1. Propagace, která člověka mohla připravit o život
Titul Tom Clancy’s Splinter Cell: Conviction patří mezi hry s nejhůře promyšlenou propagací vůbec. Herec oblečený ve stylu série se totiž na Novém Zélandu vydal do baru, kde na lidi mířil maketou pistole. Na první pohled přitom nebylo zřejmé, že nejde o skutečnou zbraň. Lidé se tak zděšeně schovávali a volali policii.
Na místo dorazila hlídka, ani ta však maketu v první chvíli nerozpoznala. Hrozilo proto, že na herce začne střílet.
Reklamní společnost Monaco Corporation se následně za celou záležitost omluvila. Tvrdila, že na organizaci akce najala další firmu a že využití zbraně nebylo součástí původního konceptu.
Splinter Cell: Conviction
2. Odhalení konzole Xbox One
Ani Sony se během první konference zaměřené na PlayStation 4 příliš nevyšvihla. Odhalování konzole Xbox One v roce 2013 však bylo vyloženou katastrofou.
A studenti marketingu se o ní jednou pravděpodobně budou učit z knih. Microsoft totiž naprosto neodhadl cílovou skupinu a místo skalních fanoušků se soustředil na občasné hráče.
O hrách se tak mluvilo jen minimálně. Odhalování se soustředilo na Xbox jako na multimediální zařízení, které díky kameře Kinect můžete ovládat gesty a zprostředkuje komfortnější sledování televize i filmů. Kinect však měl být nedílnou součástí balení, kvůli kterému byla pořizovací cena zhruba o dva tisíce vyšší než u PlayStationu 4.
Konzole navíc měla požadovat neustálé připojení k internetu a spekulovalo se o zablokování bazarového prodeje her. V obou případech firma upravila plány a přidala k tomu ještě zpětnou kompatibilitu her z Xboxu 360.
Napáchané škody se však nepodařilo zcela odstranit, a podle spekulací se tak Xbox One oproti PlayStation 4 prodává zhruba polovičním tempem.
Xbox One
3. Dodatečný placený obsah přímo na instalačním médiu
Vlnu nevole vyvolalo i zjištění, že instalace hry Street Fighter X Tekken zahrnovala bonusové postavy. Ty však hráči v budoucnu měli odemykat jako stahovatelný obsah za peníze. Vydavatelství Capcom se přitom situaci po její medializaci nesnažilo nijak napravit.
V reakci tak napsalo: „Zahrnutím dvanácti (bonusových) postav přímo na instalační médium jsme chtěli zajistit jednoduchou kompatibilitu mezi hráči, kteří si obsah stáhnou, s těmi, kteří ho nevlastní. Když jste například nekoupili kostýmy ve Street Fighteru IV, neviděli jste je ani na ostatních hráčích.“
Capcom přitom před kauzou ohlásil pouze plán na přidávání dalších postav v rámci stahovatelného obsahu. Během kauzy tak nebylo zřejmé, zda společnost bojovníky zpoplatní, a Capcom tak svůj přístup ještě mohl přehodnotit. Místo toho však praktiku obhajoval a u hráčů si tím vysloužil černý puntík.
4. Propagace, která z vás učiní prostitutku
Střílečka Daikatana měla být revolučním počinem Johna Romera, jednoho z autorů Dooma a Wolfensteina. A nutno uznat, že se do dějin skutečně zapsala. V paměti však zůstává především díky letitým odkladům, bídnému hodnocení a provokativnímu marketingu.
Na reklamním plakátu jste totiž mohli objevit: „John Romero z vás udělá svou děvku.“ Propagace si tak vysloužila notnou kritiku a Romero se za ni o deset let později omluvil. Prohlásil, že poškodila jeho vztah s hráči a že její zveřejnění bylo chybou.
„Věděl jsem, že je to riskantní, a nechtěl jsem do toho jít. Nedávalo to smysl,“ tvrdí Romero zpětně.
Daikatana
5. Poloviční instalace a hutná aktualizace
Na titul Tony Hawk’s Pro Skater 5 si pro jeho hratelnost pravděpodobně nikdo nevzpomene. Bídně hodnocená hra totiž putovala do lisoven nekompletní. Zatímco instalační DVD tak obsahovalo 4,5 GB dat, hned v den vydání jste stahovali ještě sedmigigovou aktualizaci.
Způsob uvedení hry na trh se ostatně na jejím výsledku podepsal. Vyšla totiž plná technických chyb a vydavatel přitom o tom musel vědět. Klíče ke stažení totiž recenzentům posílal teprve po uvedení hry do obchodů. A to zpravidla značí nedůvěru ve výsledný produkt.
Pátý díl přitom měl být prvním plnohodnotným pokračováním po osmi letech, a to v žánru takřka bez konkurence.
6. Tři zakončení série Mass Effect se lišila především barvou
Jedním z největších lákadel značky Mass Effect byl komplexní příběh plný obtížných morálních voleb. Ty měly formovat i zakončení děje a některé hráče vedly k vytvoření řady postav.
Cílem bylo učinit odlišná rozhodnutí a pozorovat, jak to příběh ovlivní. Jenže vývojáři spletitost voleb na konci třetího dílu nevzali dostatečně v potaz a většina vašich kroků na něj neměla žádný vliv.
K dispozici byla pouze tři generická zakončení a podle řady fanoušků se odlišovala především dominantní barvou v závěrečném videu.
Mass Effect 3
Michal Dvořák se proto ve čtenářské recenzi pro Bonusweb tázal: „Co se stalo s ostatními? Kde to jsou? Proč utíkali? Jak to dopadlo se Zemí? Dostanou se vůbec ostatní domů? Co vytvořené aliance? Zůstanou, nebo se to podělá? Nic nevím. Příběhy postav, se kterými jsem se sblížil, jsou bez vysvětlení či uzavření najednou ukončeny.“ (čtěte text)
Hráči volali po úpravě konců a nápravě situace. Vývojáři ke kritice zprvu přistupovali odmítavě, nakonec však změny dodali v rámci obsahu nazvaného Extended Cut.
V tom přibyl jeden dodatečný konec. Kromě toho videa obsahovala záblesky vzpomínek, které lépe odrážely hráčovy volby, a dodatečné scény nabídly odpověď na některé časté otázky. ̈
7. Vydavatel zaplatí pokuty za dopravní přestupky
Kontroverzní propagace byla jednou ze základních strategií společnosti Acclaim a výjimku nepředstavoval ani titul Burnout 2: Point of Impact. Firma v roce 2002 ohlásila, že v Británii zaplatí veškeré pokuty za příliš rychlou jízdu udělené 11. října. Hra totiž ten den vycházela v Evropě.
To však přilákalo i pozornost vlády, která se obávala, že marketingová kampaň bude lidi motivovat k nebezpečnému stylu řízení.
Burnout 2
Acclaim v souvislosti s tím tvrdí, že od začátku bylo v plánu nabídku den před vydáním hry odvolat. I firma tento krok vnímala jako nebezpečný a nechtěla riskovat lidské životy. Pozdější informace o zrušení konceptu však k některým řidičům nemusela doputovat, a propagace tak vskutku hraničí se zdravým rozumem.
