Blackstar Interactive asi pro většinu z vás není příliš známou společností. Pokud však zapátráte v paměti (nebo na internetu), zjistíte, že tato firma vydala například poměrně známou hru Zeus nebo ještě téměř žhavou novinku Europa Universalis. Firma Blackstar Interactive je poměrně skromná a své produkty se nesnaží nijak zvlášť medializovat, a této zásadě zůstává věrná i v případě nového dílka s názvem Oil Tycoon. Je pravda, že pokud někdo takhle nazve svoji novou hru, o reklamu se příliš starat nemusí. Mnoho hráčů si totiž okamžitě vybaví pecky typu Transport Tycoon, Rollercoaster Tycoon a další „tycoonovské“ kousky, které mají toto provařené označení pro obchodního magnáta ve svém jméně. Ovšem hned na úvod musím věci uvést na pravou míru, jelikož společnost Blackstar Interactive se na těchto legendárních hrách vůbec nepodílela. Z jejich dílny vzešel jen Software Tycoon, ale myslím, že většina českých hráčů tuto gamesku ani nezná. Název naftový magnát však nejspíš nebyl zvolen kvůli klamání hráčské obce (i když kdo ví), ale zejména proto, že plně vystihuje podstatu hry. Ano, po sáhodlouhém úvodu jste se konečně dočkali – Oil Tycoon je obchodnicko-budovatelská strategie, ve které jde hlavně o ropu, o peníze, o ropu, o peníze a občas také o peníze. Autoři tedy zvolili poměrně dobře vyzkoušený herní žánr, ale konkrétní téma (tedy ropný průmysl) je poměrně neprofláknuté a
hry s tímto námětem se na nás nesypou každý den.
Takže co všechno vám vlastně tato hra nabídne? V základním menu si můžete vybrat obtížnost, počet počítačových soupeřů a délku hraní (od pěti let až do nekonečna). Mile mne překvapila možnost vybrat si z tahového či realtimového módu, přesto že během hraní již nelze tuto volbu měnit. Hra umožňuje i multiplayerové řádění, i když ne přes internet, ale pouze v lokální síti, případně na jednom počítači formou střídání tahů. Předpokládejme však, že si zvolíte volbu multiplayer a vrhnete se do hraní. Před vámi se objeví celý svět, přesněji řečeno jeho mapa. Jako správný naftař si musíte zvolit oblasti svého zájmu, koupit od místní vlády licenci a provést ve vybraných lokalitách zkušební vrty. Na výběr je asi dvacet regionů, jako Aljaška, Rusko, Blízký východ, různé části Afriky a tak dále. Pokud někde objevíte ropu, není ještě zdaleka důvod k radosti. Teď totiž přijde ta pravá dřina – za hotové či na leasing nakoupit potřebné vybavení, najmout dělníky i vhodný tým inženýrů a zajistit zásobování jídlem. Poté je ještě potřeba v nejbližším městě zařídit pobočku společnosti s nepostradatelným skladem a spojit ji s těžební základnou potrubím. A pak už jenom čekáte a koukáte, jak vám černé zlato proudí z vrtu rovnou do skladu… No, vlastně ne, to byste moc nezbohatli. Musíte zajistit celou spoustu dalších věcí. Jelikož zpočátku umíte jen těžit surovou
ropu, je nutno zajistit její cestu tankery do měst, kde působí „neutrální“ rafinérská společnost. Ropu prodáte a na účet vám naskáčou penízky. Zpočátku však budete mít dost velké výdaje, snad vám do vašich prvních kroků trochu pomůže bankovní úvěr. Můžete samozřejmě těžit na více místech současně, protože s jednou vrtnou věží se asi magnátem nestanete.
Ovšem zajištěním těžby a prodeje ropy vaše starosti zdaleka nekončí. Cesta k úspěchu totiž vede krom jiného přes kvalitní výzkum. Postavíte v nějakém městě technologické centrum, naverbujete vědce a můžete se pustit do vynalézání. Technologický strom zde má kolem čtyřiceti technologií, z nichž některé vám umožní stavět nové budovy. Aha, budovy, také bych se o nich asi měl zmínit. Kromě těžební základny totiž můžete svoje stavařské choutky vybíjet i ve městech. Lze stavět stavby pro zvýšení atraktivity města (nemocnice, škola, stadión, park, prostě klasika), ale velmi důležité jsou hlavně budovy, z nichž máte přímý ekonomický užitek. Mezi ně patří například společnost pro lodní dopravu, továrna na výrobu potřebného vybavení, rafinérie, garáže cisternových vozů a distribuční budovy pro různá paliva (tím myslím například benzinovou čerpací stanici, abych zbytečně nemlžil). Pomocí těchto budov si zajistíte většinu potřebných činností vlastními silami a pokud se vám bude v podnikání dařit, vytvoříte nakonec mohutný řetězec, díky němuž budete kontrolovat celý
proces od vytěžení ropy z vrtu přes její přepravu a přeměnu v palivo až po distribuci konečným spotřebitelům. A potom, až si budete hovět na pláži, vychutnávat ty nejdražší doutníky, nechávat se obskakovat nádhernými ženami v plavkách či bez nich a rozmlouvat o počasí s Viktorem Koženým, potom si můžete skutečně říct, že jste prostě nejlepší. Ovšem cesta k takovémuto úspěchu je trnitá a činnosti, které jsem zatím zmínil, vám k tomu nejspíš stačit nebudou. Jako každý správný byznysmen můžete také obchodovat s akciemi, měli byste neustále sledovat pohyb cen ropy na světových trzích, není na škodu občas mrknout do statistik či prodat nepotřebné vrty a vybavení, no a v neposlední řadě vám v boji proti konkurentům přijde vhod i dobře placený sabotér. Navíc vám občas vaše podnikání zpříjemní či znechutí různé události, jako například bouře, která zdrží důležitou dodávku, místní zvýšení cen nebo naopak třeba vládní finanční podpora. Zkrátka být úspěšným obchodníkem není jen tak.
Tak to by snad k možnostem hry stačilo, nyní se podíváme, jak se to celé dění vlastně ovládá. Na všechny úkony vám postačí myš a všechny akce jsou dostupné z postranního panelu. Zpočátku sice možná budete mít problémy s jednotlivými položkami menu, ale kdo se
v obchodních hrách vyzná, brzy vše pochopí. A pro ostatní hráče autoři připravili nápovědu, která se objeví vždy, když poprvé provede nějakou důležitou akci. Hra je rozdělena do tří hlavních částí. Na mapě světa máte přístup k hlavním přehledům a můžete si zoomnout na nějakou těžební či rafinérskou oblast. Na mapě oblasti už se vám výběr činností rozroste například o nákup těžebních licencí, najímání tankerů, zakládání poboček a podobně. Pokud se rozhodnete nakouknout přímo do konkrétního města, nic vám v tom nebrání. Objeví se před vámi shluk domků a silnic ve stylu SimCity či Transport Tycoon a vy můžete dle libosti stavět komunikace a budovy, případně ovlivňovat činnost některých svých staveb – například vynalézání nových technologií či výrobu potřebného vybavení. Ze všech map se lze přepnout do kanceláře, kde můžete vybít své byrokratické já při studování statistik, prodávání majetku, kontrole bankovního účtu, obchodech na burze či při škemrání o úvěr. Celkově je tedy ovládání vyřešeno poměrně dobře, i když je pravda, že autoři mohli některé činnosti zautomatizovat a zpřístupnit ze všech tří map. Bylo by jistě možné nalézt i další výhrady, ale pokud si na ovládání zvyknete, neměl by s ním již být žádný větší problém.
Také si povězme něco o tom, jak se na celou hru kouká, přesněji řečeno o technickém zpracování vůbec. Řeknu vám na rovinu – nic moc. Mapa světa je sice docela dobrá, tam lze
asi těžko něco vymyslet, mapa oblasti také oko hráče neurazí, ale při přepnutí do konkrétního města už je zle. Rozlišení 640x480 sice nemusí nutně znamenat grafickou katastrofu, ale zde se autoři při vykreslení baráčků, silnic a autíček skutečně moc nevytáhli. Ještě štěstí, že výstavba města není jedinou činností, kterou se zabýváte. Zvuková stránka hry vás asi také nijak neoslní. Mluvené slovo tu není vůbec, hudba je nemastná neslaná a zvukových efektů je poskrovnu, navíc například zvuk, který se ozve při přepnutí do kanceláře, ve mně vyvolával dost nepříjemné pocity. Zpracování celkově je tedy docela slabé, ale naštěstí to u her tohoto typu není to nejdůležitější. Příště si snad autoři dají s technickou stránkou svých her větší práci.
A máme tu závěr recenze. Neplačte, brzy se dočkáte dalších pěkných článků z mého pera. Hru Oil Tycoon bych ohodnotil jako solidně promyšlenou a hratelnou obchodní strategii s podprůměrným zpracováním. Pro příznivce podobných byznysmenských taškařic je tato hra velmi dobrou volbou, navíc se jedná o hru s poměrně originálním námětem. Myslím si však, že se u ní mohou pobavit i ostatní hráči, ovšem za předpokladu, že je od počítače nevyžene slabé zpracování.
| Oil Tycoon | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
