Svět Oddworld, svět se svými vlastními obyvateli, zákony a podivnostmi, svět jenž se nám prostřednictvím kmene mudokanů a především rebela Abeho zapsal hluboko do hráčských srdcí. Svět jenž měl na svou tradici navazovat dalšími díly na další generaci konzolí. Převážně pak na PS2 průlomovým titulem Munch Oddysee. Nestalo se tak a celá série se krčí v rohu za nezájmu hráčů na konzoli Xbox. Svět Oddworld, jenž měl původně být pentalogií, se už nyní ubírá jiným směrem a jak vidno, svět charismatického Abeho už nejspíše nespatříme a tak nám zůstane pouze v naších srdcích a na třech plackách, které si každý fanoušek opatruje jako oko v hlavě a nedá na ně dopustit. Svět Oddworldu se nám přehoupl do jiné části a my se tak setkáme i s novými hrdiny. Vítá vás lovec odměn Stranger.
Stranger je klasickým a ukázkovým příkladem hrdiny, jenž dokáže v nouzi pomoci a nastolit klid a pořádek v utiskované vísce a ještě za to shrábne tučnou odměnu. Tam, kde Abe dokázal díky svému důvtipu a možnostem okolí pomoci svým bližním, bere Stranger pořádek do svých rukou pomocí hrubé síly a pořádného kvéru. Stranger se rozhodně s ničím nepáře a rozhodně toho moc ani nenamluví. Hrubý a pochmurný hlas, jenž při jeho málomluvnosti vyvolává domněnku skutečného drsňáka a samotáře je podpořen kloboukem, přes nějž není vidět do očí a zaprášené pončo prozrazuje zcestovalost tohoto lovce. Krajina, kterou
prochází je stejně zasmušilá a oprýskaná jako samotný hrdina. Rozlehlé stepi plné skalních převisů a rezavé trávy, kde se občas objeví nějaký ten zapomenutý stroj a nebo pár poházených a nepotřebných věcí. Tyto jsou pak nahrazeny vesničkami s pár příbytky a několika obyvateli, kteří jsou zde stejně zapomenutí jako ten poházený odpad. Vše tak připomíná staré westernové filmy, kdy opuštěný hrdina navštíví městečko, které se mimochodem potýká s pár grázly. Pár ve větru se kývajících a vrzajících cedulí, neonové nápisy obchodů, sem tam poletující nějaký ten opeřenec a obyvatelé, kteří si vás s počáteční nedůvěrou prohlížejí. Procházíte městečkem, občas si zjistíte nějakou tu informaci a pomalu kráčíte k místnímu šéfovi, který má už pro vás připraven první úlovek.
|
Hratelnost je opřena o základní akční prvky, které jsou k dispozici od počátku herní zábavy. Procházíte se svou postavou údolím a jediná cesta vás zavede do sídla oponentů, jimž vévodí hledaný padouch. Zdali získáte odměnu za živého či mrtvého, záleží již jen na vás. Pár pochopů se vám bude snažit překřížit cestu, ale pro vás, ostříleného pardála, neznamenají moc velkou překážku. Díky zacházení se speciálně upravenou kuší a různorodými náboji se grázlové budou válet v křečích v prachu a vy si je pak s klidným pohledem v očích pozatýkáte. Tento drobný odpad marně připomínající lidi pro vás neznamená ani moc tučnou odměnu, a tak když
některému z nich náhodou ukončíte pobyt na tomto světě, rozhodně se nic neděje. Hlavní devizou je vždy hlavní boss, se kterým se budete muset utkat a zjistit i nějakou účinnou taktiku, jak ho co nejdříve porazit a pak v klidu shrábnout odměnu.
I když hlavní náplní je likvidace nejhledanějších zloduchů a vaše následné odměňování, hra nabízí i zpestření, které vyvolává dojem uceleného a promyšleného příběhu. Komunikace s místními je klíčová nejen pro zjištění jejich kultury a mentality, ale kupříkladu i pro nalezení důležité kontaktní osoby, která vám může sdělit důležité informace. Vyvolání otázky je automatické a povětšinou se ptáte na to samé jen v jiném podání, ovlivnit průběh hovoru tedy nelze. V tomto ohledu je to v porovnání s gamespeak v prvních dílech krok zpět. Právě jazyk byl jednou z mnoha originálních a obdivovaných herních prvků této řady. Na druhou stranu v kontextu celého akčního pojetí hry se možná nelze divit. Smutné ovšem je, že opět schází titulky. Nicméně to nejdůležitější máte uloženo v menu, takže alespoň pochopíte, koho a nebo co máte nalézt a pak zase hurá do akce.
|
V té se vám bude hodit kuše se speciální živou municí. Ano, nebyl by to Oddworld, kdyby s nějakou tou bizarností nepřišel. Jedná se o devět různých střel v podobě brouků a hmyzu. Každý druh má své specifické vlastnosti a některé se dají pro větší účinnost
spojit. Základní střely jsou elektrické a dále zde máme rychlopalné, výbušné, smrduté atd. A jak už to tak bývá, každý si asi oblíbí jiné a stejně jako u jiných her si pak povšimnete, že dané střelivo používáte více nežli jiné. Dokonce jsou možné i určité upgrady. A to nejen střeliva. Stranger je vybaven staminou, takže svým způsobem je nesmrtelný. Počkáte až se vám dobije a můžete se vyléčit. Stamina se dá vylepšovat koupením dalších dvou levelů a můžete si dokoupit i spoustu jiných pomůcek. Takový dalekohled je vítaným zpestřením na sledování činnosti oponentů a zjištění jejich pozic. Dalekohled se určitě bude hodit a má navíc skvěle zpracováno rozostření a následné zaostření.
Hra disponuje v poslední době tolik oblíbeným střídavým pohledem na dění. Z pohledu třetí osoby provádíte různé akrobatické kousky a používáte přesvědčovací metody svých silných paží. A z pohledu vlastních očí pro lepší zacílení používáte střelnou zbraň. Přechod mezi jednotlivými pohledy je naprosto plynulý a vůbec neruší. Až se tomu nechce věřit, ale skutečně je to první hra, kde je toto využití téměř dokonalé. Hra z vlastních očí je naprosto dokonalá a nestane se vám, abyste někoho nezacílili a opět se tak
potvrdilo, že na FPS je xboxový ovladač skutečně nejlepší. Hra při pohledu třetí osoby je sama o sobě hratelná a i po pohybové stránce se dá hovořit o plynulosti. V některých případech postava plave, ale není to tak viditelné jako u jiných titulů. Skok,
ručkování po provazu, běh po čtyřech, plavání, to jsou základní činnosti, které budete provádět pravidelně a bez problémů a to i tehdy, když většinu času budete používat pohled z vlastních očí. Prostě a jednoduše, ovládání je vyleděné skutečně prakticky na maximum.
Co se týče technické stránky, hra opět disponuje velkým množstvím detailů, jenž je pro Oddworld tak typické. Pravda je, že již nenavštívíme malebné a architektonicky zajímavé mystické mudokoní chrámy a stavby, ale krajina je opět fantastická. Je vidět že smysl pro pohledně zpracovanou přírodu tvůrcům nechybí. Spousta drobností a návazností, které si uvědomíte až po chvilce hraní zde opět nechybí a objevíte zde dokonce i pár těch nenápadných odkazů na původní Oddworld. Technická stránka je skutečně úchvatná a zachovává si po celou dobu hraní svůj osobitý styl, jenž je tak typický pro tuto sérii. Tak jak je skvělá grafická stránka, tak ještě úchvatnější je zvuková kulisa a je opravdu slyšet to, na co ostatní firmy ve hrách zapomínají. Nejen že každý povrch zní
při chůzi jinak, ale procházení mezi obydlím a venkovním prostorem je tak neskutečně různorodý a ve vnitřku budov prostorový,
že se tomu nedá ani věřit. K tomu všemu typické hudební vstupy jen tak kde mají zaznít a atmosféra je na světě. A samozřejmě nesmí chybět osobitý slang jednotlivých postav. A jak jinak, nesmějí chybět ani úžasné filmečky, které vás po dlouhé době nudit
rozhodně nezačnou. Škoda jen, že jich není zase až tak moc, uvítali bychom jich podstatně více.
Svět Oddworldu se nám tedy představuje z jiné a neznámé strany a i když spousta zarytých fanoušků bude reptat, měli by mu dát šanci a rozhodně si ho vyzkoušet. Stranger je sympaťák a určitě se v jeho společnosti nebudete nudit. Svět je to opět plný neokoukané krásy a stylovosti, jež se v mnoha jiných hrách nevidí. A takový byl Oddworld vždycky. Tak si to užijte.
|
| Oddworld: Stranger´s Wrath | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
