Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mario Power Tennis - tenisové RPG

  12:00aktualizováno  20. ledna 3:15
Tenisová sezóna začíná právě probíhajícím Australian Open již opravdu na ostro a pokud chcete reklamní vsuvky v přenosech vyplnit rovněž tenisem, dobijte si pořádně své GameBoye.
80

Mario Power Tennis

Platforma: GBA
Výrobce: Camelot

  • Stále skvělá hratelnost
  • RPG systém
  • V hlavním režimu je potřeba hrát singly i debly
  • Spousta postaviček do multiplayeru
  • Po tenisové stránce nic nového
  • Zdlouhavý úvod

Sice stále to samé, ale stále stejně zábavné.

Herní karta

Mario Power Tennis

Mario Power Tennis Je vyloženým nošením dřívím do lesa stále opakovat něco o to, jak je Nintendo na některé své série patřičně hrdé, až je za každou cenu tlačí na úplně všechny vlastní platformy. K těmto exkluzivním značkám patří bezesporu i Mario Tennis, tedy série, která pomáhala startovat úspěšné sportovní hry od Nintenda. Proto dnes rozhodně nikoho nepřekvapí, že se objevuje i na GameBoyi Advance.

Po prvním spuštění hry na vás ale nevyjukne Mario, ale nutnost zvolit si pohlaví postavičky, se kterou budete nadále hrát. Poté se probudíte v pokoji, kde zjišťujete, že jste včera nastoupili do tenisové akademie, kde se budete učit samozřejmě hrát tenis. Aby toho ovšem nebylo málo, hned ráno se v akademii zjeví podivní hráči v maskách, kteří vyzvou zdejší instruktory k zápasu a všechny do jednoho je porazí, což pro všechny studenty představuje opravdový šok. Nejvyšší bossové akademie sice Mario Power Tennis vědí, kdo se pod maskami ukrýval, ale ani za nic to nechtějí prozradit s tím, že se všechno dozvíte, pokud se dostanete do nominace akademie na nadcházející turnaj a tam zvítězíte. No může být pro vás coby absolutního bažanta něco jednoduššího?

Pokud by vám ovšem body získané v zápasech nestačily, a to určitě nebudou, je zde řada dalších možností, kterak své statistiky vylepšit.

Úvod do hry bude zároveň jistým rozčarováním pro všechny příznivce instantní akce, jelikož je nesmírně dlouhý. Pokud nebudete dialogy bleskurychle odmačkávat, nějaká ta desítka minut od vložení cartridge do vašeho prvního úderu do míčku uběhne. Nejprve jste totiž seznámeni s příběhem, vaše deblová partnerka (pakliže tedy hrajete s postavičkou mužského pohlaví) Mario Power Tennis vám musí ukázat kde je kantýna a další podobné nezbytnosti. Až se ovšem dostanete k samotnému tenisu, nabírá hra přesně takové tempo, jaké jsme očekávali.

Jelikož začínáte jako úplný nováček, a tudíž nejste v žebříčku akademie hodnocen. Hráči jsou zde rozděleni do tří výkonnostních tříd, přičemž ve vašem prvním zápase bojujete o to, abyste se vůbec probili na poslední čtvrté místo nejnižší třídy. Poté vyzýváte hráče či deblové dvojice umístěné vždy o jedno místo nad vámi, čímž postupujete stále výš a vítězství nad nejvýše postaveným soupeřem znamená postup do vyšší třídy.

Samozřejmě že hrajete postupně proti stále tužším a tužším soupeřům, takže vaše výkony musejí mít vzestupnou tendenci. K tomu vám dopomáhá skutečnost, že za každý zápas získáváte body, které můžete investovat do vlastních tenisových schopností, takže si můžete vylepšit kupříkladu podání, sílu úderů nebo volej. Vylepšovat lze i fyzické parametry jako sílu nebo Mario Power Tennis rychlost. Vzhledem k tomu, že součástí hry je i váš deblový partner, máte možnost investovat získané body i do něj, což dodává hře ještě více taktického náboje, protože pokud budete vylepšovat pouze sebe, bude váš partner slabým článkem deblové dvojice a je jasné, že sám všechno uhrát nedokážete.

S tím, že je Mario Tennis hratelnostně prakticky stále stejný, bohužel na GBA asi moc nezmůžeme.

Pokud by vám ovšem body získané v zápasech nestačily, a to určitě nebudou, je zde řada dalších možností, kterak své statistiky vylepšit. V prvé řadě jsou zde tréninkové kurty, na nichž vám instruktoři vysvětlí zásady různých tenisových technik a poté je prověří přímo na dvorci pomocí jakési minihry. Pokud se vám ji podaří splnit úspěšně, další nášup výkonnostních bodíků Mario Power Tennis vás nemine. Vedle toho jsou zde i další minihry, které se spustí po dialogu s některým s přihlížejících zevlounů, který vás vyzve třeba na soutěž ve smečích nebo test podání. Všechny tyto záležitosti jsou prezentovány formou klasické tenisové hry s poněkud pozměněnými pravidly. A kdyby i to bylo málo, je zde fitcentrum, v němž můžete zvedat činky, běhat na pásu nebo se věnovat dalším činnostem, které z vás postupně udělají nejlepšího tenistu v celém vesmíru a vůbec.

Velmi uspokojivá je i samotná hratelnost, která je sice z předchozích Mariových tenisů již v podstatě notoricky známá, ale stále dokáže velmi uspokojivě udržet. I přes jednoduché ovládání a všem přístupné herní principy ale hra dokáže v rámci možností GameBoye vcelku slušně počítat i se základními tenisovými zákonitostmi jako kupříkladu umisťování podání v závislosti na postavení soupeře nebo v jaké situaci jak returnovat, díky čemuž se rozhodně nejedná jen o bezhlavou řezačku přes virtuální síť.

S tím, že je Mario Tennis hratelnostně prakticky stále stejný, bohužel na GBA asi moc nezmůžeme. Do značné míry to ale vyrovnává opět fakt, že ona hratelnost dokáže bez debat zaujmout stále i dnes a navíc se hra tentokrát dá označit vlastně i za RPG, a takových her se sportovní tématikou rozhodně nevídáme deset za rok. Mario Power Tennis je zkrátka opět velmi slušnou hrou, ale čekat, že při hraní samotných zápasů nabídne nějaké převratné novinky, by asi nebylo příliš na místě.

Ve dvou se to lépe táhne

Sportovní hry pod záštitou samotného slovutného Maria jsou vždy zárukou kvality a to i přesto, že díky prakticky stále stejné vizáži na první pohled vyloženě nenadchnou. Vždy ale dokáží přesvědčit přístupem k hratelnosti a zejména k multiplayeru, bez nějž by dané hry byly doslova poloviční. Kapesní verze Mario Power Tennisu samozřejmě není výjimkou a navíc se tu do sebe nemusíte pouštět pouze s profláknutými videoherními ikonami, ale i s „anonymními“ postaviškami. Po každém zápase, v němž postoupíte o příčku výše v žebříčku, se vám zpřístupní hráč či hráči, které jste právě porazili. Výběr postav tak v průběhu hraní roste velmi uspokojivě.



Hodnocení hry

Redakce

80 %

Čtenáři

64 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 49 čtenářů

Témata: virtuální

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Z uklízení nepořádku a instalace sporáku je nečekaný herní hit

House Flipper

House Flipper je nečekaný prodejní hit letošního roku. Jeho hlavní náplní je přitom uklízení, stěhování nábytku a...

Další z rubriky

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...



Najdete na iDNES.cz