HodnoceníKlady
Zápory
|
Stavebnice využívá ovladače Joy-Con na maximum
Co je Nintendo Labo a kolik stojí?
Nintendo Labo je stavebnice z papírového kartonu, jež ke své funkčnosti vyžaduje konzoli Nintendo Switch.
Chytře využívá zejména technologie, které jsou napěchované v pravém ovladači nazvaném Joy-Con, jehož vnitřek obsahuje gyroskop, akcelerometr, NFC a pohybovou infračervenou kameru. Ovladač rozpozná tvary, vzdálenosti, pohyb a všechno se to hodí k „oživení“ hraček z papíru. Uvnitř balení jsou archy z papírového kartonu, v sáčku sada provázků, gumiček a reflexních nálepek a samozřejmě cartridge se softwarem. Ten obsahuje velmi dobře zpracované návody, prozradí více o tom, jak jednotlivé kreace fungují (jakto, že piano z papíru hraje?) a samozřejmě jsou tu i hry, které s výtvory spolupracují. Příklad: sestavíte si řidítka motorky a pak je používáte jako ovladač při závodech.
Krabice s variantou Variety Kit a co je uvnitř
Co můžu všechno postavit?
Prodávají se dvě verze. Robot Kit umožní sestavit pouze robotí oblek, což je zjednodušeně řečeno batoh, z nějž vedou čtyři provázky. Dva úchyty si nasadíte na nohy, dva držáky svíráte v rukou. Je to vlastně netradiční ovladač, kdy svým tělem ovládáte obrovského robota, přičemž dění sledujete na televizi. Sada se prodává za 1 999 korun a věnovat se jí ještě budeme v samostatném článku.
Takto vypadá robotí oblek
Variety Kit je levnější, stojí 1 799 korun (jde o doporučenou cenu, sady lze koupit i o něco levněji) a umožní sestavit pět výtvorů, konkrétně funkční piano, vozítko na dálkové ovládání, řidítka motorky pro závodění, interaktivní domeček a rybářský prut, s nímž chytáte ryby.
Představujeme rybaření, závody na motorce, vytváření zvuků a programování
Pro jak staré děti je stavebnice určená?
Nintendo Labo je určené pro děti ve věku sedm let, což ovšem neznamená, že si ho nemohou užít mladší i starší. Stavění není obtížné, vyžaduje ovšem trpělivost a zručnost, kterou mladší děti nemají. Na druhou stranu, i mladší děti si mohou v pohodě zahrát. Mé dceři jsou necelé čtyři roky, sestavování by sama nezvládla (karton je tenký, problém byl, že ho nechtěně ohýbala i na místech, kde neměla), hry ovšem hrála až na motorku bez problémů. Jednoznačně nejvíce ji baví interaktivní domeček, což je něco na způsob tamagoči s minihrami. Sama za mnou chodí, že by si s ním chtěla hrát.
Jak obtížné je složit předem připravené výtvory?
Díky výbornému interaktivnímu návodu je to pohoda, vyhraďte si ovšem dostatek času. Funguje to tak, že se díváte na obrazovku Switche. Na začátku vám průvodce řekne, které části a ze kterých archů potřebujete. Archy mají různě barevné okraje a v rohu piktogram, takže se rychle zorientujete. Následně vám aplikace krok za krokem ukáže, jak vše sestavit. Scénu si můžete libovolně posouvat, přibližovat, oddalovat a natáčet, je tak vždy zřejmé, co dělat. V několika případech, kdy lze nějakou část zaměnit za jinou podobnou, vás aplikace vždy ještě upozorní, abyste se třeba levou část nesnažili napasovat na pravou. Součástí je i možnost rychlejšího posunu, ale bacha, abyste se nepřehlédli.
Průvodce sestavováním je srozumitelný a intuitivní
Celkový dojem? Jednodušeji to už snad ani nejde. Tvůrci přitom mysleli i na takově věci, jako je podložení konzole, otvory pro odvětrávání a reproduktory. Snad až na stavění piana, kdy na mě čekalo třináct kláves, bylo stavění velmi relaxační, všechno do sebe krásně zapadá a člověk záhy vidí výsledek. Trochu blbé je akorát to, že Switch nelze mít postavený na zadní nožičce a zároveň nabíjet, takže jsem ho měl blíž u sebe položený na stole.
Kolik času skládání zabere?
Nejjednodušší je vozítko na dálkové ovládání, které zvládnete za pět minut, na robotí oblek si vyhraďte tak čtyři hodiny. Piano sestavíte tak za tři hodiny, domeček za dvě a půl, rybářský prut za dvě a řidítka motorky také zhruba za dvě.
Sestavování řidítek a rybářského prutu
Jsou potřeba lepidlo nebo nůžky?
Nejsou. Naprostou většinu času budete jen ohýbat papír. Občas přidáte gumičku, provázek, či nalepíte bílé reflexní plochy, na něž reaguje právě infračervená kamera.
Jaká je kvalita kartonu, vydrží to?
Karton je o něco tenčí, než jsem čekal, na očekávaných místech hraček je však zpevněný. Například u rybářského prutu jsou očka, jimiž vede provázek, z plastu. Těžko říct, jak budou vypadat namáhané části po dvou měsících, po týdnu, co stavebnici mám, zatím vše drží a to se s ní dcera moc nemaže. Největší starosti mám asi o naviják, který se vkládá do domečku, a pravé řidítko, jímž se přidává plyn – očekávám, že dříve nebo později se oboje vykloktá a rozvolní.
Co dělat, když se karton poničí?
Je to jen papír, takže nejdříve bych zkusil části spravit sám pomocí lepenky a zbytků kartonu. To ostatně doporučuje i Nintendo. Z oficiálních stránek Nintenda lze stáhnout všechny archy v PDF. A konečně, minimálně v Japonsku lze koupit jednotlivé archy samostatně, zatím však není jasné, zda to půjde i u nás.
Nintendo Labo
Je Labo jen hra, nebo děti i něco naučí?
Od každého něco. Už sestavování kreací procvičí jemnou motoriku a trpělivost. Hraní je zábava. Pak tu ovšem existuje ještě režim Discovery, který interaktivní formou ukazuje, jak jednotlivé výtvory fungují. Pokud bychom se podívali například do piana, uviděli bychom, že po stisknutí klávesy vyjede část s bílou reflexní nálepkou. Tu zaznamená infračervená kamera a na základě umístění pozná, který tón má zaznít. Nečekejte žádnou suchařinu, informace jsou dávkovány prostřednictvím bublin v chatu. Jedinou vadou na kráse pro české uživatele je, že chybí čeština. Poslední částí je tzv. Toy-Con Garage, což je zjednodušeně řečeno programovací mód. Ten je určen spíše pro starší děti a zábavnou formou prezentuje základy objektově orientovaného programování. Více už v následující otázce.
Jak funguje programovací režim Toy-Con Garage?
Skvěle. Dodávané kreace se mohou omrzet, programovací režim má ovšem mnohem větší potenciál. V zásadě je to jednoduché objektově orientované programování, kdy pomocí vstupů a výstupů vytváříte vlastní výtvory. Pokud jste někdy zkoušeli nějakou aplikaci pro vytváření her bez psaní kódu (typu GameSalad, Construct a další), Toy-Con Garage je něco takového, jen mnohem jednoduššího. Na druhou stranu můžete využívat infračervenou kameru, vibrace, ale i již postavené výtvory, což není špatné.
Na pracovní plochu jednoduše umisťujete objekty, které propojujete uzly. Spojíte tak například čtverec „když zatřesu ovladačem“ s „přehraj zvuk“. Zdrojem ovšem můžou být i již postavené kreace, takže třeba rybářským prutem nebo pianem můžete ovládat vozítko na dálkové ovládání. Nejzajímavější asi budou ty, které využívají kameru. Na pár prvních příkladů, co vše lze vytvořit, se podívejte níže.
My first #NintendoLabo ToyCon Garage project aka throwing things at a hat. #NintendoSwitch pic.twitter.com/fCdagEDN1x
— Leaving Luck (@LeavingLuck) 21. dubna 2018
今までのやつの応用でラーメンタイマー作ったわ
— おにぎり△ (@riceball0712) 20. dubna 2018
#NintendoLabo #NintendoSwitch pic.twitter.com/7qm93YcHkK
アメがもらえる音ゲー作ってみた件 #NintendoLabo #ニンテンドーラボ pic.twitter.com/Kawhret7qh
— 模索する俺たち (@mo3ore) 21. dubna 2018
ニンテンドーラボだけでシオカラ節弾いてみた。#NintendoLabo #NintendoSwitch pic.twitter.com/NT5VlCpxLF
— お⃞か⃞ど⃞ (@geniway) 23. dubna 2018
Labo Garage concept: arcade roulette w/ motion control windup & spin #NintendoLabo #NintendoSwitch pic.twitter.com/3IGVLms2VI
— Kyay (@Kaeyay7) 25. dubna 2018
Je možná hračky nějak vizuálně vylepšit?
Ano, se zdobením výtvorů se samozřejmě počítá. Nintendo prodává samostatně Customisation Set za 299 korun, nicméně pokud máte doma barvy a v papírnictví koupíte třeba samolepící oči a další, obejdete se bez něj. V aplikaci je přímo sekce, která poradí jak na zdobení a čeho se vyvarovat – pozor je třeba dát na příliš vodové barvy, aby se karton nerozmočil a zdobit by se měly vždy až sestavené hračky.
Výtvory můžete oživit barvami či kresbami
Na jak dlouho to je zábava?
To je čistě individuální a s přihlédnutím k věku. Dceru nejvíc bavil interaktivní domeček, který reaguje na vložené ovládací šrouby. Když do něj vložím tlačítko, objeví se vypínač, s nímž v domečku rozsvěcím a zhasínám. Když ovšem z druhé strany přidám naviják, změní se místnost. Bytost, která v domečku žije, se rázem objeví v obřím kole. Kohoutek a tlačítko zase spustí minihru, kdy se s důlním vozíkem vyhýbáme bombám. Jednotlivé interakce jsou propojené, takže různými činnostmi získáváte jídlo, které později upečete a necháte majitele domečku sníst.
Mě celkem bavilo rybaření, které splnilo moje představy člověka, který o něm neví vůbec nic. A pak motorka, která po herní stránce silně připomíná Mario Kart 8. Vůbec mě naopak nezaujal domek.
Nintendo Labo
Snad až na domeček má každý výtvor ještě něco navíc, co zážitek prohlubuje. Piano samo o sobě není zábava na kdovíjak dlouho. Přidejte k tomu ovšem rozšířený režim, nahrávání hudby, vytváření vlastních zvuků, které se do piana naskenují ze čtvrtky, či vytváření rytmu pomocí děrného štítku a už tu máme něco, s čím se dá nějaký čas strávit. U autíčka můžete sestavit z reflexních prvků dráhu a nechat ho jezdit na autopilota. Nebo se podívat na svět očima infračervené kamery. U motorky je součástí vytváření vlastních tratí, a to i pomocí skenování objektů přes Joy-Con.
Musím zkrátka před tvůrci smeknout, jak chytře dokázali využít technologie v ovladači a co k tomu všechno dokázali vymyslet.
A nějaká negativa?
Děti jsou děti, a i když výtvory působí, že něco vydrží, mám pocit, že je jen otázkou času, kdy je poničí. Pak tu máme výdrž Switche, která není nijak oslnivá, takže budete často nabíjet. A konečně po sestavení zaberou všechny kreace dost místa, což může být v menších bytech problém.
Všech pět výtvorů z Variety Kitu pohromadě
Slovo závěrem?
Za Nintendo Labo je vidět kus práce, nad kterou někdo přemýšlel. Vše do sebe zapadá a funguje, jak má. Nakonec nejde jen o ty hry, ale už o vlastní proces stavění a vymýšlení, co se dá se stavebnicí všechno dělat. Ten ještě dále prohlubuje programovací režim. Stavebnici si tak určitě užije nejeden dospělý. Těžko říct, jestli to bude prodejní hit, protože Labo není pro každého. Jsem si však jist, že jestli máte Switch a děti kolem sedmi let, bude je bavit.
