Jen málokterá hra je u nás tak populární jako hokejová simulace NHL a jen málokterá hra se může pochlubit tím, že by se každý její nejnovější díl zařadil ihned po svém vydání mezi nejprodávanější tituly. Brzy to bude už deset let, co vyšla první hra od EA Sports s písmenky „NHL“ v názvu, a od té doby prošla tato série vývojem od placatých postaviček až k detailně vymodelovaným hokejistůam a propracované sezóně. NHL 2003 už zdaleka nepřinese nic revolučního, spíše se dočkáme několika vylepšení a zdokonalené grafiky. Dohromady by to mělo tvořit, a podle našich prvních dojmů opravdu tvoří, nejlepší hokejovou simulaci, která kdy vyšla. Přestože nevychází a snad ani nikdy nevyjde konkurence, NHL si každoročně drží vysokou úroveň a na rozdíl od fotbalové série FIFA vždy přichází s mnoha vylepšeními a skvělou hratelností.
Zkušení hráči mající za sebou všechny díly, určitě ocení radikální změnu chování brankářů a jejich nové zákroky. Přestože gólů obecně padá trošičku víc, gólmani dělají ve svém rajónu neuvěřitelné věci. Puk vyráží všemi částmi těla i výstroje, skáčou po ledě, efektně vymršťují betony do stran, rychle máchají lapačkou, strkají hokejku při pokusu o blafák a předvádí mrštné zákroky. Brankář už nepůsobí 
tak statickým dojmem a má v repertoáru pěknou zásobu nejrůznějších pohybů a animací. Gólmani by dokonce měli umět rozeznat, zda nepoužíváte tutéž strategii a nedáváte góly ze stejných situací. Po čase by si měl brankář tyto momenty zapamatovat, a při vašem dalším pokusu vyprášit síť ze stejného místa, včas zakročit. Těžko z demoverze hodnotit, jestli tomu tak opravdu bude. Zda půjdou či nepůjdou dávat góly stále ze stejných situací poznáme teprve v průběhu sezóny, po desítkách odehraných zápasů.
Nejenom brankáři, ale i hráči mají vyšší inteligenci. Konečně sledují hru a podle situaci se pohybují v místech, kde je volno. Najíždíte-li centrem na levou stranu, levé křídlo se ihned přemístí na místo centra. Podobně to funguje v obraně. Pokud soupeře držíte v kleštích a nepouštíte ho za modrou, klidně můžete s obráncem na modré povyjet směrem k brance a máte jistotu, že se soupeř nedostane do brejku. Jeden vašich útočníků se co nejrychleji vydá na místo obránce a hlídá tak vzniklou díru. Obranná část též prošla menšími obměnami. Beci, ale i ostatní hráči, dobře vykrývají prostor před brankou. I když gólmani vyrážejí více střel než minule, jen málokdy je čas a prostor na dorážku. Navíc, hráči možná až přehnaně často a 
bez ohledu na vlastní zdraví lehají či klekají do střel. Rána od elitního střelce k tyčce pokaždé znamená skoro sedmdesátiprocentní šanci na gól, nicméně v dráze letu nesmí stát žádný bránící hráč, protože je skoro nemožné, aby střela prošla přes tlupu sebevražedných lehajících beků. Tím je člověk nucen k tomu, aby hrál především na one-timery, ze kterých padá spousta gólů, valil všechny puky z první, hrál na jeden dotek a snažil se gólmana nějak překvapit – třeba střelou přes houf vlastních clonících hráčů nebo sérií rychlých přihrávek.
Zaplaťpánbůh, puk se dočkal realistického zpracování. Sice to pořád není ono, ale jednoznačně se chování kotouče blíží více ke skutečnosti. Od každé překážky (mantinel, hokejka, tělo, tyčka, brankář atd.) se odráží jinak, trajektorie při střelbě se kapku změnila, občas se puk jen tak kutálí po hraně a nespadne hned naplocho na led. Pokud je před brankou dostatek prostoru, není problém odražený kotouč díky jeho chování jen tak postrčit a šťouchnout ho. Jelikož se sváží po výstroji a hokejkách, často si do branky najde cestu sám. Stratégy možná potěší, že lze nastavit strategii pro každou lajnu zvlášť. Budete tak moct udělat třeba čtvrtou pětku s váhovým průměrem devadesát kilo, jíž nastavíte 
defenzivní chování a kterou využijete při eliminaci soupeřových nejlepších střelců.
Další novinkou, bez které bychom se ovšem klidně mohli obejít, je „Game Breaker“. Pokud budete mít soupeře pod tlakem, budete mu dávat góly a prostě budete mít převahu, můžete Game Breaker využít. Soupeřovi hráči budou na čas pomalejší a méně pohyblivější. Nic proti těmto akčně laděným nápadům, ale přeci jen – měl by to být pořád hokej, a ne Matrix. Naštěstí jde Game Breaker vypnout. Další změny jen telegraficky: „EA GameStory 2“ vylepšuje hru tak, aby byla co nejvíc atmosférická. Hokejista s aktuálně skvělou formou si od komentátorů vyslouží větší pozornost a i kamery si ho budou vybírat častěji. „Dynamic Deke Control“ umožňuje dělat vlastní kličky; nově se představí i jakýsi in-game tutoriál, který se hrou seznámí úplné začátečníky a během zápasu radí, co mají dělat. Poslední novinkou je zvýšení rozlišení ve všech menu z 640x480 na o něco vyšších 800x600. Vše by tak mělo být o něco přehlednější, navíc byly nabídky upraveny tak, aby se člověk nemusel proklikávat přes několik obrazovek jako v předchozích dílech.
Z demoverze jsou zatím patrné dvě chybky. Nejvíce vadí slabé hákování. Pozdržet soupeřova hráče hákováním se povede málokdy a zastavit nebo odstavit nějakou stokilogramovou hvězdu od puku nejde prakticky vůbec – krosčeky rapidně ubyly a vypichování kotoučů je o dost těžší. Celkově je kontaktů mezi hráči daleko méně (což někdo bude považovat za plus), bránit se letos bude muset hlavně dobrou poziční hrou beků. Druhým problémem je poslední minuta zápasu, která běží v reálném čase. Možná přibylo napětí, každopádně jakmile soupeř odvolá brankáře, máte přes minutu skutečného času na to, abyste se i přes houf šesti hráčů trefili do prázdné branky.
Grafika a zvuky jsou opět na vyšší úrovni než minule. Zvuky byly nahrány přímo v hokejových arénách v zámoří při skutečných zápasech. A je to znát. Ve hře rozdíl oproti zvukům z loňska nejvíce poznáte při nastřelení tyčky nebo zásahu betonem, jehož zvuk zní opravdu věrohodně (ostatně autentičnost může posoudit sami při návštěvě zápasů naší hokejové ligy). Majitele dražších reproduktorů si budou moct užít zvuk ve formátu Dolby Digital 5.1 Surround. I grafika udělala skok v před. Modely hráčů mají více detailů, přibyla spousta nových pohybů 
i opakované záběry (jestli vám nestačí obrázky u článku, podívejte se na tuto galerii, níž je dvacítka screenshotů vytípaných z demoverze). Dáte-li gól z brejku, v opakovaném záběru se v prostřihu objeví záběr na klidného trenéra, pak na hráče a zakončení a poté kamera zabere kouče, jak skáče radostí. Minimální požadavky se příliš nezměnily – procesor 350 MHz, 64 MB RAM a 16 MB 3D karta. K hraní ve vyšších rozlišeních je ale násobte minimálně dvěma.
Podle dojmů z demoverze a ostatních informacích je jasné, že nejnovější díl NHL bude zase o něco lepší než minulý rok a že se opět máme na co těšit. NHL 2003 vychází na všech platformách (PC, PS2, Xbox a GameCube), my se v září můžeme těšit na kompletně českou verzi.
