Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Myst III: Exile – legenda překonána!

  12:00aktualizováno  13. dubna 2002 11:27
Myst je mezi počítačovými hrami skutečnou legendou. To nemohou popřít ani ti, kdož tuto hru nenáviděli a nechápali miliony fanoušků, kteří ji považovali za nejlepší hru všech dob. Není tedy divu, že na třetí díl jsme až doposud čekali s velkým napětím a nejistotou, jak vlastně bude vypadat a zda si zachová stejný charakter jako jeho předchůdce.

Jeden z okouzlujících puzzlů ve světě Amateria, zalitém září zapadajícího slunce.

Otevřete po letech opět jednu z magických knih a přesvědčete se, jaké to překrásné světy plné problémů se v nich nalézají…

Tajemstvím zahalené vyprávění o Atrusovi a jeho rodině, fantastické surrealistické světy, překrásná renderovaná grafika, nápadité logické puzzly… Pamatujete? Tak to byl Myst. A nebo taky hra bez pořádného příběhu, nevkusně navržené světy a nesouvislá plejáda podivných puzzlů… to byl také Myst. Pro miliony lidí nejúžasnější hra pod sluncem, pro ostatní podivný a těžce hratelný slepenec logické hry a adventury, jenž v budoucnu negativně ovlivnil vývoj adventurního žánru. Opravdu si nemohu vzpomenout na žádnou jinou hru, která by byla tolik rozporuplná. Svým netradičním pojetím a koncepcí vyvolala mezi hráčstvem rozpory již v roce 1993 a o pět let později na ně plynule navázala volným pokračováním nazvaným Riven. A jak to tak vypadá, tyto rozpory nejspíš v menší míře přetrvají i nadále, neboť právě vydaný třetí díl Myst III: Exile (dále jen Myst 3) je svým starším bratříčkům více než podobný absolutně ve všem. Možná je to pro nás i tak trochu překvapení, protože zatímco první dva díly vytvořila společnost Cyan, Mystu 3 se ujal zkušený vývojový tým Presto Studios, známý především svojí graficky excelentní adventurní trilogií The Journeyman Project, a tudíž bylo oprávněné Ušmudlaný Atrus s Kateřinou vás vítají ve svém novém příbytku. očekávat nějaké zásadnější změny.

Presto Studios však ke tvorbě tohoto projektu přistoupili s jasnou taktikou. Věděli, že zatvrzelé fanoušky Mystu by jakákoliv zásadnější změna v konceptu nesmírně zklamala, ale také si chtěli na svou stranu naklonit alespoň malou část z těch, kdož předchozí díly v zásadě neuznávali. Podstata hry tedy zůstala zachována – opět zde nalezneme jeden centrální svět, z nějž můžeme v libovolném pořadí navštěvovat několik ostatních, opět je kladen důraz na prozkoumávání graficky úchvatného herního prostředí a řešení puzzlů, a opět hra nezná slovo „inventář“ a v podstatě ani „NPC“. Přesto však tvůrci podnikli několik na první pohled méně významných změn, jichž si ale v pozdějších fázích budete velmi cenit. Jednak je to samozřejmě opět ještě dokonalejší grafika a nový panoramatický interface (to se ale očekávalo), ale taky třeba spjatost logických puzzlů s příběhem, což je činí mnohem přístupnějšími a pochopitelnějšími. Přestože se ve hře nevyskytují téměř žádné lidské bytosti, většina světů si žije svým vlastním pozoruhodným životem a v neposlední řadě se nám autoři pokusili předložit úvodní zápletku v mnohem jasnější a konkrétnější podobě, takže tím částečně potlačili onu počáteční nevědomost, která byla původnímu Mystu tolik vytýkána.

Skalnatý centrální svět J’nanin, na němž jsou ukryty vchody do všech ostatních světů. Příběh se opět točí kolem Atrusovy problematické rodiny…
Pro začátek by možná neškodilo pár základních informací pro ty, kdož Myst ani Riven nikdy nehráli. Tak tedy - kdysi dávno vytvořila prastará civilizace nazvaná D’Ni umění psaní světů, které mohli „stavět“ včetně jejich flóry a fauny pouze s pomocí zvláštního pera, knihy a jazyku. Prostřednictvím těchto knih se pak mohli mezi jednotlivými světy volně přenášet a žít v nich. Problém byl ale v tom, že pokud byla kniha s popisovaným světem zničena, zanikl celý svět se vším, co obsahoval, tedy i s jeho obyvateli. A tak se kvůli několika záškodníkům, co knihy ničili, začala postupně vytrácet i civilizace jejich tvořitelů.

Jedním z posledních D’Niů je taktéž náš Atrus. I on sám sepsal celou řadu magických knih a vytvořil tak mnoho půvabných světů, z nichž ale většina byla zničena jeho zlými a sobeckými syny Sirrusem a Achenarem (o jejich dopadení a doživotním uvěznění v Atrusových knihách pojednává první díl Mystu). Náš příběh začíná ve světě Tomahna, kde si po těchto nešťastných událostech našel Atrus se svou ženou Kateřinou nový domov. Samozřejmě nelenil a ihned se pustil do psaní nového světa – Releeshahnu, jenž měl být zase novým domovem pro zbytek žijící civilizace D’Ni. V tuto chvíli se na scéně objevujete vy, opět blíže neurčený Atrusův přítel (nebo přítelkyně). Obdrželi jste od něj pozvání na prohlídku již dokončeného Releeshahnu, nicméně záhy po vašem příchodu nastanou nečekané problémy – Úchvatná bažinatá flóra ve světě Edanna. v Atrusově pracovně se z ničehož nic objeví padouch jménem Saavedro, knihu Releeshahn ukradne a pomocí další magické knihy unikne do světa J’Nanin. Tato kniha mu však při útěku upadne a stane se tak pro vás vstupenkou na honbu za Saavedrem s jasným cílem získat Releeshahn nazpět a tím národ D’Niů zachránit.

Saavedro však měl ke svému zločinu jeden dobrý důvod – pomstu. V domnění, že se po jeho stopách nevydáte vy, ale přímo Atrus, mu pátrání v jeho vlastních světech značně zkomplikoval a znepříjemnil řadou složitých hádanek a puzzlů. Důvody Saavedrovy pomsty a vlastně celé pozadí příběhu budete pomaličku odkrývat prostřednictvím několika holografických zpráv, které jsou natolik dojemné, že se chvílemi zamyslíte i nad tím, kdo je vlastně vším vinen – je to vskutku Saavedro, a nebo snad Atrus, jenž mu nepřímo a nechtěně v minulosti doslova zničil život? Kromě holografických zpráv ještě budete čerpat informace ze stránek vytržených ze Saavedrova deníku, které jsou roztroušeny po všech světech a na nichž naleznete i řadu nápověd k řešení mnohých puzzlů.

Procházka po světech Mystu 3 je opět úžasná…
A zásluhu na tom má nejen skvělá práce designérů a grafiků, ale taktéž programátorů. Myst 3 využívá Monumentální ocelové konstrukce ve světě Voltanic. panoramatického enginu, jenž vám dovoluje se na všech lokacích otáčet o 360 stupňů. Je tedy velmi podobný enginu Omni3D od Crya, ale nutno také dodat, že ho v mnohém překonává. Přestože i Myst 3 běží stále v nízkém rozlišení 640x480, rozhodli se programátoři využít k odstranění větších pixelů výhod 3D karet, které jinak tradičně nepěkně kostkovanou obrazovku krásně „rozmáznou“. Výsledek je pak nad očekávání skvělý, rozhodně nesrovnatelně lepší, než ve všech dosavadních projektech Crya. Enginy tohoto typu jsou taktéž známé naprostým minimem in-game animací (vzpomeňme třeba na Drákulu nebo na Atlantis 2), ale i s tímto si tvůrci dokázali poradit. Ve hře je celá plejáda drobných animací, z nichž nejúžasnější je vlnící se hladina vody, poletující mušky, rozkvétání květů a tak dále, plus ještě řada pozoruhodných efektů, jako jsou kupříkladu reálné stíny pohybujících se předmětů nebo „skutečné“ slunce, do nějž když se zahledíte, budete opravdu oslněni. Pochopitelně se nejedná o zase až tak úžasné vizuální hody jako v loňské předělávce původního Mystu příhodně nazvané realMyst, která si to mohla díky svému polygonovému zpracování dovolit, ale myslím, že v rámci mezí odvedli programátoři maximum. Vytvořili tak nečekaně plodnou ornou půdu pro designéry a grafiky, kteří mohli pracovat s vědomím, že jejich dvojrozměrná dílka budou ve výsledku vypadat vskutku monumentálně.

A opět překrásná Edanna, tentokráte její horní část osvětlená sluncem. A taky že vypadají. V Mystu 3 jsou celkem čtyři hlavní rozsáhlé světy – J’Nanin, což je centrální svět, na němž se nacházejí vchody do Voltanicu, Amaterie a Edanny. Každý ze světů má přitom design naprosto odlišný od všech ostatních. Zatímco J’Nain je klasický skalnatý ostrůvek se třemi organickými věžovitými výčnělky, v nichž jsou ukryty zmíněné vchody do ostatních světů, představuje Voltanic zase zcela mrtvou hliněnou krajinu se spoustou mohutných zrezavělých železných konstrukcí. Nejzajímavější jsou však zbylé dva světy: Amateria v sobě skrývá surrealistický, prakticky nepopsatelný systém skalek propojených kolejemi, jež v podstatě představují soustavu všech puzzlů na tomto ostrově, no a Edanna – to je to nekrásnější, co vám může Myst 3 nabídnout. Celý tento ostrovní svět představuje jeden obrovský mohutně rozvětvený strom rozdělený na tři části – horní sluncem osvětlené skalnaté výběžky, prostřední spleť tlustých větví a spodní temnou část, plnou bažin a všelijakých podivných rostlinek. Edanna na vás zapůsobí určitě nejpříjemněji, protože je nejenom překrásně zpracována, ale je taktéž plná drobného života. Ostatně o tom, jak půvabně a detailně jsou všechny světy zpracovány, se můžete přesvědčit z řady okolních obrázků nebo z těchto screenshotů.

Alfou a omegou byly a jsou puzzly…
… a jejich největším plusem je, že jsou stejně rozdílné, variabilní a všestranně originální jako Mini ostrůvek ve světě Voltanic, jenž je přeplněný puzzly technického charakteru. světy, v nichž se nacházejí. Svou nápaditostí vám dokáží vyrazit dech, a to opět převážně ve světech Amateria a Edanna. Ne snad, že by byly puzzly ve zbylých světech špatné a nezábavné, ale přeci jen jsou založené povětšinou na klasice typu hýbej s páčkami - dodej elektřinu - otoč ventilem... V Amaterii jsou oproti tomu všechny hádanky skloubeny v jediný obrovský puzzle, jehož cílem je vytvořit kouli ze speciálního materiálu a tu pak po dlouhém kolejišti, rozvleklém po celém ostrově, dopravit do centrální budovy. Samozřejmě, že kolejiště je na několika místech rozdělené zajímavými mechanickými puzzlíky a vaším úkolem je zařídit, aby se přes ně koule dokázala přenést. V Edanně zase hraje prim hra světel a stínů spojené se zvláštním typem luminiscenčních květů, které přijímají a zase vysílají světelné paprsky směrem, kterým tyto květy natočíte. Na světlo, prořezávající v šeru zahalenou bažinatou krajinu, pak reagují různé rostliny, které se rozvíjejí, svíjejí nebo dokonce explodují a tím vám kupříkladu umožní přístup do dosud neprobádaných prostranství.

Daleko více než kdy předtím je důležité spojení puzzlů s vizuálními dojmy. Jejich řešení je totiž perfektně zpracováno obzvláště z hlediska animací, respektive videosekvencí, které dokonale navazují na herní část a nepůsobí tím pádem nijak rušivě. Jakékoliv zmáčknutí tlačítka nebo čehokoliv jiného je následováno automatickým otočením kamery ve směru, kde Právě sledujete otevírání hráze, jež propouští zdroj elektřiny zásobující celý svět Voltanic. se má projevit nějaká reakce a následuje plynulý přechod v animovanou sekvenci, zachycující důsledek vašeho snažení. Videosekvence jsou opravdu fantastické, obzvláště pak ve světě Amateria, kde kamera sleduje putování koule po všech částech její dráhy a vrcholem je pak vaše závěrečná jízda po celém ostrově sledovaná přímo z nitra valící se koule.

Každý ze čtyř základních světů obsahuje čtyři až pět maxipuzzlů, jejichž obtížnost je ale dost kolísající. Řešení některých je nasnadě a napadne vás okamžitě, jiné jsou zase možná až přehnaně komplikované a zdánlivě neřešitelné – kupříkladu na takový úvodní puzzle v Amaterii moje myšlenkové pochody a trpělivost nestačily. Je ale zase pravdou, že obtížnost podobně založených her je pro každého jedince různá. Důkazem toho budiž, že mě dohrání Mystu 3 zabralo zhruba dvacet hodin, nicméně na internetu jsem se dočetl o šílencích, kteří ho napoprvé pokořili za méně než poloviční dobu! Tato překvapivá informace ve mně vyvolala jisté pochybnosti o dostatečné rozsáhlosti hry a přikláním se k názoru, že kdyby ve hře bylo ještě alespoň o jeden svět více, rozhodně by to nebylo na škodu věci.

Á, tak přeci jen nějaká chybička…
Ano, je to tak. I když se chyby a nedostatky v Mystu 3 hledají jen velmi obtížně, jeden je opravdu nepřehlédnutelný. A souvisí s ovládáním… Podobně jako u her od Crya je Takhle nevinně vyhlíží dějiště nejtěžšího puzzlu v celé hře (ve světě Amateria). kurzor napevno umístěn ve středu obrazovky, nicméně pomocí pravého myšítka jej máte možnost „uvolnit“, což je nutné kupříkladu k otevření jednoho ze dvou deníků (Atrusova a Saavedrova), jež máte u sebe. Samozřejmostí je pak ten fakt, že na interaktivních místech kurzor mění svůj tvar. Problém je však v tom, že tvůrci z nepochopitelného důvodu nepovažují východy z lokací za interaktivní, takže na těchto místech zůstává kurzor nezměněn. Je sice pravda, že většinou se dá usoudit, kudy cesta vede a kudy ne, nicméně třeba v takové Edanně, která představuje nepřebernou spleť stromů a větví, vás čekají doslova klikací orgie s cílem zjistit, kde že je sakra ten zatracený východ. Některé z vás pak ještě může mrzet, že se mezi lokacemi pohybujete pouze skokově, ale věřte mi – už takhle vám cesta z jednoho konce světa na druhý zabere dost času a kdyby měly být přechody mezi všemi šesti sty (!!!) lokacemi vyplněny animacemi, nejspíš by nám zakrátko došla trpělivost.

Abych se ale po této krátké kritické pauze vrátil zpět k superlativům, jimiž je dobrá polovina této recenze přeplněna, musím se ještě zmínit o audio kvalitách hry. Nejdůležitější je asi velká spousta kvalitních a prostorových zvukových efektů, lišících se podle světa, v němž se nacházíte. Na skalnatém J’Naninu neustále slyšíte šum větru a šplouchání moře, ve Voltanicu zase skřípe železo a hukot jednoho stroje přehlušuje druhý, no a Edanna, takový malý ráj na A zde vidíte Saavedra, hlavního padoucha. Zemi, je vyplněna zpěvem ptáků a cvrkáním všelijaké broučí havěti. Velice slušný je taktéž hudební doprovod (obzvláště titulní chorálová skladba je výtečná) a za velkou výhodu považuji možnost si v menu nastavit, jak často si přejete, aby hudba hrála. Dabing protentokráte pominu s ohledem na to, že ve hře vystupují živí herci. Sice jsou pouze tři (Atrus, Kateřina a Saavedro), ale setkání s nimi opravdu stojí za to – Atruse si stejně jako v předchozích dílech zahrál Rand Miller a do Saavedrovy role byl obsazen známý herec Brad Dourif.

Protože je Myst 3 docela zvláštní a specifickou hrou, nebude jeho cesta k novým hráčům určitě dvakrát jednoduchá. Pro fanoušky je to samozřejmě povinnost - ti u něj jistě budou chrochtat blahem a nemalá část z nich ho označí za nejlepší hru všech dob, protože, a na tom se snad shodneme, Myst 3 skutečně JE lepší než oba jeho předchůdci. A pro vás ostatní? Přijde na to, zdali je prozkoumávání překrásně zpracovaného fantasy i sci-fi prostředí a řešení logických hádanek vaše gusto. Pokud ano, mohu vám Mysta 3 jedině doporučit, protože jeho hraní… to je vskutku zážitek, na nějž se hned tak nezapomíná.

Myst III: Exile
Výrobce: Presto Studios
Vydavatel: Ubi Soft
Distribuce v ČR: Playman, sběratelská edice
Oficiální homepage: www.myst3.com
Minimální konfigurace: procesor 233 MHz, 64 MB RAM, 190 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 366 MHz, 128 MB RAM, 2,2 GB HDD, 3D karta
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: Výborně zpracovaná puzzle-adventura, které se podařilo překonat své legendární předchůdce.
Hodnocení 85%

Autor:




Nejčtenější

Destiny 2
Co budete hrát o víkendu?

Prozraďte, na které hry se chystáte o víkendu. Pustíte se do něčeho nového, nebo rozehrajete nějakou klasiku?  celý článek

PlayerUnknown’s Battlegrounds
Příběhová kampaň do PlayerUnknown's Battlegrounds jen tak nepřibude

Brian Greene, autor úspěšného PlayerUnknown's Battlegrounds, utnul všechny spekulace svým oznámením, že příběhová kampaň pro jednoho hráče do největšího hitu...  celý článek

FIFA 18
RECENZE: Fanoušci fotbalu ani letos neušetří. FIFA 18 se opět vyplatí

Nový díl jedné z nejprodávanějších herních sérií vůbec sice již nepřináší tolik novinek jako ten loňský, přesto jeho koupí nikdo neprohloupí. A to nejen kvůli...  celý článek

Pokkén Tournament DX
Povedená bojovka Pokkén Tournament je v DX verzi ještě o fous lepší

Přímočará, snadno pochopitelná, ale rozhodne ne mělká bojovka Pokkén Tournament vyšla ve vylepšené verzi DX na konzoli Switch. Povedenou hru s Pokémony...  celý článek

Pimax: The World's First 8K VR Headset
Virtuální realita v 8K rozlišení? Helma od Pimaxu boduje na Kickstarteru

Po třech dnech na Kickstarteru už má nová helma pro virtuální realitu od společnosti Pimax více než čtyřnásobek požadovaných peněz. Na papíře totiž vypadá...  celý článek

Další z rubriky

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.