Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nanobreaker – železo z krve

  12:00aktualizováno  16. února 5:14
Jestli se Konami pokouší rozjet další sérii zapadající do stejného šuplete jako Castlevania těžko říct. Už teď je ale jasné, že nanotechnika, coby námět, není úplně mimo, jen by si možná zasloužila druhý pokus.

Nanobreaker Mytologie a technologie. Snad jen Japonci dokáží tyto dva zdroje inspirací spojit tak, aby výsledek nebyl pomejemi či rovnou odpadem. Obsese v kombinacích počítačových čipů s božstvy přesahujících lidské chápání je pro nejvýchodnější Mekku počítačových her známá asi tak, jako „knödl“ pro Česko nebo (abych asocioval s knedlíkem) Kessel Buntes pro Němce. To ale není příklad Nanobreakera, protože ten těží jen ze strachu před stroji (v tomto případě nanostroji) a víly se skřítky nechává tentokrát pohádkám. Ať už je to jak chce, Nanobreaker se jistě nestane nedostatkovým zbožím a nepřítomnost draků nebo čarodějnic není ani v nejmenším rozhodujícím důvodem jeho průměrnosti.

Příjemná změna v prostředí upoutá hned zpočátku hry, kdy obligátní podhradí a nejbližší okolí prokletého, či jinak postiženého hradu, nahradí městské ulice a ostatní urbanistické prvky jako haly, hangáry, dálnice a podobně. Příběh, prokládaný zajímavě vyvedenými CGI filmy, vypráví cestu kyborga (Jakea nebo jak, zkrátka vás) po léta uklizeného z dosahu justice, aktuálně nasazeného do (jak jinak) nejnebezpečnější mise jakou si lze vůbec představit. Nanoboti, zkonstruovaní aby opravovali lidská těla zevnitř zpanikaří v důsledku poruchy hlavního počítače (po kolikáté už?) a naše tělesné schránky i s obsahy změní v polorobotické zrůdy lačnící po krvi a mase. Humorné je vysvětlení, že těch pětatřicet kilo železa ve štítech zmutovaných Nanobreaker nebožáků nanoboti vzali z krve oběti. No nic. Každopádně teď jste tu vy s plazmovým mečem a plnými bateriemi rozhodnuti očistit své jméno a minulost.

Dalším nedořešeným bodem je nudný level design operující s krabicemi „místností“ a „exteriérů“

Hru máte pod kontrolou díky klasickému volnému pohledu z očí třetí osoby, tentokrát poněkud níže položenému, a dovolujícímu tak detailní sledování směru letu krvavých cákanců, které pokryjí do ruda vše v nejbližším, i vzdálenějším okolí. Ovládání samotného Jakea je pružné, snad jen pohyb rotace kamery mohl být o trochu pohotovější. Hodilo by se pevné zaměřování nepřátel, ale stvůr je všude kolem tolik, že mířit je pomalu zbytečnost – výjimkou je víceméně standardní množství bossů, kteří podle ustáleného zvyku kouskují hru do jednotlivých levelů a prostředí. Už výše zmíněný plazmový meč ovládáte hned třemi základními tlačítky, přičemž v kombinaci s R1 vznikají ty nejdestruktivnější kombinace – a na těchto kombech stojí a padá celá hra. Zadávání sekvence tlačítek, ne nepodobné těm z Tekkena, je ale v houfu krvežíznivých mutantů těžkopádné a neefektivní a ačkoli jsou „speciály“ technicky i graficky podařené, je málem nemožné určit které rána komu padne. Čepel meče, chovající se spíš jako bič, v uzlových okamžicích mění svůj tvar do andělsky bílých gigantických palic, kopí, seker a kos Nanobreaker devastujících všechno kolem. Kdyby mutanti byli o stupeň méně vytvrdlí, mohlo by, i přes tužší vedení meče kyborga, jít o svižnou akci podobnou Devil May Cry, ale v Konami se rozhodli, že jejich rubačka půjde jiným směrem a to cestou největšího odporu vůči hráči. Ne úplně šťastnou volbou je absence jakýchkoli lékáren a doplnění energie se děje jen po zdárně dokončeném levelu, či milostivým výpadem z rozčtvrcené mrtvoly. Už tak vysoká obtížnost se tím dostává o další celý stupeň nahoru a když si k tomu přičtete onu pomalou sníženou kameru, je navíc zaděláno na pořádný problém s přehledností. Dalším nedořešeným bodem je nudný level design operující s krabicemi „místností“ a „exteriérů“ poskládaných za sebe jako kostičky lega a rozdělených zdlouhavým nahráváním. Pokud přecházíte z jednoho takového boxu do druhého, bestie do nekonečna ožívají a vaše zuby nehty chráněná energie tak trpí další a další, v podstatě nenahraditelnou, ztrátou. Fatální důsledky, pokud se znenadání objeví boss, řeší automatické pokračování z nejbližší uložené pozice.

Obtížnost postavená jen na výdrži nepřátel nemůže uspokojit nikoho, kdo hledá akci s proměnlivým přístupem k věci.

Nanobreaker Postup Jakea je doprovázen lehounkým RPG prvkem v podobě zvětšujícího se ukazatele maximálního zdraví a ukazatele plnícího se zabíjením stvůr (tedy jakýsi berserker) po jehož dosažení dochází klasicky k dočasnému zvýšení síly. Umocnění účinnosti zbraně samotné probíhá skrze vkládání nalezených kamenů/„materií“ zpřístupňujících dokonalejší a sofistikovanější schopnosti plazmy. Této činnosti je určený speciální „tabulkový procesor“, díky němuž máte dobrý přehled o tom, který směr upgradování v danou chvíli zvolit – zda palici, kosu a podobně. Není problém vám nevyhovující a málo efektní cestu stornovat a zkusit to jinudy – třeba s kladivem. Volba nástaveb zbraně je dynamická a plně pod vaší kontrolou. K dispozici je dále symbolická mapa celého prostoru a permanentní radar znázorňující pozici vaši, všech aktivních předmětů v nejbližším okolí a v neposlední řadě všech nepřátel v místnosti.

Boosters

Jedná se o speciální předměty, které zvětšují možnosti, jak se vypořádat s masou nepřátel. Každý se třemi stupni účinnosti.

Capture Critical – zvyšuje pravděpodobnost rozseknutí nepřítele při použití funkce „Capture“: jakési variace Scorpinovy kotvičky z Mortal Kombatu
Auto-Laser Reflect – Automaticky odráží zpět zelený laser.
Status Boost – Snižuje pravděpodobnost přerušení vašeho komba a snižuje vaše poškození. Ideální pro souboje s bossy.
Plazma Storm – Exploze plazmy srazí k zemi vše v nejbližším okolí.
Plazma Orbs – Energetické satelity automaticky útočící na nepřátele.
Fauchard Rampage – Dočasně přidá jednu čepel k plazmovému meči.
Speed Up – Nápomocný hlavně pokud se vyžíváte v pomalých kombech s kosou nebo pro rychlý ústup.

Nanobreaker Grafické zpracování je standardní, nijak nevyčnívající kvality a k volbě je zde i stále výjimečná, možnost zobrazení v 50 nebo v 60Hz. Světelné efekty plazmového meče, kromě vizuální hodnoty, zvětšují rozsah a účinek zbraně i prakticky, o graficky sympatických změnách čepele v monstrózní zabijáky už řeč byla. Jake je složen ze slušné party polygonů, jeho animace je rozmanitá v závislosti na tom, co, jak a čím právě seká. Horší je to s protivníky, kterým chybí jak kvalitnější textury, tak větší rozsah pohybů, o nedostatku fantazie při jejich navrhování nemluvě. Určitě z nich nejde strach tak, jako z polosvěšených loutek z DMC. Je pěkné, že mnohým můžete odseknout kdejakou končetinu nebo je regulérně rozseknout horizontálně či vertikálně, ale stále je to jen hora tupého železo-masa, valícího se na vás bez jakékoli známky inteligence. Pamatujete na Noc oživlých mrtvol? „Mozky, mozky ...“ huhlali zombíci a přes vlastní mrtvoly se sápali do první linie. Přesně tak to vypadá v Nanobreakerovi s tím rozdílem, že některé bestie chodí, jiné skáčou a jiné létají. Skripty umělé inteligence jsou až neuvěřitelně čitelné. Prostředí postrádá nezbytnou dávku fantazie a nejenže jsou místnosti nudné v půdorysu, ale i jejich otexturování je trapně stereotypní. Na druhou stranu díky úlevám ve výpočetní náročnosti se vše hýbe plynule, bez sebemenších známek po zpomalování.

Nanobreaker Zvuková kulisa nabývá klasických hodnot v žánru. Svisty, seky, záseky. Hudební stránka je přeci jenom lehce nadprůměrná, skoro se až vkrádá slovo „filmová“, ale berte mě s rezervou. Skladby se jako obvykle mění s přestupem do dalšího levelu nebo s nástupem bosse. Navíc s podporou Dolby. V menu potěší přehrávač, kde jsou přístupné vámi odemknuté renderované prostřihy.

Obtížnost postavená jen na výdrži nepřátel nemůže uspokojit nikoho, kdo hledá akci s proměnlivým přístupem k věci. Nelogický a čistě účelový level design neaspiruje na nic, snad jen na titul „Krabicoid roku“. Atmosférickou bych se tuto akci určitě neopovažoval nazvat, i když některé momenty v renderovaných animacích vytvářejí jakousi představu o pozadí celého příběhu. Celý titul tak nějak drží pohromadě díky zajímavému soubojovému systému až nespravedlivě poškozenému nepřehlednou scénou a zmatečnému ovládání, které z bídy nevyvedou ani plně konfigurovatelné tlačítka. Vysoká obtížnost mi nedovolí doporučit tento titul mladší generaci a starším se zase neodvděčí jednoduchost v designu levelů a ve stereotypnosti soubojů s řadovými monstry.

Nanobreaker
Výrobce/Vydavatel Konami/Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 68 kB
Verdikt: Obtížnost postavená jen na výdrži nepřátel neuspokojí nikoho, kdo hledá komplexní akci. Kvůli vysoké obtížnosti nelze použít ani jako relax titul pro ukojení vaší agresivní stránky.
Hodnocení: 60% (info)

Autor:


Témata: Radar

Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte nejslavnější herní padouchy?

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode

Většina kladných herních hrdinů si je podobná jako vejce vejci. Zato u záporáků se mohou vývojáři daleko více vyřádit,...

Umělá inteligence od Elona Muska už teď poráží profesionály ve hře Dota 2

Organizace OpenAI slaví s vývojem umělé inteligence spoustu úspěchů.

Vývojáři projektu OpenAI, u jehož zrodu stál vizionář Elon Musk, představili umělou inteligenci, která je schopná...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Z uklízení nepořádku a instalace sporáku je nečekaný herní hit

House Flipper

House Flipper je nečekaný prodejní hit letošního roku. Jeho hlavní náplní je přitom uklízení, stěhování nábytku a...

Další z rubriky

RECENZE: Nové karty změnily zažité pořádky v Hearthstonu, Witchwood se povedl

Hearthstone: The Witchwood

V první části recenze jsme se podívali na nové karty, mechanismy a balíčky. Ve druhé pak rozebíráme režim Monster Hunt...

RECENZE: Herní zpracování Pilířů země je lepší než knižní originál

Ken Follett's The Pillars of the Earth

Pilíře země jsou takřka tisícistránková historická bichle o stavbě monumentální katedrály ve smyšleném anglickém městě....

RECENZE: Ve strategii Ancestors Legacy budete dobývat a plenit

Ancestors Legacy

Nová historická strategie od polského studia Destructive Creations se hlásí o vaši přízeň a rozhodně má s čím vyrukovat.

RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!
RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!

Z reklamního letáku cestovní společnosti se směje manželský pár sedící na úhledném plážovém lehátku. Před ním si společně hrají děti. A teď zpátky do reality, takhle rodinná dovolená většinou nevypadá.



Najdete na iDNES.cz