Nové vlastnosti, staré chyby. Recenze fotbalu FIFA 12

Každý rok se fotbalová sportovní série snaží zaujmout novými vlastnostmi. Někdy to je hezčí grafika, jindy třeba změna ovládání. Jednou za čas se ale objeví zcela zásadní změna, na kterou my novináři slyšíme. A takových menších i zásadních změn je nová FIFA plná.

Aby to nebylo tak jednoduché, rozhodli jsme se recenzi trochu opozdit, abychom se kromě hry jednoho hráče mohli věnovat i on-line multiplayeru, jenž byl k dispozici až s vydáním hry.

Ne úplně dokonalé novinky

Nejprve si však řekneme základní věci, týkající se herních vlastností. Pro každého, kdo hrál předchozí ročníky, nebudou změny moc patrné. Tedy až na jednu. Tou je nový způsob bránění, který ve své podstatě dává hráči důvod více kontrolovat hru a méně se spoléhat na umělou inteligenci.

Jedním tlačítkem vyvoláte obranné stínování hráče s míčem a druhým si přivoláte stejně smýšlející posilu. Aby došlo k aktivní snaze o sebrání míče, musíte zmáčknout další příslušné tlačítko. Máte v tom trochu guláš? Pak vězte, že ve hře, kde jsme měli v předchozím ročníku odehráno kolem tisícovky zápasů (převážně v multiplayeru), jsme tápali chvíli úplně stejně.

Všechno je však o zvyku a nový systém i jeho částečná krkolomnost přejdou do krve. I přes svá úskalí má jednu nezpochybnitelnou výhodu. Nestávají se náhodné fauly, kdy si nějaký počítačem ovládaný spoluhráč řekne, že místo míče podrazí pronikajícímu útočníkovi nohy. Pokud se tak stane, tak v momentě, kdy vy něco nezvládnete. Možná se to dalo vyřešit ještě elegantněji, ale nedá se svítit. Nový systém je prostě v rámci herních principů, i přes krkolomnější ovládání, výborný.

Dalším a asi kontroverznějším tématem pro pravidelného hráče série je takzvaný impact engine, tedy stoprocentní implementace fyzikálních zákonů do hry. V předchozích ročnících byla spousta věcí naskriptovaná, a to do takových detailů, že všechno vypadalo dobře, i když to také nebylo úplně bezproblémové.

Nová fyzika předchozí neduhy maže, ale přidává jiné. Zmiňme realisticky se chovající míč, všechno podléhá skutečnému fyzickému doteku, včetně pády hráčů, dotyků míče i různého strkání. To navíc v závislosti na tělesných parametrech hráčů a podobně. Fajn. Bohužel tu jsou ale momenty, kdy se do sebe hráči různě zaklíňují, přeskakují přes sebe a z celé té realistické hry dokážou během zápasu udělat hodně šílený guláš.

Posledním zajímavým oznámením, co se novinek týče, bylo realističtější, respektive intuitivnější ovládání kliček. Pravda je ale taková, že se na kličkování změnily dvě věci. První z nich je, že někteří hráči kličkují lépe než minule, jiné do toho musíte více nutit a někteří to neumí vůbec. Změna nulová, vše se totiž dělá stejně.

Druhou věcí je, že si hráči dovolují přihrávat více trikově. Patičky, otočky, výkruty apod. jsou na denním pořádku. Ovšem děje se tak bez vašeho zásahu a hru to malinko degraduje (resp. její jinak realistické vzezření), protože ve skutečnosti ani ti nejlepší hráči tolik speciálních přihrávek jako tady za zápas nevyprodukují za celou sezonu. Na rozdíl od toho jsou konečně k dispozici rychlé auty, takže si hráč doběhne pro balon a hned ho hodí do pole.

Zdá se nám, že FIFA 12 je pro EA Sports spíše takový testovací ročník a zásadní věci s velkým vlivem na hratelnost nejsou úplně dotažené, což je velká škoda. Na hru jako takovou to totiž kvůli dalším chybám vrhá špatný stín. Zbytečně, protože v základu posouvá hratelnost i herní model o kus dál.

Hra proti počítači

Na hře jednoho hráče je poslední dobou vidět, že už moc hráčů netáhne. Nevíme sice, jak je to v Česku, ale v redakci v podstatě singleplayer hrajeme pouze za účelem recenze. Jeho vypovídající hodnota o hře je totiž dost zkreslující.

Umělá inteligence soupeřů totiž v podstatě (bavíme se o nejtěžší obtížnosti) působí dost kompaktně. Chová se přesně tak, jak by se asi čekalo a zápasy díky tomu působí hodně reálným dojmem.

Počítačový protivník řeší herní situace pořád stejně. Nechová se nestandardně a po pár zápasech jeho hru prokouknete. Může se rychle stát, že po prvních prohraných zápasech a osvojení ovládání budete dávat ostatním na cestu domů pořádnou spoustu gólů. A určitě je nebudete dávat stejným způsobem. Prostě takový standard na rozehřátí a chvilky, kdy vám operátor vypne na půl dne internet.

Nabídka herních módů se od minula nijak nezměnila, resp. nevšimli jsme si ničeho zásadního. Jsou tady Be a Pro, manažerské módy nebo klasické sezóny.

Manažerský mód nás jako vždy udržel u hraní nejdéle, protože jsme si plnili tajné sny s přestupy do našich oblíbených klubů, vychovávali hráče a plnili přání vedení. Spíše je to ale mód pro příležitostné hráče, protože sezóna je docela zdlouhavá a nahrávací časy mezi jednotlivými kalendářními dny nás moc nepotěšily.

Singleplayeru ale není moc co vytýkat, možnosti v něm jsou zřejmě vyčerpány, a tak jako doplněk hry více hráčů funguje perfektně. Nic pořádného se ale o hře nedozvíte. Ovšem pokud dáte pouze na hru pro jednoho, určitě neprohloupíte, naopak.

On-line rozkrývá chyby

Pokud jste doteď nabyli dojmu, že FIFA 12 je ta nejúžasnější věc na světě, pravděpodobně po dočtení recenze vystřízlivíte. Ve hře více hráčů totiž nový fotbal umí hráče pořádně naštvat. Nejprve si dáme to pozitivní. Nabídka herních módů se rozrostla o zápasy sezóny, za které dostáváte body a posunujete se v žebříčku směrem vzhůru. Měli byste tak neustále hrát se sobě rovnými.

Zvukem živ je fotbal

Ovšem nikoliv v sérii FIFA. Nevíme jak vy, ale my tady na rozdíl od ostatních sportů vždy jako první míříme k nastavení zvuku. Vypnutí hudby z nejotravnějšího herního soundtracku roku je vysvobozující. Samozřejmě je to otázka vkusu, ale možná by to chtělo trochu přitvrdit. Pokud jste navíc majiteli xboxové verze, smiřte se i s tím, že nebudete mít opět k dispozici pořádného komentátora ani jazykovou volbu. Ruština, polština a naše mateřština jsou opravdu skromnou nabídkou. O to víc zamrzí, že komentátoři začnou být otravnější dříve, než by bylo zdrávo. Smutnou zprávou je, že se ani nedají jiné jazykové mutace stáhnout. Vlastníci PS3 a PC verzí však mohou být v klidu.

Dalším plusem je notně vylepšený Ultimate team. Všechno v něm je velice přehledné, lze rychleji obchodovat a snáze se orientuje v turnajích. V podstatě tak zůstalo všechno pozitivní a z negativ by se dala vypíchnout snad jen nemožnost si nastavit exekutory standardních situací přímo v menu hry.

V samotných zápasech se už ale ráj lehce rozplývá. Oproti singleplayeru, kde se hráči chovají strojově a fotbalově, se hráči lidští dopouštějí chyb, dělají herní situace variabilnější a v podstatě dělají z fotbalu to, čím má být.

Bohužel se tomu už čtvrtým rokem po sobě nedokáže přizpůsobit umělá inteligence počítačem ovládaných hráčů, a tak se rozrůstá počet šedivých vlasů na vašich hlavách.

Hra obránců a zálohy najednou nemá hlavu ani patu. Hráči odbíhají z jasných pozic někam pryč nebo naopak neběhají vůbec. Do toho si připočtěte občasnou špatnou možnost přepnout správného hráče a za pět vteřin střílíte míč do sítě (nebo ho naopak taháte ven).

Ruku v ruce s tím jdou rozhodčí. Jejich špatná adaptace na někdy až příliš směšný impact engine způsobuje infarkty. Narazíme tu tak na neodpískané jasné penalty, odpískané nesmysly nebo pletení se ve hře. A tak nás skutečně potěšilo pouze to, že píská bez zbytečně velkých prodlev konce poločasů.

Jenže bez on-line hry by hra byla poloviční, protože právě tam zažíváte ty nejlepší zápasy. Na druhou stranu dodejme, že i když máme k chybám hry své výhrady, pořád jde o velice dobrou záležitost. Snad jen technicky by to už chtělo přidat, ale autoři už zřejmě ždímou z grafického enginu maximum.

Podporuj svůj tým

Tento speciální a myslíme si i stěžejní mód (nepočítáme Ultimate Team) se zaměřuje na fanouškovskou stránku fotbalu. Na začátku si vyberete tým, za který budete virtuálně dýchat a jakýkoliv úspěch každého hráče se bude hned promítat do on-line statistik klubu. Úspěchy se pak průměrují, takže nikdo není nijak extrémně zvýhodněn. Pro fotbalové nadšence to je opravdový bonbónek.

Jednoznačně zhodnotit letošní ročník proto není lehké. Rozhodně si nemyslíme, že by i přes velké změny dokázal být takovou peckou jako ročník předešlý. Je to dáno tím, že ani jedna věc není dotažená do konce. Ať už jde o nový způsob bránění nebo fyzikální engine. Ten se podle nás totiž spíše nepovedl. Kdyby hra používala i nadále skripty, možná bychom byli šťastnější.

Na druhou stranu to říkáme z důvodu srážení hráčů, protože góly, chování míče atp. jsou naprosto famózní. Jenže devítková hra to není. Nicméně jako fanoušci fotbalu dokážeme přivřít jedno oko. Příště už jí ale stále ty samé chyby rozhodně neodpustíme takhle snadno.