Workshop, který se příhodně odehrával v muzeu Prototyp Car Museum v Hamburku, jsem absolvoval jako jediný zástupce českých médií. Akce byla rozdělena na dvě části – v té první jsme sami sestavili pohyblivé vozítko, zdobili ho, případně se pustili do závodů nebo bitvy. Následovala místnost, v níž byly k vyzkoušení (již sestavené) všechny základní kousky Nintendo Labo.
Nintendo Labo
Nintendo Labo
Nintendo Labo je sada papírových kartonů, provázků, gumiček a software. Jednotlivé kreace je nutné nejprve složit, posléze je oživí hybridní konzole Switch a její ovladače Joy-Con, které jsou napěchované technologiemi (akcelerometr, gyroskop, pokročilé vibrace, NFC, infra pohybová kamera). K dispozici budou dvě sady: Variety Kit umožní sestavit vozítko, řídítka motorky, domeček, rybářský prut a piano, Robo Kit je robotický oblek.
Ohýbáním sestavíte jednoduché vozítko.
Návod ukazuje krok pro krok po kroku, jak na to.
Po krátké prezentaci jsem usedl ke stolu a pustil se do sestavování vozítka. Návod obsahuje přímo dodávaný software, který krok za krokem ukazuje, kterou část kartonu použít, kde papír ohnout a podobně. Návod je interaktivní, lze se pohodlně vrátit o krok zpět. Sestavení vozítka mi zabralo pět minut, je to ovšem ta nejjednodušší kreace. Například domeček je skoro na hodinu, ale zpět k vozítku.
Vidíte osobu v zeleném čtverečku? To jsem já, jak mě vidí Joy-Con.
K oživení kartonového vozítka jsou potřeba ovladače Joy-Con, které se umístí po stranách. Pak už stačí vzít Switch a autíčko ovládat na dálku, kdy pohyb obstarávají vibrace. Následovala fáze zdobení, kterou bych nepodceňoval, protože co jsem koukal k ostatním stolům, nalepování očí a různých samolepek si celkem užijí nejenom děti, ale i jejich rodiče.
Nintendo Labo
Přiznám se však, že mě více zaujaly další možnosti vozítka - třeba IR pohybová kamera, která snímá obraz a přenáší ho na displej Switche. Má to samozřejmě svoje opodstatnění. Pomocí reflexních samolepek lze vytvořit dráhu, po níž se pak vozítko v režimu autopilot samo pohybuje. Workshop zahrnoval ještě závody a souboje sumo, kdy soupeří dvě vozítka a snaží se srazit toho druhého na zadek, což byla celkem zábava. Ovládání je přesné, hodí se i nastavení citlivosti pro každý joy-con zvlášť.
Jízda na motorce připomíná Mario Kart 8.
Vibrace rozpohybují vozítko, které ovládáte dálkově.
Jako další jsem vyzkoušel už sestavená řídítka motorky, v nichž jsou uložené ovladač i celá konzole. Funguje to tak, že si řídítka dáte na klín, zapřete je a posléze už ovládáte motorku na trati zatáčení a nakláněním. Při startu je třeba nastartovat, pak už jen přidáváte plyn (na lehkou nebylo třeba brzdit). Hra vypadá jako Mario Kart 8 a v podstatě se i stejně hraje, což berte jako plus. Bonusem je možnost navrhnout si vlastní tratě (a to i skenováním předmětu přes kameru pro úpravu terénu) či režim sbírání balonků, ten jsem ovšem nezkoušel.
Klasické tóny piána lze nahradit vložením šroubu.
Od motorky jsem se přesunul k pianu s třinácti klávesami – ty kladou kladou odpor tak akorát a na stisk reagují velmi dobře. Přirovnal bych ho k takovým těm dětským pianům, tohle ovšem umí pár věcí navíc. Na tomto stanovišti jsem nedostal žádné instrukce, zkusil jsem tak do piana vložit jeden z papírových šroubů. V tom okamžiku byly známé tóny nahrazeny kočičím mňoukáním. Škoda, že zde nebylo možné vyzkoušet tvorbu vlastních zvuků přes papírovou šablonu. Ta se pak do piana vloží, kamera ji naskenuje a vytvoří tóny.
Jak se hraje na piano
Zvědav jsem byl také na domeček, v němž žije jakési roztomilé stvoření. Interakce s ním probíhá nejenom skrze dotykovou obrazovku, kdy mu třeba dáte bonbon, ale hlavně pomocí tří „šroubů“ v podobě kohoutku, tlačítka a navijáku. Ty se umísťují do domečku a vzájemně se ovlivňují.
Například vložím kohoutek, otočím ho a domeček se začne napouštět vodou. Když pak z druhé strany přidám tlačítko, spustí se hříčka s důlním vozíkem. Kdybych však vložil jen tlačítko bez kohoutku, funguje jako vypínač, který zapíná a vypíná světlo v místnosti. Hříčky jako skákání přes švihadlo pak jasně říkají, že tenhle kousek je určen pro menší děti. Je to vlastně další variace na Tamagoči.
Nové Tamagoči?
Rybaření je zábavnější, než se zdá.
Nakonec jsem si ze sady Variety nechal rybářský prut, od nějž jsem si sliboval asi nejméně, ale nakonec se z toho vyklubal dobrý relax. Nahození je zde nahrazeno spuštěním háčku pod hladinku k rybám. Pak čekáte, než se nějaká chytne, trhnete prutem nahoru a začnete si ji pomocí navijáku přitahovat. Když je pak nad hladinou, prut si nakloníte k sobě. Na své úlovky se pak můžete dívat v akváriu. Chytání ryb je pro mě asi největší překvapení, nakonec je to ve spojení s „netradičním“ ovladačem větší zábava, než vypadá. Podobně jako u piana je možné vytvářet vlastní ryby, a to přes šablony, které se do konzole naskenují.
A takto vypadá robotí oblek.
Druhou sadou je Robo Kit, z nějž lze sestrojit pouze robotí oblek s příslušenstvím. Je to v podstatě batoh, z nějž vedou čtyři provázky k úchytům, které si připevníte k nohám a držíte v rukách. Dění pak sledujete na televizi. Když zvednete nohu, robot udělá krok, když naznačíte přední direkt, robot provede úder. Z pohybových kombinací se pak vytvářejí další příkazy, například pro létání. Rozbíjet s obřím robotem budovy ve městě je podle očekávání celkem uspokojivé, režimů je samozřejmě víc.
Obsah balení Variety Kitu a Robo Kitu
Součástí software je i režim Discovery, který u každé kreace objasňuje, jak funguje a které technologie využívá. Není to přitom žádná nudná přednáška, ale něco na způsob textové konverzace v bublinách na chytrých telefonech, kterou prokládají různá videa. Například IR pohybová kamera vidí ve tmě, video tak ukazuje vozítko zavřené ve skříňce s nádobím – prostor s hrnky je pak na displeji Switche, který funguje jako dálkové ovládání, jasně rozeznatelný.
Nintendo Labo jde ovšem dál a umožní uživatelům vytvářet vlastní kreace. Jsou to v podstatě základy programování pomocí if / then – když udělám toho, třeba zatřesu ovladačem, stane se toto, třeba přehraje se zvuk. Tyto vstupy a výstupy uživatel propojí pomocí uzlů a přidá třeba počítadlo, časovač a další. Výsledkem může být kasička, která počítá mince, jednoduchá střelnice, ping-pong a další.
Labo naučí děti základy programování - ukázky
Můj celkový dojem je čím dál lepší. Nevím, jestli si lidé budou kupovat kvůli téhle kreativní stavebnici Switch, jsem si ovšem téměř jist, že pro rodinu s dětmi, která už Swicth má, je Labo skvělá volba. A také způsob, jak je vytáhnout z digitálních světa do skutečného, v němž musí zapojit ruce i fantazii. Být o třicet let mladší, po Labu bych šílel. Teď se spíš těším, až si zahrajeme s dcerou. Jedinou neznámou je rychlost opotřebení kartonu – a na to jednodenní testování nestačí.
V Česku se začne Nintendo Labo prodávat 27. dubna. Variety Kit bude stát doporučených 1 799 korun, Robot Kit pak 1 999 korun a Customisation Set 299 korun.
