Mercenaries - první dojmy

Již od letošní E3 je tato hra naším černým koněm. Takže když se u nás v redakci zjevil preview kód, šlo zákonitě stranou i Pro Evo. Zde jsou naše první dojmy ze hry, která má na to, stát se nečekaným hitem.

Ve videohrách nyní můžeme pozorovat dvojí projev jednoho jevu. V tom menším měřítku platí, že po příchodu Burnoutu 3 budeme pravděpodobně ještě dosti dlouho čekat na to, až se objeví jeho pokořitel z řad arkádových závodních titulů, a a v tom větším, dá se až říci, že globálním, pak je nad slunce jasnější, že poté, co se na pulty prodejen dostalo Grand Theft Auto: San Andreas, budou videohry obecně čekat podobně dlouho na titul, který by nové GTA překonal. A proč o tom píšeme zrovna u Mercenaries? Zejména proto, že již od prvního okamžiku je jasné, že právě Mercenaries jsou další z her, která v sérii GTA našla velmi silnou inspiraci.

Tato hra totiž rovněž sází na maximální možnou svobodu pohybu a konání, akorát s tím rozdílem, že dějištěm není variace na žádné ze světových velkoměst, ale nehostinné válečné bojiště situované do alternativní Korejské Lidově Demokratické Republiky. Na něm se ve smyšleném konfliktu do sebe pouští rovnou pět znesvářených stran a mimo přežití je na vás i to, jak moc vás která z frakcí bude nenávidět. Vaše role je zde jasná, jste osamělým žoldákem, jehož jedinou motivací je vydělat si co nejvíce peněz a samozřejmě udržet své krční tepny v alespoň relativním bezpečí. Nelze zde ale vyloženě jednoznačně říci, kdo bojuje proti komu, protože každá z bojujících stran hájí své aktuální zájmy (respektive bojují zde prakticky všichni proti všem, což je dáno jednak vývojem situace a jednak tím, co kdy kde a jak provedete, o čemž se zmíníme právě teď). Mezitím se potloukáte vy coby válečný lovec odměn a necháváte se najímat na plnění misí. Vzhledem k tomu, že zlaťáčky jsou vaší nejsilnější motivací, zahazujete jakékoliv přesvědčení a najmout se můžete nechat kýmkoliv. Nesmíte se ale posléze divit, že pokud za peníze Severních Korejců uděláte brajgl v čínských řadách, že vás pak budou Číňani srdečně zvát na čaj o páté. Samozřejmě, že po vás naopak půjdou jako po uzeném a kdykoliv se pak v jejich blízkosti jen mihnete. Musíte se tedy snažit vaše mise vybírat a provádět tak, aby se vám dařilo co nejlépe proplouvat spletencem zájmů všech frakcí. Nejvíce srandy si pak samozřejmě užijete v momentech, kdy po vás s maximálním nasazením půjdou úplně všichni :-).

Je zde speciální tlačítko pro klakson, takže svou spřízněnost můžete dát najevo „přátelským troubením“.

Co by to bylo za klon GTA, kdyby se zde nedalo jezdit v dopravních prostředcích? No, dopravních, jedná se samozřejmě spíše o prostředky bojové. Můžete prakticky hned zpočátku nasednou do čehokoliv, co je aktuálně po ruce a je to provozu- a bojeschopné. Proč se složitě probíjet s ohněm v srdci a puškou v ruce, když můžete nasednout do opodál stojícího jeepu a zónou ostré střelby svižně projet? Samozřejmě, že zde vůbec nezáleží, které ze stran dané vozidlo patří, prostě do něj vlezete a jedete. Vtipnou věcičkou pak je, že pokud se zrovna nacházíte ve vozítku nepřátelských barev a jedete ke „svým“, budou po vás tito střílet v domnění, že se jedná o nepřítele. Nicméně je zde speciální tlačítko pro klakson, takže svou spřízněnost můžete dát najevo „přátelským troubením“. Pokud by ale pojízdná akce byla omezena pouze na fádní terénní vozítka, byla by to po chvíli jistě nuda. Zde ale máte možnost koupit si za patřičný finanční obnos (peníze získáte samozřejmě za splněné mise) víceméně jakýkoliv dopravní prostředek či zbraň. Má zde tedy být možnost najmout si do některé z misí třeba tank či dokonce vrtulník, případně si s sebou do akce odtáhnout kupříkladu velmi výkonný raketomet.

Když jsme hru viděli poprvé v akci právě na letošním ročníku výstavy E3, zaujala nás asi ponejvíce propracovaná kolizní fyzika. Při nynějším hraní nám sice již nepřišla tak bombastická jako tehdy, nicméně je nutno zdůraznit, že její nynější kvality jsou i nadále značně vysoké. V zásadě to sice ani nemá žádný vliv na samotnou hratelnost, ale vypadá to prostě setsakramentsky dobře, neřkuli přímo skvěle. Řeč je v prvé řadě o kolizích při jízdě v některém z dopravních prostředků. Fyzikální engine podrobně počítá (a pokud ne, tak to alespoň skvěle předstírá) kolize vašeho vozítka s okolními objekty, takže pokud třeba v jeepu vjedete na trosky jiného vozu, vypadá následná scéna opravdu jako když „jeep vjede na haldu trosek, čímž pádem se převrátí“ a ne jako když „jeep vjede na haldu trosek a pak se převrátí“. Fyzika sice začala pokulhávat v některých „vypjatějších“ scénách, kdy se nám kupříklasu „podařilo“ se s vozidlem zaklínit mezi dva blízké objekty (následné vymotávání pak bylo často velmi humorné), nicméně po většinu času, respektive při „běžných“ herních situacích fungoval fyzikální model velmi uspokojivě i v této rané preview verzi.

Velmi solidně působí i technické zpracování, grafika i zvuky se zatím jeví na slušné úrovni.

S fyzikou souvisí i další zajímavá a příjemná věc. Pokud se řekne „volný pohyb“, každého asi napade něco ve smyslu, že si může jít, kam se mu zachce. Toto samozřejmě platí i ve zdejších rozlehlých lokacích (i když s „trojměstím“ z GTA: SA se jejich rozloha samozřejmě nemůže měřit), ale neplatí to zase až tak stoprocentně. Když přijdete k nějakému prudkému srázu, nepodaří se vám na něj vylézt, protože je prostě příliš prudký. Pokud se ale nějakým způsobem nahoru dostanete a budete se chtít rychle vrátit zpět, můžete po stejném srázu tak nějak seskákat či po zadku sjet dolů. Působí to opravdu příjemně a realisticky a skutečně potěší, že tuto záležitost autoři neodbyli tí, že by oblast onoho srázu byla kompletně nepřístupná a obehnaná pomyslnou páskou s nápisem „Hic sunt leones“.

Orientace v terénu

Ze série GTA je velmi slušně zkopírovaná i malá mapka, která vám dává přibližný přehled o vaší pozici a umístění význačných bodů či cílů. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že zde tato mapka funguje podstatně lépe než u „původní předlohy“, což je dáno jak celkově lepší schopností navigovat, tak zejména skutečností, že hra se odehrává na víceméně volných prostranstvích, takže se nemůže stát, že pojedete směrem k vytyčenému bodu a najednou zjistíte, že se ulice, po níž jedete stáčí úplně jinam. Samozřejmě že i zde se najde sem tam nějaká ta slepá ulička či podobně nepřehledné místo, ale oproti spleti ulic a bulvárů známé ze série GTA je to zde úplný ráj na Zemi.

Velmi solidně působí i technické zpracování, díky němuž máte poměrně dosti autentický pocit válečného bojiště a to i přesto, že se na něm neodehrávají žádné střety kdovíjak velkých armád, ale pobíháte tam pouze s jedním vojáčkem mezi porůznu rozmístěnými nepřáteli. Grafika i zvuky se zatím jeví na slušné úrovni, možná jen ten dabing není tak autentický a přirozený, jak by bylo záhodno, ale je velmi pravděpodobné, že v tomto ohledu jsme již velmi zmlsaní prvotřídním dabingem dnes již tolikrát zmíněného GTA: SA.

Mercenaries se to alespoň částečně snaží kompenzovat možností hrát za tři různé postavy s různými schopnostmi (klasika: silný, nenápadná a rychlá a průměr), což je sice samozřejmě fajn, ale na druhou stranu je potřeba připomenout, že se rozhodně nejedná o aspekt, který by nějak výrazně tvořil kvality hry. A aby hra byla alespoň trochu košer, je zde množsví misí, v nichž je vaším úkolem zajistit nebo zlikvidovat někoho z význačných funkcionářů figurujících v daném konfliktu, kteří jsou označováni hodnotami a barvami hracích karet, čímž je připomínán vyhledávaný suvených posledních let ve Spojených Státech: hrací karty s obrázky nejhledanějších světových teroristů.

Celkově jsme tedy velmi rádi, že se zatím naše květnová sázka na Mercenaries ukazuje jako správná a budme hodně zvědavi, v jaké kondici k nám po novém roce dorazí plná verze. Přestože se totiž jedná o velmi nepokrytý klon GTA, má tato hra co nabídnout. Vedle toho, co je zde zatím popsáno, to totiž vypadá, že ve finále bude vedle nesčetných možností disponovat i akční a velmi dynamickou hratelností (zatím jí tedy rozhodně disponuje). A takových her jistě není nikdy dost. My už se nemůžeme dočkat.