Letos v říjnu tomu ostatně bylo devět let, co se Nokia snažila prosadit na trhu her s N-Gage (dobová recenze). Na obrázku je nicméně až o rok novější verze s přídomkem QD.
Pohled do krabice s hromadou herních krabiček mi připomněl jeden podstatný detail, který nakonec podtrhl celkový neúspěch projektu. A tím faktorem byla cena her. Z dnešního pohledu, kdy se skvělé hry na výkonných mobilech a tabletech dají koupit za dvacet korun, stály ty dražší hry na N-Gage až 1 699 korun. Slušné, že?
Důvodů, proč to nevyšlo, ovšem byla celá řada. Co třeba displej na výšku? Na hraní většiny her se moc nehodil. A ani technické zpracování her nedosahovalo kvalit tehdejšího krále mobilního hraní, herního systému GameBoy Advance (který byl dokonce méně výkonný).
Od roku 2007 Nokia přetvořila N-gage v platformu pro chytré telefony, nicméně už o dva roky později ohlásila ukončení služby a v roce 2010 definitivně zavřela krám.
Dnešek přesto ukazuje, že vize telefonu propojeného s herním zařízením nebyla vůbec zcestná. Jsou to právě tablety a mobily, které dnes vytlačují tradiční herní výrobce z míst, která léta ovládali. Aktuální čistě herní zařízení pro hraní na cestách (tj. 3DS a PS Vita) na tom nejsou kdovíjak dobře, zatímco hrám na telefonech a tabletech se daří skvěle.
Dlužno také dodat, že na N-gage QD nevzpomínám ve zlém. Nějaký čas jsem ho používal jako telefon a byl jsem spokojený. Mimochodem, už tehdy existovala na N-Gage on-line hra Pocket Kingdom, která se snažila propojit výhody herního světa s internetem prostřednictvím telefonu. Pár let to trvalo, než taková symbióza začala fungovat v praxi.
A přestože Nokia tehdy neuspěla, N-Gage lze vnímat jako symbol toho, že herní svět není neměnný. Chce to být ve správný čas na správném místě, což N-Gage nebyl.
Jak vzpomínáte na projekt N-Gage vy?
