|
|
Ačkoliv se mezi nejpopulárnější sporty planety všeobecně řadí fotbal nebo atletika, první místo v počtu vydaných sportovních titulů na počítači si paradoxně drží tenis. Nadílka simulací bílého sportu rok od roku roste, i když například grafika a některé zlozvyky tenisových her zůstávají jako před lety a vývojáři si jich jakoby ani nevšímají. Nejnovější přírůstek nese jméno Next Generation Tennis 2003 (dále jen NGT 2003) a navazuje na výborný první díl z roku 2002.
Stejně jako v loňském NGT i letos se herní módy točí kolem kariéry, která je zpracována jako kolotoč po čtyřech turnajích s možností zahrát si jak čtyřhru, tak dvojhru. Tenisté ovšem nejsou nasazováni, ani nemusejí procházet kvalifikací. Začíná se od čtvrtfinále a k vítězství stačí porazit tři soupeře. Ve hře se vyskytuje pár známých jmen (Safin, Corretja), jež se díky tomu, že nejsou doplněna smyšlenými hráči, stále opakují. Proto chybí i nějaký žebříček motivující k většímu nasazení a výkonům. 
Za vydělané peníze si lze koupit hrstku věcí jako jiné barvy míčků, nové kurty (licencovány jsou US Open a Roland Garros) nebo tréninky sloužící jakožto nástroj pro vylepšování atributů tenisty. Už v loňském NGT byly tréninky pojaty dost originálně, nový díl nabízí sice jen několik cvičných módů, zato ještě v zábavnější a netradičnější formě. Klasickou sezónu doplňuje možnost zapinkat si přátelák, zorganizovat celý turnaj nebo vyběhnout na dvorec v pár bonusových módech.
Ovládání dodržuje čtyři zažité klávesy; na rozdíl od mnoha tenisových titulů NGT 2003 pečlivě rozlišuje kraťasy, rotace a údery naplocho a ovládání tak skýtá dostatek různých variant, jak odehrát míček. Navíc, a to vůbec jako v první simulaci tohoto sportu, záleží na tom, jestli tenista hraje backhand jednou nebo oběma rukama. Odskok a dráhu letu míčku ovlivňují i vlastnosti jednotlivých typů povrchů, nicméně rozdíly nejsou až tak zásadní jako například v Tennis Masters Series 2003.
NGT 2003 je multiplatformový titul a z toho roste několik zásadních problémů. Vcelku zábavnou kariéru degraduje chybějící ukládání, jakmile člověk vyskočí z rozehraného mače, hra automaticky považuje daný turnaj za ukončení a už neexistuje možnost pokračovat v něm dál. Společné jádro hry jak pro PS2, tak pro PC má taky za následek, že NGT 2003 je na klávesnici de facto nehratelný a člověk se bez gamepadu neobejde. Při soupeřově podání tenista nereaguje na zmáčknutí klávesy, a ačkoli pohne raketou a strčí ji do trajektorie míčku, obvykle jej netrefí a soupeř zadarmo dostane fiftýn.
Pokračování navíc nese charakteristické chyby všech sportovních sérií – vydavatelé se snaží z časově omezených licencí vyždímat co nejvíc, a tak vydávají rok co rok stejnou hrou s minimem změn (viz. FIFA a NHL). Poslední NBA však ukázala, že pauza sportovním titulům svědčí (nebo je spíše nutná) a že dvanáct měsíců na vývoj dobrého pokračování nestačí. A to je přesně případ NGT 2003 – nepřichází prakticky s žádnými novinkami a až na drobné vylepšení kariéry se nic nezměnilo. Naopak předchozí díl v souboji se svým mladším bráškou vyhrává, neboť umělá inteligence jaksi degradovala a počítač i při nastavení nejvyšší obtížnosti dělá neuvěřitelně hloupé chyby. 
Zatímco v NGT se díky kvalitní AI střídal jeden nádherný zápas s druhým, NGT 2003 je spíše arkádovou záležitostí na dvě desítky hodin. Pohyb soupeře po kurtu a jeho údery se dají snadno předvídat, vesměs hraje učebnicově, nebo spíše až strojově stereotypně, díky čemuž člověk brzy zjistí, jak jej přelstít a jakým stylem hrát. Nutno dodat, že v Tennis Masters Series 2003 měl každý tenista svůj vlastní styl, a proto se i každý zápas odvíjel jinak.
Alespoň se podstatně vylepšila grafika, která patří k tomu úplně nejlepšímu, co lze mezi sportovními hrami vidět. A to nejen díky mnoha detailům a kvalitně zpracovaným texturám, ale i díky realistickému rozpohybování tenistů. Autoři si přesto neodpustili jeden supermanský sebevražedný skok do strany, kterým se dá na poslední chvíli vybrat i míček letící daleko od rakety. Bohužel, NGT 2003 si s sebou přineslo otravný zlozvyk v podobě neustálého přehrávání záběrů nesouvisejících přímo se samotnou hrou – nikoho rozhodně nebaví při každém odehraném míčku mačkat klávesu, aby se člověk dostal opět k samotnému hraní a nesledoval, kterak si špatně hrající tenista zlostně zanadával. S grafikou rovněž souvisí jedna zásadní chyba, jež se objevila na obou testovaných konfiguracích. 
Některé kurty špatně odhadují pohyb míčku, a i když tenisák jasně dopadl za čáru a rozhodčí by tak měl ukázat na aut, úder je brán jako správný a hraje se dál. Párkrát se tak stane, že člověk, aby si ušetřil námahu, neběží k míčku směřujícímu do autu, ale přesto se nic neděje a soupeř dostane fiftýn, třebaže by správný byl verdikt přesně opačný.
Přes všechny chyby může být NGT 2003 dobrou volbou, neboť je hra kompletně lokalizována a prodává se za příjemnou cenu. Ti, kdo chtějí přesnou simulaci tenisu a opravdu špičkový titul, zřejmě zůstanou u Tennis Masters Series 2003, ale vyznavači akčnější a řekněme v něčem zjednodušené formy tenisu by měli sáhnout právě po letošním nebo i loňském NGT. Lokalizace navíc hru přibližuje masovějšímu trhu, a ne jen věrným tenisovým fandům. Český překlad by se dal hodnotit velmi kladně, pár výrazů by se možná dalo přeložit jinak, to ovšem závisí na tom, že hra nebyla lokalizována z francouzského originálu, ale z anglického překladu, kde zřejmě vzniklo několik nepřesností v terminologii. Nicméně běžný hráč nic nepozná a důležitější je, že překlad stylisticky stoprocentně sedí a vše je jasně srozumitelné.
Vydáním NGT 2003 a s končící sezónou by měl na čas přestat příval tenisů; do doby, než přijde ten další, by se vývoj v tomto sportovním odvětví dal hodnotit velmi, velmi pozitivně – vždyť vznikly dvě kvalitní série (Next Generation Tennis – ta „akčnější“ a Tennis Masters Series – ta reálnější), které se v budoucnu budou ještě více zlepšovat. Nechejme se překvapit, s čím zase za rok francouzští vývojáři přijdou…
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
