Minulý ročník NBA od vývojářů 2K Sports byl jeden z nejprodávanějších sportovních titulů roku. Hra se totiž skutečně povedla a EA mohlo jen tiše kňučet v koutě. Tentokrát je ale všechno jinak. Zdá se, že to tento rok EA myslí se sporty smrtelně vážně a i NBA Live 09, jak jste si mohli přečíst v naší recenzi, si vede více než dobře.
Mít velká očekávání není nikdy dobré, dopad pak bolí o to víc. Po všech trailerech, jež vypadaly vskutku skvěle, jsem byl na nejnovější ročník NBA 2K dost natěšený. Co se ale nestalo, devítkový ročník vypadá dost podobně, jako tenpředchozí. Až moc podobně. 2K Sports se rozhodli zaměřit na detaily a při počátečním vklouznutí do hry rozdíl téměř nepocítíte. Po chvíli hraní si ale začnete všímat vylepšení a změn, které sice nejsou moc vidět, na hratelnost ale působí měrou vrchovatou.
Jako by nestačil nabušený singleplayer, vývojáři nepolevili ani po stránce online hraní.
Herní módy nabízí bohaté možnosti zábavy a troufám si tvrdit, že v nich EA trochu zaostává. Kromě klasik jako kariéra, trénink, rychlá hra, sezóna a situační zápasy, zde nacházíme i největší mód Association, neboli převlečenou Franchise. V tomto ročníku naleznete především nově online vychytávku, která vám nabídne zprávy, novinky, koupě a prodeje ze světa NBA. To je navíc doplněno o obsáhlé profily všech hráčů, a abyste se nenudili, je tu nespočet malých tréninkových miniher.
Jako zábavný bonus nakonec tu je NBA Blacktop, což je celý balíček různých soutěží a zápasů. Naleznete tu již známou soutěž ve free-style smečích, střílení trojek a školu smečí. Nejvíce se mi líbil výběr zápasu s libovolným počtem hráčů, což nejlépe vyniká při hraní s kamarádem. Můžete si totiž navolit hru jeden na jednoho, dva na dva atd.
VIDEO
Jako by nestačilo nabušený singleplayer, vývojáři nepolevili ani po stránce online hraní. Klasiku přes Xbox Live doplňuje zbrusu nový multiplayerový mód, kde se může sejít až 10 živých hráčů, 5 na každé straně. Potěší i podrobné statistiky a nový systém ocenění, díky kterému se dostanete od zelenáče až k profi hráči.
Největší rozdíl mezi NBA 2K a NBA Live je pak především v zaměření samotných her. NBA Live nejvíce sází na atmosféru zápasů a rozhodně nabízí akčnější a jednodušší pojetí. NBA 2K naopak nabízí nepřeberné množství strategických a taktických nastavení, která z ní dělají ideální volbu pro opravdové basketbalové fajnšmejkry.
Je tu dokonce tolik nastavení, že se v nich obyčejný smrtelník snadno ztratí. Nelistuje se totiž jednotlivými stránkami, nýbrž vám nabídky neustále vyjíždějí v jednom okně a jediné vodítko, jak daleko jste, jsou dolní záložky jednotlivých nabídek. To však nemění nic na tom, že je menu značně matoucí.
Kromě aktualizací působí na různorodost ještě několik dalších faktorů. Především se jedná o novou adaptivní inteligenci, která čile reaguje na váš styl a přizpůsobuje se přímo během zápasu. Pokud jste tak zvyklí bleskurychle přesprintovat halu a zavěsit, zde si budete muset dát pohov. Protihráči také reagují na vaše umění s balónem (rozuměj parádičky), takže vás bude bránit pokaždé jiný hráč. Spoluhráči se vám pak snaží ve všem vyhovět a přizpůsobují se vaší hře, což jednak znamená, že je budete mít vždy tam, kde je chcete mít, jednak vám budou pomáhat, pokud jste o ovladač zavadili poprvé.
Hodně mě ovšem iritovalo ovládání střely, kterou korigujete pravým analogem. Ten totiž musíte natočit k sobě a poté ve vhodný okamžik pustit. Vychytat to dá řádně zabrat (především protože každý hráč má rychlost střely jinou), ale hlavně je to žalostně pomalé. Nechápu, proč nešlo navolit na hod jak analog, tak jedno z tlačítek, z čehož by si hráč zajisté vybral. Vývojáři se to sice snažili ututlat mírnou inovací, při které nyní můžete trochu měnit směr letu míče rotací ve vzduchu, to je ale malá útěcha, která stejně výsledek téměř neovlivní.
Grafickou parádou se tentokrát NBA 2K pochlubit nemůže, i když je stále audiovizuální zpracování ve slušném nadprůměru. Od minula byly vylepšeny textury a zobrazení kůže a také dresy a jejich animace vypadají k světu. Co už potěší méně, jsou trochu kostrbané okraje dresů (hlavně u ramen) a občas lehce hranatější hlavy. NBA Live je tu tak o podstatný kus dál.
|
V čem ale NBA 2K9 bezesporu vyniká je skvěle zpracovaný dav a okolí hrací plochy včetně střídajících hráčů. Nejen, že je vše zpracováno graficky výborně, on ještě dav čile reaguje na dění na hřišti, vyskakuje ze sedaček a neopakuje dokola jednu animaci, jak je tomu zvykem u EA. Celá hala tak zápasem žije a je to znát.
Soundtrack je zcela dle očekávání naplněn převážně hip hopem a rapem, který nátuře hry sedne nejvíce.
Zvuková stránka naštěstí dopadla bez chyb a kromě komentátora Kevina Harlana a analytika Clarka Kellogga se tu do týmu přidává i reportérka Cheryl Miller přímo u postranní čáry, což dodává již beztak barvitému komentáři potřebnou šťávu a skvělý náboj. Skvělý nápad!
Soundtrack je zcela dle očekávání naplněn převážně hip hopem a rapem, který nátuře hry sedne nejvíce. V přestávkách v zápasech hrají známé znělky, a vše tak působí hodně živě. Osobně mi ale chyběly i další skladby, v NBA Live mě například příjemně překvapily Destination Unknown či Maroon 5. Zde nic takového nenaleznete.
NBA 2K9 nenabízí žádné velké změny, které by ji výrazně odlišovaly od předchozího dílu. U všeho ale něco přidalo a díky tomu je úplnější, obsáhlejší a hezčí než vloni. Pro příležitostné hráče ale bude nejspíše trochu komplikované. Pro ty, kdo basketbalem žijí ale není lepší volby. Takže si to shrňme. NBA 2K9 je pro dlouhodobý zážitek, NBA Live 09 pro rychlé akční odreagování. Výběr je na vás.