RECENZE: Metal Gear Survive umí překvapit, kritika je nezasloužená

Většina internetu byla ovlivněna negativní kampaní okolo této hry, nicméně pod jejím povrchem se skrývá solidní sci-fi horor, slušná hratelnost a žánrový přesah.

Přiznám se k něčemu velice neprofesionálnímu. Když jsem dostal Metal Gear Survive (dále jen MGS) na recenzi, poměrně dlouho jsem nechal hru ležel bokem, než jsem se vůbec donutil ji poprvé zapnout. Důvody byly dva. Tím prvním byly velmi špatné dojmy z předchozí beta verze hry, která působila prázdně a nudně. 

Metal Gear Survive

Metal Gear Survive

Tím druhým byla masivní negativní kampaň na internetu, kterou okolo hry rozpoutali fanoušci původního tvůrce série a které se bohužel chytili skoro všichni větší youtubeři a nechali se až příliš ovlivnit ve svých recenzích. Výsledkem bylo negativní stigma takové síly, že se člověk skoro bál přiznat mezi kamarády a kolegy, že MGS vůbec hraje nebo se mu dokonce líbí. Je to velká škoda, jelikož samotná hra je ve skutečnosti překvapivě solidní a spousta recenzí říká pouze A, aniž by dodala B, vynechávajíce přitom plno důležitých informací.

Chytlavá zápletka

Jednou z nejlepších vlastností nových her je, když jste vhozeni do zbrusu nového světa a musíte ho krůček po krůčku objevovat, s překvapením za každým rohem. MGS tento mechanismus skvěle kombinuje s příběhem a hororovou atmosférou. Váš voják se na začátku příběhu dostane „červí dírou“ do tajemného světa „Dite“. Na první pohled je to svět výrazně podobný našemu, ale hned na ten druhý si všimnete celé řady „mimozemských“ jevů a monster. 

Metal Gear Survive

Jelikož začínáte zcela s prázdnýma rukama, vaše cíle jdou v logickém pořadí: najít zbraň. Založit tábor. Vyrazit na výpravu pro jídlo a vodu. Vylepšit a opevnit tábor. Vyrobit lepší zbraň. Začít podnikat výpravy do širšího okolí ve snaze najít další přeživší a odhalit tajemství tohoto podivného světa. Hra vás přitom do ničeho vyloženě nenutí: svět je od začátku otevřený a můžete jej zkoumat směrem a způsobem, jaký uznáte za vhodný.

Logický sled vašich herních aktivit ladí s příběhem: jste poslední z několika vojenských skupin, které byly na místo vyslány. Hlavním lákadlem je tajemný zdroj energie, který pohání místní „krystalické“ životní formy. Jak postupně nacházíte mrtvoly a vybavení svých předchůdců, začnete budovat nejen svoji výstroj a výzbroj (od kopí přes luky až po automatické pušky), ale také domovskou základnu, kde od původního ohniště postupně dosáhnete až na farmu, čističku vody nebo pokročilou muniční továrnu. 

Většina krajiny kolem vás je zahalena tajemnou mlhou, do které můžete vstupovat pouze s dostatečnými zásoby kyslíku i munice, protože mlha samotná je toxická a plná mnohem horších monster, než jsou jen „krystalické zombie“ vašich předchůdců. Najdete tam všemožné noční můry, od krystalických pavouků, přes neskutečně zákeřné štíry až po gigantické bossy.

Přežití v neznámu

Musím říct, že objevování tajemného světa Dite bylo pro mě tím nejlepším aspektem hlavní příběhové kampaně. Když jsem po zuby ozbrojen a s doplněnými zásobami nervózně vyrážel vstříc smrtící mlze v neprobádané části mapy, často jsem si vzpomněl na hry typu Soulsborne, kde člověk vyrážel vstříc smrtícímu neznámu s podobnými pocity. Tady je ten zážitek příjemně okořeněný o to, že si můžete sami ručně „malovat značky“ do své mapy a musíte řešit věci jako hlad, žízeň nebo denní doba a počasí. 

Metal Gear Survive

Metal Gear Survive

Neprobádané části mapy skrývají mnoho překvapení, od tajemných ruin a dungeonů k prozkoumání přes řadu děsivých nových monster až po několik přeživších, které můžete eskortovat na svou základnu, přidělit jim role v její infrastruktuře a postupně tak vybudovat svůj vědecký/bojový tým. Hra mi místy příjemně připomínala Mlhu od Stephena Kinga nebo aktuální film Annihilation.

Herní příběh všechna tahle témata a mechanismy skvěle podporuje kvalitními filmovými sekvencemi, které při zásadních událostech dosahují délky desítek minut a svými kvalitami nepopřou účast filmařů a animátorů, kteří se na Metal Gear sérii podílejí už dlouhé roky. Zatímco úvodní momenty mohou působit „japonsky přehnaně teatrálně“ ve stylu původních her Resident Evil (což má nicméně také svoje kouzlo, obzvláště pro pamětníky), postupně příběh nabere hloubku a řada hráčů přiznala, že je emotivní finále dojalo mnohem víc, než čekali. Navíc se ukáže, že svět Dite, osudy postav v něm, původ oněch „krystalických zombií“ a všechny ty záhady jsou smysluplně poskládané části skládačky, ve které do sebe nakonec všechno dokonale zapadne. Pomáhají tomu také pro sérii těchto her typické rozhovory po vysílačce a důraz na historické, politické i vědecké prvky v pozadí.

Nový Looter Shooter

Obávám se, že bez ohledu na pár docela povedených trailerů marketingový tým moc nezvládl propagaci této hry. Z té příšerné bety před vydáním nešlo vůbec poznat, že hra nabídne takhle silnou a výpravnou příběhovou kampaň s rozlehlým otevřeným světem k svobodnému zkoumání. A vůbec z ničeho nešlo poznat, že tohle není jen open world hra s coop módem navrch, ale ve skutečnosti nový on-line looter shooter, s lehkými prvky MMORPG, velice podobný strukturou a rozsahem hrám jako Destiny, Division nebo Warframe. 

Metal Gear Survive

Zbraně, vybavení a dokonce i budovy pro vaši základnu jsou rozděleny do tradičních barevných tříd (od bílé a zelené, přes modrou až po fialovou a zlatou, jinými slovy od normálních, přes vzácné až po legendární a epické). Sbírat je můžete jak aktivitami ve hře pro jednoho, tak hlavně v coop misích pro čtyři hráče. Předměty mají navíc náhodné perky, takže motivace pro tradiční endgame grind je víc než dost. Navíc tvůrci každý týden přidávají nový obsah. Nechybí dokonce ani monumentální tajní bossové.

Hlavní důvod, proč vás endgame bude bavit, ovšem nejsou nové zbraně a odměny. Hlavním důvodem je, že se to prostě dobře hraje. Fox engine a ovládání z Metal Gear Solid 5 jsou zárukou kvality, stejně jako přítomnost celé řady realistických zbraní a možnost učit vaši postavu stále nové chvaty a perky. Střílet můžete z pohledu třetí osoby nebo z pohledu vlastníma očima, přičemž hra si dokonce zapamatuje, jak přesně chcete mít kameru nastavenou pro konkrétní zbraň. 

Jelikož munice není nekonečno, většina bojů je příjemně taktických, jak pečlivě dávkujete headshoty, místo abyste kropili jako diví (i když gatling je ve hře také a ten je ke kropení samozřejmě určený). Ať už strategicky rozestavíte obranu svojí základny a následně odoláváte brutálním vlnám nájezdníků, nebo si rozdělíte roli se spoluhráči a synchronizovaně plníte svoje úkoly v různých částech mapy, pokaždé je to skvělá zábava.

Nezasloužená kritika

V té vlně nevole, která se proti Konami a téhle hře zvedla, se plno recenzentů a „internetových celebrit“ nechalo unést a neférově hru strhala za nezasloužené věci, často prezentované v omezeném kontextu. Jedním z hlavních bodů kritiky je například skutečnost, že po vás hra vyžaduje zaplatit extra, pokud se rozhodnete mít víc než jednu postavu/profil. Většina těch kritiků vám už ale neprozradí, že si druhou postavu můžete koupit nejen za reálné peníze, ale také za body nasbírané samotným hraním. Navíc uznávaný předchozí díl série třeba vůbec možnost druhé postavy/profilu neměl a nikdo jej za to nekritizoval. Pokud jde o ty mikrotransakce, ano, je jich zde poměrně dost, ale úplně všechny je možné obejít pomocí virtuálních bodů nasbíraných přímo ve hře a žádná z nich není nutná pro průchod hrou. Řada kritiků také opomene zmínit, že hra vyšla za sníženou/budgetovou cenu.

Dalším výrazným bodem kritiky je repetetivní hratelnost: údajně jen stavíte ploty a bodáte nepřátele kopím skrz ně. Tuhle taktiku jsem ve hře použil jen jednou, v první misi. Pak už jsem měl luk, mačetu a plno dalších zbraní, včetně různých návnad či výbušnin. Také zazněly stížnosti na pomalé a nudné sbírání surovin – přitom jeden z prvních perků vaší postavy je schopnost sbírat předměty (stahovat ulovená zvířata, trhat byliny) mnohem rychleji a poměrně brzo ve své základně vystavíte zdroje, které generují vše potřebné samy. 

Kritika zazněla také na téma grafiky, především prostředí. Podle mě je ale atmosféra mlhy s probleskujícími paprsky singularit úžasná a hra stínů uvnitř jednoho obzvláště děsivého dungeonu byla zdrojem tak strašidelné atmosféry, že na ni nikdy nezapomenu. Nemluvě o tom, že detaily výzbroje vašich postav jsou naprosto špičkové, takže je pak radost ty zbraně používat. 

Pokud hra za něco opravdu zasluhuje kritiku, tak za místy nelogické uživatelské rozhraní (například nemožnost ukončit hru z coop režimu, musíte se nejprve vrátit do singleplayeru), přílišné rozdělení na regiony podle matchmakingu a občasné problémy se servery. Hra není dokonalá, ale snadno mě odtrhla od všech ostatních na několik týdnů, takže se rád vrátím pro pravidelný týdenní update. A abych nezapomněl: ve hře nechybí Metal Gear, dokonce tam je víc než jeden.