Maximus XV (Space Hack) - Diablo ve sci-fi hábitu?

Pokud jste příznivci Diabla a podobných her, tak Vás mile potěší nová hra z dílen Rebelmind. Jedná se o mutaci Diabla do sci-fi prostředí. Podařilo se autorům dosáhnout kvalit této klasiky? Čtěte v naší recenzi!

Až mě příště vyhostěj z matičky Země na nějakou planetu, tak určitě poletím jinudy. Black Nebula nebyla nejlépe zvolená trasa. Vcucla nás tak rychle, že sem si ani nestihl otevřít nový pivo. Ale zase na druhou stranu, kdybysme letěli jinudy, asi by nebyla taková sranda. A ty zeleno-žluto-fialový potvory jsou taky k nakousnutí. Škoda, že si to myslej i o nás. Obsadili skoro celýho Maxima XV, a tak jsme nuceni přežívat v malý skupince v poslední biosféře. Kapitán van Horn si mě vybral, asi proto, že jsem bejvalej pirát, abych se šel podívat ven. Dal mi jen pistolkou s účinností 4, což je tak maximálně na mouchu, ty žravý potvory to nejspíš jen polechtá, ale nezastaví. No nic, snad venku něco najdu... Pokud jste příznivci Diabla a podobných her, tak Vás mile potěší nová hra z dílen Rebelmind. Jedná se o mutaci Diabla do sci-fi prostředí, čímž se autoři nijak netají. Vaším úkolem je zmapovat 15 biosfér, zlikvidovat všechny vetřelce a hlavně přežít. Vše je provázáno poutavým příběhem a rozličnými questy, které Vám zadávají kolegové z posádky. Na osamělé pouti po útrobách lodi Maximus XV Vás bude provázet hlas Bena Iovy - Radara. Radar mapuje vše kudy procházíte a znovu tak vytváří mapu lodi. Systém hry je velice podobný, až bych spíše řekla "vykradený" z již zmiňované klasiky. Asi nemá cenu se tu o něm moc rozepisovat, pochybuji, že někdo z Vás Diablo nehrál. Základ je prostý - vymlátit všechno co se hýbe, i to co se nehýbe. Na vyhlazovací práce můžete používat mnoho zbraní, které cestou sbíráte nebo za nekřesťanské kredity nakupujete u Nica Nikopolakise (energetické a hi-tech), nebo jeho otce Andrease Nikopolakise (klasické ruční zbraně - sekery, meče a luky). Místo prstenů zde máte biochipy a namísto many využíváte energii. O implantáty a vše okolo zdraví se Vám stará - za úplatu Axel Schwartzmort, přezdívaný Speedy. Implantáty, nebo-li biochipy slouží k různým účelům. Některé přidávají zdraví, další vitalitu nebo například odolnost vůči mrazu, či různým druhům paprsků. Zdraví ale nemusíte doplňovat jen u Speedyho, ale máte možnost zakoupení Heal shotů, které Vám zdraví ihned doplní na 100 procent. Místy se dají nalézt i portály, které Vám zdraví doplňují, ale je jich jak šafránu.

Vzdálená budoucnost aneb úvod v kostce

Začátek příběhu je ohraný jak flašinet, posuďte sami :

Během pár let se zdroje na zemi vyčerpávají a lidstvo je na pokraji záhuby. Vědci staví obří lodě pro kolonizaci dalších planet. Většina obyvatel země však odmítá opustit své domovy, a tak světové vláda řeší situaci silou. Na kolonizační – vězeňské lodě se dostávají převážně chudí a vyvrhelové společnosti. Největší z lodí je Maximus XV, kde se jako odsouzený bývalý důstojník ocitáte, se cestou do neznáma dostává do černé mlhoviny. V mlhovině je loď napadena nepřátelskou rasou, která obsazuje celou loď a vyhlazuje většinu posádky. Přeživší členové se teď musejí o zbytky lodi poprat. Jako bývalý voják a nejlepší z nejlepších se musíte vydat na cestu pres všechny biosféry a zbavit loď nepřátelské havěti.

Před chvilkou jsem se zmínila o hi-tech zbraních. Jsou to věci, jako například příruční teleport nebo hologram. Teleport přenese postavu do základny a lze jej použit jen jednorázově, po návratu na „bojiště“ teleport zmizí. Naštěstí autoři nenechávají hráči jen tuto možnost přesunu, ale v každé biosféře naleznete také pevné teleporty, obdoba waypointů z Diabla. Dále naleznete třeba dočasný energetický štít, či ovlivňovač myšlenek, který zvoleného mimozemšťana na chvilku přetáhne na Vaší stranu. Boje probíhají v reálném čase, ale máte možnost si hru „pauznout“ a nadopovat se lékárnou, či vyměnit zbraně. Arzenál je celkem rozsáhlý a zbraně se dělí do 3 kategorií. Na blízko (sekery, meče), na dálku (vesměs luky) a energetické (plasma, magnetický paprsek, atd.). U energetických zbraní je třeba si hlídat energii, jenž potřebujete pro střelbu. Ta se sama nedobíjí a musíte ji za nalezené kredity dokupovat, není ale nutné chodit za obchodníkem, nebo hledat portál, postačí prostě stisknuti „E“ a máte zase na nějakou dobu vystaráno, ovšem za předpokladu, že máte dostatek kreditů. Jedno takovéto stisknutí Vám ubere 100 kreditů. Skoro z každé potvory Vám nějaké ty kredity padají, ale není jich nějak výrazně mnoho, spíše desítky než stovky. Ale nepadají jen z potvor - na každém kroku naleznete vetřelčí larvy pevně srostlé s podkladem a úplně neškodné. Z těch vám také nějaký ten kredit vypadne, a když máte štěstí tak i zbraň, či implantát. Oproti Diablu se potvory negenerují při každém vstupu do jednotlivých kol, ale jejich počet je pevně stanoven. Kolik jich ještě máte zlikvidovat, ukazuje číslo vlevo nahoře obrazovky.

Skoro z každé potvory Vám nějaké ty kredity padají, ale není jich nějak výrazně mnoho, spíše desítky než stovky.

Prostředí jednotlivých biosfér se liší a naleznete zde jak prostředí připomínající zemi, zemi v zimě ale i futuristické, pouštní a postkatastrofické. Velikost jednotlivých lokací není nikterak extrémní, přeci jen jsme ve vesmírné lodi, a člověk se snadno orientuje. Havěti na likvidaci je až až a autoři se při tvorbě opravdu vyřádili. Od malých potvor co se plazí po zemi a útočí na kotníky, přes středně velké (jedna z nich vypadá jak z komiksu Válka s mloky – vycházel v Kometě), až po obrovské obludy, co Vám s chutí ukousnou hlavu. Animace postav je také dobře zvládnutá, jen způsoby smrti nepřátel jsou stále stejné. Ať použijete energetickou zbraň či sečnou, stejně se vetřelci rozpadnou a zbude po nich jen lepkavá hmota, která krásně čvachtá.

Velikost jednotlivých lokací není nikterak extrémní, přeci jen jsme ve vesmírné lodi, a člověk se snadno orientuje.

Hudba, zvuky i grafika jsou na stejné úrovni jako celá hra, ze začátku dobré, časem dosti stereotypní. Nároky na PC nejsou přehnané a na (pod)průměrné sestavě PIII 1000, 256 MB RAM a GF2 si zahrajete v plné parádě. Jedinou větší chybou v grafice je skrývání stěn, které překážejí ve výhledu. Autoři se sice snažili tyto stěny zprůhlednit a umožnit tak hráči přehled, ale ne vždy se tyto snahy povedly. Je docela nepříjemné, když v momentě většího souboje utíkáte a najedenou vidíte jen Vaši postavu, zbytek potvor je schován někde pod střechou a vy musíte střílet naslepo. V takových situacích je lepší odhodit střelné zbraně a vzít zavděk třeba sekerou, alá Gimli. Také nemožnost přiblížení pohledu je v dnešní době standard, který autoři nějak neakceptují a obraz je možno jen natáčet do stran. Obtížnost hry je možno na začátku navolit, takže i začátečník na poli RPG her první souboje zvládne levou zadní. Hratelnost je dobrá, ale jednotvárné prostředí po nějaké době omrzí. Verdikt: Abych ale vše shrnula alespoň do jednoho odstavce. Autoři se pokusili udělat klon Diabla, což se jim povedlo, ale kvality Diabla nedosahuje. V dnešní době hráči očekávají ale více než jen remake starých klasik v novém kabátě. Pro milovníky sci-fi a Diabla je to dobrá volba a na nějaký čas zabaví, ovšem pokud Vás po čase nezačne iritovat jednotvárnost hry a prostředí.