|
|
Původní Medal of Honor si získal široké pole fanoušků především díky své nenáročnosti, dalo by se říci arkádovitosti a dynamické hratelnosti, kde se nenacházela žádná hluchá místa a hráči se skutečně cítili jako uvnitř bojišť druhé světové války. Vyšel však jen na playstationu a zájemci vybavení PC si museli na Medal of Honot: Allied Assault počkat až do roku 2002. O to větší mela se po jeho vydání strhla, protože, díky lepšímu ovládání pomocí klávesnice a myši a kvalitnějším grafickým možnostem se zábava mnohonásobně zvýšila. Od té doby se hra stala jednou z nejoblíbenějších napříč všemi platformami a my jsme se mohli těšit z datadisků Spearhead a Breakthrouhg, které však působily spíše jako taháky peněz z kapes hráčů. Proto se oči všech fanoušků, a že jich není málo, obrací k regulérnímu pokračování s podtitulem Pacific Assault, které slibuje úplně nové prvky a, jak jinak, skvělou zábavu!
Pacific Assault se bude samozřejmě opět odehrávat za časů staré, ale pro herní náměty pořád dobré druhé světové války. Ti chytřejší si již podle názvu udělali jasno a vědí, že se tentokrát přesuneme do Pacifiku, kde se děly neméně zajímavé věci jako
na evropských, potažmo afrických bojištích. Autoři se znovu rozhodli neudělit hráči roli nepřekonatelného hrdiny ověšeného tunami zbraní, ba právě naopak. Vžijete se do role klasického zelenáče Toma Conklina, jenž se opaluje na plážích Havaje a domnívá se, že právě jeho se válka probíhající na hony daleko, nemůže dotknout. Jaká to však mýlka! To by na Havaji nesměl být přístav Pearl Harbor s naprostou většinou námořní flotily Spojených států, na nějž se rozhodli Japonci jednoho dne zaútočit. Tuto událost neuvidíte v žádné animaci, nýbrž si tím peklem hezky projdete s rukou na klávesnici. Mělo by se jednat o ojedinělý zážitek v dějinách akčních her srovnatelný snad jen s vyloděním v Normandii, které předvedl již Allied Assault (nebo se Stalingradem v Call of Duty - pozn. Ondřej Zach). Všude budou létat japonská Zera, lodě se budou potápět, lidé umírat a vprostřed toho všeho vy - prozatím osamocený Tom Conklin. Jestli jste viděli film Pearl Harbor, víte zcela přesně o čem tu mluvíme, akorát si to všechno zahrajete. Právě útok na Pearl Harbor rozpoutal přímou americkou ofenzívu do všech stran, zpočátku především proti Japoncům, proti nimž se postaví i Tom, jelikož se v kritické události osvědčil a v neposlední řadě i přežil.
|
Mezi roky 1941-44 si projdete snad všemi významnými bojišti Pacifiku, z nichž vypichují autoři především Guadalcanal, kde se nachází veledůležité Hendersovo letiště a profláklé boje o ostrov Tarawa. To však zdaleka není všechno a rozhodně to neznamená, že mise, které nemají tak známé jméno, by měly být méně zábavné. To v žádném případě! Stejně jako v prvním díle se tvůrci snaží o naprostou eliminaci hluchých míst a neváhají proto ani zkrátit celé dobrodružství, protože, jak sami tvrdí, důležitá je hlavně intenzita zážitku a ne jeho délka. Ale zase se nestrachujte, z Maxe Payna 2 si, co se týče délky, příklad brát nechtějí. Celkově bychom se měli dočkat sedmi rozsáhlých podniků, rozdělených na 25 misí, což by prý mělo vystačit na nějakých 15 hodin pařby, tedy současný průměr.
Velkou roli bude mít tentokrát příběh, abychom měli možnost se s naším hlavním hrdinou lépe sžít a sledovat jeho trampoty.
Dočkáme se mnohých animací v enginu hry, kdy si Tom bude vylévat své, válkou poznamenané, srdce. Promění se i jeho parťáci, takže se z na počátku bezstarostných zajíců, kteří pro fór nejdou daleko, stanou opravdoví rozvážní hrdinové. Hráči by s nimi pak měli více cítit, což můžeme jen s povděkem kvitovat, jelikož se dostaneme ještě více do děje. Takřka ve všech misích budeme bojovat v týmu, kde by vaši spolubojovníci měli disponovat vlastní vyspělou umělou inteligencí. Autoři nám jako příklad předkládají medika, jenž by měl být jednou z klíčových postav týmu, jelikož volně povalující lékárničky se zřejmě stanou minulostí, takže pomoc lékárníka bude stejně důležitá jako v českém Vietcongu. Medik by měl údajně obezřetně pobíhat po bojišti a sám ošetřovat rány. Doufejme, že bude inteligence vyspělá, jelikož silná slova v tomto ohledu jsou autorům vždy vlastní, ale při hraní hotové verze se nabízí rčení „skutek utek“
|
Co se týče zbraní, ani zde nechce Pacific Assault zůstat zahanben. Do rukou se nám dostane 21 dobových kousků s rozličnými vlastnostmi. Každá z nich by měla najít své využití, takže s oblíbeným doplňováním jen tak do počtu bychom se snad nemuseli setkat. Nemluvme jen obecně a zmiňme například M1 Carabine, M1 Garand, japonskou pýchu- pušku Arisaka či v neposlední řade plamenomet, na jehož efekty se doopravdy těšíme, a to nejen na tělech nepřátel, ale především na zčásti modifikovatelném terénu džungle, která může, při neopatrném zacházení začít hořet a vy zůstanete uvězněni uvnitř ohnivého pekla. Slušného vytížení by se měla dočkat i obyčejná kudla, která se hodí při infiltračních misích, kdy zrovna nepotřebujete vyvolat poplach.
To souvisí i s nelineárním pojetím některých misí, které sice nebude dosahovat komplexnosti například takového Deus Ex, ale oproti prvnímu dílu rozhodně překvapí. Zde byla totiž vždy vytečena jen jedna trasa a možných způsobů řešení dané situace byste příliš nenašli. V rámci vylepšování herního zážitku se autoři zaměřili právě na rozšíření možných cest. Takřka pokaždé by měla být možnost proklestit si cestu silou zbraní, ale v některých případech se bude jednat vážně o těžkou záležitost. To by hráče mělo dohnat k jinému postupu, jako např. plížení nebo výpomoc zajatcům, čímž si zdánlivě ztížíte původní cestu, ale nakonec se vám to mnohonásobně vyplatí, protože tito se přidají na vaši stranu a kdy nic jiného, tak alespoň poslouží jako živé štíty.
|
Grafické zpracování mělo být původně vystavěno na Quake 3 enginu, ale časem změnili autoři názor a pro svůj titul vyvíjejí vlastní nástroj, podle všeho mnohem výkonnější, jenž by měl disponovat všemi možnými technickými vychytávkami jako
vyspělý bump-maping, antialising či efekty realistické vody. Velkou roli by pak měl sehrát i licencovaný fyzikální systém Havoc, který dodá hře neuvěřitelně realistický punc, což jsme měli možnost vidět v již zmíněném Maxi Paynovi 2.
Allied Assault si získal velkou popularitu i díky multiplayeru, jenž by měl hrát velkou roli i v pokračování. O módech se zatím nic moc neví, ale údajně se na nás chystá několik překvapení v úkolově orientovaném módu i v těch klasických jako team deathmatch či ctf.
Jak to tak vypadá, máme se opravdu na co těšit, protože jako celek vypadá Pacific Assault fantasticky, ale ještě může nastat několik problémů v podobě nevyladění některé z jeho částí. Bojím se toho o to více, jelikož na hře nepracují původní autoři, kteří se rozprchli k tvorbě konkurenčních titulů jako již vyšlé a nutno říci, že výborné Call of Duty nebo Men of Valor: Vietnam. Z jádra, které pracovalo na Allied Assault zůstalo jen minimum lidí, takže musíme věřit, že jsou stejně, nebo dokonce více talentovaní než ti ve studiu 2015. Na druhou stranu se vývoje drží vojenský veterán Dale Dye, který toho prožil více než celá česká armáda dohromady (což tedy není kdovíjaký výkon, ale co :) a na hru pořád aktivně dohlíží a radí svými zkušenostmi.
Index očekávání: 8/10
