Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nintendogs - psi bez blech a smradu

  12:02aktualizováno  10:09
Tamagochi? Ale kdeže. Tahle digitální zvířátka můžete kdykoliv vypnout. Tedy pokud to dokážete. Tyhle psí potvůrky totiž dokáží zalézt hráči pod kůži lépe než lecjaká sofistikovaná hra.

BonusWeb HIT Nintendogs Představte si, že máte doma potvoru se zoologickým označením mops. Kynologové sice tvrdí, že je to psí plemeno a dokonce jedno z prvních, ale já to beru jako spiknutí ignorantů. Jednoho mám totiž doma. Dva roky mi chrochtá po bytě. Znám chrochtání hladu, chrochtání nespokojenosti, dokonce i chrochtání blaženého spánku, když mi ta mrcha vleze do postele. Nikdo mi tedy nebude nalhávat, že to je pes, nota bene div ne bráška vlka z Číny. Dospěl jsem k závěru, že mops je směs kočky a asijského černého pidiprasete a mám podezření ve švédskou trojku, kde účinkovala i divná opice. Láska je láska, pěje Běloba a geny jsou mrchy, mops je zkrátka nezapře, stejně jako jistí členové naší vlády nepopřou, že by … eh, politikou si hry přece kazit nenecháme. Inu, vědci často hledají, co samo vříská z obrazovky. No, Japonci jsou evidentně taky slepci, protože mopsa zařadili mezi psy v geniální hře pro NDS Nintendogs.

Nintendogs

Začátek hry je příjemný. Nafasujete peníze a můžete je jít utratit.

Těch čtyřnohých mrch je na každém chipu habaděj, já si zvolil mopse, abych porovnal, zda digitální verze bude odpovídat té, co mi smrdí v bytě a zanechává chlupy div ne i na talíři. Světe div se, ale to, co na mě vyběhlo z displeje, je mops jak když ho někdo sebral z jeho oblíbeného místa pod židlí, kde píšu tento text a nechtěně (haha) mu šlapu na ocas, a propasíroval ho dovnitř NDS. Tedy každopádně minimálně vzhledem. Jelikož tu naši bestii znám do morku kosti, musím říct, že NDS mops nechrochtá, ale poštěkává. Protože jsem byl prohnán školením „jak skvělý je mops“, podotýkám, tyto mrchy takřka neštěkají. Inu chybka se vloudí.

Jinak ovšem všechna čest. Dřepí autenticky, neposlouchá autenticky, i když pořád více než ten živý, rozvalí se blaženě, zkrátka co Nintendogs se animací týká, někdo tu odvedl solidní kus práce. Ono to zase není legrace, všimnout si specifických gest pro každé konkrétní plémě a Nintendogs jich ve všech sériích nabízejí skutečně až nad hlavu. Chybí mi jen hyena chechtavá , šakal a sup lysohlavý, což pravda, nejsou psi, ale mops taky ne. Zase si umí žrádlo obstarat sami, když obírají kosti tchyně na poušti Kalahari a vy to sledujete přes google Earth, má to svůj půvab. Mopsovi abyste nosili všechno pod nos.

V reálu je to ovšem nenažraná stvůra, otesánek, který při dostatečném přísunu kalorií bude během chvíle vypadat jako morče, a přesto, když něco odhodíte od stolu, zvládne akrobacii pumy a akceleraci geparda. Možná si říkáte, co otravuju s mopsem, ale psy nesnáším, snad s výjimkou robopsa AIBA, takže hodnotit, zda se chovají autenticky nebo ne různí vlčáci a jiné živé stroje na kousání, to nemůžu. Takže abych to uzavřel. Jestliže si hoši od Nintenda dali stejnou práci s ostatními psy jako s nesnadno napodobitelným mopsem, pak za autenticitu velká jednička. Nikdo není dokonalý, říká Jirka Krampol, a má velkou pravdu.

Nintendogs

Úspěch celé hry je založen na tom, že si k hafíkovi vypěstujete vztah.

Začátek hry (Nintendogs sice nejsou hra, spíše možnost mít svého psa i když bydlíte v prostorách metr na metr) je příjemný. Nafasujete peníze a můžete je jít utratit. Ne za digitální nahotinky, ale za štěně z pofidérního útulku, kde si dovolují chtít peníze. Příjemné je, že se tam nejprve můžete podívat a prohlížet si řádící potvory, než uděláte osudové rozhodnutí a jednu si vyberete. Zároveň se psem jde psí duch strážný, který se projevuje ikonkami s textem, kde vám radí, co dělat, a vede vás tak pěkně za ručičku, abyste mu hafana nezkazili. Na počátku zvolí jméno, které odchrchláte do mikrofonu třikrát po sobě a ejhle, pes rozumí na zavolání. Program má smysl pro humor, občas vás nechá na pochybách, nebo jednoduše donutí proces pojmenování opakovat.

Nintendogs V té chvíli si někam zalezte. Pojmenovávat nintendopsa v tramvaji zaručuje expres lístek do blázince, zíráte na NDS a hulákáte do mikrofonu a připadáte si jako pitomci, že tohle vážně děláte vy. Měl jsem za svědka jen biologického mopsa, který valil oči víc než normálně (tedy v podstatě mu visely ven) a poblafával vztekle na štěkání z přístroje.

Když tedy čokl vnímá své jméno, což poznáte tak, že se fláká v horním displeji, uslyší „demente“ či „Paroubku“ a seběhne do dotykového displeje. Hra vás má permanentně za úplného trotla, takže přijde výzva, abyste si zapsali jméno. Inu, co kdybyste zapomněli. Ale i s tím hra počítá. Zkrátka byste proceduru opakovali. Je to blbuvzdorná záležitost. Pak už přijde na řadu povel k sezení, kdy psisko nejprve hladíte po hlavě stylusem a pak ho prudce stáhnete dolů. Pes by měl sednout. Když se zadaří, objeví se ikonka mikrofonu jako při pojmenovávání a vy vykřiknete „sedni“ nebo třeba „Popocatepetl“ a hra vás vyzve znovu k trénování, chválení psa hlazením a konečně k zápisu povelu, abyste po probuzení z opilosti tušili, jak ho k sezení přimět. Nintendogs

Tak a právě v tuto chvíli v tom začínáte plavat. Máte psa, který umí různými ikonkami nad hlavou dát najevo co chce. Takže třeba vycházka. Nejprve se objeví mapa, nakreslíte si na ní stylusem proměněným ve štětec trasu, a hurá do víru velkoměsta. Animace je náramná, sice to vypadá poněkud podivně, že pes kráčí a následuje vodítko, které si poletuje ve vzduchu před ním, ale nakonec proč by duchové nemohli mít psy. Opět se projevuje mistrovská práce programátorů, vše vypadá neuvěřitelně hezky, nikde žádné grafické boty, paráda. Již u hraní japonské verze jsem konstatoval, že toto bych čekal tak od PSP a ne od NDS a vida, když se chce, jde leccos.

Trefa do černého

Tak tomuhle říkám hra ušitá na přesně míru NDS. Dotekový displej tu totiž skutečně slouží k tak živé interakci s hafany, že máte pocit virtuálního života. Stejně jako u PSP v hromadách konverzí vyniká na míru ušitý Metal Gear Acid, tak i pro NDS představují Nintendogs skutečný unikát přesně pro potřeby handheldu. Můžete si koupit několik verzí hry, mít psích ras jak bláznivá tetička, zkrátka tahle hra je jeden velký digitální zvěřinec, ehm, tedy psinec. A je s ním i dost velká psina.

Nintendogs Pár momentů ze života digipsa. Vrátíte se z venku a štěně chce pít. Takže rychle do obchodu, koupit pití a mrchu napojit. Že se totéž děje i s jídlem, je asi jasné, venku je špína a tak občas pěkně koupejte a zbavujte miláčka chlupů, vše potřebné seženete v obchodu specializovaném na domácí mazlíčky. A takhle to jde stále dokola. Trénujete stále dokonalejší kousky, chodíte na psí „olympiády“, navštěvujete přes wifi své digikámoše, psa bavíte míčky, frisbee, dělátezkrátka, co vás napadne. Tedy je to zase relativní. Pokud chcete peníze, musíte psa zuřivě trénovat a pak nějaké vyhrát v soutěžích. Inu, není nad motivaci, přece byste milánka nenechali jako nějakou socku?

Úspěch celé hry je založen na tom, že si k hafíkovi vypěstujete vztah. Vztah jako k živému tvorečkovi. A to jde strašně snadno,

Klady a zápory

Plus Nádherná grafika
Plus Spontánní a autentické chování psů
Plus Vydrží na roky
Plus Motivace k tréninku

Mínus Chybí tam ten plešatý sup :-)

stačí chvíle s tou potvorou a slyšíte sami sebe, jak ten shluk polygonů chválíte. „Hódnej!“ Nadáváte si do blbců infantilních, ale uděláte to za chvíli stejně. Na rozdíl od PS2 záležitosti Dog´s Life je tohle opravdu vlastnictví elektronického minipejska, nejde tu o nic víc, ale ani o nic méně. Jak obrovské prodejní úspěchy tato šikovná taktika má, to vyráží dech každému. Pokud po Nintendogs zatoužíte, je tu jediný problém. Budete se o ně stoprocentně dělit s maminkou, tetičkou, přítelkyní, manželkou či nějakou jinou divnoženou. A ta vám digipsa stoprocentně zkazí :-).

Nintendogs
Výrobce/Distributor Nintendo / Nintendo
Platforma Nintendo DS
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Vynikající nápad, sice ne zcela originální, ale zato naprosto originálně zpracovaný.
Hodnocení: 90% (info)

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Saúdská Arábie zakázala desítky videoher, neunikl ani třetí Zaklínač

Zaklínač 3: Divoký hon

Saúdská Arábie zakázala sedmačtyřicet videoher v reakci na sebevraždu dvou dětí. Důvodem je podezření, že sebou nechaly...

Další z rubriky

RECENZE: Far Cry 5 ve Vietnamu jde cestou Ramba, tiché zabíjení netřeba

Far Cry 5: Hours of Darkness

Hours of Darkness je první placené rozšíření střílečky Far Cry 5. Jako jednohubka na dvě až tři hodiny svůj účel splní....

RECENZE: Far Cry 5 na Marsu baví vtipem a nudí zbraněmi

Far Cry 5: Lost on Mars

V Lost on Mars, jak se jmenuje druhý přídavek pro akci Far Cry 5 , se vydáme na rudou planetu bojovat proti arachnidům....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...



Najdete na iDNES.cz