Možná, že právě vy svoje sousedy milujete, ale pravděpodobnější a pravdivější bude opak - štvou vás, případně je nenávidíte. A právě toto téma plné emocí zpracovává připravovaná hra s příznačným názvem "Sousedé z pekla", ve které virtuálním sousedům oplatíte všechen ten rámus po desáté, odporný zápach či - pokud jste mladá a krásná - šmírování přes dalekohled. Mysleme však ve velkém, proto celé hráčovo snažení představuje grandiózní šou pro televizní diváky, kteří se usmívají tomu, jak svému oblíbenci ze sousedství podstrčíte do schránky na poštu pastičku na myši, případně nastražíte kuličky na podlahu, po nichž hodí záda. Každý z triků se počítá, čím více nebohý (?) soused běsní, tím více bodů hráč získává a publikum doslova šílí nadšením. Opravdu odporná a nemorální hra, že?
Bible nás nabádá abychom milovali své sousedy a nepřátele; pravděpodobně proto, že to jsou ti stejní lidé. Gilbert Chesterton
Z herního hlediska se jedná o celkem originální námět, což na E3 byla - vedle předváděné směsice stále stejných her nepřesahující svůj žánr - příjemná změna. Hráč se chopí ovládání klučiny, jenž otevře dveře sousedova baráku a tím spustí šou. Disponuje předem daným časovým limitem, možným počtem triků (rozuměj sviňských nástrah) a stanovenou procentuální úspěšností, po jejímž překonání se otevře další úroveň. K předvedení všech nástrah motivuje několik faktorů - speciální ocenění a potom potěšení z toho, jak se soused postupně nachytává na nachystaných pastičkách. V levém dolním rohu sledujeme indikátor naštvanosti a pokud se podaří souseda vytočit dříve, než indikátor naštvanosti klesne na nulu, získává záškodník extra body. Nepříznivý konec hry nastává v okamžiku, kdy je hráč odhalen - pozor si musí dávat nejenom na souseda, tj. za žádnou cenu se nesmí objevit naráz ve stejné místnosti, ale též na domácí mazlíčky. A protože psiska většinou pěkně podřimují, stačí vedle nich opatrně našlapovat. Možná vás napadá, zdali se nejedná o zbytečnou funkci, která jen zdržuje - a právě v tom to je. Hráč si musí veškeré akce správně načasovat, aby nebyl odhalen, ale zároveň se vešel do časového limitu.
Způsob podání zůstává věrný klasickému 2D zpracování, což mi přijde pro tento typ hry naprosto ideální. Obrázky zde jasně naznačují rozdělení. Hráč má vždy přehled o všem, co se v domě děje, vždy ví, kde se soused právě nachází a co dělá. Dobrá výhoda. Prostým pohybem myši se posouvá obrazovka, jednotlivé pokoje pak spojují buď dveře přímo na patře, nebo dveře rovnoběžně se zdí fungující coby výtah. Orientaci, respektive navigaci usnadňuje informativní bublina, jež obrázkem naznačuje, co se chystá soused právě provést. Ovládání sedne každému, poněvadž k naprostému zvládnutí stačí myš. Levým tlačítkem se chodí normálně, přes pravé plíží. Levé tlačítko dále slouží k prozkoumávání a používání věcí. Předměty se shromažďují v dolní liště, přičemž kurzor myši se automaticky uzpůsobuje a indikuje, jaká akce se provede. Herní problém ovšem přestavuje i fakt, že předměty si hráč musí sám objevit v domě souseda a následně vymyslet, jak je použije. Na druhou stranu drobnou nápovědu představuje krátký popisek u každého z nich. Nestačí jen lítat po baráku a "oplácet" sousedovi.
Podívejme se ale na několik triků, ze kterých soused zaručeně nebude mít radost. Mezi vděčnou klasiku patří slupka od banánu, kterou zde přímo (alespoň podle hratelné verze jíž jsme měli k dispozici) nenajdeme, ale nahrazují ji kuličky na koberci, eventuálně mýdlo na zemi v koupelně. Souseda ale třeba zaručeně rozzuří i černým fixem vylepšený obraz, jenž po návalu vzteku hezky pěkně ošetří hadrem do původního stavu. A nezapomínejme dejme tomu na vajíčko umístěné do mikrovlnné trouby kterak se pěkně rozprskává... Pokud jste mladá a krásná, určitě právě vás šmíruje soused od naproti dalekohledem. Ale i proti šmírákům existuje účinná finta. Stačí najít lepidlo a potřít jím dalekohled tak, že v okamžiku přiložení dalekohledu k očím se soused hezky přilepí. Případně vyměníme kopací míč za "vylepšený" kopací míč. Ale ani při výběru pošty si nemůže soused být jist, že se mu do prstů nezahryzne nastražená pastička na myš, která se mu do nich, jen tak mimochodem, samozřejmě zahryzne. A což oslavit narozeniny narozeninovým dortem. Soused vždy dojde k poličce, vezme svíčku, zapíchne ji do dortu, zapálí... po této proceduře ovšem zapálí i hráči, který v šuplíku objeví dynamit. Jo, ozve se pořádná šlupka.
Původní námět počítal se čtrnácti připravenými misemi, nicméně v živém rozhovoru přímo na E3 nám jeden z vývojářů potvrdil, že se rozšiřovalo na sedmnáct úrovní. Protože se nejedná o 3D hru, příjemně potěší nízké nároky na hardware - jako optimální konfiguraci autoři uvádějí CPU 266 Mhz a 128 MB RAM, což vyznívá slušně. Co se týče dojmů, jde rozhodně o originální a zábavnou hru, ovšem finální výsledek ovlivní i další zatím neznámé atributy. Jednak se mi první mise zdály lehké a určitě by nebylo dobře, pokud by hráč hru dohrál za jedno odpoledne. Druhý otazník skýtají herní nápady, poněvadž přílišná recyklace triků by trvanlivosti hry neprospěla. Každopádně hodnotíme především první dojmy ze hry a ty vyznívají pozitivně.
UPDATED: Demoverzi stahujte zde.