Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mass Effect Andromeda s odstupem a slevou, má to smysl? Pohled čtenáře

aktualizováno 
Rozporuplné reakce na sci-fi Mass Effect Andromeda řadu lidí odradily od koupě. Patřil mezi ně i čtenář Michal Dvořák, který si hru nakonec pořídil později a ve slevě. Zklamaný není, ale některé věci ho frustrují. Přečtěte si jeho recenzi.

Mass Effect Andromeda byla prvním dílem série ME, který jsem nezakoupil ihned po vydání. Rozpačité hodnocení a prezentovaný produkt mě zkrátka nenavnadily a vzhledem k tomu, že šlo svým způsobem o restart, iniciativa hru pořídit na základě vztahu k předcházejícím dílům byla nízká. Když však nedávno hra zlevnila o 50 procent, zbystřil jsem. A když vyšlo demo, už mi to nedalo. Přeci jen, i přes diskutabilní přešlapy značka Bioware stále představuje určitou garanci. Stáhnul jsem demo a za necelých 7 hodin jsem usoudil, že vyloženě zklamaný zřejmě nebudu.

Vzhledem k tomu, že mnoho lidí tuto hru vynechalo na základě rozporuplných recenzí, píšu své dojmy z ní pro lidi, kteří hru nekoupili a teď uvažují, jestli to má vůbec cenu.

O zhruba 58 hodin později mám dohráno a zklamaný nejsem. Ale možná trochu frustrovaný.

Mass Effect: Andromeda

Mass Effect: Andromeda

Herní zážitek se u téhle hry hodnotí složitě. Přestože to je první hra v nové trilogii, je nemožné ji nesrovnávat s trilogií předchozí. Kde u prvního příspěvku do série zpravidla nad některými věcmi přivíráme oči, zde je složité nekritizovat záležitosti v předchozích dílech vyřízené. Na druhou stranu odpouštět věci jen kvůli tomu, že se přešlo na nový engine, se mi také nechce. Inu, pojďme se na to podívat.

Proč nejsem zklamaný

Je to OK. Obávám se, že toto je sentiment, který nejlépe popisuje můj pocit ze hry. Grafika je skutečně nádherná, ať jde o exteriéry otevřeného světa, nebo interiéry různých stanic, lodí či jeskyní, vypadá to dobře, kouká se na to dobře. Jsou tam přehršle unikátních detailů, díky kterým máloco působí nudně či sterilně.

Souboj, jak je, funguje dobře, svižně. Mechanismy jsou plně funkční a možnosti jsou široké, takže si každý najde cestičku ke svému stylu. Měl bych výtku k umělé neinteligenci, ale byl jsem upozorněn, že na nejvyšší obtížnost má výtka padá, takže si ji prozatím ponechám.

Hlavní příběh ujde. Ne, že by byl vyloženě špatný, ale když se dá shrnout do jedné, dvou vět, tak to na Oscara nebude. Z konce je zřejmé, že jde o víc, než se zdá, ale to nic nemění na tom, že tato hra zůstává příběhově chudá. Na konci první větší planety už tak nějak tušíme, jak to skončí, a přesně tak to také skončí. Ano, jsou tam nějaké „zvraty“, ale pro příběh této hry nejsou podstatné a pouze uvedou očekávané pokračování děje. Aniž bych něco vyzradil, představte si, že velký „zvrat“ je odhalení tajemného výrobce Čechovovy zbraně těsně předtím, než jí zabijete antagonistu.

Je třeba zdůraznit, že děj není špatný, je to prostě takový obyčejný, průměrný sci-fi příběh. Neurazí, ale dech nevyrazí a v době, kdy je singleplayerových her jak šafránu, nad ním nos ohrnovat nelze. Co ho sráží nejvíce, je srovnání s ME2 a ME3, které v tomto ohledu zkrátka excelovaly (když pominu konec ME3). Hlavní dějová linka je podle mého názoru kvalitativně srovnatelná s ME1, kde v některých ohledech ve srovnání vychází lépe, jinde hůře.

Mass Effect: Andromeda

Mass Effect: Andromeda

Kladné body pak rozhodně získávají, nazvěme je důležitými vedlejšími úkoly, méně důležitými vedlejšími úkoly a do určité míry i vedlejší úkoly. První dvě kategorie jsou zpravidla nadabované, často i s nějakými scénkami. Jejich úroveň je kvalitativně srovnatelná s hlavní příběhovou linkou, takže co do příběhu stojí za zahrání.

Skutečnost, že se na konci mnoho z nich projeví, vytváří pocit, že jsou skutečně součástí světa, který svými činy budujete, za což jsem velmi vděčný. Ryze vedlejší mise jsou takové obyčejné, ze začátku hry jsem je plnil všechny, ale protože se mechanismem dost opakují, od druhé až třetí planety už jsem je plnil, pouze když jsem na ně narazil v průběhu plnění důležitějších misí.

Jak jsem říkal, hře jsem věnoval zhruba 58 hodin a kromě zcela vedlejších misí jsem na konci hry neměl v quest logu už nic. To mi na hru připadá jako velice adekvátní porce obsahu.

Proč jsem frustrovaný

ME Andromeda působí odfláknutě

Příběh je až příliš podobný ME1. Geth, Kett/ Remnant, Prothean. Je až bolestivé sledovat, jak málo originální Andromeda v tomto ohledu je. Kdo hrál ME1, tak „zvrat“ prvního dění tuší už od začátku.

Vezměte si, co v rámci hry musel vytvořit ME1. Uvést 4-6 hlavních mimozemských ras (Gethové a Protheani se rozšiřují spíše až ve ME2 a 3), množinu dalších mimozemských ras, nové technologie, alternativní historii a teprve na tom postavit příběh.

ME Andromeda to všechno má a může se věnovat novým věcem. Což z pro mě nepochopitelného důvodu jsou jenom 1-2 nové rasy (Ketty bych úrovní rozvedení přirovnal k rozvedení Gethů v ME1). To je prostě málo a zklame to.

Ději chybí WOW momenty. Nevím, jak jinak to nazvat. Pamatujete v ME1 přílet Soverigna k citadele a váš odlet z planety v Maku?

Nebo únik z pevnosti kolektorů v ME2?

No a co třeba odlet ze Země v ME3?

I teď, roky poté, co už jsem to nesčetněkrát viděl, mi z těchto scén běhá mráz po zádech (možná je to jen hudbou, každopádně ten WOW pocit v MEA jsem neměl).

Soubojový systém je hloupější. Proč odebrat možnost rozkazovat společníkům, mi prostě nejde do hlavy (ponechána je pouze schopnost přikázat, na co útočit, ne však jak). Stejně tak definitivní odebrání zastavení/zpomalení času a zredukování aktivních schopností. Proč musím uprostřed souboje jít do hlavního menu hry, přehodit jednu z maximálně tří schopností a pak teprve seslat, když v ME1,2 i 3 šlo dát všechny naučené schopnosti do lišty? Ano, ve výsledku je souboj mnohem rychlejší, ale také mnohem primitivnější, když de facto eliminuje možnost taktizovat a omezuje množinu aktivních schopností.

Mass Effect: Andromeda

Mass Effect: Andromeda

Postavy nejsou kdovíjak zajímavé/originální. Opět, je to dostačující, ale Thane, Garrus, Vrex, Grunt, Jack, Mordin - to byly zajímavé postavy s osobností. Ano, v původních dílech byly i nudné (Liara, Jacob), které potřebovaly více her na zlepšení (nebo k němu vůbec nedošlo), ale v MEA postavy nejsou pamětihodné. Pro mě jediný zábavný společník byl Wrex, chci říct starý Wrex, teda Drack.

Rozumím, že je nemožné v rámci jedné hry vytvořit celou sadu propracovaných postav, ale jak je možné, že po absolvování všech Loyalty missions si horko těžko pamatuji jedinou zajímavou osobní věc o komkoliv. Aha, Cora ráda zahradničí. Liam si nechal poslat auto raketoplánem, Vetra ... má sestru. Zase se vracím k té stejné v věci. Kdybych nehrál ME1-3, tak je to adekvátní plejáda postav, ale já vím, že to BioWare umí a toto se k jejich možnostem pouze přiblížilo.

Stabilita. Díky této hře jsem konečně viděl, jak vypadá BSOD na WIN10. Odhadem každých 5-7 hodin nastal bug, který mi buďto shodil PC, nebo hru. A ve třech případech to navíc během bugu vytvořilo nenačitelný save a musel jsem zkoušet, než jsem objevil save, který chybou postižený nebyl.

Na rozdíl od ostatních jsem texturami nepropadával, a výrazné chyby v animaci postav jsem nezaznamenal. Po této stránce tak už je hra opravená.

Animace obličeje

Prosím, nekoukejte na grafiku, ale na animace. Mrtvé oči, omezená mimika. V některých částech mám pocit, že Mafia díky výraznějšímu pohybu obočí působí živěji. A to je s odpuštěním ostuda.

Rozumím, že motion capture je drahý a je levnější to řešit algoritmicky, ale v roce 2017 už by postavy neměly působit jako po mrtvici. Neštve mě to ani tak po té vizuální stránce, (je to špatné, ale je to detail, který nanejvýš může rušit, ne však zkazit někomu hru), štve mě to v tom, že hra byla v takovémto stavu a někdo rozhodl, že může jít do prodeje. To je prostě neúcta k zákazníkovi.

Obličejové animace

Svět. Je velký, je nový a štve mě, že moc nedává smysl. Když narazíte na novou mimozemskou rasu, je to označeno za první setkání. Avšak vzhledem k tomu, že na některých planetách už lidé s touto civilizací žijí, tak celá ta zápletka nedává moc smysl. Proč doletěla citadela o 14 měsíců dříve, když osidlování je úlohou pathfinderů? Kdyby byli úspěšní bez nich, nebyli by pathfindeři zbyteční? Do toho se nebudu příliš pouštět, ale příliš mnohokrát jsem si klepal na čelo.

Repetitivnost. Hratelnost je poměrně originálně zábavná, máme tu nějaké prvky plošinovek, sci-fi sudoku a k různým nepřátelům se vyplatí přistupovat různými způsoby. Škoda jen, že stejnou věc, kterou děláme na první planetě, pak děláme pětkrát na ostatních planetách. Detaily se mění, ale mechanismus je vždy stejný. Když jsem zabíjel čtvrtého architekta, už jsem z toho byl unavený. Noví nepřátelé se od konce první třetiny také neobjevují a když finální souboj byl pouze mix starých známých, byl jsem rád, že hra skončila.

No a tady to máte. Hra mě zabavila, času stráveného s ní nelituji, ale znovu to už hrát nebudu. Podle mě hře takových 6/10 sluší, 7/10 pouze v případě, že jste žádnou jinou z ME her nehráli. Za sebe doporučuji si zahrát demo, je to úžasně reprezentativní kus hry. Jestli budete mít po dohrání pocit, že vás to celkem bavilo, bude vás celkem bavit i plná hra. Můj dojem po dohrání celé hry a po dohrání dema byl velmi podobný.

Málem jsem zapomněl: multiplayer je stejný jako v ME3.

Autor:




Nejčtenější

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

Civilization III
Třetí díl kultovní Civilization je dočasně zdarma. Nepropásněte ho

Využijte časově omezené nabídky a zařaďte si starší, ale stále skvěle hratelný třetí díl Civilizace do vaší steamové knihovny úplně zdarma.  celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Další z rubriky

Phantasmagoria (PC)
Hrajete někdy retro? Co jste si pustili naposledy?

Vracíte se ještě ke starým hrám, nebo se naplno věnujete hraní současné produkce?  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Vývojáři prozradili některé triky, které používají k oblbnutí hráčů

Abyste se u her co nejvíce bavili, používají vývojáři spoustu triků, kterými nenápadně mění pravidla. Ve čtení pokračujte jen na vlastní nebezpečí, některé...  celý článek

Ovládání Oculus Touch v akci
Autor Oculus Riftu chce robotickou ruku pro porno ve virtuální realitě

Ve zvláštním diskusním pořadu se zakladatel firmy Oculus Rift, mladý kontroverzní miliardář Palmer Luckey, rozhovořil o tom, že budoucnost virtuální reality je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.