Nejpopulárnější závodní sérii všech dob sice už podle mnohých odborníků před drahným časem došel dech, Electronic Arts se jí však stále nechce vzdát. A proč by mělo? Vždyť prodejní čísla dávají zapravdu jejich strategii – Need for Speed často bývá nejprodávanějším kouskem širokého portfolia tohoto molochu. Poslední díl Carbon byl dokonce ze všech nejúspěšnější. Přitom pokud bychom dali na recenze, dotklo se Need for Speed právě před rokem svého dna. Nutnost změny ve svých vyjádřeních tak trochu naznačovalo i Electronic Arts. A jelikož na sérii vždy pracují paralelně dva týmy (aby hry mohly vycházet s pouhými ročními intervaly), již na začátku tohoto roku začaly prosakovat zprávy o bezmála revolučním kroku v celé sérii. Ale jak známe EA, je třeba tyto dramatické výroky brát s rezervou. To potvrzuje i včera se objevivší demoverze.
Dokonce jsme na sobě zaznamenali i určitý adrenalinový pocit, protože se autorům celkem podařilo přenést rychlost z obrazovky na hráče.
V ní si vyzkoušíte módy Speedtrap (na trati umístěné do nevadské pouště) a Grip, který si odjedete na okruhu vymantinelovaném v německém městě. První herní variace není pro Need for Speed zrovna typická. Ocitnete se v poušti s jasně vytyčenou dráhou, která vede prakticky neustále rovně. Zákruty jsou minimální, přesto když se vůz BMW M3 dostane na vysoké rychlosti, začíná rychle ztrácet stabilitu a i menší nepovedená změna směru jízdy může skončit v kotrmelcích. A vysokých rychlostí je ve Speedtrapu nutné dosahovat. Jinak vás na kontrolních bodech zahanbí soupeři a vy vypadnete, i když třeba fakticky vedete. Prostě jde o rychlost a tahle trať vám jí umožní dosáhnout. Dokonce jsme na sobě zaznamenali i určitý adrenalinový pocit, protože se autorům celkem podařilo přenést rychlost z obrazovky na hráče. Grip už je o poznání tradičnější a se stabilním Nissanem GT-R, který chováním odpovídá vozům z minulých dílů spíše než BMW, je potřeba zvítězit ve dvoukolovém závodu nad sedmi protivníky. Na rozdíl od rovné trati v Nevadě tady budete muset zatáčet o sto šest a rvát se do zákrut v nejlepší možné pozici, což pochopitelně ústí ve známé strkanice se soupeři.
>> Demoverze 795 MB <<
Celkově vzato nepůsobí Pro Street vůbec obtížné. Na počátku si zvolíte jednu ze tří obtížností, a zatímco na první dvě zvítězíte na úvodní, maximálně druhý pokus, třetí obtížnost už přeci jen vyžaduje určitou znalost trati a především chování vozidla, které se od arkády posune blíže k simulaci, ačkoliv tento výraz je ve spojení s Need for Speed stále hodně nepřesný. Spíše by se hodilo říci, že už si nebudete moci dovolit úplně všechno. Ale i to je relativní, protože tvůrci chystají hodně škálovité nastavení. Bude tak možné jakoby vypnout celou řadu pomocných funkcí, jež byly v předchozích dílech automaticky aktivované. V demu je něco z toho patrné a na nejvyšší obtížnost už skutečně není možné projíždět zatáčky v plné rychlost a hurónským křikem, míjeje všechny soupeře. Stále to je arkáda, kde se nějaký ten náraz velkoryse odpouští a vozy mají pořád überfyzikální možnosti, ale už to není tak přestřelené, jako třeba v Carbon či Underground, i když množství hráčů určitě dá přednost staré dobré arkádě po všech stránkách.
Vítanou změnou je konečně funkční model poškození, ačkoliv to rozhodně není tak, že se vůz chová adekvátně hůře tomu, co jste mu provedli. Mnohem spíše po menších srážkách zaznamenáte vizuální změny – nejrůznější odpadávající ztráty, a když se s ním opřete o něco opravdu mohutně, pak ho zrušíte celé tak, že už nelze pokračovat dále. Takové situace jsou v demu k vidění především v nevadské poušti, kde se vám auto často ve vysokých rychlostech vymkne z rukou a vrazíte do některého ze sloupů. To je pak konečná, na druhou stranu, když se vám to povede pod vhodným úhlem, budete svědky vskutku efektivního vylétnutí z trati a následných kotrmelců v poušti. Zaznamenali jsme ale i chyby modelu poškození. Často jsou zhruba stejné nárazy hodnoceny úplně jinak. Někdy z nich vyváznete jen s lehkým poškozením, jindy končíte. Detailem, který však docela ruší, je potom skutečnost, že okna jsou prakticky nerozbitná.
Takové situace jsou v demu k vidění především v nevadské poušti, kde se vám auto často ve vysokých rychlostech vymkne z rukou a vrazíte do některého ze sloupů
Design trati v nevadské poušti není třeba příliš hodnotit, protože na něm není nic moc inovativního. Okruh už si ale rozebrání zaslouží. Rozhodně se povedl – narazíte v něm jak na rychlé, tak i opravdu ostré zatáčky, do nichž je třeba najíždět poměrně opatrně. Je tu dostatek prostoru na zápolení se soupeři v hodně vysokých rychlostech. Protivníci se navíc jeví agresivně, byť je poměrně jednoduché je nechat za sebou – jakoby jeli nižší rychlostí. Ale ve chvílích, kdy vám stačí, tak se například lepí na zadek, využívají vzdušného vaku apod.
Grafika běží na nových základech a je to znát. Modely vozidel se jednoznačně povedly, stejně jako okolí tratě. Opět tu je efekt až nerealisticky se lesknoucí vozovky, jímž se EA proslavilo, ale co, hlavně, že to dobře vypadá. Se změnou enginu ale došlo i k navýšení hardwarových požadavků. Aby tak Pro Street vypadalo opravdu next-genově, upotřebíte i ten nejlepší současný hardware a rozhodně už nevystačíte s tím, co ještě dobře pohánělo Carbon.
Bude tak možné jakoby vypnout celou řadu pomocných funkcí, jež byly v předchozích dílech automaticky aktivované.
Osobně v Need for Speed: Pro Street revoluci nevidím. Ony realističtější prvky, jež do něj byly zahrnuty, nepůsobí kdovíjak přesvědčivým dojmem, byť může jít o zvyk, který přijde až s plnou verzí, takže se většina hráčů pokusí ze hry udělat co možná největší arkádu a hrát ji jako předchůdce. Nakonec proč ne? Zase se změnilo prostředí, navýší se počet vozidel, tratí i módů, a jelikož to většině vyhovuje, není třeba dále žehrat.
Index očekávání: 80%
