Již z našeho reportu z tokijských heren je asi zřejmé, že hraní her je nedílnou součástí života Japonců. Nejde ale jen o samotné hraní. S videohrami je svázána celá řada dalších produktů, které může našinec jen tiše závidět. V prvé řadě jsou to haldy komixů, u nichž běžný smrtelník najde jen těžko odpověď, zda byla dříve hra nebo komixová série, o nejrůznějších anime DVD ani nemluvě. Víceméně samozřejmostí jsou záznamy hudby z her Square Enixu, ponejvíce tedy ze série Final Fantasy, ať už na CD nebo DVD, ale tím to zdaleka nekončí. Jsou zde tuny figurek, hrací karty s videoherní tématikou nebo třeba i zapalovače, sušenky, nápoje, přívěšky na klíče, ale třeba i šperky a pochopitelně i trička, případně další části ošacení (bunda z Resident Evilu vypadala fakt dobře). Pokud do nějakého takového obchodu přijde náruživý hráč z Evropy, nechá tam velmi pravděpodobně nemalý peníz.
Pokud chce někdo takový zažít pocit, který v evropských prodejnách videoher ještě hodně dlouho, ale pravděpodobně spíše nikdy nezažije, je patrně nejlepší volbou již v minulém článku zmíněná čtvrť Akihabara. Hned po vystoupení z metra (z nějakého důvodu se nám vždy podařilo trefit ten správný směr výstupu) vás přivítá vstup do obchodního domu Akiba, v němž se prodává prakticky pouze elektronika a část jednoho patra je vyhrazena pro videohry. Pokud ale vyjdete ven, narazíte na nespočet dalších větších či menších obchodů s podobným sortimentem, takže vybírat rozhodně z čeho je.
Naším favoritem se stal ovšem jeden z dalších obchodních domů, jehož jméno se nám příliš úspěšně dekódovat nepodařilo, ale poznáte ho jednoduše – má nenápadný vchod z jakési menší tržnice :-). Neradno jej ale podceňovat, protože zde čeká „pro změnu“ šest pater nabitých pro hráče značně atraktivním zbožím. Dobře, poslední patro tedy možná není zas až tak úplně o hrách a jeho návštevu ocení především pánové, ale těch předešlých pět i tak zcela jistě bophatě stačí.
První, co každého hráče v pořádné herní prodejně zajímá, jsou pochopitelně hry. Bylo by asi nošením dříví do lesa, kdybychom se zde sáhodlouze rozepisovali, že zde jsou k mání všechny možné i nemožné hry, ostatně něco z našich nákupů lze vidět i na přiložených fotografiíích, ale za zmínku stojí, kolik tam všeho je. Na Nintendo DS je ve větších prodejnách obvykle celý jeden regál nejrůznějších „Trainingů“ a hry o vaření tam existují střízlivým odhadem přinejmenším čtyři. Bojovky jsou podobně jako v hernách opět kapitola sama pro sebe, takže vedle Tekkenů a Virtua Fighterů jsou zde doslova mraky dalších – nové díly King of Fighters, výběrové kompilace Fatal Fury či Guilty Gear, ale i zcela neznámé tituly. Vedle různých budgetovek z edicí typu „Simple 2000“ zde lze ale narazit například i na Melty Blood, která jako by vypadla ze SNESu, ale prakticky v žádné herně nechybí. Paradoxně to byla jednoznačně nejdražší hra z celého mého osobního bojovkového nákupu. Mimochodem, jak vidno opět z fotek, nedá se odolat, a tak jsem se při nákupu bojovek nechal poměrně dost unést :-). Podobná je situace i v případě ukrutné spousty RPG her a překvapivě i adventur. Jsou to muka, když vidíte haldy atraktivních RPG her za ještě atraktivnější ceny, které se do našich končin nikdy nedostanou, ale nemůžete si je koupit, protože jim příliš dobře nebudete rozumět.
A když už jsme u těch cen – hry se zde dají nakoupit skutečně velmi levně. Nejde ani tak o aktuální kurs japonského jenu k české koruně, který pochopitelně rovněž dělá nezanedbatelný díl cenového rozdílu, ale především o poměrně pružnou politiku jednotlivých obchodníků. Dříve nebo později (vždy ale o dost dříve než u nás, soudě podle aktuální nabídky) tak každý titul spadne až na téměř směšnou cenu, takže se hry stávají běžným spotřebním artiklem. Existují zde pochopitelně již rovnou levné edice budgetových her, ale třeba za 2000 jenů (ani ne 400 Kč) a mnohdy i nižší se dají běžně sehnat regulérní „vysokorozpočtové“ tituly několik měsíců po vydání. Není tak problém koupit si parádní RPG na NDS nebo PSP, za měsíc cest do práce ho dohrát a jít si za další JPY 2000 koupit některou z novějších pecek, které mezitím na tuto cenu spadly.
Co se týče zastoupení platforem, zcela nejvíce prostoru ve zdejších prodejnách zabírají hry pro PlayStation 2, následovány produkcí pro Nintendo DS, přičemž ani pro PSP zde není her málo. Překvapivé však možná je, že v souboji next-gen formátů vyhrává co do prodejního prostoru Xbox 360 a PlayStation 3 má zatím vždy vyhrazen jen malý koutek. Ještě překvapivěji na nás pak zapůsobil fakt, že zatímco na X360 se zde najdou i různé hry domácí produkce určené čistě pro domácí trh, v PS3 sekci byly bylo takovýchto her vždy dost málo a v naprosté většině byly k dispozici zejména tituly, které známe i od nás. S trochou hledání se ale dají najít i hry pro starší systémy. V případě GameBoy Advance to pochopitelně žádný div není, ale že se dají stále sehnat i hry třeba pro Saturn od Segy či Neo Geo od SNK, to nás mile překvapilo. Nejedná se sice o kdovíjak široký výběr, ale ta možnost zde zkrátka je. Naopak nemile nás překvapilo, že se hry pro tyto starší mašiny stále prodávají za původní ceny, tedy jako kdyby aktuálně vyšly. Ono se starší hry dají sehnat docela dobře i obecně. Zatímco v Americe jsme tradičně mívali problémy sehnat nějakou hru starší než jeden rok, v Japonsku je na pultech víceméně běžně k vidění například Resident Evil Code Veronica X pro PS2 a podobně. Jasně, je to v prvé řadě asi hlavně o oblíbenosti té které značky, ale na druhou stranu, nějakou podprůměrnou splácaninu podle nějakého animovaného filmu od Disneye nebude asi jen tak někdo shánět ani u nás.
Jak jsme již naznačili v prvním odstavci, je ve větších prodejnách vedle her možné zakoupit i nejrůznější „doplňkový materiál“. V každém větším obchodě je minimálně jednou vitrínou zastoupen Square Enix, jenž nabízí nejrůznější artikl počínaje figurkami z Final Fantasy a plyšovými Slimy z Dragon Questu přes hrníčky, zapalovače a různě velké zbraně z různých dílů FF a dalších sérií (zejména Gunblade z FF VIII vypadá fakt luxusně) až třeba po různé přívěšky na krk. Na obrázcích můžete vidět Cloud Strife Silver Pendant z FF VII, ale ani jeho Sephirotova verze rozhodně nebyla k zahození. Final Fantasy Potion se nám ale pochopitelně sehnat nepodařilo, přestože chvilku jsme i tuto naději živili.
Bohužel se nám nepodařilo sehnat ani populární polštářek s Kasumi ze série Dead or Alive, ale nevadí, jak můžete opět vidět na obrázcích, její figurka vypadá rovněž značně slušně. Ostatně když už jsme u těch figurek, tak je potřeba zmínit i skutečnost, že se jedná o další z mánií Japonců. Existují zde v širokém rozpětí jak tématickém (figurky se dělají snad ke všem zdejším hrám, komixům či animovaným sériím) tak i velikostním – v nabídce jsou figurky, které by se daly použít i jako o něco větší přívěšek na klíče a na druhé straně stojí plastové sochy v životních velikostech. Zaplatíte za ně sice v přepočtu běžně více než sto tisíc korun, ale mít je můžete.
A komu by i to bylo málo, pořád si může postavit figurku přesně podle svých představ. V Japonsku totiž existují obchody, které nejvíce připomínají naše prodejny pro modeláře. Akorát že kromě kusů kolejí, vagónků nebo modelářských barev, se zde prodávají plastové kusy těl. Vyberete si tedy hlavu, trup nebo končetiny podle svých potřeb a sestavíte je dohromady. O kousek vedle si pro svou novou manga panenku vyberete potřebnou paruku (dlouhou, krátkou, modrou, fialovou, zelenou, zkrátka téměř jakoukoliv) a ještě o kousek vedle potřebné šaty, doma to dáte dohromady a po chvíli máte svou vlastní verzi oblíbené kočičky z DoA. Zajímavé je pak pozorovat při nákupu Japonce – pečlivě si prohlížejí každý potenciálně vhodný kousek a je na první pohled zřejmé, že stavbu své nové figurky rozhodně neberou na lehkou váhu. Abychom ale nebyli podezíráni z předpojatosti, tak musíme dodat, že v nabídce jsou vedle pěkných holek i neméně propracované figurky v Japonsku tak oblíbených mechů. Dokonce bychom řekli, že v prodejních vitrínách mají bojoví roboti z hlediska počtu a prodejního prostoru možná i trochu navrch.
Jaké je tedy shrnutí? Poměrně jednoznačné – podobně jako herny, tak i obchody s videohrami dokazují, že Japonci jimi zkrátka žijí. A není to pouze o nabídce všemožných titulů, ale taky o „věcech okolo“. Zatímco u nás je za vrchol sběratelského nadšení považována helma Master Chiefa, v Japonsku si ho můžete koupit v životní velikosti a k tomu si ještě do tašky přihodit hrací karty s Phoenixem Wrightem, zapalovač Final Fantasy, hrnek Gundam a sušenky Hello Kitty. Ok, tak zrovna Master Chiefa jsme tam tedy nezahlédli ani jednou, ale je asi jasné, co tím chtěl básník říci. Mánie kolem videoher zkrátka ani zdaleka nekončí jen videohrami a místy jsme si připadali jako za minulého režimu – se spadnutými čelistmi jsme zírali na všechny ty věci a propadali téměř až hysterické snaze koupit si pokud možno všechno, protože u nás to člověk nezahlédne ani na obrázku. Nezbývá tedy než zakončit naši pouť po japonských obchodech stejně jako v případě tamějších heren: Pro vášnivé hráče je zkrátka Japonsko ráj na Zemi.
Index ohromení: 157%
