Prodávají se dvě sady: startovní za tisíc korun, která obsahuje cartridge se softwarem a příslušenstvím k sestavení brýlí a blasteru. Kompletní sada vyjde na 1 900 korun a k zmíněnému přidává ještě moduly pedálu, slona, fotoaparátu a ptáka.
Co se týče prvních dojmů, VR Kit se nemůže měřit s konkurencí jako je HTC Vive či Oculus Rift. Výsledek mě přesto mile překvapil. Rozlišení je nižší, ale nijak nekazí zážitek z virtuální reality jako takové.
Obsah balení
Sestavování brýlí
Brýle, které lze dále vložit do zmíněných modulů, se pouze přidržují u hlavy. Přirozeně jsou tak vaše pohyby pomalejší, než kdyby byly brýle připoutány k hlavě popruhem, což je u levného řešení výhoda. Hlava mě nebolela. Kinetóza nejvíc hrozí u modulu ptáka, s nímž se volně létá v herním světě.
Například s blasterem střílíte po mimozemšťanech, s fotoaparátem fotíte pod mořskou hladinou ryby. Zde je pohyb předem definovaný. Podstatou jsou vždy primárně kratší seance, čemuž jsou uzpůsobeny i hry nasekané na více částí. Potěší, že lze hrát i bez virtuální reality. Switch se jednoduše vloží přímo do modulu.To je fajn.
Sestavováním modulů vás provede interaktivní manuál. Scénu si lze přibližovat, oddalovat a kamerou rotovat.
Kdo už má s VR nějaké zkušeností, ví, jak snadné je zpotit se, což ve spojení s papírovým kartonem vzbuzuje obavy. VR Kit je řešen tak, že základ brýlí je samozřejmě z plastu, tedy včetně zobáčku pro nos a opěrky pro čelo. Horší už to může být s moduly.
Například blaster je parádní. Funguje zde nabíjecí pumpovací mechanismus, což je pak ve spojení se střílením ve VR hodně cool. Je určitě dobře, že použité gumičky po stranách jsou vidět, takže případná oprava může proběhnou hladce. Ale vydrží to?
Nevím. Moje zkušenost je taková, že například šrouby, které se vkládají do papírového domečku z prvního Laba, už jsou hodně opotřebované, musel jsem je několikrát opravovat a už nefungují tak dobře.
Vlevo je modul blaster, na němž jsou nasazený brýle. Vpravo pak ukázka, že hrát lze i bez virtuální reality: Switch se jednoduše přendá z brýlí přímo do modulu.
VR Kit přitom není jen kolekce her. Nejdříve si musíte všechny moduly postavit, například blaster zabere zhruba dvě hodiny. Dále je tu režim Discover, který zábavnou formou vysvětluje, na jakém principu moduly a hry fungují. Ke slovu se hlásí gyroskop či infra senzor a člověk zde musí uznat, jak chytře je celá stavebnice vymyšlená.
Pro ty, kteří chtějí tvořit, jde zvolit objektově orientovaný programovací režim. V něm lze využít a modifikovat některou z 64 mini her, ale i dodávané moduly. A nic vám nebrání v tom zkusit si vytvořit moduly vlastní.
Nintendo Labo VR Kit
Nějaké další dojmy na závěr? Dcera, která se s v rituální realitou setkala poprvé, byla nadšená. Nečekám, že u stavebnice stráví víc času než třeba se Super Mario Party, to ani náhodou, ale je to úplně nový zážitek. Spokojen jsem i já. Střílení z blasteru je zábavné, potěší i takové prvky jako zpomalování času či souboj s bossem.
Díky tomu, že se moduly jen přidržují u hlavy, funguje i hraní ve dvou. Třeba krmení hrochů. Odehrajete si svoje, hra vás vyzve, že na řadě je další hráč a vy modul předáte dál. A tak dokola bez jakéhokoliv zdržování.
Nintendo Labo VR Kit
Nintendo Labo VR Kit
VR Kit samozřejmě nemohu doporučit hardcore nadšencům virtuální reality. Řešení od Nintenda je jednoduché kukátko, které pozvedávají na novou úroveň nápadité ovládací moduly a další prvky okolo. Je pozitivní vidět, jak v Nintendu vykřesali z mála hodně. Po této zkušenosti už se celkem těším, až si ve VR prohlédnu některé scenerie v Zeldě.
