Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okami - když umění podá ruku originalitě

  12:00aktualizováno  30. ledna 3:16
Tak svět odplácí. Studio Clover, které tuto fantastickou hru vyvinulo, Capcom uzavřel. Inu, zombie se prodávají lépe. A nebo že by platilo známé ""pro dobrotu na žebrotu""?

BonusWeb HIT Okami Asi je normální, když se s nadšením díváte na poslední, DX 10 efekty doprovázené video z chystaného PC trháku Crysis. Vše vypadá skoro tak, jako kdybyste byli na místě. Podmořská fauna a flóra, fascinující oceán i nádherný ostrov, kde si pomalu připadáte jako v nějakém dokumentu. Zkrátka nejsme na to příliš zvyklí. Pro mnoho lidí se právě chystá nádherná budoucnost. Absolutně dokonalá grafika. Rovněž Unreal Engine 3.0, který předvedl svůj fantastický výkon v Gears of War, boduje a licencuje ho, kdo může. Cení z něj na nás zuby dinosauři v novém Turokovi, poskakují v něm obří žáby v Lost Odyssey, po oznámení Square-Enixu, že ho také zakoupil, se v něm brzy budou pohybovat i postavy z nějaké nové Final Fantasy. Dalším hitem, který využije jeho možnosti, je Bioshock.

Zdá se vám, že pomalu postupujete, že plníte jen jednoduché questy a pak se to stane.

Okami Vlastně samé skvělé zprávy, ne? Asi tušíte, že je tu někde háček. Přímo hák. Nepochybně bude fajn, když se tvůrci her budou moci koncentrovat jen na design a přestanou se otravovat s tím, kde ušetřit na polygonech, kde na efektech. Budou mít k dispozici optimum. Má to ale onu klíčovou chybku. Bude ještě někdo motivován k tvorbě tak unikátního dílka, jakým je Okami? Udělá ještě někdy někdo hru, které je zcela ukradené, kolik je potřeba polygonů, nebo jaké jsou použity pixel efekty? Bude se někdo namáhat navíc s ohledem na to, že i přes evidentní úspěch Okami, byl její tvůrčí tým rozpuštěn a vypuštěn?

Vytvořit Okami nebyla legrace. Něco tak mimořádného tu v podstatě ještě nebylo. Nebo máte pocit, že před vámi někdy na obrazovce ožila stará japonská malba, doprovázená tradiční kaligrafií? Možná si někdo vzpomene na Mojib Ribbon, pokračování ztřeštěného Vib Ribbona, ale nechme protentokrát stranou všechny ty „ztřeštěnosti“ co se v životě nepodívaly ani do tokijského přístavu, natož pak někam dál. Okami je totiž snem utkaným z tahů štětce skutečného umělce, můžete mít stokrát Unreal Engine 3.0 a třeba i 5.0, ale bez tvrdé Okami dřiny je vám to houbelec platné.

Japonská mytologie má pro Evropany půvab. Je jiná, jak jen jiná může být. Obvykle se to projeví u démónů, ovšem i v pantheonu bohů to má svůj efekt. Sluneční bohyně Amaterasu má například v oblibě oblékat na sebe vlčí kůži. Jako krásná bílá vlčice sestupuje na svět, aby potlačila choutky zla udělat z Japonska nevzhlednou pustinu. Tedy, ono se to celkem úspěšně daří a je na vás, respektive na Amaterasu, aby se svět zase stal místem k žití.

Amaterasu má brouka. Ne v hlavě, ale na hlavě.

Asi teď naštvu majitele PS2, ale Okami bych si představoval spíše na Wii či na NDS, nebo alespoň tvůrci měli zakomponovat do hraní EyeToy. Amaterasu totiž jako každá správná bohyně disponuje nadpřirozenými silami. Ty pak následně realizuje prostřednictvím jejího božského štětce. A tak stisknete R1, ve světě okolo vás zmrzne čas a vy analogem začnete malovat. Mít Okami k dispozici wiimote, stylus nebo malovat rukou pomocí EyeToy, byla by to absolutní dokonalost. Takhle zkrátka autoři museli počítat s tím, že analogem z vás rozhodně nebude Leonardo da Vinci, maximálně tak Picasso z období Guerniky. Jo, ten mazal.

A tak ve světě se zastaveným časem uděláte tečku. A šup, máte kvítek. Obkroužíte pahýl mrtvého stromu a ten se bleskurychle přemění v nádhernou kvetoucí sakuru. Nebo také přejedete štětcem přes tělo útočícího monstra a šup, to se rozpůlí. Jak asi chápete, právě nebeský štětec je vedle fascinujícího vzhledu tím, co nejvíce Okami táhne do výšin originality. Rozbíjíte s ním překážky, kreslíte si s ním mosty, rozsvěcujete slunce, dokreslujete hvězdy, tvoříte vítr, ale poslouží i při mnoha malichernějších drobnostech, které právě dělají hru fantasticky komplexní. Nakonec, až budete štětcem kreslit šňůru na prádlo, pochopíte, že tady v té hře se opravdu myslelo na každou maličkost.

A co dál?

Sázka na jistotu se zatím tvůrcům her vyplácí. Ideálně vytvořit FPS, ještě lépe FPS z nějaké skutečné války, dodat propracovaný multiplayer a je vystaráno. S originalitou u producenta příliš neuspějete. Ještě štěstí, že Okami stačila tímto sítem proniknout. Půjde ale někdo v jejích šlépějích? Zatím to tak moc nevypadá, jelikož v souvislosti s Xboxem 360 či PS3 se zatím o žádné podobně "umělecké" hře konkrétně nemluví. A vzhledem k tomu, že již dříve se tvůrce Ico a SotC Fumito Ueda na adresu nastupující generace konzolí vyjádřil v tom slyslu, že udělat "next-gen" Ico si vyžádá zhruba tak pět let práce, tak to do budoucna s podobnými hrami skutečně nijak růžově nevypadá.

Okami Okami je něžná. Ačkoliv je to japonské RPG, nezavaluje vás dějem, řítícím se jako lavina balvanů. Nechává vás užít si okolního světa a pomalu vás provádí dějovou linií. Připravte se na to, že se vám nebude chtít nijak pospíchat. Svět, v němž se děj Okami odehrává, je skutečně něco, co jste nejen neviděli, ale ani neprožili. Ve které hře coby bohyně kradete mrkev a riskujete úder koštětem? Kde jinde sháníte opilci a žvanilovi Susanovi saké, abyste pak sledovali, jak se holedbá a dostává do problémů, které za něj musíte vyřešit? Nikde jinde, než právě v Okami.

Okami si s vámi pohrává. Zdá se vám, že pomalu postupujete, že plníte jen jednoduché questy a pak se to stane. Oživíte první část zlem posedlého světa. A až se to stane, z pouště a holých skal se stane nádherný trávník, pahýly stromů se odějí do krásy barev a pustinou se začnou pohybovat zvířata. A tehdy se vysmějete veškerým pokusům o absolutně dokonalou fotorealistickou grafiku. Protože to už vás bude mít Okami ve své moci. Kouzla Amaterasu, jejíž snaha vám připadala někdy až komická, totiž Okami působila celou dobu i na vás.

Amaterasu má brouka. Ne v hlavě, ale na hlavě. Něco na způsob našeho známého Brouka Pytlíka. Ukecaný Issun je kouzelnou kombinací tiskového mluvčího Amaterasu a kouzelníka. Neopouští Amaterasu a absolutně si nedělá nic z jejího božství. Pro něj, který všude byl a všechno zná, je bílá vlčice jen „pytel blech“, případně tedy „koule chlupů“, ale ani tak se na něj nemůžete zlobit. Je navíc perfektní ukázkou vyváženosti celé Okami. Ve chvíli, kdy dobojujete tvrdý souboj s některým z bossů, se vám šikne odlehčení. A Okami ví, jak vám prozářit chvíle hraní, abyste si neřekli: Sakra, už toho mám dost.

Asi si řeknete, že je to hezké popisování, ale nějak netušíte, jak funguje prosté ovládání. Amaterasu ovládáte klasicky z pohledu třetí osoby, ačkoliv máte možnost podívat se na svět i jejíma vlastníma očima. Souboje můžete řešit různými skoky a útoky, ale

Klady a zápory

Plus Unikátní svět
Plus Originální ztvárnění
Plus Nebeský štětec
Plus Důraz na emoce

Mínus Je málo takových her

samozřejmě to hlavní se odehrává při používání nebeského štětce. Popsat vám do detailu svět této hry je nemožné, stejně jako je blbost popisovat báseň. Inu, co chtěl básník říct, buď cítíme a nebo ne. Stejně tak Okami si jednoduše musíte zahrát a žasnout, že tenhle živý svět je mnohem živější, než jiné a že právě tahle živost vás bude tak přitahovat. A nebo také ne. V tom případě si tedy pusťte další videa z Crysis :o).


Okami
Výrobce/Vydavatel Capcom/Capcom
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: ano, 640kB
Verdikt: Jedna z nejoriginálnějších her, která spolu s ICO a Shadow of The Colossus dokázala, že umění a videohry spolu mohou prorůstat. Záleží jen na tvůrcích, zda se budou namáhat.
Hodnocení: 93% (info)

Autor:




Nejčtenější

Half-Life 2: Classic
Fanoušci předělávají Half-Life 2 do enginu prvního dílu

Restaurovat starší hry do moderní podoby je v dnešní době poměrně obvyklé. Skupina fanoušků se však rozhodla vydat opačným směrem a legendární Half-Life 2...  celý článek

Xbox One X
A pak že to nejde. Epic nakrátko propojil všechny platformy. Prý omylem

Definitivní důkaz, že po technologické stránce propojení hráčů na všech platformách nic nebrání, se podařil hře Fortnite. Jenže stav, kdy se mohli utkat hráči...  celý článek

Dishonored: Death of the Outsider
Dokážete zabít boha? Recenze Dishonored: Death of the Outsider

Loni vydaná hra Dishonored 2 patřila k nejpozoruhodnějším titulům minulého roku. Není tedy divu, že jsme o ní neslyšeli naposled. V Death of the Outsider na...  celý článek

Wolfenstein: The New Order
KVÍZ: Poznáte hru jen podle části obrázku?

Nejnovější kvíz je určený pro fandy stříleček. Tentokrát to ovšem bude jiné. Poznáte převážně známé kousky jen na základě vykrojených částí obrázků?  celý článek

Battleborn
Smolný Battleborn půjde do důchodu, žádný nový obsah už nebude

Zvláštní kombinace střílečky a strategie Battleborn se v těžké konkurenci nedokázala prosadit, a proto bude její další vývoj brzy ukončen. Servery hry ještě...  celý článek

Další z rubriky

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Zeleninové hranolky
Zeleninové hranolky

Hranolky nemusí být zabijákem diety.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.