Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mario Power Tennis

  12:00aktualizováno  20. dubna 3:43
Další titul, v jehož názvu figuruje jméno protěžované nintenďácké celebrity, se dočkal svého uvedení na trh. Že jste se stále ještě neodhodlali k jeho koupi? Nebojte se, jako vždy jsme jej otestovali za vás.

Mario Power Tennis Kamera se zběsile žene v těsném závěsu za míčkem, do něhož se vzápětí opře Mariova raketa. Nekompromisní rána středem kurtu je mimo dosah obou soupeřů. První zápas turnaje byl právě rozhodnut. Takhle začíná rozpustilé intro hry Mario Power Tennis pro Gamecube, pokračování legendární hry z Nintenda 64. Jednotlivé celebrity z nintenďácké galerie hrdinů a zloduchů se zde jako vždy můžou přetrhnout, aby vzbudily zájem dětských hráčů. Od dospělých se na druhou stranu čeká, že se dokážou přenést přes lehce infantilní prezentaci a zavčasu rozpoznají kvality hry samotné. Funguje to jako vždy skvěle, škoda že tento recept neplatí na pubertální hráčskou většinu, zmateně se potácející mezi beznadějnou naivitou a snahou neustále přesvědčovat své okolí o tom, že už jsou vlastně dospělí.

Pobíhání s postavičkou a trefování se do míčku je vyřešeno poměrně uspokojivě. Pokud máte povědomí o tom, co znamená slovo "tenis", na úplné základy přijdete nejspíše sami. Ve chvíli, kdy to má malý žlutý kulatý nesmysl namířeno na vaši polovinu kurtu, můžete podle své momentální pozice ihned hrát, nebo tuto svou pozici poněkud povylepšit, a jde-li míček vaším směrem a chvilku mu to trvá, je možno se napřáhnout k větší ráně - tomu se zde říká "charged shot". Problém s takovým napřáhnutím je v Mario Power Tennis tom, že si musíte být opravdu jisti dráhou míčku, poněvadž v jeho průběhu není možné kamkoliv se hnout. I přesto, že můžete nápřah zrušit zmáčknutím levé spouště, bude vám trvat pěkných pár hodin hraní, než vám tahle maličkost přejde do krve natolik, že kvůli ní nebudete prohrávat každý druhý bod.

Hra pochopitelně nabízí různé formy vyžití, všechny tak trochu na motivy bílého sportu.

Vzhled tenisové hry není nikdy bůhvíjak důležitý, pokud samozřejmě nejde zrovna o tenis v podání nahých slečen z pánských časopisů. Mario Power Tennis klade důraz na co nejjednodušší atraktivitu. Kurty jsou excelentně vymodelovány včetně sítě, rozhodčího a sběrače míčků, koneckonců taky samotní hráči vypadají bezvadně i při největším přiblížení kamery. Jejich animace jako by vypadla přímo z nějakého renderovaného filmu, což se rozhodně nedá říci o divácích, neustále synchronizovaně opakujících svých několik animačních fází. Každá postava má svou vlastní verzi takzvaného Power Shotu, což je vlastně takový speciální "úder" se dvěma variantami – útočnou a obrannou. První z nich má zejména za úkol co nejvíce soupeři znepříjemnit vybrání míčku, ať už tvrdostí rány, falší nebo jinak. Druhá varianta naopak pomáhá vrátit již ztracený (byť stále Mario Power Tennis neprohraný) míček do hry. Power Shot je možno použít poté, co se vám kolem rakety nashromáždilo dostatečné množství jakési energie, a doprovází jej vždy nějaký líbivý efekt, přičemž okolní dění je na chvilku pozastaveno. Trochu mě ale zarazilo, že někdy, zejména při čtyřhře a při akumulaci těchto úderů, kdy se všichni čtyři postupně rozhodnou předvést ostatním svůj speciální arzenál, jsem měl dojem jakéhosi mírného zpomalení, které nemělo vliv na samotnou hru, ale působilo to divně. Přece jenom zas až takový technologický gigant tahle hra není. Možnost, že by to byl jakýsi tvůrčí záměr, jsem zavrhl, protože na to je ono občasné zpomalení zase příliš málo znatelné.


Speciální hry

Pojďme si představit některé z menších hříček, jako stvořených pro rychlé ukrácení dlouhé chvíle. Některé z nich se dají hrát i v multiplayeru!

Artist on the court – vaším směrem létají různobarevné míčky a vaším úkolem je s nimi správně vybarvit obrázek na stěně před vámi.

Tic Tac Glow – volně inspirováno hrou Super Mario Sunshine. Odpalováním kulatých „kousků vody“ musíte osvobozovat hvězdičky uvězněné pod nánosy špíny na protější straně kurtu. Ty jsou tam umístěny v jakési mřížce 3x3 políčka, a vaším úkolem je získávat body za osvobození třech hvězdiček v jedné řadě.

Chain Chomp Challenge – zde je potřeba krmit takové ty velké černé štěkající koule na řetězu. Nevím proč se to živí tenisovými míčky, ale nemá to rádo bomby. Tahle hra je z těch lepších, co tu jsou k vidění.

Gooper Blooper Volley – kurt je rozdělen na čtvrtiny a proti vám nastupuje čtyřchapadlová chobotnice. Zapomeňte, že byste ji porazili. Váš úkol spočívá v co nejdelší hře s tím, že nesmíte trefit stejnou část kurtu dvakrát po sobě.

Mecha Bowser Mayhem – inspirováno střílečkami! Velice obtížná minihra, v níž střílíte po mechanickém modelu Bowsera, uhýbáte jeho plamenům a odpalujete k němu zpět jeho bomby.

Tohle samozřejmě není zdaleka všechno, jde jen o takové nahlédnutí, nehledě na to, že postupem času odemknete množství zcela nových miniher!

Mario Power Tennis Hra pochopitelně nabízí různé formy vyžití, všechny tak trochu na motivy bílého sportu. Obyčejný tenis je ale stále hlavní náplní. V podání společnosti Camelot jde o zábavu, jejíž standard můžete považovat za garantovaný. Nedočkáte se žádných zbytečných berliček nebo nesmyslů, rušících zážitek ze hry. Je ale fakt, že značnou část hloubky dodává hratelnosti použití Power Shotu, který různorodým způsobem ovlivňuje situaci na kurtu. Je sice možno jej vypnout a omezit se na zcela standardní pravidla, ale protože netrefit se míčkem na kurt snad ani po většinu času není možné, odpadá velké množství situací z reálného tenisu (málokdy se vaše střela ocitne v autu nebo v síti). To ovšem není v žádném případě výtka – jen těžko si lze představit uspokojivou formu simulace odpalu raketou tak, aby bylo možné opravdu ránu s dostatečnou přesností umisťovat a nebýt tak frustrován tím, že za své chyby vlastně ani nemůžete. Chtěl jsem ale naznačit, že právě Power Shot je zde tím, co zčásti virtuálně nahrazuje onu variabilitu, která v reálném tenise plyne z nedokonale umístěných míčků. Při použití útočné verze nelze jednoduše spoléhat na rychlost či sílu úderu, protože ten se dá přese všechno často vybrat i běžným způsobem, i když obtížně a za cenu odmrštění postavičky pět metrů vzad nebo točení se dokolečka, jako když baleťák podlehne náladě představení a dočasně zapomene, jak Mario Power Tennis se ta pirueta zastavuje. I navzdory takovým následkům může váš protivník často využít toho, že odpověď na Power Shot přebírá některé jeho vlastnosti, třeba rychlost. Člověk prostě musí počítat jak s účinky úderu, tak i s možnými reakcemi a podle toho se zařídit. Naopak u obranné varianty vznikne leckdy jistý handicap, plynoucí ze způsobu provedení. Ten je u každé postavičky jiný a rozdíly nejsou jen vizuální. Někdo se zcela přemisťuje na pozici míčku a je-li tedy míček hodně vysoko nebo daleko, bude mít hráč v následujících okamžicích plné ruce práce s návratem. Jiní zase zůstávají na místě a někam pryč putuje jejich raketa, kterýmžto pádem jsou poté chvilku nuceni čekat na její návrat.


Speciální hříčky, v nichž konáte s pomocí tenisové rakety nejrůznější vylomeniny, nezřídka zaujmou svým nápadem a jsou celkem zábavné.

Jste-li soutěživý typ, můžete zkusit štěstí v turnajích, k nimž bych měl jedinou připomínku – vadí mi, že se nedají hrát klasickým způsobem, ale pouze na dva vítězné gamy v setu. Mimochodem, pokud se vám turnajové začátky zdají snadné, počkejte si, jak vás naštvou pozdější soupeři. Budou totiž mít zapnutou vyšší obtížnost a zpocený flek na vašem zadku dosáhne Mario Power Tennis dříve nevídaných rozměrů. Pojďme ale ještě na chvíli od turnajů k exhibicím, kde je toho k vidění malinko víc. Kromě celkem obvyklého základního způsobu hry objevíte několik zpestřujících specialit. Je tu režim zvaný Gimmick Court (jeden z turnajů je mimochodem právě na něm postaven), při němž se na kurtu dějí více či méně šílené věci. Ty závisejí na tom, kde zrovna hrajete. Hra obsahuje velké množství kurtů, jejichž občasnou ujetost můžeme dokumentovat pomocí jednoho, který jako by z oka vypadl klasické hře Mario Bros. – včetně malého množství barev, dvojrozměrných objektů a bedničky s nápisem „Pow!“ nad sítí (teď je samozřejmě řeč o jeho Gimmick verzi). Nicméně ať už jste kdekoliv a při hře se děje cokoliv, je to sice zajímavé, ale nijak třeskutě zábavné. Určitě to ale stojí alespoň za shlédnutí. Něco jiného je Ring Shot, napínavá soutěž na body, v níž jsou nad sítí umístěny zlaté kružnice a vaším úkolem je hrát tak, abyste se do nich trefovali, za což jsou udělovány body a ten, kdo jako první dosáhne předem určeného limitu (dejme tomu 200 bodů), potom vyhraje. Vtip je v tom, že zároveň musíte vyhrát výměnu, jinak získáte jen polovinu nasbíraných bodů. Je to jednoduché a zábavné, stejně jako na hlavu padlý mód Item Battle, v němž po sobě hráči metají želví krunýře a házejí na soupeřovu polovinu banánové slupky.

Mario Power Tennis A to je v kostce asi tak všechno, čeho se ve hře Mario Power Tennis dočkáte. Speciální hříčky, v nichž konáte s pomocí tenisové rakety nejrůznější vylomeniny, nezřídka zaujmou svým nápadem a jsou celkem zábavné, nicméně skutečně jsem nenašel dost dobrý důvod se k některé z nich vrátit poté, co jsem je dohrál. Překonávání rekordů zde opravdu není dostatečnou motivací. A tak jako už tolikrát, i dnes budeme nabubřele konstatovat, že navzdory rutinně splněné povinnosti ze strany Nintenda je zde další jejich áčkový titul, který nemá závažnější chyby, ale rovněž neoplývá ničím, co by člověka nutilo myslet jen na to, že tohle prostě MUSÍ mít. Na druhou stranu, prach se na něm jen tak usazovat nezačne a kdykoliv si člověk bude chtít něco zahrát s větším množstvím přátel, půjde o správnou volbu. Pokud jste ještě ve vývinu, tak se s tou hrou hlavně nezapomeňte někde zavřít, aby vás u ní náhodou neviděl někdo z party. Hra, ve které nejsou mrtvoly ani sprostá slova, by nejspíš povážlivě pošramotila váš společenský kredit.

Mario Power Tennis
Výrobce/Vydavatel Camelot/Nintendo
Platforma GameCube
Multiplayer: ano, 4 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 3 bloky
Verdikt: Výborný tenis, tím zábavnější, čím víc lidí hraje najednou.
Hodnocení: 80% (info)

Autor:


Témata: Raketa, virtuální, Vtip

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

Další z rubriky

Warhammer: Vermintide 2 vyjde již počátkem března

Warhammer: Vermintide 2

Pokračování skvělé kooperativní akce Warhammer: Vermintide 2 vyjde již 8. března.

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

Díky změnám na Steamu bude utrácení ještě o něco jednodušší než dříve

Steam

Na Steamu započalo další kolo slev. Díky změnám ve struktuře wishlistu se tentokrát můžete v akcích zorientovat mnohem...

Domácí chipsy pro děti
Domácí chipsy pro děti

Upečte si domácí chipsy, ale pozor, jsou velice návykové.

Najdete na iDNES.cz