Monster Hunter Stories | foto: Nintendo

RECENZE: V kapesním Monster Hunter Stories si osedláte spoustu příšerek

  • 0
Spin-off série Monster Hunter na handheld 3DS ukazuje jiný pohled na svět a jeho monstra. Jiné jsou i souboje, které tentokrát probíhají na tahy.
Reklama

Monster Hunter Stories je hra atypická v tom, že nehrajeme za lovce (Hunters), ale za jezdce (Riders), kteří se snaží s monstry budovat pouto. Jinak je to dlouhá, lineární hra na hrdiny, v níž bojujeme na tahy, „sbíráme“ monstra a pečujeme o ně tak, že mixujeme jejich geny. Díky tomu jsou silnější, což se hodí kde jinde než v bitvách. Kdo má 3DS a hledá další hru, u které se dá zabít desítky hodin, je na správné adrese.

Monster Hunter Stories

Monster Hunter Stories

Zpočátku mi trvalo, než jsem se do hry dostal. Ne kvůli herním mechanismům, které jsou chytlavé a zábavné, ale kvůli grafice.

Mám rád retro, vracím se ke starým hrám rád, ale když předtím hrajete Zeldu na Switchi, tak na vás zdejší barevný svět dojem neudělá. Asi nejvíc mi připomíná éru her z Nintenda 64, ale tady už narážíme na limity 3DS. I proto je celý svět rozkouskovaný na oblasti, které propojuje nahrávací obrazovka. U postav je často nejprve vidět pouze silueta, která se o chvilku později vybarví. Právě přerušované hraní je asi moje největší výtka, protože jak se jednou do hry ponoříte, chytne vás.

Začátek je takový klasický: parta dětí z vesnice touží stát se jezdci. Hrát lze za kluka i holku, možnosti přizpůsobení jsou celkem bohaté. O rok později se cesty kamarádů rozdělí, ale co je hlavní, stáváme se jezdci a naše pouť může začít. Co se zápletky týče, vystihuje ji už název hry, konkrétně slovo Stories, tedy příběhy. Máme tu sice další variaci na temnotu (Black Blight), která pohlcuje lesy, pláně a mění chování monster, ale celé tohle putování za něčím větším ředí běžné strasti obyvatel. Záhy se také setkávají dva způsoby života, lovců a jezdců, které mají srozumitelný až filozofický podtext.

Monster Hunter Stories

Monster Hunter Stories

Tíhu světa naštěstí neneseme sami, společníka nám dělá kocour Navirou. Je to takový ten typický sidekick, který se nechtěně postará o řadu vtipných scének. I když... úplně typický také není, protože je to sympaťák a nemáte ho chuť po pár minutách rituálně obětovat. K ruce dále máme pět monster, která nám pomáhají nejenom v bitvách, ale i v herním světě. Jedno umí rozbíjet kameny, další šplhat po břečťanu, takže složení party nemůže být nahodilé.

Monster Hunter Stories

Monster Hunter Stories

Reklama

S monstry je přitom zábava. Po herním světě jsou náhodně rozeseta doupata, na jejichž konci je hnízdo s vejci. Jedno ukořistíme a necháme posléze v bezpečí vylíhnout. Monstra si lze pojmenovat, jezdit na nich, potřebujete je v bitvách a po pár hodinách se pustíte i do kombinování jejich genů, čímž se vaši oblíbenci stanou silnější.

Sbírat také budete spoustu materiálů a kytiček, z nichž si pomocí receptů vyrobíte hojivé lahvičky a podobně. Občas je potřebujete i pro splnění vedlejších úkolů, ty jsou však na jedno brdo: zabij x, dones y a tak dále. Některé tak splníte mimoděk, aniž byste se ně nějak aktivně snažili. Odměny se pak hodí pro nákup nové výbavy, případně její vylepšení. Ale to už znáte, protože nějakou hru na hrdiny už jste přece hráli, ne?

Hlavní náplní jsou tahové souboje, kdy na bitevním poli stojíte po boku svého aktivního monstra (lze samozřejmě přepínat mezi všemi pěti). Jádro hry vychází z klasické hry kámen – nůžky – papír, zde se ovšem útoky jmenují silný, rychlý a technický. Silný poráží technický, ten je poražen rychlým atd. Základní taktikou je znalost monstra, tj. musíte vypozorovat, jaké útoky používá a tomu přizpůsobit ty své.

Monster Hunter Stories

Monster Hunter Stories

Na tohle se ovšem nabalují další věci: používání předmětů (třeba lahvičky), dovedností (u hrdiny i monster), při splnění podmínek tu máme společný útok, speciální, do toho ještě komba, pokud používáme typy útoků v určité posloupnosti. Je toho dost a nakonec zjistíte, že bitky nejsou zase tak snadné a náhodné, jak na první pohled vypadají. Běžná monstra většinou nepotrápí, na ty silnější už je třeba být připraven. Obtížnost je tak akorát, ale nezapomínal bych před každou výpravou za příběhovým úkolem ukládat.

Monster Hunter Stories

Monster Hunter Stories

Herní svět je na poměry 3DS rozlehlý, škoda toho rozparcelování. Kromě sbírání materiálů (přes jedno tlačítko, nemusíte ani sesedat z monstra) a plnění vedlejších úkolů se můžete ještě pustit do hledání ztracených prasátek.

Vůbec celá tahle hra je přesně pro ty nátury, které milují sbírání známek, samolepek do alb, achievementů ve hrách. Na druhou stranu zatímco taková Zelda je na průzkumu světa založená, ten zdejší mě k tomu tolik nemotivoval a vlastně ani nelákal. Bohatě mi stačilo sledovat příběhovou linii a občas si odskočit stranu.

Jako obvykle bych doporučoval vyzkoušet demo, v němž můžete strávit i pár hodin. Pokud budete mít po jeho dokončení neutuchající touhu pokračovat, není co řešit – máte se na co těšit.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

žádný příspěvek v diskusi

Témata: Nintendo