ve videohrách viděli. Je krvavá, je perverzní, je vulgární, ale zároveň je neodolatelná. Jedná se přesně o ten typ hry, jako například ve své době . V zásadě úplně normální hra, od které se ale nedokážete odtrhnou dříve, než ji dohrajete. To samé platí i v případě Manhuntu. Nedá se označit vyloženě za akci, na to je tam až moc stealth prvků. Není to ale ani stealth hra, protože k tomu zase Cashovi do Snakea chybí docela dost, zejména, co se možností různých pohybů týče. Je to ale hra, která umí každou chvíli něčím zaujmout a nikdy se tak nestane, že by upadla do stereotypu. Tu přijde mise se somrákem, tu osvobozování své rodiny, jindy třeba zase "minihra" s jeřábem. A
vůbec ani nevadí, že postup je striktně lineární a volby se omezují pouze na to, zdali s sebou ponesete baseballovou pálku nebo brokovnici, případně cihlu nebo láhev. Vcelku rozumně tak Cash s sebou nemůže tahat vše, co najde a hráč je tak nucen do elementárního rozhodování. V podstatě se ale dá říci, že této hře není co vytknout. Grafika budí dojem neutěšenosti, což byl evidentní záměr, zvuky se omezují v podstatě pouze na hlášky nepřátel, které jsou však docela zábavné a dost pestré a různorodé, stejně jako hlasy. Inteligence nepřátel je docela solidní a i když v kombinaci s některými interními principy hry působí místy hodně podivně (lovci vás z půl metru nevidí, pokud stojíte ve stínu), nelze proti tomu zase až tak brojit, protože je evidentní, že se jedná o výsledek úvah typu "ve hře půjde dělat to a to". A nelze na tomto přístupu vystopovat v případě Manhuntu ani podcenění designu na úkor krvavosti, ani začátečnické chyby. Na to jsou již v Rockstaru přeci jen hodně zkušení. Prostě si řekli, co ve hře půjde a co ne a tak to taky udělali. To, že výsledek není na úrovni syntézy Metal Gear Solidu a Deus Ex se ale nakonec dalo i dost dobře předpokládat. Manhunt byl prostě tvořen s tím, že chce šokovat a to se mu podařilo dokonale. Místy až zůstává rozum stát, jak vůbec něco takového prošlo "schvalovací komisí" u Sony, ale na druhé straně je to potvrzením toho, že jde v rámci možností v prvé řadě o hráče. A to je jedině dobře.
Manhunt tak je ve výsledku velmi povedenou a zábavnou akcí, která je navíc i rekordně krvavá. Snad poprvé od dob tak musíme zkonstatovat, že tato hra v žádném případě NENÍ VHODNÁ PRO DĚTI. Takže pokud jste ochotni alespoň minimálně věřit individuím, jež celé své mrzké životy tráví hraním videoher, pak tuto hru svým ratolestem rozhodně nekupujte. Ony si ji pak stejně půjčí od kamarádů:-). A vy, kdož BonusWeb nečtete, budete mít doma brzy malého recidivistu :-). S ohledem na téma je totiž i zpracování velmi stylové a i v momentech, kdy netečou potoky krve na vás dýchne stísněná atmosféra dané lokace, vaší situace, ale i celé hry. Tahle záležitost prostě zdaleka není pro každého. Tečka. Díky za pozornost.
U diktafonu se vožral, kasu držel a v ukrutný opici na poslední chvíli přepsal Michael Mlynář.
| Manhunt | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
