RECENZE: Need for Speed Heat je zábava, ale na konkurenci už nestačí

Od nového Need for Speed nikdo moc nečekal. Heat je však až překvapivě chytlavým titulem, který bohužel doplácí na staré známé problémy.

Značka Need for Speed není v posledních letech v dobré kondici. Sérii nedokázal v roce 2015 nakopnout ani její rozporuplně přijatý restart, který přinesl návrat tuningu a pouličního závodění. Dva roky zpátky neutěšenou situaci ještě zhoršil mikrotransakcemi prošpikovaný a celkově špatný Payback. Nelze se tedy divit tomu, že po oznámí nového dílu s podtitulem Heat nikdo radostí do stropu neskákal. Ukázky zveřejněné před vydáním navíc nevypadaly moc povzbudivě. Výsledek však nakonec není vůbec zlý.

Série letos slaví 25 let od vydání prvního dílu. Na návrat ke kořenům značky však v případě letošního přírůstku rovnou zapomeňte. Vývojáři ze studia Ghost Games pokračují v nastoleném směru a opět cílí především na fanoušky dílů Undergroud, Most Wanted a Carbon. Prim tedy hraje tuning, závody v ulicích a rozmíšky s policií.

Možnosti vylepšení jednotlivých aut jsou opět robustní a patří bezpochyby k plusům hry. Kromě vizuálních úprav nechybí ani ty výkonnostní, které byly v již zmíněném Paybacku nakaženy lootboxovým morem, za což si EA po zásluze slízlo kritiku. V Heatu naštěstí žádné lootboxy nejsou, takže už si nebudete připadat, jako kdybyste hráli free-to-play titul. Vozový park nabízí celkem 127 modelů a 33 různých značek, což je slušný posun od Paybacku, který jich měl pouze 74. Po pauze se vrací třeba početná skupina vozů Ferrari.

Need for Speed Heat vás vezme do fiktivního města Palm City, jež je inspirováno floridským Miami. Autorům se k mému zklamání ani letos nepovedlo přenést do hry živost a pestrost velkého města. Provoz na silnicích je prořídlý a město jako celek působí značně jednotvárně a genericky. V tomto ohledu NFS jednoznačně zaspalo dobu a do budoucna s tímto neduhem musejí vývojáři něco udělat.

Need for Speed Heat

Prostředí tedy sice nevypadá kdovíjak úžasně, ale aspoň ho lze slušně zničit. Destrukce krajiny je výrazně rozsáhlejší než dříve. Auto si lehce poradí s menšími stromy, sloupy či dalšími podobnými objekty. Při detailním pohledu na rozpadající se palmu si možná řeknete, že to nevypadá moc vábně, ale ve zběsilém tempu závodů má zničitelnost prostření jasné opodstatnění.

Mrtvé prostředí nejvíc vyzní ve dne. To je navíc doba, kdy rozhodně neexceluje ani grafika. Autoři si toho byli očividně vědomi, takže se snažili horší textury i detaily zakrýt téměř permanentním deštěm. Potenciál enginu Frostbite se však naplno projevuje až v noci, kdy kombinace nasvícení, dešťových kapek, odlesků a neonů vytváří pěkný atmosférický mix, na který se moc pěkně kouká. Lepší péči by si zasloužila optimalizace. Při vypjatějších scénách totiž někdy dochází k výraznějším propadům snímků a občasným pádům hry.

Způsob střídání dne a noci hraje vůbec důležitou roli a patří k hlavním novinkám Heatu. Zatímco přes den jezdíte legální závody na pevně ohraničených tratích (stále však na běžných silnicích), tak v noci se z vás stává pouliční ilegální závodník, který se prohání za plného provozu ulicemi města a jeho přilehlého okolí. Výborné je, že denní dobu můžete jednoduše téměř kdykoli přepínat podle libosti. Hra vás do plnění jednoho či druhého typu závodů zbytečně netlačí, což je opět příjemná změna oproti starším dílům.

Need for Speed Heat

Nezanedbatelnou roli hraje policie. Přes den se můžete klidně prohánět dvoustovkou po městě a policejní složky to nechává chladnými. V noci však po vás jdou bez ohledu na to, zda zrovna porušujete předpisy, či nikoli. Na pravidelném střídaní závodů přes den a v noci je postavena i ekonomika hry. Přes den vyhráváte peníze, za které nakupujete nová auta a vizuální či výkonnostní vylepšení.

V noci naopak sbíráte zkušenosti, jež vám auta a vylepšení odemknou a umožní postup v příběhu. Po vítězství v běžném denním závodě se peníze přičtou na účet a už o ně nepřijdete. V noci ovšem nestačí pouze dojet první. Jelikož je v tuto dobu omezen fast travel, tak se musíte rovněž zbavit policie, která vám často dýchá na záda. V případě chycení o část zkušenostních bodů přicházíte, což přidává do hry určitý pocit napětí.

Need for Speed Heat

Dotěrnost policejních složek je po vzoru GTA rozdělena do pěti stupňů. Těšit se tedy můžete na vcelku snadné honičky proti pár jednotkám i složitější úniky, při kterých si na vás posvítí i helikoptéry. Policajti navíc nejdou pro ránu daleko.

Má to důvod. Vaše auto snese pouze určitý počet nárazů, takže při neopatrné jízdě a několika velkých kontaktech technika jednoduše selže. Po mapě jsou sice rozmístěny pumpy, kde se auto rychle opraví, ale ani ty nemusí situaci zachránit. Honičky s policií celkově představují slušnou a především zábavnou výzvu. Když si navíc budete chtít od ilegálních praktik na chvíli odpočinout, tak se stačí přepnout do denního cyklu a jezdit běžné závody.

Kromě podniků na uzavřených tratích či mezi určenými body nechybí ani tradiční drifty a klání v terénu známé z Paybacku. Marně byste však hledali sprinty. Na různé typy závodů je dobré pohrát si s nastavením auta. Jízdní vlastnosti či způsob driftovaní lze do velké míry upravit jednoduše přímo během hraní či nakoupením vhodných součástek v garáži. Od naprosto příšerného způsobu výkonnostního vylepšení z minulého dílu naštěstí vývojáři upustili.

Smířit se naopak opět musíte se slabým příběhem a postavami. Ten se podle očekávání točí kolem souboje závodníků a policistů. Je to taková ta klasická béčková výplň mezi závody, od které raději nic neočekávejte. Vůbec poprvé si můžete vybrat a následně i upravit vlastní charakter. V závodní hře to však není pochopitelně nic extra důležitého.

Need for Speed Heat

Daleko raději bych uvítal lepší umělou inteligenci ostatních závodníků. Ti na rozdíl od policie působí dost hloupě a občas nelogicky zpomalují či zrychlují. Jejich variabilitě nepomáhají ani pouhé tři stupně obtížnosti. I v tomto směru tedy Need for Speed ujel vlak. Uvítal bych také různorodější soundtrack, jehož složení mi posledních několik dílů připadá dost podobné a jednotvárné. Zvukovou kulisu v mých očích zachraňuje velice solidní ozvučení vozů.

Už tradičně nechybí v Need for Speed ani online složka. Ve hře víc hráčů se na mapě může objevit až šestnáct jezdců. Pokud nemáte partu přátel, se kterými byste se ve světě proháněli společně, tak do multiplayeru nemá příliš cenu zabředávat. Hrát lze totiž i kompletně offline.

Need for Speed Heat

Need for Speed Heat nepřináší žádnou revoluci. Pouhé dva roky od dosud posledního dílu to ani nešlo očekávat. Vývojářům se však i přes omezený čas podařilo opravit několik zásadních problémů, které předchozí hry srážely dolů. 

NFS je po letech opět zábavnou arkádou s detailním tuningem, dravými policejními složkami a zábavným jízdním modelem. Na rozdíl od několika posledních dílů vás navíc neotravuje zbytečnostmi a poskytuje až překvapivou volnost. V některých oblastech však vývojáři ustrnuli na místě, což je vidět zejména při pohledu na zpracování světa a příběhu.