Modern Warfare 3 je jako božskou hrou z minulosti. Recenze multiplayeru

Ačkoliv Modern Warfare 3 značně recykluje mechaniky z předchozích dílů, činí tak s citem a výsledkem je dynamická a odladěná síťová hra. Akce je rychlá a asi jen těžko pro každého. Rozhodně však není bez taktiky a pro úspěšné hraní na dobré úrovni je navzdory domnění řady hráčů třeba zapojit mozek.

Call of Duty: Modern Warfare 3

Modern Warfare 3 je o volbách a možnostech. Nabízí řadu herních módů, které jsou odstupňovány od akce zaměřené čistě na reflexy a přesnou mušku (všichni proti všem) až po pomalejší boj o odpálení určité lokace bombou, ve kterém se v rámci jednotlivých kol nelze znovu oživit (search and destroy neboli najdi a znič).

Hra je svým pojetím zajímavým mixem starých a nových her v tom nejlepším smyslu slova. Je totiž někde na pomezí tradičních titulů Counter-Strike a Quake 3 a nabízí frenetickou akci v prostředí reálného světa a se skutečnými zbraněmi. Vývojáři se však nesnaží o titul, který by se měl blížit skutečnosti a velmi nerealistické pojetí je také pojetí velmi zábavné.

Vyčítat Modern Wafare 3 herní mechaniky zaměřené na zuřivé tempo hry by bylo asi stejně k věci jako vyčítat barbarovi Conanovi, že není rytířem Jedi a nepoužívá světelný meč. Zápasy plné "taktického" vyčkávání, plížení a pomalého postupu nabídnou jiné hry. Call of Duty je naopak příjemnou alternativou, která kulisy skutečného světa nebere až tak vážně.

Na obrazovce vyskakují různá čísla a nápisy a celé to působí jako příjemně bombastický mix. Vývojáři nezapomínají, že je to "jenom hra" a jde především o zábavu. Ve většině herních módů se tak okamžitě po smrti lze opět objevit a herní styl přizpůsobit úpravou zbraní a různými perky (výhodami). Může tak zvolit větší výdrž při běhání, rychlejší tasení zbraní či menší poškození z výbuchů.

Zbraně pak nabídnou třeba větší poškození nepřátel při střelbě skrz materiály, menší kopnutí zbraně po výstřelu ale i připevnění granátometu k pažbě. Je proto možné sestavit zbraň, která při střelbě téměř nemá rozptyl kulek či vytvořit dynamické kombinace vhodné pro boj na velké i malé vzdálenosti.

Mimo zvyšování hráčské úrovně to však vyžaduje i získávání zkušenostních bodů pro zbraň. Právě ty totiž odemykají dodatečné možnosti a vedou k vytváření vlastního herního stylu. Vývojáři tak úspěšně motivují k experimentům a střídání užívaných zbraní.

Chytrá motivace k experimentům

Hráč si totiž do svého arzenálu volí zbraň primární a zbraň sekundární. V několika případech jsem proto například několik úrovní bojoval jen ze sekundární puškou, abych si pro ni odemknul dodatečné možnosti. Získáte tak například velmi silnou zbraň na blízko. Přičtěte perk, který zrychluje změnu zbraní, a můžete vládnout arzenálu mocnému ve velmi odlišných situacích.

Tento systém je však dvousečný. Na jednu stranu motivuje k průběžné proměně herního stylu a experimentům s novými kombinacemi, na straně druhé vytváří mezi hráči určitou nerovnost založenou na množství hodin strávených s hrou. Nezdá se však, že by některá vylepšení nabízela tak zásadní výhodu a titul je tak i od začátku možné hrát úspěšně.

Nelze se však vyhnout krátkému srovnání s jiným akčním kolosem této zimy, kterým je Battlefield 3. Obě hry se odehrávají v moderním světě zmítaném válkou, Battlefield 3 je však o fous blíže realismu a zaměřuje se spíše na velkolepé bitvy v otevřených prostorách. A to za podpory rozličných vozidel, tanků i stíhaček.

Oproti tomu Modern Warfare 3 nabízí pěchotní souboje na malých mapách plných menších uliček a krátkých vzdáleností. Tempo a styl hry se tedy v obou případech dramaticky liší. V případě nového Call of Duty je však sporný systém odměn za zabití několika nepřátel bez vlastní smrti. Některé z odměn totiž absolutně zmasakrují bojiště a v případě vyrovnaných zápasů mohou znamenat zásadní výhodu.

Recyklace může být dobrá

Jednotlivé mapy hra využívá pro všechny herní módy. Vesměs jde o inteligentně navržené úrovně, které nabízejí pozice v různých patrech mapy a v nichž je většina míst přístupná z více stran. Jednoznačně výhodnější pozice tak téměř neexistují a zpočátku bez znalosti map může otevřenost úrovní působit menší potíže.

Recyklace úrovní v různých herních módech však působí spíše ve prospěch hráčů. Můžete totiž mezi herními módy často měnit a díky znalosti mapy být stále pánem situace.

Velmi povedený je nový mód Kill Confirmed (zabití potvrzeno), ve kterém proti sobě bojují dva týmy. Jedná se o variaci tradičního "postřílej všechny nepřátele", v níž se však po smrti každého hráče objeví vojenská známka. Teprve sebrání nepřítelovy známky potvrdí jeho zabití a zvýší týmu počet bodů. Pokud naopak ukořistíte vojenskou známku padlého spoluhráče, nepřátelský tým si za něj bod nepřičte.

Je to jednoduchý koncept, který však v praxi ústí ve svižnou a návykovou akci. Bezhlavý běh pro nepřátelskou známku může znamenat rychlou smrt, a často je tak třeba postupovat opatrně či při přílišném poranění známku raději nechat být. Jindy se naopak hráč může obětovat a vydat se na jistou smrt, při které však získá tři nebo čtyři nepřátelské známky, a týmu tak výtečně poslouží.

Pro vlky samotáře je několik kombinací zbraní, vylepšení a perků jasně lepší. Organizovaným týmům však hra odkrývá dodatečnou taktickou rovinu a nabízí zajímavé kombinace. Jeden z hráčů si například může místo primární zbraně zvolit neprůstřelný policejní štít, se kterým se na mapě lehce zabírají pozice. Spoluhráči pak mohou daného hráče krýt z bezpečnější vzdálenosti.

Místo podpůrného granátu pak lze zvolit kupříkladu rušičku radaru, díky které váš tým nepřátelé nevidí na minimapě. Ve vypjatých situacích může k obsazení pozice pro změnu posloužit kouřový granát a bránit ji pak lze například pomocí miny. Zábavnost titulu se tedy v rámci organizovaných skupin hráčů zvyšuje jejich počtem.

Vzhledem někde v minulosti

Největší slabinou Modern Warfare 3 je zřejmě grafické zpracování. Ačkoliv vizuální stránka hry neurazí, jen těžko se může hrdě stavět po bok graficky excelentních titulů posledních dvou let. Některé textury jsou vyloženě bídné, jiné jen doplácí na zastaralý engine, který hru pohání. Vývojáři přesto tvrdí, že od zakoupení licence k enginu Quake 3 došlo k významnému vylepšení kódu.

Vykreslování textur při pohledu z blízka či imitace 3D prostorovosti plochých textur jsou však ve srovnání s jinými hrami špatné. Nejinak tomu je u částic, jakými jsou například jiskry vznášející se od hořících automobilů. Ty ve srovnání s Battlefieldem 3 působí vyloženě archaicky

Ve prospěch hry však hovoří její nízké nároky na výkon počítače a orientace na stabilních šedesát snímků za vteřinu, které jsou pro tak rychlou akci naprostou nutností. Zastaralou grafiku však hře nelze zcela odpustit a to tím spíše, že jde v rámci herního průmyslu o největší značku. Zdá se, že se vydavatel hry zkrátka snaží bezezbytku maximalizovat zisk.

Přesto je to Modern Warfare 3 jedním z titulů, kdy hráč do jisté míry s radostí přimhouří oko nad postarší grafikou a těší se ze vskutku vytříbené a návykové akce. Je to titul, který v sobě umně kloubí prvky ze starého i nového herního světa. Je zábavný, rychlý a nezapomíná, že hry jsou především zábava. Fanouškům podobných titulů a zejména předchozích dílů lze hru jedině doporučit.