Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Metal Gear Solid 3: Snake Eater

  12:00aktualizováno  28. února 5:25
Třetí díl legandární špionážní série klepe na dveře a jistě způsobí nemalému procentu příznivců menší šok. Na zmatení, tápání, jiné prostředí i dobu i na to, že začátek vám začne být jasný až na konci, vy vás měla připravit naše recenze.

BonusWeb HIT Metal Gear Solid 3: Snake Eater Opravdové hrdinství je, obětuje-li se člověk s vědomím, že ti pro které to dělá, se o tom nikdy nedozví.

Jan Spáčil
Přestože se sluší začínat od začátku, budou první řádky patřit konci. Smrti. Hrobu. Slzám. Slzám poznání a pochopení ztráty. Slzám pochopení hloubky oběti. Slzám strhávajícím milosrdný pláštík víry ve smysl dosavadního života se všemi jeho větrnými mlýny. Slzám u hrobu toho, co z nich zbylo. Hrobu tyčícího se jako absurdní pomník nad ostatky násilně zabitého černobílého vidění světa s jednoduchými odpověďmi a jasným smyslem života. Hrobu na pohled svou tuctovostí a zařazeností v pozoru mezi tisíci mu podobných nevypovídajícím o ničem z toho výjimečného pod ním pohřbeným. Hrobu zhola nic neříkajícím o skutečné smrti. Smrti z vlastní vůle. Smrti skutečného patriota a vojáka. Smrti dávající svou absurdně krutou zbytečností skutečný smysl. Smrti ničící falešné iluze, aby na jejich hrobě mohl začít rašit skutečný život, skutečný život toho, stojícího se slzou stékající mu po tváři naposledy v pozoru u tohoto hrobu. Toho, uvnitř kterého právě skutečný voják zemřel, aby skutečný člověk mohl začít žít. Smrt. Hrob. Slzy. Konec, dávající smysl začátku.

Metal Gear Solid 3: Snake Eater

Živá džungle naštěstí neznamená jen, že si něco může ulovit vás, ale že si něco můžete ulovit i vy.

Teď po smyslu nepátrejte, i když jsme začali koncem, jsme pořád ještě na začátku v džungli. V džungli otázek. Překvapení. Dezorientovaní. Nesví. Překvapení z toho, že to celé vypadá tak trochu jinak než jste čekali. Překvapení z toho, že vám had očekávání pod taktovkou zvyků tak trochu lhal o chuti jablka, které nabízí a vy se ocitáte na místě, které jste si sami představami tak krásně vybarvili, celí dezorientovaní. Dezorientovaní ze ztráty navyklé perspektivy a přehlednosti. Dezorientovaní z nefunkčnosti starých návyků a nutnosti pěstovat si nové prakticky ve většině směrů. Dezorientovaní a nesví. Nesví ze změny, po které se sice snadno nahlas volá, ale která se pak málokdy uvnitř lehce akceptuje. Nesví, dezorientovaní a překvapení ze začátku? Jinak se napoprvé až do úvodního intra při hraní MGS3 můžete těžko cítit.

Pokud čekáte něco jiného, budete zklamaní. Zklamaní z toho, že místo okamžitého nadšení a euforie se o vaši pozornost uvnitř vás perou poněkud odlišné pocity, než jste čekali. Džungle není tou oázou volnosti a nelinearity, jakou jste si potají vysnili, ale poměrně striktně omezeným prostorem, který vytváří svůdnou a nádhernou iluzi volnosti jen na pohled. Starý známý pohled z ptačí perspektivy fixně umístěné kamery, který byl spolehlivě funkční v interiérech minulých dílů, „najednou“ bez radaru vzbuzuje pocit slepoty a vy ztrácíte v otevřeném prostoru přehled. Slepota i hluchota nepřátel jsou minulostí, jejich Metal Gear Solid 3: Snake Eater jednoduchá pacifikace tamtéž a nové prvky v ovládání nejsou tak jednoduché na zvládnutí, jako dřív. A byť tak na pohled působí MGS3 jako starý známý v jiném kabátu, pod ním je dostatečně jiný a změněný na to, abyste si při přístupu k němu jako starému známému spálili ze začátku prsty. Tenhle had bezstarostné kouše. A po jeho prvním kousnutí nemůžete nebýt překvapením dezorientovaní a nesví.

Podmínkou přežití je adaptace. A protože přežití je jedním z motivů MGS3, musí vás svým způsobem kousnout, aby vás probral z letargické nostalgie a donutil vás začít se adaptovat. Adaptovat se na změnu. Relativně nenáročný Pac-Man s radarem v rohu obrazovky je pryč. MGS3 je v jádru mnohem náročnější. Jak na pozornost, tak na trpělivost. Na jednoduchou schovávanou za rohy už se nehraje, abyste přežili tentokrát, budete muset v prvé řadě splynout se svým okolím. K tomu vám budiž nápomocen výborně vyřešený a docela inovativní …říkejme tomu třeba „kamuflážní systém“. K vyjádření vašeho splynutí s okolím používá srozumitelné číselné vyjádření, které zohledňuje ve vztahu k okolí nejen efektivitu zvolených maskáčů a pomalování obličeje, ale rovněž skutečnost jestli ležíte, klečíte či stojíte. Čím vyšší procento, tím jste pro nepřátele neviditelnější. Do jaké míry a při kolika procentech, to se už musíte naučit rozpoznávat sami. A učit se tomu budete Metal Gear Solid 3: Snake Eater skoro celou dobu s příjemným pocitem napětí a nejistoty za zády. Srozumitelné, čitelné a nápadité. Splynutí s okolím je ovšem jenom základ. K tomu, abyste v něm přežili se jej musíte navrch naučit pořádně vnímat. Zvolený kamerový pohled série je sice na otevřeném prostranství džungle do určité míry problematický, ale je s ohledem na potřeby hry stále funkční.

Souboje s nimi jsou tradiční přísadou série a MGS3 není výjimkou. Pravda, pár z nich je nezvykle jednoduchých a méně nápaditých, ale o to více vynikne zbytek.

Přinutí vás předem pořádně prozkoumat svoje okolí, zmapovat terén a případně rozmístění nepřátel a pohybovat se s rozmyslem. Adaptace. Přinutí vás vědět, kam se pohnete, ještě než se tam pohnete. Svým omezeným výhledem je tak (byť už poněkud archaickým) prostředkem k umocňování napětí a zvýraznění stealth stylu hry, protože na divoké přestřelky se tady opravdu (s několika výjimkami u stacionárních zbraní) příliš úspěšně hrát nedá. Nutnost pořádně vnímat svoje okolí není ovšem diktována jen požadavkem MGS3 na to, vyhýbat se otevřeným konfrontacím. Džungle, v níž strávíte značnou část herního času, dýchá a žije vlastním životem, který sice může snadno ukončit ten váš, ale bez něhož byste sami rovněž těžko přežili. Tentokrát i hadi musí něco jíst. Bez jídla klesá vaše stamina a bez staminy jednak nebudete moc řadu věcí vykonávat pořádně (při míření se vám bude klepat ruka, nikde se dlouho neudržíte, pod vodou nezadržíte dech, bude vám hlasitě kručet v břiše apod.) a jednak rychle začne klesat vaše energie. Živá džungle naštěstí neznamená jen, že si něco může ulovit vás, ale že si něco můžete ulovit i vy. Od hadů přes krokodýly až po ptáky. A byť je zajišťování si jídelníčku možná až příliš zjednodušené (pic, a krabice jídla je na světě), Metal Gear Solid 3: Snake Eater je to výživný a zábavný doplněk herní náplně. A na rozdíl od nového systému uzdravování, zbytečně přerušujícího dynamiku hry je i výborně funkční. Krom toho, že je s konzumací různých potvor spojena řada povedených vtípků, nabízí MGS3 pro ulovenou faunu víc, než jen roli položky na vašem jídelníčku. Zkaženým jídlem se dají kupř. snadno zpacifikovat hlídací psi. A taková odchycená živá zvířata můžete libovolně vypouštět na nic netušící stráže, čímž přinejmenším odlákáte jejich pozornost, přinejlepším je vyřadíte ze hry úplně. A ano, mnohdy je to ve skutečnosti tak zábavné, jak to vypadá. Jen se nebát experimentovat, splynout s možnostmi hry i s jejím okolím. Adaptovat se na ně. Pak si začnete užívat tak, jak jste čekali.

Uvedené přidané nové prvky samotnou hratelnost nejen vkusně doplňují, ale rovněž oživují a zvyšují její variabilitu. Možností, jak se tak vypořádat s nepřáteli opětovně narůstají, čemuž pomáhá nejen tradičně dosti interaktivní prostředí, ale i samotná prostá skutečnost, že prostředí je mnohem otevřenější než kdy dřív, díky čemuž klesá i nutnost konfrontace. Pokud ovšem dáváte jako veteráni přednost eliminaci před tichým braním do „hadích zaječích“, užijete si víc než dost. Krom toho, že stráže se pohybují po prostředí MGS3 ve větším množství než v minulých dílech, rozrostl se příjemně i zbraňový arsenál, poplatný době, kdy se MGS3 odehrává. Mnohem propracovanější, byť na provedení podstatně náročnější je i boj na blízko, kdy Metal Gear Solid 3: Snake Eater máte k dispozici celou řadu dosti lahůdkových tzv. „CQC technik“ k pacifikaci nepřátel, při jejichž zvládnutí v podstatě ani střelné zbraně nebudete potřebovat (ostatně tradičně můžete celou hru projít prakticky bez zabíjení). Tedy aspoň do té doby, než se vám do cesty postaví některý z bossů. Souboje s nimi jsou tradičním trade markem celé série a MGS3 není výjimkou. Pravda, pár z nich je kupodivu nezvykle jednoduchých a poněkud méně nápaditých, ale o to více vynikne zbytek. Ať už jde o predátorsky laděnou naháněnou s The Fearem, vskutku mimořádně povedený ostřelovačský souboj nervů a zraku s The Endem, nebo doslova a do písmene strhující několikafázový souboj s Shagahoodem, který vás nemůže nepřibít k židli a neotevřít ústa dokořán. Společně s následujícím závěrečným soubojem představuje po všech stránkách v podstatě dokonalé vyvrcholení, tedy přesně to, čím by závěr každé hry formátu MGS3 měl být. Grafika, která po celou dobu patří k nejlepším, jaká je na konzolích k vidění, Williamsova strhující hudba, o jejichž kvalitách lze napsat totéž, bezchybné ozvučení i namluvení, „kojimovsky“ bezkonkurenční enginové animačky dokonale doplňující samotnou hru, tempo, gradace, všechno, co se snoubí v tradičně perfekcionistické symbióze celou dobu, dokonale vyvrcholí v strhujícím závěru, který vás posadí na zadek. A nakonec, nakonec s vámi pořádně emočně zacloumá.

PAL Eater

Přestože jsme si v Evropě museli počkat na MGS3 takřka o půl roku déle než zbytek světa, přeci jen se Konami na rozdíl od Squaresoftu snažilo nám tu dobu čekání stejně jako v případě MGS2 trochu vykompenzovat. Krom obrazově perfektního převodu do PALu (což stále ještě není samozřejmostí, Square by mohl vyprávět) disponuje evropská verze MGS3 nově režimem "Duel", který se vám zpřístupní po dohrání a umožní vám samostatně se pouštět do soubojů s bossy, čili obdoba "Boss Battle" z PAL verze MGS2 či remaku MGS pro GC. Docela zábavná featurka, ale vyloženě jen pro zpestření. Mnohem zajímavější je "Demo Theatre", který vám umožní přehrát si BEZ PŘERUŠENÍ všechny animačky ze hry, takže si můžete v klidu vychutnat špičkovou filmovou stránku MGS3 o délce celovečerního filmu. Rozšíření o dvě úrovně se dočkal i vtipný a zábavný bonusový mód "Snake vs Monkey", což je takový mix MGS3 a Ape Escpae, který vám sám o sobě vydrží na pěkných pár hodin zábavy. No a pro hardcore fanoušky tu je nová volba obtížnosti "European Extreme", takže pokud se cítíte, hodně štěstí a pevné nervy.

Metal Gear Solid 3: Snake Eater A jsme tam, čemu jsem se od začátku snažil celou dobu vyhnout. U toho, bez čeho by byl MGS3 sice vynikající hrou a herně nejlepším dílem série, ale jen polovičním zážitkem. U příběhu. U příběhu, do jěhož detailů nemá cenu zabíhat, protože čím méně toho o něm víte, tím líp pro vás. Ale přeci jen, vaše očekávání, to si zaslouží v jejich vlastním zájmu určité usměrnění. Kojima tentokrát vypráví z celé série nejumírněnější, nejobyčejnější a ve své podstatě i nejlidštější příběh, což je možná to poslední, co řada fanoušků s jejich divokými spekulacemi o cestování v čase a šokujících zvratech ve skutečnosti čekala. Jediný, kdo se vrátil časem zpátky, je pouze sám Kojima, aby ukázal, jak a proč to, co se odehrálo v předchozích dílech, ve skutečnosti začalo. A krom toho, že dává logické odpovědi na řadu (nikoliv všechny) dříve nastolených otázek, především umožňuje hráčům pochopení. Pochopení příčin a pochopení člověka, otce i matky nosného příběhu celé série. Tentokrát se nedočkáte tolika pamětihodných charakterů s tak podrobnou charakterovou drobnokresbou jako dříve, protože veškerá pozornost i tíha příběhu leží na bedrech jich dvou. Snaka a The Boss. Znáte syna, znáte i otce. Oba jsou nezapomenutelní. Ale matka – Boss - je tou, která vám nejvíc utkví v paměti. Jako charakter je jednoduše dokonalá. Její hlas, výraz, pohyby, i výraz očí. Až po čase pochopíte, co a jak hluboce se v každém póru jejího vzhledu v celém jejím chování zračí. Až pochopíte ji, plně pochopíte i otce příběhu a s ním úděl syna. Na konci MGS3 plně pochopíte začátek. Začátek série i začátek těchto řádků. Sami si odpovězte na to, co je Metal Gear Solid 3: Snake Eater cennější, šokující odpovědi nebo pochopení?

Je tak strašně jiný, že lapete po dechu. Nejde ale o tu fantastickou džungli a období počátku 60. let.

A jsme tam, kde jsme začali. U pochopení na konci. U smrti, hrobu a slz; závěru, pomníku a emocí. Na jménech nezáleží. U velmi pravděpodobně úplného závěru Kojimova Metal Gearu. Metal Gearu tak, jak ho známe. U pomníku jeho schopností a talentu a u emocí, které vám pochopení konce jeho Metal Gearu přinese. Kruh se uzavřel.

Ondřej Škoch
Skončila jedna série. Ze jména Solid Snake se stala obchodní značka, symbol. Cosi, s čím se budeme setkávat v mnoha dalších Metal Gear hrách, ať již v geniálním nápadu Metal Gear Ac!d pro PSP, nebo chystaném čtvrtém dílu pro (patrně) PlayStation3. Takže skutečně máme začátek a konec, konec a začátek, jak trefně v jiném kontextu napsal již Honza. Možná nás čekají mnohem úchvatnější příběhy, každopádně pak nádhernější grafika (čemuž po návštěvě jeskyň těžko uvěřit), cosi, co si zatím neumíme představit. Ale teď se musíme rozloučit s Kojimovu trilogií. Samotný Kojima toho už namluvil (jak je jeho zvykem) tolika, že nelze opravdu vyloučit zhola nic. Objeví se jako blesk u dalšího dílu, nebo opravdu vyrazí jiným směrem? Bůh suď. Zatím Metal Gear Solid 3: Snake Eater se zdá být jisté, že ať už se bude dít cokoliv do budoucnosti s přízrakem jménem Metal Gear a věčným Solidem Snakem, nyní se díváme na spojovací článek mezi okamžikem, kdy mladičký agent Solid Snake vyrazil na osmibitovém MSX počítači do pevnosti Outer Heaven a zdánlivě posledním momentem, kdy obdržel od Otacona šokující zprávu o Patriotech. Nyní tedy víme, jak se zrodil Big Boss, proč se stal tím, čím byl, zda jeho motivy byly takové, jaké by odpovídaly svéráznému samuraji, nebo zda se zpronevěřil sám sobě. Posuďte sami, hra MGS3 vám to umožní.

Nenechte se odradit od nápadu léčení, Honza nemá pravdu, je to skvělý prvek.

Jaká je? Skvělá, o tom není pochyb. Honza ve své recenzi shrnul naše nesčetné spory po ICQ a nesčetné debatohádky na téma MGS3 do uceleného komplexu, vyjadřujícího názor na to, jak kdo z nás MGS3 vidí. Asi mi nezbývá než se přiznat k inspiraci jeho charakteristiky onoho "nový vítr nechápajícího skalního fanouška MG série". Je to tak. Čekal jsem opravdu cosi úplně jiného. Nechce se mi do role "dáblova advokáta", MGS série pro mě znamená opravdu hodně a tak opravdu jen připojím varování. MGS3 prostě není to, co po kauze Shadow Moses a Arsenal Gear čekáte. Je tak strašně jiný, že lapete po dechu. Vůbec nejde o tu fantastickou džungli a období počátku 60. let, na to si zvyknete a NADŠENĚ, jde o to, že toto není příběh, který očekáváte. Stále jdete a čekáte, ale postavy se nechovají tak, jak byste předpokládali. Po nějaké době hraní můžete Metal Gear Solid 3: Snake Eater dojít k pocitu, že tento díl Kojima vůbec nedělal. Dělal. Ale opravdu jinak. Dost možná i lépe. Pro někoho. Ve mě vyvolal MGS3 pocit přešlapování. Odpoutat se od příběhu k ryzí hratelnosti? Nebo raději ne? Krok vpřed, dva kroky vzad a zase dva kroky vpřed, jen trochu do jiného směru. MGS3 je v jistém slova smyslu revoluční. Je skvělý, zábavný, ale pro maniaka MGS série bude šokem. A ano, záleží na adaptaci a nakonec i na pozitivní či negativní orientaci k prvkům, které přináší, zda budete nadšení nebo rozčarovaní. "Zabije tě tvůj vlastní syn!" ano, krok vpřed, dva kroky vzad, to je MGS3. Pusťte se do něj, má v sobě nesčetně zábavných prvků, o kterých se původním dílům ani nezdálo. V každé lokaci můžete strávit půl hodiny, ale také za půl hodiny proběhnout velký kus hry. Stále se budete bavit. Je to Požírač hadů, je to Snake Eater, je to tečka za tím, jak jsme MGS vnímali. Tečka v jedné kapitole. Bude to kapitola slepé větve evoluce nebo naopak revolučního průlomu? Těžko zatím soudit. Je to na vás.

P.S. Nenechte se odradit od nápadu léčení, Honza nemá pravdu, je to skvělý prvek. Například dostanete do těla šipku se speciálním jedem. Rychle vytrhnete a dáte antidotum, čímž pádem si připíšete takřka nulové ztráty. Také se naučíte, že nejdříve se dezinfikuje, pak sešívá a až potom obvazuje, naopak si můžete leda přišít kalhoty k zadnici.

Metal Gear Solid 3: Snake Eater
Výrobce/Vydavatel Konami/Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 671 kB
Verdikt: Víc než důstojné a dostatečně inovativní završení jedné z nejzásadnějších a nejvydařenějších herních trilogií všech dob, ze kterého vám bude na konci zcela strhujícího závěru nezvykle smutno, a to nejen proto, že už je všemu konec.
Hodnocení: 90% (info)

Autor:


Témata: Interaktivní, Radar

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...



OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...

Další z rubriky

Promarněná příležitost i zábava. Star Wars Battlefront 2 v multiplayeru

Star Wars Battlefront II

Multiplayer očekávané akce Star Wars Battlefront 2 hodnotíme ve dvou. Zatímco Honza Srp je za toho hodného, role kata...

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

RECENZE: S DOOM VFR zažijete krvavé peklo zase trochu jinak

DOOM VFR

Jde vůbec dohromady spojení frenetické akce a virtuální reality? Král bezduchých stříleček vám v tom přichází udělat...

Najdete na iDNES.cz