Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mario Tennis - forhendový Mario

  12:00aktualizováno  30. srpna 11:11
Svět je na chvíli v bezpečí, nikde žádný Bowser a jemu podobné individuum, nehrozí žádná mela, žádné nepříjemnosti, a tak si náš sympatický instalatér Mario užívá chvíle aktivního odpočinku. S tenisovou raketou v ruce. Pokud vám tenhle sport nevyhovuje, nevadí. Tady mu jistě přijdete na chuť.

Mario Tennis

Kdo to kdy viděl, aby se po kurtu pohybovala pravá nefalšovaná gorila s raketou v ruce? Co pohybovala, ona dokonce odpaluje míče, jimiž se ji snaží překvapit mužíček na druhé straně hřiště, chlapíček v modrých montérkách a červenou čepicí! Aha, tak on už se nám náš milý Mario vrhnul i na tenis... to nemůže dopadnout dobře. Ale dopadlo.

Přestože hra nese název Mario Tennis a po kurtech se pohybuje také opičák Donkey Kong - samozřejmě jen v případě, že si ho vyberete za spoluhráče či protihráče - bylo by ohromnou chybou zaškatulkovat tento počin do dětských hříček. Pokud si dobře vzpomínám, právě zpracování tenisu se v poslední době nijak zvláštní oblibě netěší. Vždyť ani na ostatních herních systémech toho mnoho nevyšlo a leckdo vám možná řekne proč. Takováhle hra po pár setech může hodně rychle omrzet. A právě s tím se nehodlala smířit firma Camelot a tak se ve spolupráci s Nintendem podívali na zoubek tomuto sportovnímu odvětví. Osobně se na tenis občas dívám v TV, nicméně za fandu dvou raket a kulatého míčku se rozhodně nepovažuji a právě proto mě docela překvapil fakt, že jsem našel v Mario Tennisu rychle zalíbení.

Mario Tennis

Asi bych měl nejprve vysvětlit toho opičáka. Po animovaných sekvencích s tématikou hry se konečně rozsvítí hlavní menu, které nabízí hned několik položek. Jelikož se chci nejprve se hrou trochu seznámit, vybírám okamžitě exhibici, čímž se propracuji k několika nabídkám. Z nabízených několika humanoidních hráčů a jednoho opa si vybírám gorilu, jež by měla překvapit, alespoň dle poznámky, především mohutnou silou úderu. Za protihráče volím Maria. Následuje ještě výběr povrchu, jenž svým způsobem ovlivňuje hru, především pak rychlost míčků. Volím též nejnižší obtížnost, zkouším pár míčků a po chvíli vyhrávám. To mi připadá zvláštní, proto vybírám vyšší obtížnost se stejnými hráči - efekt se dostaví téměř okamžitě. Soupeř mnohem lépe koordinuje údery, navíc bezvadně využívá krátkých míčků a lobů, čímž mě nakonec dostane na kolena. Mimochodem, každý vyhraný či prohraný míček postava prožívá po svém. Když prohraje Donkey Kong, začne se drbat na hlavě a řvát, v opačném případě mocně buší do své chlupaté hrudi. Pozitivní dojem na mě udělaly i bezvadné skoky, kdy postava ještě za letu stačí doskočit a odehrát téměř ztracený míč.

Lví podíl na příjemné hře nese i ovládání. Přes svou veškerou jednoduchost a eleganci v sobě Mario Tennis spojuje účinnost s maximem možností. Představu toho, že směrový kříž slouží jen k pohybu a jedním tlačítkem vracíte míčky, zase ukliďte do šuplíku. Přestože vlastně hrajete jen přes zmíněný směrový kříž a ne jedno, ale dvě tlačítka, na kurtu vykouzlíte vcelku slušný počet parádiček. Abych jen nehustil mlhu, mám na mysli zejména krátké míčky, loby, smeče a zrychlené míče, s čímž už lze leccos podnikat. Na nejlehčí obtížnost své oponenty zlehka vyšachujete některým z mnoha triků (lob, nestihnutý doskok), ovšem na obtížnější soupeře se budete muset pořádně natrénovat. Ono sice čím více trávíte u hry času, tím rychleji se učíte, ovšem sedět u toho nepřetržitě také nelze. Po čase jsem totiž zjistil, že při delším herním maratónu moje výkonnost rychle klesá, proto taková pauza jenom prospěje. Když se vám omrzí klasická hra, nabízí Mario Tennis ještě pět miniher jako například střílení do banánů. To takhle stojíte na polovině kurtu a pinkáte si o zeď, na které se pohybují tabule s banány. Za trefu získáte tolik bodů, kolik je vyobrazeno banánů na plošince. V první úrovni se hraje do třiceti.

Pokud máte dojem, že tomu stále něco chybí a nerozumíte mým vpravdě nadšeným Mario Tennis komentářům, věřte, že to nejdůležitější si ještě schovávám v rukávu. A tím překvapením není nic jiného než Mario Tour. Živíte-li v sobě podvědomě představu, jak na stromovém žebříčku budete porážet jednoho soupeře za druhým, tak přestaňte. Hlavní hrdina - naprostý amatér - přijíždí do akademie, kde se jenom z několika málo žáků stávají opravdoví mistři. Mimo koleje, kde bydlíte, se komplex skládá ze hřišť, tréninkových kurtů, posilovny, kavárny a několika dalších lokací. Se svým svěřencem začínáte jako junior - až zde porazíte všechny soupeře a stanete se tím nejlepším, postoupíte k seniorům, kde na vás čekají zase o něco těžší zápasy. Než se stanete legendárním hráčem, uběhne drahně času. Přesto, velmi sympatické mi přijdou dvě věci. Za prvé vaše postava získává za každou akci zkušenosti, které poté přerozdělujete mezi čtyři základní atributy (spin, control, power, speed). Tím své postavě určujete nenávratný charakter. Sám jsem hned na začátku investoval několik bodů do rychlosti a ejhle, začal jsem se po kurtu podstatně rychleji pohybovat. Ovšem pozor, ukončíte-li do některého z atributů přísun zkušenostních bodů, začne se postava v zanedbávané oblasti zhoršovat. Abych ale nezakecal to druhé - po areálu se pohybujete jakkoli chcete a nejvíc mi to připomíná kterýkoli díl GBC Pokémonů. Tj. v ptačí perspektivě chodíte s panáčkem, možná akorát ta grafická podoba zde dopadla, z pochopitelných důvodů, o nějakou tu třídu lépe.

Mario Tennis

Ale rozumějte, vždyť je to úžasné jít si pokecat za kamarády do kavárny či na tréninkových kurtech posbírat několik drahocenných rad. Dokonce nechybí ani výkladový slovník a pravidla v kostce - hraje se samozřejmě podle skutečných pravidel a řeknu vám, některé výměny trvají pekelně dlouho - než jeden z hráčů udělá chybu. Když už si vykládáme o tom trénování, i za zvládnutí některých technik získáváte zkušenostní body. Jedna z filosofií říká, že dobrý hráč by měl zvládnout vybrat každý míček. Na kurtu se proto snažíte v jedné tréninkové místnosti odpálit míč, jenž po vás střílí různě se pohybující automat. První úroveň zvládne kdekdo hravě - 15 míčů, ale při rovné stovce se zapotí i zkušenější hráč. Každopádně přidělené zkušenostní body rozhodně za námahu stojí, neboť díky nim postoupíte i o několik úrovní výše, než by se povedlo klasickou hrou na nějakém turnaji.

Abych to shrnul, Mario Tennis nabízí oblíbenou hru s příjemným ovládáním a geniálním módem Mario Tour obohaceným o RPG prvky. Po Pokémonech jeden z mála titulů, u něhož bych koupi vážně zvažoval.

Mario Tennis
Výrobce/Distributor Camelot / Nintendo
Platforma GameBoy Color
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ano, 3 pozice na cartridge
Multiplayer: ano, 2 hráči
Verdikt: Jedno z nejlepších zpracování tenisu co jsem kdy hrál.
Hodnocení: 87%

Autor:


Témata: Banány, Raketa, Slovník


Nejčtenější

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Dungeon Keeper (2014)
Activision vymyslel způsob jak lidi motivovat utrácet za mikrotransakce

Firma Activision si nechala patentovat úpravu mechanismu, který se stará o to, aby se v multiplayerových hrách potkávali hráči na stejné výkonnostní úrovni....  celý článek

Oficiálně neoznámená StarWars hra od Visceral Games
Herní Star Wars v potížích. Electronic Arts zavřeli studio Visceral

Autoři Dead Space už žádnou hru pod značkou Visceral Games nevytvoří. Slibovaná příběhová hra ze světa Star Wars, na které studio poslední roky pracovalo, bude...  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Civilization III
Třetí díl kultovní Civilization je dočasně zdarma. Nepropásněte ho

Využijte časově omezené nabídky a zařaďte si starší, ale stále skvěle hratelný třetí díl Civilizace do vaší steamové knihovny úplně zdarma.  celý článek

Další z rubriky

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.