Otočit systém naruby přitom není nijak komplikované a výsledkem je etický obchodní model. Takový, se kterým se vývojáři za svou práci nemusí stydět a neodpuzuje ani hardcore hráče.
U titulů ke hraní zdarma je například běžné, že je část obsahu jen velmi těžko hratelná. Tedy alespoň bez předmětů zakoupených za skutečné peníze.
V jeskyni tak můžete narazit na démonického bosse, kterého nelze zdolat s výbavou získanou hraním. Vývojáři však za peníze nabízejí výjimečnou zbraň, díky které pak boss nepředstavuje zásadnější problém.
Takový systém často bývá označován jako Pay 2 Win, tedy zaplať, abys vyhrál. A je to obchodní model, který těží jen ze zlomku hráčské základny známého jako velryby. Tou bývají movití lidé, které naplňuje pocit výjimečnosti. Chtějí být "tou menšinou" s nadstandardními předměty. Je jich zhruba desetina a jejich útraty přinášejí přibližně 90 procent zisku.
Jenže Pay 2 Win je systém, který je v důsledku arogantní vůči všem ostatním, tedy vůči neplatící většině a tak trochu i občasným kupujícím.
Existuje však i etická alternativa, kterou skvěle reprezentuje titul Dungeons & Dragons Online. Ten je také ke hraní zdarma, ale problematiku s démonickým bossem řeší zcela elegantně.
V herním obchodě totiž nenajdete ultimátní zbraň, se kterou nepřítele zdoláte i při vaření večere. Místo toho si jeskyni s bossem musíte odemknout za peníze a je už jen na vás, zda pekelníka skolíte. Pokud se zadaří, máte určitou šanci na získání oné výjimečné zbraně. Boss není nezdolatelný a při troše píle či dovedností výjimečnou zbraň nakonec získáte stejně jako v modelu Pay 2 Win.
Je to drobný psychologický posun. V obou případech v konečném důsledku zaplatíte za vylepšení postavy. Jeden přístup však lze vnímat jako získání nefér výhody, druhý pak jako pouhé odemčení obsahu. Zbytek už je jen na vás.
