Když míček odpálený plnou silou stoupá kamsi k nebesům, skoro čekáte, že se promění ve vesmírnou loď a místo skandování přeplněných ochozů najednou uslyšíte jemné tony vídeňského valčíku. Ale nenechejte se zmást. Ačkoliv se v názvu podobně jako u Vesmírné odysey objevuje 2001, Microsoft Baseball nemá s A.C.Clarkem ani Stanley Kubrickem nic společného. Je to baseball - nic víc, nic míň.
Už z tohoto úvodu lze vyčíst, že tato hra není pro každého. Nehledě na své zpracování, hratelnost a další parametry, bude mít MSB 2001 v našich končinách jeden velký handicap. Pravidla, natož taktiku baseballu, zná v Čechách podstatně méně lidí, než v Americe. A bez pravidel se u této hry asi moc nechytíte.
Ale abych snad někoho neodradil. Pokud si chcete baseball zahrát, pak s MSB 2001 si právě toho užijete dost a dost. Hratelnost u sportovní hry většinou závisí na věrnosti pohybů a fyziky, následně na atmosféře. Obojí je v MSB 2001 propracované velmi dobře. Žádní robotoví paňácové ohánějící se pálkou, ale jednotlivé osobnosti se svými pálkařskými postoji a natrénovanými pohyby - takoví jsou hráči. Ke slušné realističnosti přispívá i doladění drobností, jako nepovedená přihrávka, skluz na metu, rybička vystřižená polařem při snaze zachytit míček a další.
Z pohledu hráče (sedícího na židli u monitoru) se hra dělí na dvě, vlastně spíš tři části. Jako pálkaři se jednoduše postavíte na metu, upravíte si dle svého gusta postoj u mety, zvolíte sílu odpalu (silná, normální, na jistotu) a pak už jen čekáte, kam míč poletí. To vám prozrazuje kruh, značící, kam by měl míč směřovat. Říkám měl, protože nadhazovačské finty v podobě různých točených míčů mohou směr míčku pěkně změnit. Rychle si tedy nastavíte svůj zaměřovací křížek přibližně na kruh a v pravou chvíli švihnete. Zní to docela jednoduše. Realita je tvrdší. Pokud trefíte, už jen běžíte, případně naznačíte ostatním hráčům na metách, že se mají také proběhnout.
Druhé dvě části na vás čekají po třech autech a výměně pozic. Jdete do pole a to znamená, že budete nadhazovat. Tentokrát umísťujete ono známé kolečko vy, ale ještě předtím si zvolíte způsob nadhozu, jako rychlý míč, točený, prudce klesající atp.
Třetí část vás čeká v poli, když se soupeři podaří odpálit. Automaticky jste přepnut na hráče, který míček chytil, nebo je k němu nejblíže. Pomocí směrových šipek určíte, na jakou metu vaše přihrávka poletí a hodíte. To jsou v podstatě veškeré taje ovládání. Zbytek je na vaší rychlosti, správném odhadu a vypracované taktice.
Atmosféra hry také stojí za to. Zvuk stadiónu, diváci šílící z pětisetstopého homerunu a hučící při nepovedené přihrávce domácích, to vše vtahuje do hry. Ale dav upadá do pozadí díky dobře provedenému komentáři. Není možná nekonečně nápaditý, nestřídají se jednotliví komentáři, ale jeden jediný vás perfektně informuje o všem, co se vám může hodit. Samozřejmě vás čekají i uznalé výkřiky při podařeném nadhozu apod., ale pravá síla komentáře v této hře tkví v informacích. Aniž byste museli prohlížet statistiky každého hráče, komentátor při jeho nástupu na pálku ohlásí průměr odpalů a další drobnosti, jako zda jde o rozeného "hitaře", nebo jen na jistotu trefujícího "stopaře".
Ale teď k řemeslné části hry, tedy grafice, zvukům, hudbě, animacím, videu... Ale stop. Grafika a zvuky nám musí v této hře úplně vystačit. Tak tedy, grafika je dobrá, přičemž toto ukrocené označení používám z důvodů, jež vysvětlím později. Hráči totiž vypadají velmi dobře. Především jejich pohyby jsou skvěle propracované, přirozené, pálka v rukou sebou švihá, jak má. Obličeje a dresy sedí na polygonových tělech perfektně. A teď proč je grafika pouze "dobrá"? Inu, pozadí není tak ideální. To sice ve hře nehraje tak podstatnou roli jako sami hráči, ale ploché stromy na hranicích hřiště, odbyté budovy viditelné za tribunami... ostatně, právě tribuny jsou asi největší slabinou grafiky. Pro rozumnou hratelnost jsem ochoten klidně obětovat animované diváky, ale ona podivná flekatě barevná, plochá a rozmazaná bitmapa, která má reprezentovat davy, ta mě dost zklamala. Nedivím se, že diváci tak řvou. Zřejmě v agónii nad svým zjevem.
O zvuku se toho příliš říci nedá. Atmosféra stadiónu je dobrá, komentář skvělý, zvuky hry... dřevo pálky o míček bouchne, rukavice při chycení mlaskne. Věrohodně. Více zvuků hráči během hry nevydávají. Skoro bych čekal, že na sebe alespoň někdy něco zavolají. Ale co mě mrzí asi nejvíce, nedočkáte se tu žádného plivání slin zahnědlých od žvýkacího tabáku, žádná gestikulace. Když je lavička prezentovaná černou dírou v ochozech za domácí metou, těžko se z ní koučovi něco řídí. Ale to jsme od toho zvuku nějak utekli, že?
Jak hrát? Máte na výběr z pěti variant. Buď si dáte jeden zápas, ve kterém proti sobě postavíte libovolné dva týmy. Druhou variantou jednotlivé hry je Tonight Game. V tomto případě si zvolíte z rozpisu sezóny jeden ze zápasů a ten následně odehrajete. Pokud vám tato varianta připadá stále ještě příliš složitá, nabízí se vám volba HomeRun Derby. Tady jen stojíte a odhadujete moment odpalu, protože směr nadhozu se nemnění a létá vždy doprostřed nad metu.
Pro komplexnější přístup máte na výběr z variant sezóny a playoff. Jako v každé sportovní hře, i tady si zvolíte jedno z družstev Americké nebo Národní ligy a projdete s ním celou sezónou, respektive playoff. Čeká na vás taktika, výměny hráčů a najímání volných agentů. Pokud se do celé hry zakousnete tak jako já, tak vám za chvíli jen obyčejné hraní stačit nebude a vy budete vymýšlet výměny hráčů, budete sledovat jejich formu v jednotlivých herních činnostech a operativně měnit sestavu podle soupeře a ideálních dispozic. Třeba takové problémy se zdravím vašich nadhazovačů dokáží při nevyrovnaném kádru pěkně zamotat hlavu.
A přichází oblíbená část každé recenze.. ano, správně děti, nedostatky. První vás překvapí hned po spuštění. Čekáte bombastické video plné homerunů, outů, skoků na mantinely, srážek polařů a kdoví čeho ještě, ale ono nic. Chvilka s nápisem "Microsoft Baseball 2001 - wait loading" vám musí stačit. Tedy, Microsofte, to je odfláknuté. Další drobností je míček v tabulích a tribunách. Pokud totiž odpálíte pořádný míč a ten doletí až na tribuny nebo na světelné tabule, neodrazí se, ale jen vám zmizí z dohledu a kamera ho stále sleduje, jako by tribunou propadl celých dvacet metrů až na zem. A nakonec - obtížnost. Ta závisí spíš na volbě vaší účasti na nadhozech a odpalech. Pokud jen udeříte (hodíte), není hra o ničem. Pokud ovládáte směr a sílu, pak se teprve něco děje. Ovšem obtížnost ve smyslu kvalit soupeřů se liší velmi málo.
Jak jsem zmínil na začátku, MSB 2001 je hra dobře vyvedená, po sportovní stránce přesná a záživná, ale zřejmě jen pro ty, kteří si baseball zahrát chtějí a vědí jak. Akčního či adventurního hráče zřejmě tahle "chuťovka" nijak neosloví. Inu, jejich chyba, nevědí, o co přicházejí.
| Microsoft Baseball 2001 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
