Ninja Blade – bojovník pro třetí tisícíletí

Akční zážitek roku se k vám s Ninja Blade nedostane, ale pár zábavných hodin zaručených je. Čas nabrousit katanu a rozsekat pár netvorů.

Ninja Blade

Ninjové jsou oblíbenými postavami, které tvůrci rádi využívají jako hlavní hrdiny. Však jsou to také prvotřídní borci. Plíží se ve stínech, neviděni, neslyšeni a jsou vám schopni podříznout hrdlo dříve, než je stačíte zaznamenat. Ale Ken je trošku jiný typ zabijáka. Žádné ukrývání se v temnotě, má raději přímočaré řešení. Bez okolků se vrhne do davu nepřátel a seká a seká. A jestli ho někdo vidí nebo ne, to je mu v podstatě fuk.

Ninja Blade je zasazen do budoucnosti, příběh začíná v roce 2010. Na malou vesnici zaútočí zatím neznámé obludy, které dokážou nakazit a ovládnout lidský organismus. Z člověka udělají krvelačnou brutální bestii, která pase po krvi.

Ninja Blade se rozhodně nestydí za to, že hraje na efekt.

Situace je nejdříve řešena poklidnou cestou, infekce i nakažení jsou zkoumáni, ale trošku se to zvrtne a nakonec stejně dojde na poněkud méně líbivé zakončení (bombardování a podobně). Vláda samozřejmě tuto nepříjemnost drží v tajnosti. Ale vše se zkomplikuje, když se za pár let objeví nákaza v Tokiu.

Pro tuto situaci je připraven speciální tým ninjů, které vede Kenův otec. Ovšem ten a jeden z jeho studentů zavraždí zbytek skupiny a pokusí se zabít i Kena. Ten ovšem přežije. Vše je ještě o něco složitější a dojde i na nějaké ty dějové zvraty, které by vás měly udržet v napětí.

A o to stejné se snaží i hratelnost, která je koncipovaná trošku jinak, než jsme zvyklí u žánrových kolegů. Ninja Blade se rozhodně nestydí za to, že hraje na efekt, a chce být za každou cenu (hlavně obrazově) co nejvíce „cool“. Ken je schopen provádět takové kousky, které nemají se zákony fyzicky nic společného – dokáže chytit motorku ve vzduchu, udělat na ní salto a projet po střeše letícího autobusu. A to je jen zlomek kejklí, které bude předvádět.

Ninja Blade je tak trošku herní koktejl, je tu něco z Ninja Gaiden, God of War i Prince of Persia. S Ninja Gaiden má hra podobnou stylizaci, z God of War přebírá sekvence, kde je nutné tisknout tlačítka, která se objevují na obrazovce a z Prince of Persia lokace, ve kterých Ken běhá po zdech, houpe se na tyčích a podobně.

Dost překvapivé je, že nejvíce času nestrávíte bojem s řadovými protivníky, ale s takzvanými bossy. V některých z devíti levelů dokonce budete jen válčit se strážcem úrovně a občas to zabere pár desítek minut.

Většina takových bojů je rozdělena do několika částí. Obvykle je střet řešen tak, že do nepřítele klasicky bušíte, až mu ubude určitá část zdraví a pak nastane chvíle, kdy musíte přesně tisknout žádaná tlačítka. A právě v tento moment není čas na chyby. Pokud stisknete něco jiného, smůla. Ale nevrátíte se na úplný začátek, jen spatříte animaci, kdy se čas přetočí zpět o pár vteřin a vy máte šanci použít správný útok či skok a podobně.

Docela milé je, že podobné sekvence nezačnou po celou hru nudit (no, ona také herní doba není delší než 8 až 9 hodin) a to především proto, že Ken po stisknutí správného tlačítka obvykle předvede nějaký líbivý úder, salto či něco stejně zajímavého.

Čas od času také usednete do nějakého dopravního prostředku.

Chce to ovšem pamatovat si, kde je který knoflík, protože nebudete mít čas rychle se podívat na ovladač. A pokud si tedy přesně nevybavujete, jestli je modré X vlevo nebo vpravo a zelené A nahoře nebo dole, pak si některé části hry párkrát zopakujete.

Zatímco u bossů vládne slušná variabilita (máme tu obří brouky, mouchy, zmutované ninji a spoustu dalších), tak u běžných rivalů to zase taková sláva není. Jsou tu zmutovaní lidé, kteří útočí zblízka, zmutovaní lidé, kteří útočí zdálky, nějaké ty brouky a pár létajících netvorů.

Je ale pravda, že na každého platí trošku jiná taktika. Ken má totiž k dispozici několik druhů zbraní, z nichž každá je vhodná na něco jiného. Na zádech má tři druhy mečů – těžký ale pomalý, avšak velice účinný (vhodný na ty, kteří třímají štít), dvojici extrémně rychlých, ale slabých čepelí (účinné na poletující bestie, vhodné pro odrážení střel) a katanu, která je dobrým kompromisem mezi předchozími kousky.

Další součástí výbavy je veliký shuriken (něčím takovým se oháněl i Blade). I ten je dostupný v několika verzích – větrná dokáže vyvolat menší tornádo a uhasit oheň, blesková zasáhne a znehybní několik netvorů najednou a ohnivá dokáže vyvolat silný výbuch.

Jak shuriken, tak meče lze upgradovat jak mezi levely, tak i během nich. Potřeba jsou k tomu takzvané krvavé orby, které vypadávají z nepřátel. Kromě toho z nich ještě (po jejich zabití, samozřejmě) vyletí i pár orbů ve žluté barvě, které doplňují zdraví.

Druhou šancí, jak si zlepšit fyzičku je nalezení „First Aid Spray“, který jednorázově doplní zdraví. Další věcí, kterou můžete najít je Andrenaline Boost, jenž dočasně zlepší útok a rychlost. Většinou se tyto poklady skrývají v barelech nebo bednách, kde občas najdete i orby, které protáhnou váš ukazatel života nebo Chi (stačí najít tři fragmenty od každého)

Chi se hodí ke dvěma věcem – bez něj nedokážete vrhat shuriken a také nelze aktivovat Ninja Vision. Ninja Vision je hodně důležitý mód. V případě, že se ztratíte, stačí ho použít a vidíte, kam se dá jít dál. A kromě toho se po jeho aktivaci zpomalí čas. Ovšem, jestli se domníváte, že to bude stačit k tomu, abyste vykuchali každého, kdo bude v dohledu, tak to byste se pěkně spálili.

Ninja Vision je spíše vhodný během situací, kdy potřebujete odrážet střely, které jsou v normálním toku času příliš rychlé nebo během misí, kde se skáče z místa na místo nebo běhá po stěnách. Pokud se totiž nacházíte v Ninja Vision, útoky nepřátel způsobují větší škody, takže pro boj zblízka není příliš vhodný.

From Software

Je japonskou společností, která vznikla už v roce 1986 a specializuje se na hry pro konzole. Mezi jejich vlajková dítka patří série Armored Core nebo Tenchu. Mezi další jejich hitovky patří například Enchanted Arms nebo u nás ne tolik známé Otogi: Myth of Demons. V současné době From Software chystá RPG Demon´s Souls. A jelikož Ninja Blade je exkluzivně na Xboxu 360, tak Demon´s Souls bude exkluzivně na PS3.

Obvykle nejsou žádné části úrovni přehnaně obtížné. Jak skákací, tak akční pasáže se dají zvládnout, i když v některých momentech začíná být hraní trošku frustrující. Ale je jich opravdu jen pár.

Současně ale „hopsání“ není tak zábavné, jako ve zmíněném Prince of Persia. Není tak uhlazené a jednotlivé platformové lokace na sebe tak plynule nenavazují. Vrcholem designérské fantasie je situace, kdy se proběhnete po zdi, přeskočíte na druhou, dostane se na plošinu, rozsekáte dva střelce a seskočíte dolů.

Čas od času také usednete do nějakého dopravního prostředku, respektive do vrtulníku nebo obrněného transportéru. Vy samotní ho neřídíte, ale stojíte za kulometem/raketometem a odstřelujete, vše, co se dostane do vašeho zorného pole. Místy je to vcelku zábavné, jindy trošku otravné. Třeba když se na vás řítí vlna nepřátel, kteří se lépe likvidují kulkami, a za nimi jsou potvory, na které platí spíše rakety. Neustále přehazovat druhů munice je po chvíli docela nepříjemné.

Ne úplně domyšlené se nám také zdá ukládání. Checkpointy (nemusíte je hledat, aktivují se automaticky na daných místech) jsou rozloženy nedaleko od sebe, ale pokud chcete hru uložit, tak pouze na konci úrovně. Nezbude vám tak vždy dohrát misi, pokud chcete odejít od Xboxu, popřípadě ji následně hrát celou znovu od začátku. A délka některých se blíží k hodině.

Nedotaženě působí i grafické zpracování. Ani postavy, ani prostředí nejsou úplně nejdetailnější a některé textury jsou opravdu odfláknuté. Vizuálně se hra pachtí někde v průměru. O to více potěší zvuková stránka hry, hudba je příjemně mrazivá a atmosférická a dabing kombinuje anglicky a japonsky mluvené dialogy, což má také něco do sebe.

Nelze tedy popřít, že Ninja Blade je poměrně zábavná záležitost, která si hodně půjčuje od konkurence. Nedotahuje to k dokonalosti, nepřeková ty, kteří ji inspirovali, ale ani příliš nekazí, co jsi půjčila. Diskutabilní je ukládání a po grafické stránce se také hra nevytáhla, ale jako svižná akce, která hodně sází na postřeh, rozhodně funguje.