Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

NBA Street – hop, boostovaný lidoop

  12:00aktualizováno  18. dubna 10:22
Aby byl výčet produktů od EA Sports BIG na našich stránkách kompletní, přichází (i když trochu opožděně) čtvrtý do mariáše v podobě basketbalového šílenství se slavnými týmy zámořské soutěže NBA. Vzhledem k výrobci této hry je vám asi jasné, že boost nemůže chybět.

NBA Street

Při nedávném pohledu na žalostný výkon basketbalového ženstva Strakonic v play-off proti Hradci Králové, jsem jako správný Čech došel k poznání, že takovýhle basket, ne-li ještě lepší, umím hrát taky. Mé pevné rozhodnutí nepolevilo ani tehdy, když manager strakonického týmu Kája angažoval na rozehrávku kresleného člena skupiny Gorillaz (toho nejmenšího), což se notně projevilo ve zlepšené hře a drtivém vítězství nad Královým Polem. Ovšem ani to mi nemohlo zabránit vypravit se na hřiště a cvičně tam čtrnáctiletým nezletilcům předvést několik míčových komb, zakončených povětšinou prudkou smečí. Co mi v tom však zabránit mohlo jsou nejrůznější choroby, ušním katarem počínaje a revmatem konče. Plynule jsem tedy přesměroval své kroky od hřiště k PS2 a zasedl k titulu NBA Street. Však já jim ještě ukážu.

V této hře máte možnost, respektive spíše povinnost, s vybraným teamem zámořské NBA překvapivě projít jakýmsi systémem turnajů. V tuto chvíli ještě ale s dovolením na moment odbočím, protože si uvědomuji, že jak v NBA, tak v této hře, je většina hráčů černé pleti. Abych si tedy nepříjemné papírování odbyl hned zkraje, chtěl bych vyzvat všechny ochránce lidských práv a svobod jakož i nejrůznější pseudohumanisty, aby případné žaloby za nadpis podávali pokud možno u obvodního soudu pro Prahu 6, abych to neměl moc daleko z koleje. Jsem totiž strašně líný, proto se mi ani nechce měnit ten nadpis. Naštěstí samotní tvůrci rasisty nejsou, takže můžeme prohlásit, že v rámci NBA Street se setkáváme s rasovou rovností. (Teď jsem si vzpomněl na jednu moji kamarádku, která při pohledu na Serenu Williams na NBA Street kurtu nechápavě a smrtelně vážně prohlásila: „Cožé, jaktože tam hraje černoška? Dyk říkaj, že tenis je bílej sport ne?“ :-).

Teď už ale konečně ke hře samotné. Tento titul vznikal v kanadských studiích Electronic Arts souběžně s prvním SSX Tricky, ) je více než jasné, že hned na první pohled poznáte, že tuhle hru dělali u BIG. Jejich nezaměnitelný a standardní, ale na druhou stranu hodně originální a výjimečný rukopis vás prostě okamžitě udeří do očí. Jedná se tedy opět o ztvárnění sportu, notně pořízeného BIG pravidlům, se všemi z toho plynoucími důsledky a nebezpečenstvími.

V prvé řadě nehrajete s plnohodnotnými mančafty, ale utkávají se proti sobě pouze jakési tříčlenné All-Stars výběry jednotlivých družstev. To má za následek notné zpřehlednění dění na hřišti a zároveň prostor pro nejrůznější parádičky a finty. Porovnáním se sérií NBA Live jsem nakonec došel k závěru, že po zahrání NBA Street se její seriózně se tvářící sestřička stává téměř nehratelnou:-).

NBA Street

Vyberete si tedy mančaft vašeho srdce a vydáte se na cestu americkým kontinentem lemovanou utkáními s okolními kluby. Před každým zápasem si ještě zvolíte silnou trojku a jde se na věc. Zápasy se hrají poněkud netradičním systémem na 21 vítězných bodů, přičemž jedinou podmínkou je zvítězit alespoň rozdílem dvou bodů. Jak toho dosáhnete je jen na vás. Přestože by se v této hře žalobce sice našel každou chvíli, zcela evidentně zde chybí soudce, takže faul sem faul tam, koho by to zajímalo, že? V souvislosti s tak mocně arkádovým pojetím basketbalu je ovšem až zarážející, jakou důležitost zde má vhodná skladba vaší trojice. V tomto ohledu jsem měl vcelku notné štěstí, protože zcela náhodně jsem si zvolil Los Angeles Lakers a v sestavě Shaquille O´Neal, Kobe Bryant a Michael Jordan (kde se vzal, tu se v Lakers vzal) se dá hrát už vcelku obstojně. Každý z hráčů je charakterizován několika vlastnostmi, jako jsou například doskoky, střelba za dva a za tři body, schopnost provádění triků nebo úroveň smečí. Je opět až zarážející, jaký význam tyto jednotlivé hodnoty mají na herní projev jednotlivých hráčů. Hra je v tomto ohledu skutečně velmi komplexní, takže například s takovým Shaquem dáte trojku víceméně náhodně, ale při smečování zpod koše je jeho úspěšnost vpravdě stoprocentní. Naproti tomu Michael Jordan dokáže košem procpat dobré tři čtvrtiny trojkových pokusů, ale v obraně je to žalost nad žalost.

Nutno ovšem podotknout, že obranná činnost je obecně jednou ze slabších stránek hry. Po celou dobu hraní jsem měl pocit, že tato fáze je směsicí neúspěšných střel soupeře, úspěšných doskoků a pokusů o mocné bloky. Na druhou stranu je to ovšem přesně to, o co autorům šlo. NBA Street Nejsme přeci na domácím hřišti New York Knicks blahé paměti, abychom stavěli betonovou obranu, my potřebujeme soupeře rozstřílet na cucky. To se vám může podařit i díky vcelku příjemné věcičce jménem Game Breaker. O co se jedná? Funguje to na poměry EA BIG vcelku standardně. Při pohybu po hřišti se snažíte předvést co nejlepší parádičky a co nejefektněji procházet kolem soupeřů, za což jste bodově ohodnoceni. V závislosti na získaných bodech (dále jsou hodnoceny i spektakulární smeče, fintičky při střelbě, jejich případné kombinace a v neposlední řadě také úspěšné bloky) se vám naplňuje stupnice, po jejímž přetečení se vám na nějaký čas otevře možnost provést onen Game Breaker, což není nic jiného, než normální střela na koš. Nenormální je ovšem její ohodnocení: kolik bodů správným zásahem získáte, tolik jich totiž ubude na kontě soupeře! Pokud se vám tedy podaří zavěsit tříbodový pokus za dva body (prvotřídní kuřivo v té nejlepší kvalitce mi dodává moje osobní lazebnice), odskočíte soupeři až o čtyři body. Vzhledem k systému bodování, kdy všechny koše jsou odměňovány o bod nižším hodnocením než při běžném basketu, se jedná o docela solidní bodový nárůst, zvlášť když k tomu připočteme skutečnost, že v podstatě jde o celou jednu pětinu z oněch nutných jednadvaceti bodů. Ovšem není ani v tuto chvíli radno propadat nadšení, neboť jak se u správných a výživných arkád sluší a patří, hop je lépe říkat až po přeskočení. Nejinak je tomu zde. I slibný náskok se může během jedné nepřesné střely a dvou přesných zásahů soupeře rozplynout jako ona příslovečná pára nad hrncem. A to je jedině dobře. Přece byste nechtěli vyhrávat rozdílem několika desítek tříd jako například v mé “oblíbené“ sérii FIFA, kdy během jednoho poločasu dokážete nastřílet kvanta gólů a ten NBA Street druhý si odkroutíte víceméně jen proto, abyste se nějak dopracovali ke konci zápasu. Ovšem nelze nepřiznat, že i v NBA Street existuje něco na způsob vítězné taktiky, přestože mluvit v tomto případě o taktice je vzhledem k povaze hry dosti nadnesené. Bojují teď ve mně alternativy, zdali vám tento postup mám prozradit či nikoliv. Jelikož byste na to po pár chvílích ale stejně přišli sami, ulehčím vám tápání a podělím se s vámi o ono „sladké tajemství“. V podstatě jde o to, poskládat si vyváženou trojici hráčů tak, aby každý v něčem vynikal. Chce to mít dobrého doskakovače, výborného střelce z dálky a samozřejmě zručného míčového mága. Postup je pak velmi jednoduchý: s míčovým kouzelníkem běháte po hřišti (pokud možno, tak společně s míčem:-) a vyrábíte co nejvíce parádiček a plníte tak Game Breaker. Až vám na obrazovce začne blikat odpočítávání posledních deseti sekund do vystřelení, přihrajete vašemu ostrostřelci a s ním pak z "trojky" vystřelíte. Pokud se mu nepodaří zavěsit, je zde ještě dosti velká šance, že míč doskočí váš elitní podkošový hráč a vylepší vaše skóre alespoň o jeden bod. Netvrdím sice, že tímto způsobem rozdrtíte soupeře během dvou minut, mnohokrát se vám stane, že vás protivník zablokuje, přeskočí nebo že se míč prostě odrazí od obroučky kdovíkam, ale uvedeným stylem jsem dokázal bez jakýchkoli problémů hladce projít celou hrou. Je to dle mého soudu docela škoda, zejména vzhledem k již zmíněným komplexním charakteristikám hráčů, ale na druhou stranu bych nerad navodil dojem, že hra časem upadne do stereotypu, nebo že se stane vyloženě rutinní záležitostí. To ani náhodou.

NBA Street

Jedním z důvodů, proč se tak neděje ovšem je i poměrně malá délka hry. Sice to nemá nijak zvlášť tragický vliv na životnost tohoto titulu, který toho nabízí dost na to, aby vám nějaký ten pátek vydržel, ale zdá se mi poněkud zvláštní, když se hlavní herní mód dá projít za jeden den, a to zejména proto, že v jeho rámci nedochází k nikterak zásadním posunům v obtížnosti. Zmíněnou životnost prodlužuje zejména režim Hold the Court, kdy máte za úkol na daném hřišti vytvořit co nejdelší šňůru vítězství, abyste se tak stali králi onoho plácku. Vedle toho je zde klasická možnost odemykání všeho možného, od hráčů přes nová hřiště až po nejrůznější cheaty. Trochu stranou v mém vidění patřičného přínosu zůstává ale multiplayer, který na mě působil dojmem, že zde je víceméně pouze ze slušnosti či povinnosti, než aby byl plnohodnotným rozšířením hry. Ani sám vlastně nevím proč, ale soupeřit s někým zrovna v téhle hře prostě tak nějak není ono. Multiplayerovým králem mezi basketbaly tak u mě nadále zůstává stařičký One on One s Dr. J a Larry Birdem.

Jako velmi pěknou posuzuji volbu postavit si doslova a do písmene svůj Dream Team, jelikož po každé vítězné bitvě máte možnost vybrat si jednoho hráče ze soupeřova celku a povolat jej do svých řad. A pokud se vám náhodou žádný metař z Phoenixu nebude hodit, můžete si vzít body, potřebné k vytvoření vlastního super-hráče. Systém vylepšování je naprosto klasický, takže jde jen o to, rozdělit výkonnostní body do požadovaných kategorií, přičemž samozřejmě platí, že čím více bodů máte k dispozici, tím lepšího, vyváženějšího a všestrannějšího hráče si za ně pořídíte. Ve hře je implementováno i mnoho hráčů bonusových, NBA Street přičemž některé z nich musíte během svého turné porazit, aby byli ochotni se k vám přidat, jiní se na vaší soupisce zjeví zčistajasna jako odměna za určité množství propocených triček a poražených soupeřů. Vedle teamu přírodních katastrof (sněžný muž a spol.) stojí určitě za zmínku družstvo EA Sports BIG, tvořené snowboarďáky Zoe a Mobym a závodnicí na skútrech Tracey. Nicméně škála hratelných charakterů je pestrá již od samého začátku. Postavy, které vyhrajete, respektive porazíte je vždy v závěrečném zápase v dané oblasti, také rozhodně vyčuhují z průměru a to nejen výškou (někteří jsou naopak pěkní prckové), ale i ulítlostí, jako například čtyřicetiletý černoch s afro účesem, s nímž máte tu čest setkat se hned na obalu hry.

Asi netřeba zdůrazňovat, že hratelnost je u BIG partičky (zatím) až na prvním místě. Přestože v obraně se budete zpočátku pravděpodobně potýkat s problémem, jak při daném ovládání efektivně bránit, časem se vám dílem dostane do krve, dílem si na něj zvyknete. Jak již bylo naznačeno výše, dojdete časem rovněž k poznání, že ani nemá cenu nějak zuřivě bránit, když můžete o to zuřivěji útočit. Připočtěte k tomu ještě naprosto pokřivený fyzikální model, kdy hráči jsou čas od času schopni vyskočit koleny až nad obroučky košů, kdy z otočky střílíte jako bohové a kdy se nehraje na fauly (když máte dobře našlápnuto, vypadá to na hřišti spíše jako na bojišti v Dynasty Warriors), ani technické koše, a máte vskutku chutný mix akce a hratelnosti. Zejména působivá je pak herní situace nazvaná „alley-oop“, kdy přihrávku směřujete na pomalu se snášejícího hráče (něco, jako když ze stromu padá Somálec) ve výskoku a ten pak nekompromisně zasmečuje.

NBA Street

Informace o technickém zpracování se tak v tuto chvíli stávají vcelku podružnými, ale zmínit bych se o nich měl. Nikdo asi nebude ve hře podobného ražení čekat dokonalou animaci hráčů. V NBA Street by se jí koneckonců stejně nedočkal. Zejména střelba z delších vzdáleností působí místy až komicky. Celkově je ovšem grafické zpracování na opravdu vysoké úrovni a byl jsem sám mile překvapen, že hráči, hřiště i okolí jsou velmi pěkně vykresleni. V některých momentech mi hra svou vizuální podobou dokonce silně připomínala nejen graficky silně povedený automatový hit Virtua NBA od Segy. Pastvou pro oči jsou pak zpomalené záběry Game Breakerů. A co zvuky? Rozhodně nezaostávají za kvalitou grafiky. Hudba je notně hip-hopová, ale zvykl jsem si:-), zvukové efekty jsou ovšem již na jiné úrovni. Silné třesky při blocích, dunění míče o zem a v neposlední řadě i komentář poťouchlého komentátora rozhodně dokáží dát hře tu správnou šťávu.

Nakonec tedy nezbývá, než znovu zalitovat relativní krátkosti hlavního režimu (necelých čtyřicet zápasů) a trochu nešťastného univerzálního herního projevu. Škoda. Přesto se ale jedná o výbornou hru, která se nese plně v duchu EA BIG a rozhodně nedělá výrobci ani v nejmenším ostudu. Po zahrání tohoto basketu si už dokážu i představit, jak jednou bude vypadat BIG fotbal. Tipoval bych na boostované góly minimálně z půlky hřiště. Jelikož mi ale právě přišlo rekomando s předvoláním k soudu v Praze 6, napíšu vám o fotbale někdy až mě propustí z Pankráce. Děkuji za pozornost.

NBA Street
Výrobce/Vydavatel EA Sports Big
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ano, 2 hráči
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 132kB
Verdikt: Parádní představa basketu se všemi atributy pravé arkády a nezaměnitelným rukopisem EA BIG. Kdyby takhle hrály strakonické ženy, Žabovřesky by neměly šanci :-).
Hodnocení: 75%

Autor:




Nejčtenější

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Grand Theft Auto 5
Jakým typem hráče jste?

Stejně jako se hry dělí do mnoha různých žárů, z nichž každý má svoje specifické publikum, dělí se do kategorií i hráči. Vzájemné nepochopení těchto skupin pak...  celý článek

Mafia: The City of Lost Heaven
Legendární první Mafia je opět v digitální distribuci

Fanoušci nejpopulárnější české hry všech dob si konečně zase mohou koupit její digitální kopii.  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Call of Duty: WWII
Američan na webu prodával kradené kopie Call of Duty: WW2

V americké Indianě byl zatčen muž za přeprodávání fyzických kopií dosud nevydané hry Call of Duty: WWII.  celý článek

Další z rubriky

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Divinity Original Sin 2
Divinity Original Sin 2 je kandidát na RPG roku. Sežere ovšem moře času

Hry na hrdiny jsou si často podobné jako vejce vejci, zvlášť ty z ranku fantasy. Vznešení elfové, věčně nabručení trpaslíci a k tomu hromada kostlivců, draků a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.