Pomineme-li tlak na zjednodušování herních mechanik, kterým se vývojáři snaží svůj titul udat co nejširšímu publiku, nejvíce stížností na moderní trend vysokorozpočtových her se ozývá z řad účetních oddělení. Hry dnes hraje celý svět, s velkou mocí ale přichází velké rozpočty. Podívejte se na následující seřazení desítky nejvyšších produkčních nákladů podle serveru Digital Battle.
Akční Grand Theft Auto 4 – rozpočet 100 milionů dolarů
Závodní Gran Turismo 5 – rozpočet 80 milionů dolarů
Adventura Shenmue – rozpočet 70 milionů dolarů
Hra na hrdiny Too Human- rozpočet 60 milionů dolarů (polovinu tvoří reklama)
Akční Halo 3 – rozpočet 55 milionů dolarů
On-linová APB – rozpočet 50 milionů dolarů
Akční L.A. Noire – rozpočet 50 milionů dolarů
Hra na hrdiny Final Fantasy XII – rozpočet 48 milionů dolarů
Akční Killzone 2 – rozpočet 40 milionů dolarů
Akční Call of Duty: Modern Warfare 2 – rozpočet 40-50 milionů dolarů
Seznam tvoří dílem odhady, dílem oficiální prohlášení. U některých titulů jsou započteny i náklady na reklamu. Třeba u Halo 3 nebo Modern Warfare 2 by bylo třeba přidat dalších 150 milionů na marketing. Stejně tak je vynecháno, kolik která hra vydělala.
Z nuly na sto za 20 let
Parta kamarádů ze střední školy dnes už nenaprogramuje hru, kterou vídáte na stránkách časopisů a v televizních reklamách. Lednová analýza skupiny M2 Research určila jako běžnou cenu současných multiplatformových titulů částku mezi 18 a 28 miliony dolarů. Dokonce i hry vyvíjené pouze pro jednu platformu stojí podle stejné analýzy kolem 10 milionů dolarů.
V porovnání s ciframi, které se objevují v desítce nejdražších her, se to může zdát jako titěrná částka, avšak průměrná cena pro tituly minulé generace byla 3 až 5 milionů. I s přihlédnutím k inflaci je to značné navýšení.
Přitom ještě před šesti lety leckomu vyrazilo dech, že akční Half-Life 2 stál 40 milionů. Před sedmnácti lety vzbudil stejné reakce dvousettisícový rozpočet prvního Dooma.
Při pohledu na vývoj od 90. let tak zvýšená cena dnešních her vyplývá jednak z vyšších nákladů na samotný vývoj, ale také z větších investic do marketingu. Hry dnes kupuje mnohem více lidí a ti se o nich musí dozvědět.
Na vysokých rozpočtech se podepisuje i zlepšující se audiovizuální stránka. Doom neměl fotorealistické textury, fyzikální engine ani žádný orchestrální soundtrack. Přitom jenom složení a nahrání scénické hudby může přijít až na půl milionu dolarů.
Vývoj dnes trvá déle a účastní se ho větší počet lidí. Při několika letech vývoje je třeba platit mzdy a pojištění desítkám či stovkám zaměstnanců. Přitom podle webu salary.com si třeba videoherní programátor v USA ročně přijde na 50 – 60 tisíc dolarů.
Kdo si kolik ukrojí
Jednotlivé rozpočty her se liší, leccos ale lze vyčíst z anatomie šedesátidolarové ceny jedné vysokorozpočtové hry, kterou rozebral na příkladu akce Gears of War časopis Forbes.
Až 25 % finální ceny spolkne práce na vizuální stránce hry. Řeč je o prvotních konceptových náčrtech, tvorbě herních textur, snímání pohybů, profesionálních animacích či dabingu v podání známých herců. Hry dnes také vypadají nesrovnatelně lépe než před patnácti lety.
Programování hry, umělé inteligence a tvorba úrovní stojí dalších 20 %. Částku lze sice snížit zakoupením licencovaných enginů, ale licence sama také není zadarmo a i modifikace hotového enginu chvíli trvá. A pokud je řeč o herní předělávce filmu, komiksu či sportovní ligy, licence samotná vyjde na další 4 %.
Marketing průměrné hry spolkne překvapivě malých 7 - 13 %. U herních hitů typu Modern Warfare 2 nebo Halo 3 ale může reklama v médiích a na billboardech přijít i na několikanásobek samotného vývoje.
5 % pak stojí lisování na disk, tisk manuálů a lepení krabic, které se za další 1 % odvezou do obchodů. Výše uvedené samozřejmě platí primárně pro mainstreamové tituly určené pro masové publikum.
Vedle toho jsou zde ještě takzvané nezávislé hry. Za nimi stojí několik nadšenců a i bez podpory velkých vydavatelů se přesto vývojem mohou uživit. I fenomenální úspěch Minecraftu, totiž dva miliony hráčů a výdělek okolo 7 milionů eur (bez odečtení nákladů) se ale pořád krčí ve stínu 17 milionů kopií GTA 4 (nebo odhadovaných 120 milionů kopií celé série GTA).
Nepřímá úměra zisků
Dramatický nárůst by se logicky měl projevit na zvýšené prodejní ceně her. Server Gamasutra udává, že zatímco současná průměrná cena hry v USA činí 60 dolarů, v roce 1982 to bylo 30-35 dolarů a v 90. letech to bylo o 10 dolarů více. Po započtení inflace ale cena z 80. let dnes odpovídá 74 dolarům a z 90. let 60 dolarům.
Pohádkové zisky generuje větší počet hráčů. Doomu se během prvních pěti let prodalo kolem dvou milionů kusů, GTA 4 za kratší dobu už 17 milionů.
Ředitel australské společnosti Krome pro server Develop předloni řekl, že herní rozpočty se zvyšují riskantní rychlostí. "Myslím, že je to jedna z věcí, které tisk do určité míry opomíjí. Tvrdí se, že prodeje se za poslední rok zvýšily zhruba o 10 %. Ale náklady na vývoj se za jednu éru konzolí zdvoj až ztrojnásobily."
S rostoucími náklady na vývoj a setrvalou prodejní cenou jsou velké hry závislé na skutečně velkém počtu zákazníků. Chris Deering, bývalý ředitel Sony PlayStation Europe, už v roce 2004 upozorňoval, že jenom 3 z 10 her si na sebe vydělají.
Nikolaj Baryšnikov, ředitel ruského studia 1C Company, pro server GamesIndustry řekl, že vzhledem k současným rozpočtům je pro mnohé vysokorozpočtové tituly problém vůbec se uživit: "Herní průmysl je podle mě v takové situaci, že i pro dobré hry je skoro nemožné vydělat."
Protože rozpočet na reklamu jde do desítek milionů dolarů, čekají podle něj zákazníci za svých 40 až 60 dolarů úžasné věci. Stovky hodin hraní, desítky tisíc hodin filmečků, dokonalou hru více hráčů.
"Kdybychom takový titul udělali třeba za 200 milionů dolarů, mohli bychom vytvořit úžasné dílo, ale řekněme, že by mu jedna část chyběla. Hráč ale pak může říct, že nepodporuje-li titul hru více hráčů, prostě ho nekoupí. Je to zamotaný kruh."
Šanci tedy mají buď nekonečně drahé hity pro masy nebo specializované a béčkové hry pro pár zákazníků. Cokoliv mezi tím se nemá šanci uživit.
Je pravděpodobné, že během několika let se budeme smát i "tehdy tak malému" rozpočtu Grand Theft Auto 4. Tou dobou už ale poměr hald laciných her k několika málo superdrahým titulům může definitivně odrovnat střední vrstvu vývojářů.
