Po nejočekávanějších akčních hrách roku 2007 jsme se rozhodli zpracovat strategické, jelikož jsme si bláhově mysleli, že tento žánr je stále druhým nejsilnějším. Jenže jaké bylo naše překvapení! Ve vydavatelských plánech předních společností jsme zdaleka nenašli tolik odpovídajících projektů, jak bychom si představovali. Je pravdou, že už loni to nebylo se strategiemi kdovíjaké, ale letos je to až na výjimky poměrně tristní. Ovšem ty výjimky jednoznačně stojí za pozornost. Ostatně jde o jedny z nejočekávanějších strategií poslední doby. Doufejme tak, že kvalita tentokrát vykompenzuje kvantitu. Má to nakonec i své světlé stránky - nebudeme se muset probírat tunami balastu...
Command and Conquer: Tiberium Wars
Výrobce: EA Los Angeles |
Vydavatel: Electronic Arts | Datum vydání: březen 2007 | Homepage
|
|
Příslib:
Renderovaná videa
Hratelnost ze staré školy
Multiplayer
Obavy:
Málo novinek
|
|
Z tria nejoblíbenějších strategických sérií Warcraft, Age of Empires a Command and Conquer má právě posledně jmenovaná nejlepší vyhlídky do budoucnosti. Po alternativních linkách Red Alert a Generals se tentokrát konečně vrátíme tam, kde to všechno začalo. Opět se rozhoří boj mezi hodným GDI a teroristickou organizací NOD, jejíž vůdce Kane se po domnělé smrti vrací na scénu silnější než kdy dřív. Dvě kampaně, jež by měly být postaveny na známém postupu globální mapou (mluví se o nelinearitě, ale my si myslíme, že to tak žhavé nebude), jsou tedy jasné. Jenže to by nám přeci jen nestačilo. Žánr RTS zaznamenal jistý vývoj a především Blizzard prosadil více odlišných stran. Takže ani Tiberium Wars se nevyhnul rozšíření. Dlouho se spekulovalo, co bude ona třetí frakce zač. Mluvilo se především o mimozemšťanech – a světe div se, spekulace byly pro jednou opravdu pravdivé. Za alieny si ovšem zahrajeme až po dokončení dvou známých tažení, teprve poté ozkoušíme zcela nové technologie (i herní styl, což v sérii nebývalo příliš zvykem) cizáků. Příběh tím bude pochopitelně mnohem spletitější, ale to je jedině dobře. Command and Conquer se totiž, po odmlce v Generals, vrací k vysoce kvalitním a hraným renderovaným videím, jež by měly mít dokonce HD kvalitu. Plánováno je 60 až 80 minut, což už je takřka menší film. Ani protagonisté se nemají za co stydět. Uvidíme Michaela Ironsida (Hvězdná pěchota), Joshe Hollowaye (Ztraceni), ale i dobře známého představitele Kana, Joe Kucana, který byl původně jedním z tvůrců hry, ale proslavil se právě jako padouch v sekvencích. Rozpočet nebyl odhalen, ovšem spekuluje se o milionech dolarů vydaných pouze za účelem vyprávění příběhu takto poutavou formou. Od samotné hry pochopitelně nečekáme žádnou revoluci, viděli jsme ji v akci, oplývá tradiční atmosférou, která si mnohé získá, ale jinak jde hodně spektakulární klasickou RTS.
Maelstorm
Výrobce: KDV Games |
Vydavatel: Codemasters | Datum vydání: únor 2007 | Homepage
|
|
Příslib:
Objevná hratelnost
Krásná grafika
Tři odlišné frakce
Obavy:
Komplikovanost
|
|
Když před několika lety vyšla ruská strategie Perimeter od společnosti KDV Games, mluvili recenzenti o malé revoluci v žánru. Jenže publikum se ukázalo natolik konzervativní, že hru jednoduše nepřijalo a nechalo ji zapadnout. První dojem z ní byl jednoduše až příliš zvláštní, neuchopitelný, nehledě na zmatečný příběh, který hru odsoudil mezi nepochopené kousky. Evidentně si ji však koupili nějací podivíni, protože vyšly i datadisky. Možná ji pochopili jen Rusové, kdo ví. Každopádně Maelstorm vypadá už mnohem přístupněji, přestože pořád sází na featurky představené v Perimetru, jenže je přeci jen více orientován západnějším směrem, takže už by Evropany a Američany nemusel dráždit pocit z neznáma. Sama zápletka je dokonce mnohem bližší, než v jakékoliv jiné hře. Svět se ocitl po dalekosáhlé ekologické katastrofě v naprostých troskách, kdy většina nepřežila a ten zbytek se pustil do lítého boje o nejcennější surovinu – vodu. Konfliktu se nezúčastní pouze militantní a partyzánská frakce, ale na obhlídku přiletí i mimozemšťané, kteří tomu všemu dodají tu správnou jiskru. To bychom však měli co do činění s naprosto klasickou RTS, jakou Maelstorm ovšem není. Jako v Perimeteru si totiž i zde užijeme hrátky s terramorfováním, tedy upravováním terénu podle potřeby. Design misí má být navíc koncipován tak, že k této činnosti bude přímo vybízet. Do toho si připočítejte skvěle propracovanou fyziku, kdy nepřátelskou jednotku budete moci zlikvidovat třeba tím, že na ní necháte spadnout kus skály apod. Tenhle zajímavý projekt se navíc může těšit z parádního grafického hávu, který hýří příjemnými barvami.
Příslib:
Genialita tvůrce
Nový herní zážitek
Spousta možností
Obavy:
Že to nakonec nedopadne
|
|
Tak tohle je prvotřídní záležitost! Vynálezce geniálních bestsellerů SimCity a The Sims, jeden z vizionářů herního průmyslu, Will Wright, se chystá vyrukovat s novinkou. A jelikož Wright nenávidí pokračování (ani na pokračování Sims už přímo nepracoval a nepracuje – chystá se třetí díl, pokud byste to nevěděli), vzal si do hlavy koncept, který dost možná chtěli zpracovat mnozí, ale nikdo nevěděl jak. Posuďte sami: jak byste se po herní stránce vypořádali s evolucí, kterou jste ve škole zřejmě blahosklonně prospali? Může být takto nudná látka vůbec zajímavá a zábavná? Ale ano, může – a jak! Sice je tu pořád riziko, že se Will poprvé ve své kariéře hodně spálí, ale stojí za to ho podstoupit, pokud je aspoň nějaká naděje, že z vývoje povstane ještě něco mnohem většího než byla Civilizace, Sims a vůbec všechny hry, kterých si vážíte. Už samotná jednoduchost, jakou hra začíná, je odzbrojující. Žádné dlouhé tutorialy, jež byste od podobně komplexního projektu čekali. Do hry se dostanete způsobem, který je vlastní spíše freewarovým kouskům, tedy jakousi minihrou, v níž budete ovládat prvotní mikroorganismus. Tím jak budete požírat ostatní a vyhýbat se nebezpečím, začne váš svěřenec nabývat na velikosti. Až zkrátka nastane evoluční zlom a vy se dostanete na souš, kde si v neskutečně flexibilním editoru od píky vytvoříte svůj „organismus“ – zakladatele hodně dlouhého rodu. Tato fáze proběhne způsobem ne nepodobným Diablu. Kosení ostatních, získávání zkušeností a nakonec i nalezení nějaké té družky. A pak už to půjde hodně strmě z kopce. Začnete si podmaňovat ostatní obyvatele Země, a to víceméně strategickou formou (většinu času bude převažovat právě tento žánr, byť s mnoha změnami). Zanedlouho vám i ta naše hrouda bude malá, a proto se vydáte kolonizovat vesmír. Všechny etapy by měly být zpracovány maximálně intuitivně a zároveň přetékat možnostmi, jejichž odlišným volením vznikne pokaždé jiná hra, jiný výsledek (ačkoliv hrát by mělo jít v podstatě donekonečna, dokud vás to prostě nepřestane bavit). K tomu ještě připočítejte interně propojenou komunitu, která dá pomocí editorů jistě vzniknout mnoha přídavkům.
Supreme Commander
Výrobce: Gas Powered Games |
Vydavatel: THQ | Datum vydání: březen 2007 | Homepage
|
|
Příslib:
Masivní bitvy
Spousta jednotek
Super zábava v multiplayer
Obavy:
Komplikované ovládání
|
|
Supreme Commander je údajně splněným snem Chrise Taylora, který v roce 1997 vytvořil jednu z nejoceňovanějších strategií té doby – Total Anihilation. Již tehdy se projevila jeho záliba v obřích bitvách za přítomnosti neskutečně velkého množství jednotek (i druhů byla spousta). Zatímco ve Warcraftu se mydlily sotva desítky orků s lidmi, zde po sobě pálily stovky moderních strojů. Taylor sice nemá práva na tuto svou značku (údajně vzniká oficiální pokračování, nikoliv však pod jeho patronátem), přesto na svůj dost možná nejznámější projekt navazuje. Supreme Commander s sebou totiž po celou dobu svého vývoje vláčí přívlastek nejmasovější. Pohled na vydané obrázky a videa je ohromující. Na bojišti se to hemží tisíci jednotek jako by se vůbec nechumelilo. Tradiční prvek RTS – stavba základny, zde bude zastoupen jen v marginální podobě. Dokonce bude možné naplánovat si stavbu desítek budov a ještě před jejich dokončením si v nich objednat kýžené jednotky. Produkce totiž musí probíhat co možná nejrychleji. Spotřeba válečných front bude enormní. Tři zcela odlišné frakce se mají postarat o nějaké ty singleplayerové kampaně, přičemž Taylor tvrdí, že ani jedna z nich nebude typicky padoušská. Všechny jen bojují za svou věc, ve které vidí pravdu. Na příběh každopádně nebude kladen přehnaný důraz. Většinu misí začnete s jednotkou, která se honosí jménem Supreme Commander – je totiž vaším zastoupením na bojišti. S ni rychle vystavíte infrastrukturu a už za několik minut máte stovky (!!!) bojeschopných strojů všeho druhu. Rozlohou map se rozhodně nešetřilo. Právě to ještě zvýrazňuje možnost libovolného zoomu. Je možné si prohlédnout každý detail té které mašiny, stejně jako oddálit pohled do několikakilometrové výšky, kde jsou celé šiky jednotek reprezentovány pouhými značkami! Hra by měla podporovat zobrazení na dvou nebo rovnou třech monitorech, přičemž na každém si můžete spustit jiný obraz. Intel si Supreme Commander dokonce vybral na testování svých čtyřjádrových procesorů. Proč? Protože jinou hru, která by je řádně zatížila, nenašel. Nároky na hardware tak nebudou nízké, přestože ve skutečnosti hra nevypadá tak dobře jako na obrázcích.
Příště se zaměříme na neméně atraktivní žánr, konkrétně na role-playing games (RPG).
