Nenápadná hra The Ball je překvapením roku

Autoři dokazují, že lze hrát velké divadlo i s malým rozpočtem. Za šest hodin je sice po všem, ale celou dobu se skvěle bavíte. Navíc se hra neprodává za plnou cenu.

Vžijete se do role archeologa, který se propadne do tajemné jeskyně skrývající ruiny prastaré civilizace. Stačí chvíle a v rukou třímáte speciální zařízení, s jehož pomocí lze ovládat nevídaný artefakt: obrovitou kouli. Bez té byste dlouho v nehostinném prostředí nepřežili. Během dobrodružství totiž čelíte nespočtu rozličných nástrah, pastí i monster.

Vlídná obtížnost
"Je to akce z pohledu první osoby i logická hra pro jednoho hráče. Tvoří ji 15 % prozkoumávání, 60 % hádanek a 25 % boje," popisují titul jeho tvůrci.

Hádanky jasně cílí na běžné hráče. Trocha přemýšlení je sice potřeba, ale nezapotíte se u něj. Obtížnost je nastavená tak, aby hráče nefrustrovala a zároveň představovala příjemnou výzvou. The Ball nabízí osm úrovní, složitost hádanek i počet nepřátel se s každým kolem lineárně zvyšují.

Nápaditá hratelnost
Puzzlů je ve hře veliká řada a příliš se neopakují. Jejich základním principem jsou dvě tlačítka: červená a modrá. Některá fungují, jen když se na nich vyskytuje hráč či koule, jiné stačí aktivovat jen jednou.

Samotný úvod je přímočarý, brzy ho střídají komplikovanější pasáže. Postup v nich není většinou patrný na první pohled. Klíčem mnohdy bývá různá interakce s prostředím, kupříkladu posouvání kvádrů, taktické umisťování koule pro přístup k vyvýšeným plošinám či využívání ohně k zapálení některých objektů.

Nápomocné prostředí
V několika pasážích řešíte hádanky i bez koule. Děje se tak za neustálého pronásledování nepřáteli, které před vyproštěním koule nelze zabít. Jednou z fint vývojářů je i oddělení hráče od artefaktu. Kouli navádíte například při sledování různých kanalizačních mříží či vedete po tyčích vysoko nad vámi.

Autoři pracují s prostředím vskutku mistrovsky. Jednou dosáhnete nepřístupných míst napuštěním vody, jindy obrovského protivníka zabijete vyvedením elektrického výboje do nádrže. Množství triků, které slouží k řešení různých situací, je obdivuhodné.

Zmiňme zejména chrám, ve kterém je vaše koule opatřena gravitačním polem, s jehož pomocí překonáváte různé překážky. Gravitační pole vám umožní téměř létat a to je nadmíru zábavné.

Rozličné rady
Titul nabízí při potížích nápovědu a to dvojího. První jako nenápadné značky, které pozorné hráče nasměrují ke správnému řešení. Druhá vyvolá text, který často vysvětlí postup lokací. Osobně jsem ji využil jen několikrát, kazí požitek ze hry.

Inspirace v minulosti
Ve hře je, kromě hrstky bossů, pouze několik typů nepřátel a příběhový mód akcí rozhodně nepřekypuje. Po vizuální stránce se hra hrdě hlásí ke klasikám. Po zabitých monstrech zůstávají potoky krve a rozporcovaná těla.

Záměr odkazovat na legendární tituly potvrzuje i hlavní vývojář Sjoerd De Jong: "Rozhodně jsem se snažil zachytit atmosféru podobnou řadě her z konce devadesátých let, kupříkladu Unrealu či Quake." Je to znát.

Ostřílení hráči proto zažijí nejeden pocit vizuálního déja vu. S inovativní hratelností funguje takový přístup perfektně a pohled na The Ball je potěšením. Nemusí se stydět ani ve společnosti titulů s vysokým rozpočtem.

Co se (ne)povedlo
Speciální pochvalu zaslouží programování koule, jemuž vděčí artefakt za inteligentní navigaci prostředím. Hráč si může kouli přitahovat za pomoci zbraně a ta si často dokáže najít cestu (na menší vzdálenosti). Chválíme také rozmístění oživovacích pozic, díky kterým opakujete v případě smrti většinou jen poslední místnost. Titul se nesnaží uměle nastavovat herní dobu a čas s ním strávený si užijete.

Drobnou výtku posíláme směrem ke speciálním tlačítkům, která ovlivňují prostředí a lze je aktivovat pouze za pomoci zbraně. Někdy je musíte uhodit i několikrát, aby se dostavil kýžený efekt. Občas kazí dojem i na první pohled přístupná místa, ke kterým se ale nedostanete kvůli neviditelné zdi.

Problematické jsou i špatně namapované smrtící lokace. Ostny v některých jámách zabíjejí už na okraji pevné plošiny. Jednou jsem se také zasekl na místě, z něhož šlo uniknout pouze nahráním poslední uložené pozice. Nepříjemností ale není moc a pozitivní zážitky je obratem přebijí.

Opakovatelnost titulu
Po dohrání nemá smysl hru hrát několik dalších let. Hlavní podíl na hrací době nese prvotní řešení hádanek, které můžete během chvilky zreprodukovat a příští průchod tak zabere jen zlomek času.

Malou náplastí může být dodatečný mód, ve kterém bojujete o přežití. Musíte v něm několik kol odolávat náporům monster, ktera odrážíte pomocí koule a řady pastí. Dokončení všech čtyř map zabere zhruba hodinu až dvě a na jejich splnění se váže jeden ze sedmnácti úspěchů (achievement).

Vyzyvatel Portalu?
Hru lze bez ostychu označit, i přes drobné nedostatky, za výjimečný počin srovnatelný s vysoce hodnoceným Portalem. Příběhová část nabízí přibližně šest hodin velice solidní zábavy za sympatickou cenu. Krabicovou verzi titulu sice české obchody momentálně neprodávají, nicméně hru nabízí například digitální distribuce Steam přibližně za 450 korun.

Výsledný dojem z The Ball je nečekaně pozitivní. Hra sice obsahuje zcela zbytečnou příběhovou složku, je jí však minimum a nijak zásadně neobtěžuje. Je to jeden z nejlepších titulů, které jsme letos hráli. V příběhové části nehrozí stereotyp a zůstávají pozitivní dojmy. Doporučuje devět koulí z deseti.