Muž, který pošle PlayStation 3 ke dnu?

Jedinec prý nemůže zvrátit válku systémů. Něco na tom bude, tedy pokud se nejmenuje Hironobu Sakaguchi, který jen tak mimochodem stál u zrodu nejslavnější herní série všech dob.

Stál za zrodem nejproslulejší herní série všech dob, Final Fantasy, které se zatím prodalo přes 60 miliónů kusů. Je otcem nejznámější z nich, Final Fantasy 7, se kterou dobyl celý nejaponský svět. Vytvořil první skutečný film zcela pomocí počítačů, úchvatný, i když nepochopený CGI snímek Final Fantasy: Esence života. Hironobu Sakaguchi je zkrátka muž, který si nemůže stěžovat na nudný život. Zatímco hráčská obec ho bezmezně miluje, je ostře nenáviděn společností Nintendo. Když totiž vydal Final Fantasy 7 pro PlayStation do světa konzolí nastupující firmy Sony, postaral se tak o konec monopolu Nintenda, na kterém do té doby série vycházela. Milióny hráčů totiž koupily PSOne právě proto, že na ní vyšla FF VII.

Nyní běhá pro změnu mráz po zádech Sony. Sakaguchi totiž opustil svoji domácí firmu Square (dnes Square-Enix) a založil společnost Mistwalker, která je nakloněna, zdá se, všem kromě Sony. Když Sakaguchi ohlásil, že Mistwalker chystá hru pro Nintendo DS a okázale ignoroval PSP, ještě vládl klid, poté, co představil na E3 tituly pro Xbox 360, zato ani jediný pro PS3, zmatek se prohloubil. Může se historie opakovat? Je Sakaguchi schopen vytvořit hru, která uskuteční sen Microsoftu prosadit se v Japonsku s Xboxem 360 po totálním propadu původního Xboxu? Hru, bez které zkrátka nebude možné žít? I když jsou evropský a americký trh zdánlivě důležitější, všichni výrobci konzolí už dobře vědí, že kdo propadne v prestižním Japonsku, nemá šanci na palmu vítězství.

Je Sakaguchi schopen vytvořit hru, která uskuteční sen Microsoftu prosadit se v Japonsku s Xboxem 360?

A právě tady by mohla mezi PS3 a Xboxem 360 rozhodnout Sakaguchiho hra Lost Odyssey, titul, jaký údajně ještě hráčovo oko nespatřilo, unikát, na který se bude dlouho vzpomínat. O čem tedy vlastně je hra, na kterou se tolik upírají oči hráčů a to nejen v RPG milujícím Japonsku? „Je to příběh muže, který žije 1000 let. Žije ve světě plném magických sil, kde probíhá industriální revoluce. Separátní příběh však ukazuje jeho vzpomínky za tisíciletý život. Jeho sny vyprávějí vzpomínky na jeho lidství. Na rodiny a děti. To je něco, co ve hře dosud nebylo,“ říká sám Sakaguchi. Emoce, jako je bolest ze ztráty blízké bytosti v magickém, přesto však technologickém světě. Přes Sakaguchiho tvrzení o unikátnosti to zní familiárně. Ano, přesně zde je klíč k úspěchu legendární Final Fantasy VII.Právě emocemi strhla všechny na svoji stranu.

Odvážil se někdo na podobný námět? Existence lidské bytosti, která přežívá všechny, jež milovala, muže, který pohřbívá své lásky, zatímco on nemůže umřít. Dotklo se toho několik autorů sci-fi, patrně nejznámější je dílo Karla Čapka Věc Makropulos, ve filmové branži pak asi nelze nevzpomenout na geniálního Highlandera. Kniha však nemá šanci vtáhnout do děje osobnost toho, kdo ji čte, zůstává přece jen trochu „nad“. Film, ať sebelepší, pak nemá šanci vůbec. Ne snad, že by nebylo možné udělat kvalitní scénář, ale do dvou hodin prostě Věčnost nenacpete.

Soudě dle kratičkého traileru, hlavní hrdina Kaim bude mít šanci prožít toto své peklo, tento svůj ráj, celé milénium den po dni. My, napojeni skrze ovladače přímo do jeho světa, pak s ním. Tisíc let. Dnes máme orbitální stanice, internetem omotaný svět, virtuální realitu. Před tisíci lety Evropu pokrývaly nečetné hrady a vesnice s nevolníky, právě končila náboženská hysterie blouznivců, věřících, že Kristus sestoupí na Zemi. Před šesti sty lety Jan Žižka rozháněl křižáky v českých zemích. Před dvěma sty lety stále ještě dopravu zařizovaly kočáry, ve vzduchu létaly první balóny. A před sto lety vzlétlo první letadlo.

Je to příběh muže, který žije 1000 let.

Takto obrovské období prochází na svém magicko-technologickém světě Kaim, nakonec zkuste si představit, že jste se narodili v roce 1005 a žijete dosud, pak možná doceníte velkolepost Sakaguchiho záměru. Kolika osobními, ale i společenskými zvraty musí hrdina projít, jak úchvatně emotivní příběh se tu nabízí, kolik dobrodružství a tajemna. Není divu, že Lost Odyssey patří u množství lidí mezi nejvíce sledované projekty, ačkoliv neohromila grafikou Killzone next ani rozlehlostí Oblivionu.

Čas byla vždy mystická veličina, nejlépe ho dokázal zhodnotit Isaac Asimov ve svém románu Konec Věčnosti, kde existuje „Věčnost“ jako jakýsi časový výtah mezi jednotlivými staletími, který umožňuje korigovat budoucnost i minulost. Sakaguchi se chystá evidentně výzvu času uchopit. Jeho FF VII byla inspirována smrtí matky, kdy se rozhodl odpovědět na výzvu záhady „co je po smrti“. A vytvořil životní proudy, které zúročil posléze ve filmu FF: Esence života. Uchopí stejně dokonale ČAS?

Je znát, že nic nehodlá nechat náhodě. Lost Odyssey má stejně jako FF VII ve své době designem ohromit. Mistwalker zatím zveřejnil jediné video, z něhož pocházejí i screenshoty u tohoto článku. Monstra, bojovníci, úchvatná města bizarní architektury, překrásné postavy. Není divu, na hře pracuje bývalý hlavní programátor FF VII a FF IX Hiroshi Kawai a další člen týmu FF VII Yoshihiro Maruyama, oba opustili Square a přešli pod Microsoft Japan.

Sakaguchiho další titul Blue Dragon ostatně také směřuje na Xbox 360. Hru, ve které hlavní hrdina Shu a jeho přátelé dokáží kouzlit stíny, beroucí na sebe podobu draka, fénixe a minotaura, má vzhledově na svědomí legendární tvůrce Dragonballu Akira Toriyama. Další zvučná jména objevíme i za Lost Odyssey. Za příběhem stojí špičkový autor novel Kiyoshi Shigematsu, o design se postaral proslulý kreslíř mangy Takehiko Inoue, za kterým stojí extrémně dobře prodejná

Žijící legenda

Hironobu Sakaguchi je sice spojen hlavně se sérií Final Fantasy, ale producentem či dohližitelem byl u mnoha dalších legendárních titulů jako Vagrant Story, Parasite Eve, Chrono Cross a Xenogears. Japonský velikán "zklamal" pouze jednou a to jako režisér svého CGI filmu Final Fantasy: Esence života. Nedokázal totiž do dvou hodin nahustit děj tak poutavý, jak fanoušci jeho her čekali. Snímek tak propadl a způsobil firmě Square obrovské ztráty. Paradoxně to vedlo k odprodeji části akcií přímo Sony a následnému spojení s firmou Enix. Přílišná komercializace Final Fantasy pak donutila Sakaguchiho k odchodu a založení vlastního studia Mistwalker.

série Vagabond. O hudbu se pak postarala další legenda, skladatel Nobuo Uematsu, jehož nezapomenutelné tóny doprovází takřka všechny Final Fantasy.

Sakaguchi neponechává evidentně nic náhodě a není v tom sám. Tetsuya Mizuguchi z Q Entertainment představil první screenshoty z působivě vypadajícího projektu Ninety Nine Nights a pozadu nezůstal ani Square-Enix, když oznámil po Xbox 360 remake online FF XI vývoj další MMORPG hry ze světa Final Fantasy právě na Xbox 360. Snaha Microsoftu dobýt Japonsko je evidentní. Může opravdu Sakaguchi být klíčem k jeho branám? I když článek vyznívá spíše kladně, jen jsem dal dohromady argumenty „pro“. Osobně si myslím, že doba, kdy jediná hra zabezpečila platformě úspěch, je dávno pryč. A i hra od mistra, jakým Sakaguchi bezpochyby je.