O tom, že je Mario ikonou firmy Nintendo se jistě není potřeba nijak rozsáhle rozepisovat, stejně jako o tom, že původní Mario Kart na stařičkém SNESu byl vzorem pro prakticky všechny dnešní „veselé, hravé a vtipné“ závodní hry, v nichž se nezávodí s opravdickými bouráky, ale na nejrůznějších podivných vozítkách. Tuto hru jsme jsme již ale mohli hrát v tolika verzích, že otázka, zda má i NDS verze skutečně čím zaujmout nabírá na aktuálnosti ještě více než je tomu u jiných sérií od Nintenda.
Jednou z hlavních deviz her od Nintenda je samozřejmě vynikající multiplayer.
A věřte nebo ne, ale má. Na první pohled hra nezaujme prakticky ničím, zvláště pokud jste některou z předchozích verzí
již hráli. Opět zde máme sestavu notoricky známých postaviček, které závodí v roztomilých vozítkách na tématických tratích v nintenďácké grafice. Může to někoho stále ještě bavit? Může, a věřte že většinu lidí i bude. Příkladem budiž osazenstvo naší redakce, které se při každé nové Mario hře vždy už automaticky chytá za hlavu a se slovy „Ježíši Kriste, proč už zase další Mario?“ nasazuje k nejprudšímu úprku do lesů. Pak nám ale do redakce dorazí Mario Kart pro NDS a stejně se u toho zase všichni
zasekneme, a to prosím pěkně i přesto, že je v současnosti naším jednoznačným tahounem vynikající Mario Smash Football.
Jak je to možné? Netušíme. Možná je to nějaké černá magie ze strany Nintenda, ale na této hře je paradoxně vynikající to, co bylo vynikající již před léty: známá a intuitivní hratelnost, která dokáže hráče udržet na skutečně dlouhou dobu a která v kombinaci se systémem různých bonusů dokáže i velmi dobře motivovat. Nicméně pro ty, kteří o Mario Kart nikdy neslyšeli: jedná se o závodní hru, v níž se jezdí po okruzích vytyčených v různých prostředích, na nichž na vás čeká spousta různých záludností
jako kupříkladu masožravé rostliny nebo kymácející se sněhuláci. A aby toho nebylo málo, válí se po tratích i speciální kostky, po jejichž sebrání se vám vygeneruje nějaký ten power-up, který vám může s vaší jízdou nějakým způsobem pomoci, případně může jízdu znepříjemnit soupeřům.
Mario Kart se dá označit za naprosto ideální hru do práce.
Vedle již zmíněné vynikající hratelnosti ovšem Mario Kart DS třímá v ruce ještě i několik dalších trumfů. Prvním, který objevíte hned při prvním rychlém hraní, je obsah. Nintendo totiž kupříkladu do hry zařadilo množství okruhů, které známe již z předchozích inkarnací této série, takže se zde setkáme s tratěmi z GameCube verze, z GameBoye, ale také s okruhy, které jsme zaznamenali na N64 a dokonce i na onom prehistorickém SNESu. Dříve než ovšem začnete Nintendo obviňovat z nedostatku invence a recyklace již použitého materiálu, pak vězte, že na fungl nové tratě se samozřejmě nezapomnělo.
Jednou z hlavních deviz her od Nintenda je samozřejmě vynikající multiplayer, ale nezapomnělo se ani na osamělého hráče. Vedle několika šampionátů, kterých se lze účastnit ve třech motokárových kubaturách je zde samozřejmě i tradiční Time Trial a dva bonusové režimy, které se odehrávají v arénách. V jednom musíte chránit své nafukovací balónky před ostatními a ve druhém s nimi bojujete o náhodně se objevující předměty. Jsou si sice dost podobné, ale to jim na zábavnosti neubírá, zvláště
když navíc musíte foukat do mikrofonu, abyste si přifoukali balónky. Velmi dobře navíc vypadá aréna ve tvaru obřího NDS, kdy na klopený horní displej se dá vyjet pouze prostředkem, tedy tam, kde má konzole spojovací kloub.
|
Několikrát zde již byl zmíněn i multiplayer, který maximálně osvěžuje celkový potenciál této hry, jež sice disponuje vynikající hratelností, ale je potřeba férově přiznat, že tím, jak je zkušenějším hráčům povědomá či známá, může v jistém smyslu ztrácet na atraktivitě. Wi-Fi multiplayer je ale úplně jiná liga a bude to právě on, kdo ve vás probudí stratéga, který bude na
jednotlivých tratích ladit ideální stopy a vymýšlet ve kterém místě použít aktuální power-up, zda si jej podržet a na vhodné místo počkat nebo zda se jej zbavit, jelikož je momentálně k ničemu, a zkusit štěstí s jiným a plno dalších různých šaškáren. Vynikající je samozřejmě i možnost hraní přes internet, jelikož teď již není potřeba domlouvat si schůzky s jinými majiteli NDS, a tak se nový Mario Kart dá označit za naprosto ideální hru do práce :-). Typická situace pak vypadá tak, že se vám zrovna čistě náhodně jako
na potvoru nechce vůbec nic dělat, a tak se mrknete na ICQ, kdo z vašich známých je zrovna na internetu. Pak jen stačí jedna výzva a může se spustit lítá bitva, která po prvním odvetném klání skončí jen velmi zřídka kdy. Pokud si ke hře dokoupíte speciální USB adaptér, který zprostředkuje komunikaci mezi NDS a PC, stačí k online hraní skutečně již jen počítač připojený k internetu s
|
Stále výborná hratelnost
Samotná hratelnost nepřináší prakticky nic novéhoJak vidno, Mario Kart DS tedy opět nabízí dost povedených věcí na to, aby ho šlo smést ze stolu se výše uvedenými slovy, která pronášíme téměř vždy, když se zdá, že si to k nám hasí další recyklovaný produkt. Naopak, dokáže zaujmout prakticky stále stejně dobře jako vždy předtím a online multiplayer je tak návykový, že pokud si tuto hru pořídíte, již nikdy vám šéf nevyčte, že chodíte z práce domů dříve než podle jeho představ máte.
| Mario Kart DS | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
