Národ Chozo býval moudrý a vyspělý, dokázal si podmanit vodu, vzduch, mezihvězdný prostor i ty nejtajemnější oblasti poznání. Jak strašné asi muselo být TO, co se vynořilo z hlubin vesmíru, že to i natolik mocnou civilizaci přemohlo a zahubilo! Planeta Tallon IV dodnes uchovává vzpomínky na citovanou událost a to vzpomínky v pravém smyslu slova - na stěnách některých rozvalin se nacházejí úryvky zpráv a poselství, popisující katastrofu a vyjadřující naději… neboť bylo předpovězeno, že přijde zachránkyně, která snad dokáže zlo navždy porazit. Pro tento účel bylo na planetě dovedně, do těžko proniknutelné sítě hrozivých pastí a strážců, uschováno nejen množství zbraní, ale rovněž dvanáct artefaktů, jež svému majiteli umožní uvolnit uvězněnou podstatu onoho zla a vybojovat s ním rozhodující souboj. Na planetu teď přichází bojovnice Samus Aran, která na tohle místo pronásleduje Vesmírné Piráty provádějící nebezpečné mutace za účelem vývoje dokonalých vojáků. Dlouho očekávané dobrodružství může začít.
Abych hned zkraje předešel nedorozumění poté, co jste se podívali na obrázky. Musím vás upozornit, že Metroid Prime není klasická 3D střílečka. Jistě, hraje se z pohledu první osoby (po většinu času) a velká část hry se sestává ze střílení, které je zde nejenom prostředkem k vypořádání se s nepřáteli, ale rovněž k otevírání dveří a k činnostem, které mají souvislost s podstatou jednotlivých zbraní (k tomu se dostanu později). Styl hraní je ale zcela odlišný od
běžných 3D akcí, je založen převážně na zkoumání předmětů a okolí, procházení celého komplexního světa (až na výjimky zde neexistují uzavřené kapitoly čili „levely“) a zjišťování, co je kde potřeba udělat - s tím, že jednou „vyčištěná“ oblast je po nějakém čase znovu zabydlena nepřáteli, takže nehrozí toulání se po smutně mrtvých pustinách, které známe z některých jiných her a které často vede k rychlejší ztrátě motivace ke hraní. Je pravda, že se mi několikrát povedlo zatuhnout tak, až jsem téměř přestával věřit v jakékoli řešení, pokaždé však byla chyba v mé vlastní tuposti nebo nepozornosti. Vřele doporučuji nechat zapnuté nápovědy, jež omezují kouskování hry a zbytečné bezcílné bloumání po okolí (odhlédnuto na chvíli od hráčovy bystrosti) na minimum. V podstatě nejde o nic jiného, než o upozornění na nějakou zvláštnost nebo změnu, kterou „vaše přístroje zaznamenaly“ s tím, že na mapě je inkriminovaná oblast označena. Mapa je trojrozměrná, přehledná a dá se všelijak natáčet a zoomovat, takže není problém se v ní zorientovat. Kreslí se postupně tak, jak procházíte jednotlivými místnostmi, a někdy se vám poštěstí nalézt mapu nějaké oblasti předem, takže podle šedivých míst pohodlně vidíte, kde všude jste ještě nebyli. K přístupu do některých místností je třeba vlastnit vylepšení zvané Morph Ball, tedy schopnost udělat ze sebe relativně mrňavou kouli a svištět si to úzkými potrubími. Zpočátku je Samus v kulovitém stádiu bezmocná, teprve když nalezne Morph bomby (rozbijí i pískovcové překážky na cestě
některými trubkami), zrychlovadlo (jo, není nadto pořádně to sonikovsky rozsvištět na u-rampě jen proto, abyste se dostali na jinak nedostupnou římsu), superbomby a další specialitky, bude to s touto vychytávkou ta správná legrace.
Na své misi natrefíte na pozoruhodné množství textu, což je mimochodem další důvod, proč se zdráhám označit hru za střílečku. Texty jsou získávány z kódovaných záznamů všeho druhu univerzálním scanovacím zařízením, na něž lze snadno přepnout směrovým křížem. S jeho pomocí se dozvíte i nejrůznější vhodně využitelné zajímavosti o svém okolí (například lze takto zjistit nebezpečný povrch, odlišit aktivní prostředí od dekorací, nebo získat základní poznatky potřebné k vyřešení nějaké hádanky). Rovněž se dají scanovat formy života - od nejjednodušších explozivních broučků a podivuhodných rostlin až po Vesmírné Piráty, strážce artefaktů připomínající duchy a obrovské bossáky a zjistit tak jejich slabá místa. Postupně získáte ještě termovizi, s níž se dá snáze přežít například ve tmě (mimo jiné je potřebná na vyhledávání spouštěcích mechanismů pro dveře, kterým „odešel“ hlavní zdroj energie), a rentgen, jímž je možno odhalovat falešné stěny, nepřátele ovládající technologii neviditelnosti a například i neviditelné plošinky. Mnozí nepřátelé jsou porazitelní pouze určitým typem zbraní, případně pouze určitým způsobem boje. Někdy mají prostě jen neprůrazné brnění vpředu a je třeba se jim dostat na kobylku zezadu, časem ale narazíte na šíleně obtížné
protivníky typu Omega Piráta, kterého je nejprve třeba zbavit energii mu dodávajících radioaktivních výrůstků, načež se tento zneviditelní a čerpá radioaktivitu z nedalekého zdroje; v této fázi je zranitelný, jenže do místnosti v tu chvíli vpadnou tři sami o sobě dost nepříjemní otravové, kterých se musíte zbavit dřív, než Omega Pirát dokončí svou regeneraci, abyste do něj stačili napěchovat nějakou munici. Takto komplikovaná strategie souboje není u větších nepřátel ničím výjimečným.
Při velkém množství nejrůznějších akcí, které je navíc nezřídka potřeba provádět rychle za sebou je dvojnásob důležité precizní a správně navržené ovládání. Zde se bohužel nachází jediná slabší složka hry, poněvadž zejména na poněkud nezvykle řešenou pohybovou stránku se těžko zvyká a ve chvílích nějaké svižnější akce budete zažívat problémy. Úkroky nejsou jako v jiných hrách viděných z pohledu vlastních očí prováděny druhou páčkou, ale stisknutím levé spouště, kterou se rovněž uzamyká zaměření na určitý cíl. Rozhlížet se je možné podržením spouště pravé, ale je nutno stát přitom na místě. To v principu nevadí, protože při zaměření protivníka probíhá změna směru pohledu podle potřeby automaticky, ale zvyká se na to skutečně poněkud déle. Jinak bych neměl vážnějších námitek. Výběr průzorového módu a zbraní se provádí jednoduše křížovým ovladačem, respektive páčkou C.
Střílení, transformace na Morph Ball a zpět, jakož i ostatní často prováděné úkony jsou rovněž lehce přístupné a při jejich množství je vlastně téměř obdivuhodné, jak relativně kvalitně je ovládání navržené a po poctivém tréninku budete mít pocit, že lépe to pravděpodobně udělat ani nešlo.
Technická stránka nejnovějšího Metroida si zaslouží obzvláštní pozornost. Leckde se kupříkladu dočkáte až takového plýtvání polygony, jako by tvůrčí tým neměl vůbec žádnou úctu ke svému vlastnímu názvu - Retro Studios. Grafika Metroid Prime je tak současná, jak jen to je možné; nejrůznější efekty jsou přítomné prakticky úplně všude, přestože některých z nich nemáte šanci si všimnout, nezastavíte-li se a nerozhlédnete. Na průzoru přilby se sráží páry, realisticky na něj dopadají dešťové kapky (jejich hustota závisí na sklonu a na tom, jste-li částečně krytí nebo pod otevřeným nebem), při nějakém obzvláště silném záblesku, jaký způsobí výbuch protivníkovy rakety poblíž vás, speciálně pak ve tmě nebo pod vodou, se na něm zrcadlí Samusin soustředěný obličej... no, co je? Jen počkejte, až ty oči uvidíte, vtipálkové! Animace pohybu příšer je rovněž úchvatná. Způsob, jakým uhýbá do strany pancéřovaný obří škorpión, pohyb hejna brouků potrubím, velkoryse rozpohybovaní bossové, to všechno je opravdu hezké, ovšem ve mně osobně propuklo nadšení ve chvíli, kdy jsem se dostal k soubojům s Piráty v jejich členitých výškových stavbách. Představte si, že sestřelíte
jednoho takového záporáka stojícího vysoko nad vámi, on přepadne přes zábradlí a už mrtev se v něm nějak zachytí jednou končetinou. Přesto se po chvíli převáží a padá dolů, cestou se přerazí o plošinku a potom ještě o jakousi ovládacímu pultu podobnou konstrukci, po které se sveze k zemi a všechno to vypadá tak sugestivně autenticky, až si soucitně říkáte, ještě že byl mrtvej už předtím.
Ze soundtracku jsem, pravda, poněkud rozpačitější, ale celkem vzato je zde kvalitní zvuková kulisa s některými špičkovými skladbami a jinými jen lehce nad průměrem. Mohl bych se tu rozepsat ještě na dalších mnoho předlouhých odstavců, třeba o tom, že ledové, ohnivé a elektrické zbraně nejen že dělají divy s nepřáteli, tedy zmrazí je, zapálí nebo jim přivodí křeč, ale mají i rozličná jiná použití (no vida, málem jsem se k tomu nakonec nedostal). O tom, jak oheň rozpustí led, který brání v přístupu k něčemu užitečnému, o tom, že elektrický výboj vypálený do speciálního kontaktu sepne zdroj energie a tak dále. Mohl bych vykládat o důmyslně propracovaném příběhu, který je sice lineární, ale vyžaduje neustálé přesouvání se po rozsáhlém světě Tallonu IV, jelikož na většinu míst se dostanete až po získání potřebného vylepšení svého bojového obleku. Dalo by se obsáhle vyprávět o možnosti propojení s Metroidem Fusion na Game Boy Advance a o jiných bonusech, které vás v průběhu hry potkají. Bylo by toho spousta, já ale už nic nenapíšu. Jdu zavřít textový editor a pokusit se porazit jednoho obzvláště tuhého vytvrdlíka, abych tu hru dohrál dříve, než mi ji seberou. A jestli tohle čtete proto, abyste se dozvěděli, co zajímavého si můžete zahrát na vaší hranaté konzolce, vězte, že pro vás je důležitá jen jediná věta. Metroid Prime musíte mít!
Metroid Prime - očima CrewXsona: 95%
V prvé řadě hra Metroid Prime není pouhopouhá „vzkříšená legenda“, která po osmi letech ožívá jen proto, aby si ji pořídil kdejaký naivní hráč (jako tomu bylo kupříkladu u hry Prince of Persia 3D). Asi nejlépe to deklaruje jeho celosvětová úspěšnost a to jak mezi hráči, tak i recenzenty - na mnoha serverech byla vyhlášena nejlepší hrou roku a nakonec i na většině akcí, kde udělují jakési „oscary“ počítačové zábavy. To, co odlišuje Metroid Prime od ostatních AAA titulů je bez debat hratelnost. Ta zde pramení z velice vyvážené kombinace adventurního pojetí, akce, logických hádanek a nelineárního postupu napříč světem, do něhož je děj zasazen. Velkou měrou se na vysoké hratelnosti podílí i celková atmosféričnost a následná schopnost pohltit a odpoutat hráče od reálného světa.
Metroid Prime je současně i dokladem dokonalého převedení dvoudimenzionálního designu do spektakulárního 3D prostředí. V podstatě lze říct, že u Metroida nastala stejná situace jako kdysi u Maria a Zeldy, když byli poprvé převedeni do třetího rozměru. Máte-li proto nějaké pochybnosti v případě koupě Metroid Prime, klidně je hoďte za hlavu. Jeho pořízením rozhodně neuděláte chybu, právě naopak; zjistíte, jak výhodné je někdy si počkat - třebaže historie metroidí ságy skončila před osmi lety.
| Metroid Prime | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
