Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mario Party 6 – další klon útočí

  12:00aktualizováno  18. července 6:40
Přistupte blíže, dámy a pánové. Hrajte zde mou novou, velmi úžasnou hru! Neuvidíte, co jste ještě neviděli, neuslyšíte, co jste ještě neslyšeli, avšak veliké zábavy se vám zde dostane, pokud se mi podaří nalákat vás v dostatečném počtu.

Mario Party 6 Šestý díl série stolních her, odehrávajících se v pohádkovém Mariově světě, je tady. Je tady dokonce už nějakou dobu, takže už ho možná máte dávno doma, ale naše recenze přichází až teď. Ale nebojte se, určitě se vám ještě v životě stane spousta mnohem horších věcí. Důležité je, že koncept zůstal jako vždycky stejný. To vám možná nic moc neřeklo, ale upřímně řečeno, nemá cenu opakovat dávno řečené stokrát dokola, takže si přečtěte recenze na čtvrtý a pátý díl. Nám ostatním je samozřejmě jasné, že je tu spousta docela nových miniher. Kromě toho se v novém dílu objevil také jeden nikdy předtím neviděný mód, v němž se hraje pomocí mikrofonu. Pokud jste celí nedočkaví dozvědět se, jak je možné hrát něco za použití mikrofonu, máte štěstí, poněvadž z nedostatku jiné inspirace začnu právě tímhle.

Mikrofon si můžete velice oblíbit nebo velice znechutit, a proto je zde možnost zcela ho vypnout nebo jeho funkce ovládat standardním ovladačem.

Mario Party 6 Mikrofon je součástí balení a strká se do slotu B, hned vedle vaší paměťové karty. Má na sobě jedno neoznačené zelené tlačítko, které je potřeba stisknout a držet pokaždé, když chcete mluvit – to proto, aby vás hra slyšela. Myslete si o tom co chcete, ale z nějakého důvodu jsem tohle tlačítko pokaždé tiskl možná až příliš silně a za chvíli mě z toho bolel palec, ale třeba je to jen otázka cviku a já teď v očích těch zkušenějších vypadám jako blbec. Každopádně s mikrofonem je možné dělat následující věci. Za prvé, existují zde speciální, pro tento účel navržené minihry. Je jich celkem pět a jeden hráč v nich vždycky hraje proti ostatním třem. Druhou a podle mého soudu nejzajímavější variantou je kvízová hra na způsob těch televizních („Riskuj“ nebo jak se to jmenuje). Pro tu jsou ovšem přímo vyžadováni nejméně dva protivníci, na rozdíl od miniher není možné hrát s počítačem a hra si počet hráčů dost nepochopitelně kontroluje podle počtu zapojených ovladačů. Je navíc trochu hloupé, že v módu, kde samotnou hru ovládáte hlasem, je občas vážně nutné využít zmíněné ovladače k odklikávání různých textů. Poslední možnost využití mikrofonu představuje takzvaný „běh s hvězdou“. Prostě své postavičce Mario Party 6 řeknete, ať sebere hvězdu, a poté ji komandujete, jak rychle má běžet, kdy má vyskočit a tak dále. Ne že by to bylo špatné, ale mně osobně tak nějak docela stačilo projet si každou ze tří tratí jednou jedinkrát.

Ať tak nebo tak, mikrofon si můžete velice oblíbit nebo velice znechutit, a proto je zde možnost zcela ho vypnout (pak se vám ty zmíněné mikrofonní minihry nebudou cpát do hlavního režimu) nebo jeho funkce ovládat standardním ovladačem, a to tak, že prostě vyberete v menu příslušný příkaz (který byste jinak zahulákali do klacíku). Sice tato možnost poněkud degraduje novou gamecubáckou periferii na jakýsi alternativní nástroj pro zaryté magory, ale jinak to zřejmě mnoha lidem leccos usnadní, zejména těm, kdo neumí vyslovovat v žádné z nabízených řečí nebo jim hra hůře rozumí (třeba malým dětem).

Pojďme ale už k tomu dalšímu, co je zde nové. Především je to koncept den versus noc.

Pojďme ale už k tomu dalšímu, co je zde nové. Především je to koncept den versus noc. Příběh mele něco o jakési hádce mezi Mario Party 6 sluncem a měsícem, ale pro nás je především důležité vědět, že denní doba se střídá pokaždé po třech tazích. Na každé z hracích desek fungují trochu odlišné zásady, které jsou ještě podtrženy právě střídáním dne a noci. Speciálně můžu zmínit, že zatímco na jedné z desek se v noci vždy náhodně zvolí cena za jednu hvězdičku (ve dne je to vždy dvacet mincí), jinde se v noci hvězdička nedá koupit vůbec, naopak o některou z těch získaných můžete přijít. Mění se samozřejmě i jiné věci, na denní době bývá závislá podoba části trasy nebo směr pohybu, případně jsou některé bonusy trochu jiné nebo jsou dokonce přístupné jen v noci či ve dne. Skutečně se domnívám, že jde o velice přínosnou a funkční změnu, která dodává hře cosi jako variabilitu, i když je možná diskutabilní používat takovýto výraz u něčeho, co na první pohled od předchozích dílů rozeznáte jen stěží.

Mikrofon – krok vpřed?

Nová herní periferie ke GameCube byla představena právě společně s touto hrou. Ačkoliv už bylo oznámeno, že dojde k jejímu dalšímu využití, očekávali bychom řádnou demonstraci možností hry s mikrofonem právě zde, v Mario Party 6. Bohužel to není až tak horké. Kvízová hra je to nejlepší, čeho se vám zde dostane, jinak jde vesměs o experimenty, kterak ozvláštnit (a zároveň zkomplikovat) to, co mohlo být docela dobře ovládáno i na ovladači. Za výjimky lze s výhradami považovat některé z miniher, třeba tu, kde vyvoláváte názvy ovoce. A přitom na prvních vlaštovkách z Nintenda DS je vidět, že to jde i lépe.

Mario Party 6 Přesto jde ale o zdařilé pokračování. Mám na mysli zejména klasický Party mód, v němž došlo k tolika změnám, že i zarytí fanoušci, co znají čtyřku či pětku nazpaměť, budou mít co nového objevovat a čemu se učit. To ostatní je rovněž velice kvalitní. Nemusím snad opět zmiňovat záplavu nových miniher, kterých je opravdu mnoho a jen málo z nich bych označil za nedobré, a to hlavně ty, v nichž rozhoduje výhradně náhoda. Trochu mě ale mrzí absence Story módu, který byl nahrazen Solo módem určeným hlavně k získávání nových miniher. Pouze v Solo módu lze získat do sbírky takzvané vzácné minihry, z nichž dvě dokonce stojí za to, se s tímto režimem obtěžovat. Pakliže ovšem budete co nejrychleji chtít odemknout veškeré bonusy, budete sem chodit i za cenu lehčí nudy, protože bonusy se kupují za nasbírané hvězdy a těch prostě nikde nezískáte tolik najednou jako právě zde.

Poslední možností zábavy v Mario Party 6 je známý mód Mini-Game. Zde si buď rovnou vybíráte minihry, které chcete hrát, nebo se jejich prostřednictvím snažíte zvítězit ve hře Bingo nebo některé z dalších. Desetiboj představuje unikátní využití deseti Mario Party 6 vybraných miniher, které musíte nejprve nasbírat, aby se vám tato zajímavost otevřela. V desetiboji žádná minihra nekončí výhrou jednoho z hráčů. Vždy je nezbytně nutné zjistit, kdo skončil na kterém místě (1 až 4) a podle toho se rozdělují body. Další hrou, která možná stojí za zmínku, je Endurance Alley, kterou si ale musíte koupit za hvězdičky v Hvězdné bance (viz konec předchozího odstavce). Zde budete hrát jednu minihru za druhou, dokud nepadnete vyčerpáním nebo dokud alespoň jednou neprohrajete.

Tak, a to je všechno. Ne, nebojte se, není to úplně všechno, co se dá o Mario Party 6 napsat, ale je to všechno, co se dozvíte ode mě. Přirozeně jako v každém ročníku platí, že čím víc lidí se na koupi této hry třese, tím spokojenější potom budou, protože zábavnost se stupňuje právě s počtem hráčů. Ten, kdo nemá žádné kamarády, musí počítat se strmě klesající křivkou atraktivity, zatímco čtyřčlenná rodinka bude nadšená ještě po dlouhém čase, obzvláště tehdy, když se povede sejít se v plném počtu.

Klady a zápory

Plus Velké množství zábavných miniher
Plus Skvělá životnost multiplayeru

Mínus Nevalná výdrž singleplayeru
Mínus Pro české děti jazykově nesrozumitelné

Ždímání dnes už mnoho let starého nápadu se prostě Nintendu stále vyplácí, i když by si člověk sem a tam představoval něco trochu jinak. Samozřejmě bychom mohli rok od roku škodolibě snižovat hodnocení, ale ani tentokrát to neuděláme. Máme totiž nahnáno z těch pánů, co tady byli předevčírem. Eh, vlastně co to povídám, prostě je to pořád dobré. To jsem chtěl napsat. Já už vážně radši nic psát nebudu. Čau napřesrok u dalšího dílu!

Mario Party 6
Výrobce/Vydavatel Nintendo/Nintendo
Platforma GameCube
Multiplayer: ano, 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 5 bloků
Verdikt: Možná je dobré si odečíst deset procent za každého absentujícího kamaráda. Jinak prostě stabilně kvalitní zábava pro multiplayer.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:


Témata: Demonstrace, Slunce

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

Další z rubriky

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

Warhammer: Vermintide 2 vyjde již počátkem března

Warhammer: Vermintide 2

Pokračování skvělé kooperativní akce Warhammer: Vermintide 2 vyjde již 8. března.

Vývojáři si psali pozitivní recenze vlastní hry, Steam zakročil

Recenze na Steamu

Autoři hry Wild Buster si na Steamu kupovali vlastní hru, aby k ní mohli psát pozitivní recenze.

Najdete na iDNES.cz