Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Midnight Nowhere

  12:00aktualizováno  26. dubna 10:38
Hry obsahující krev, násilí, smrt, sex, různé formy deviací, zkrátka kontroverzní materiál, lákají velké množství hráčů. Někteří jsou podobnými prvky ve hrách přitahováni, protože je zajímá odvrácená strana života...
50

Midnight Nowhere

Platforma: PC
Výrobce: Saturn+

Herní karta

Midnight Nowhere Hry obsahující krev, násilí, smrt, sex, různé formy deviací, zkrátka kontroverzní materiál, lákají velké množství hráčů. Zatímco někteří jsou podobnými prvky ve hrách přitahováni, protože je zajímá odvrácená strana života, jiné tyto věci zajímají pouze kvůli tomu, že jsou jim normálně zakazovány (hovoříme o teenagerech). Hororová adventure Midnight Nowhere od ruského týmu Saturn + je na první pohled pro obě výše jmenované skupiny hráčů přímo předurčena. Dle informací od tvůrců a distributora je hra plná krve, mrtvol, výjevů explicitního násilí a jiných lahůdek, které na mnohé působí jako mucholapka. Má dokonce nabídnout temný příběh, jenž zabrnká i na to neskrytější nervové zakončení, které se v mozku nachází. To všechno presentováno ve vynikající grafice s nervy drásajícím hudebním doprovodem. Převážná většina z toho jsou však prázdné řeči.

Kvalitní hororové příběhy staví na tom, že divákovi nikdy okatě neodhalí celou skutečnost. Vždycky ukážou jenom kousek a zbytek už nechají na jeho fantasii. Člověk má vždy větší strach z toho, co nevidí, nebo z toho, co jenom tuší v podvědomí. Špatné horory naopak ukáží všechno, což obvykle totálně pokazí jakoukoli atmosféru. Podobnou chybu udělali i tvůrci Midnight Nowhere, kde se to mrtvolami hemží již od první scény. Atmosféra strachu či hrůzy je tak po pár minutách hraní zcela zruinována.

Midnight Nowhere Tvůrci her jako je MN si také s hráčem velmi rádi hrají. Obvykle před nimi dlouho tají identitu i minulost hlavní postavy a někdy i její cíle. V průběhu hry jim však obvykle všechno odhalí. A pokud jsou chytří dokáží podobné odhalení slušně využít k tvorbě dramatických momentů. Tvůrci MN však v tomto ohledu moc kreativní nebyli. Nejenom, že hráče nechají tápat prakticky celou hru, ale ani na konci nic pořádně nevysvětlí. Lepší tak bude pustit myšlenky na to, jak zajímavá tahle hra moha být, z hlavy. Alespoň pak po dohrání hry nebude pocit, že tvůrci na něco zapomněli, tak bolestný.

V průběhu hry sice vyjde najevo kdo je hlavní postava a jak se jmenuje, ale nikdo už jasně neřekne, jak se ocitla v márnici v gumovém vaku a proč vlastně nebyla zavražděna, tak jako všichni ostatní. Příběhová složka Midnight Nowhere je prostě bez diskuse velice, velice slabá. Hráč je tak dobré tři čtvrtiny nucen řešit adventurní problémy bez jakékoli větší motivace než je opuštění jedné ze dvou velkých budov. A to je zatraceně málo. Příběh hry (pokud se to celé dá za příběh vůbec označit) je ve skutečnosti převyprávěn asi během tří, čtyř dialogů, a několika málo statických scén.

Midnight Nowhere Zvýšenou pozornost si zaslouží (i když spíše v negativním slova smyslu) postavy, zejména ty příběhově důležité. Těch, co dělají pouze kompars, je zde totiž více než dost. Naštěstí jsou povětšinou všechny mrtvé a nechrlí na hráče obvyklé jednovětné odpovědi 100x za sebou. Výše zmíněné příběhově důležité postavy na tom nejsou o moc lépe. Jsou zajímavé pouze svou zjevnou plochosti. Jejich povahy nemají absolutně žádnou hloubku, není na nich ani zbla zajímavého. Je skutečně těžké, ne-li nemožné, je nenávidět, není možné je mít rád, není zkrátka možné vytvořit s k nim žádný vztah. Jsou prostě velmi špatně navržené. A hlavní hrdina… škoda mluvit. Každá mrtvola ženského pohlaví, která je ve hře k vidění, má větší charisma než tohle dřevo (doslova a do písmene).

Důvodů proč je takřka nemožné si k hlavní postavě vytvořit vztah je hned několik. Zaprvé jsou to její slovní poznámky, které jsou špatně načasovány a nejsou tak ani cynické, ani humorné, ale pouze trapné. Trapné zejména z hlediska tvůrčího, protože jsou jasným pochybením scénáristy. Stejně bohužel vyznívají i všechny další dialogy. Možná se chyba stala někde na cestě, tedy v překladu z ruštiny do angličtiny, ale v podstatě je to jedno. Nikoho, kdo má za MN zaplatit, nezajímá a ani nemusí zajímat, kdo kde udělal chybu. Chyba tu prostě je a má podstatný dopad na hru samotnou. Jedině na tom záleží.

Midnight Nowhere Významným náladotvůrcem v mnoha filmech či hrách jsou hudba a zvuky. Ne tak v MN. Pokud hraje hudba, tak se do hry nehodí, nebo alespoň ne do dané situace. O zvucích se toho obecně mnoho říci nedá. Při manipulaci s různými přístroji se totiž ozývají zvuky zcela standardní, takže je asi vše v pořádku. Rozhodně je lepší, když jsou nevýrazné, než kdyby celkově mizernou atmosféru ještě více ničily.

Po stránce hádanek, puzzlů, či chcete-li adventurních problémů, je Midnight Nowhere docela slušnou hrou. Je sice striktně lineární a docela krátká, ale hádanky jsou solidně navržené, povětšinou logické a zapadají pěkně (až na určité výjimky) do jednoho celku. Prakticky v kterýkoli moment je zřejmé, co je nutné udělat pro další postup ve hře a hlavně jak to udělat. Tento přístup bývá docela často kritizován ze strany ostřílených hráčů adventure her, jelikož jim pak hraní připadá až příliš lehké. Z pohledu valné většiny hráčů se však jedná spíše o klad. Je mnohem lepší a také zábavnější řešit něco logického a více si užívat příběhu, než si několik hodin lámat hlavu nad zcela nesmyslným řešením. Přístup logických problémů si zvolil i tvůrci MN a je to jedno z mála správných rozhodnutí, které udělali.

Midnight Nowhere I přes logickou náturu hádanek však MN může být v některých okamžicích pekelně obtížnou hrou, která nešťastné jedince zdrží hodiny a hodiny na jednom místě. Není to ovšem vina nelogických hádanek, ale vina nelogicky, či spíše maniakálně uschovaných předmětů a absence jakéhokoli systému upozorňování na důležitá místa a předměty v dané lokaci.

Midnight Nowhere totiž termín pixel hunting, neboli hledání neviditelných miniaturních předmětů v tmavých koutech obrazovky, vynáší na zcela novou úroveň. Ve hře je několik momentů, kdy je třeba pro další postup sebrat předmět, který není vidět, a navíc nic nenaznačuje, že se na daném místě ukrývá. Takovéto metody prodlužování herní doby se dají zkousnout, pokud jsou v daném titulu výjimečné, nebo pokud se nacházejí v jinak povedené hře. Nic z toho však MN nesplňuje a tak se zde zkousnout nedají. Jediná rada zní – prohledávat všechno, každý podezřelý pixel na obrazovce. Protože kdekoli se může skrývat cokoli, což je docela šílené a rozhodně ne moc zábavné.

Midnight Nowhere Další problémy působí i nestandardní ovládání, které je representováno čtyřmi, později pěti ikonami. Proč si tvůrci v době interaktivního kurzoru zvolili tento druh ovládání zůstane snad navždy utajeno, ale rozhodně neudělali dobře. Tento způsob ovládání je totiž pomalý a v podání MN i vysoce nefunkční. Mnoho záseků vyplyne jen z nutnosti použít na předmět specifické příkazy v přesně daném pořadí. Vzájemné kombinování předmětů v inventáři také není zrovna standardní a intuitivní. Nejdříve je třeba předmět z inventáře vyndat, pak překliknout na ikonu akce, otevřít znovu inventář a na daný předmět jej použít. I přes výše uvedené problémy však adventurní část hry sama o sobě není zase špatná, vlastně je to nejlepší, co hra nabízí. A pokud by tvůrci o trochu více zapracovali na zbytku, mohla být MN docela slušná hra. Kdyby však nic neznamená.

Technická stránka hry je rovněž dosti rozporuplná. Zatímco renderované backgroundy spadají do té nejvyšší kvalitativní třídy a nelze jim vytknout absolutně nic, 3D postavy jsou docela tragické. Kontrast nádherného pozadí a ošklivých hranatých postav s mizernou animací je zřejmý na první pohled. Postava hlavního hrdiny se navíc v žádné z obrazovek nemůže volně pohybovat, ale chodí pouze po předem navržených drahách. Než tedy opustí lokací, několikrát se otočí kolem vlastní osy, pak se zarazí a hned nato pomalu vykročí. Je důležité zdůraznit pomalu, protože běhání v MN neexistuje a rychlý dvouklik, který by ušetřil nudné procházení po lokacích, také ne.

Midnight Nowhere Interaktivní prostředí je prvek, který je v MN třeba na jednu stranu ocenit a na druhou zavrhnout. V každé lokaci se povaluje spousta předmětů, které lze přinejmenším prozkoumat, což hraní trochu oživuje. Na druhou stranu však velké množství zbytečných předmětů vadí ve chvíli, kdy člověk něco hledá, a nemůže to najít. Často je výsledkem jenom slušný zmatek, který by vyřešil právě systém indikace důležitých, nebo alespoň sebratelných předmětů. Nic takového však v MN není.

Nádherné backgroundy jsou v MN ještě vyšperkovány plakáty, jež jsou rozvěšeny prakticky všude a každý z nich je jiný - unikátní. Většinou je na nich bizarní výjev a k němu vcelku povedená humorná glosa. Všechny plakáty od prvního po poslední jsou dokonalé. Jak po stránce provedení, tak i jejich obsahu. Tvůrci si s nimi museli dát opravdu velké množství práce. A je to poznat. Bohužel to ostře kontrastuje s nekvalitou hry samotné a tak se přímo nabízí otázka, proč mrhali silami a jistě i finančními prostředky za vývoj něčeho, co absolutně neovlivňuje hratelnost a plní to pouze minoritní roli. Nepochopitelné. Důvod se asi skrývá v ruské nátuře, které my, středoevropané, nemůžeme porozumět.

Midnight Nowhere A v podobném duchu by se o Midnight Nowhere dalo hovořit ještě hodně dlouho. Každý klad, který lze na této hře najít, se v zápětí projeví jako zápor. Na první pohled slibná hororová adventura se zajímavých obsahem se již po několik minutách hraní mění v absolutně nezajímavou záležitost s pěknou grafikou backgroundů, mizernými 3D postavami, slušnou logickou strukturou a hádankami, neexistující atmosférou, plytkými postavami i dialogy a prakticky neexistujícím příběhem. Předchozí dílko od týmu Saturn+ , adventura Jazz and Faust, také nebyla kdovíjak skvělá, ale rozhodně svojí celkovou kvalitou Midnight Nowhere převyšuje. Snad si z toho tvůrci vezmou ponaučení. Chcete-li opravdu kvalitní hororovou adventurku s pěknou grafikou, zajímavých příběhem a smysluplnými dialogy, zkuste sehnat několik let staré Sanitarium, které vaši touhu po krvi, šílenství a úchylkách všeho druhu naplní měrou vrchovatou.

Midnight Nowhere
Minimum: CPU 500, 128 MB RAM
Optimum: CPU 1500, 256 MB RAM
Multiplayer: ne
Další informace: demo / screenshoty / trailer
Výrobce/distributor: Saturn+ / Buka
Distributor v ČR: Cenega
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Zajímavá, ale pouze průměrná adventura
Hodnocení: (info) 50%
Autor:


Hodnocení hry

Redakce

50 %

Čtenáři

65 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 112 čtenářů

Témata: Interaktivní

Nejčtenější

Pornoparodie nejpopulárnější hry současnosti není vtipná ani vzrušující

Pornoparodie na hru Fortinte nazvaná Fortnut

Hra Fortnite, oblíbená především mezi nezletilými hráči, se dočkala své pornoparodie. A výsledek je přesně takový, jaký...

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...



Konec dohadů. Unreal, nebo Quake?

Střílečka Quake je šestnáct let stará a stále září.

Pokud byste si museli vybrat, dáváte, případně dávali jste přednost značce Quake, nebo raději konkurenci v podobě...

RETRO: Sexy střílečku SiN potopil revoluční Half-Life i vlastní chyby

SiN

Letos slavíme dvacet let od vydání kultovní střílečky Half-Life, jejíž sláva zcela zastínila méně známou střílečku SiN....

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

Další z rubriky

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...

RECENZE: Hearthstone: The Boomsday Project láká na mechy a spíš nudí

Hearthstone: The Boomsday Project

S The Boomsday Project slaví návrat mechové a nové klíčové slovo Magnetic upravuje dynamiku hry i prostor pro...

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....



Najdete na iDNES.cz