Počítačové hry se dají dělit z nepřeberného množství hledisek do mnoha kategorií. Jednou z možností rozdělení je na hry očekávané, na něž se řada z nás netrpělivě těší, a pak na ty druhé, neznámé, které z ničehož nic jen tak "spadnou z nebe". O té první skupince her již člověk předem tuší, co jsou zač a jaké asi budou; naopak zcela neznámé projekty mohou často velmi příjemně překvapit, anebo naopak hráčům způsobit menší šok… opravuji: někdy i zatraceně velký šok. A to bohužel platí právě pro On Assignment.
Tahle hra mi byla podezřelá už během instalace, ovšem infarktové momenty přišly teprve po jejím spuštění. Úvodní obrazovka s názvem hry vypadala jako jeden z mých výtvorů ve windowsovském "Malování" kdysi dávno na střední škole, no a následné "intro" se skládalo z pěti malých a ještě k tomu mizerně vyrenderovaných statických obrázků doplněných o několik textových informací. Z nich jsem pochopil, že hlavním hrdinou hry je profesionální fotograf T.L. Waite pracují pro časopis Scheme. Waite se zrovna vracel ze své poslední výpravy na sopečném ostrově Fire, kde bylo jeho úkolem nafotit přemnožené dinosaury, tyranosaury, pterodony a jiné tlusté obludy, které nemají v naší době co pohledávat. Záhy po ukončení … "intra" … dostáváte od svého zaměstnavatele novou zakázku - tentokráte je vám nabízena cesta do jednoho 
malého amerického městečka, v němž byl zaregistrován stále sílící výskyt UFO. Po vás se chce, abyste na místě činu vyfotografovali vše podezřelé a snímky pak odeslali satelitem do redakce. Nabídku samozřejmě nelze odmítnout, jinak hra předčasně končí…
Opravdu nevím, jak mám dále v této recenzi pokračovat. Respektive v jakém pořadí se mám o všech těch šocích zmínit, jelikož na hráče zapůsobí drtivá většina z nich prakticky ihned po spuštění hry a jejich obrovský příval vás omráčí natolik, že jen opravdu odolný jedinec je dokáže zdárně překonat a pokračovat v hraní dále. No, snad si s tím nakonec nějak poradím… :-)
Interface a ovládání
Stručně řečeno, obojí stojí za velký kulový. Herní prostředí je tvořeno statickými renderovanými obrázky, na něž se díváte pohledem z vlastních očí… a jsou opravdu tak "nádherné", až vás zrak přechází :-). Všechny akce provádíte kurzorem myši, který mění svůj tvar po najetí na jakýkoliv interaktivní předmět. Potud je ještě vše v pořádku, na řadu ale přichází komplikovaná práce s inventářem ukrytým pod ikonkou v dolní části obrazovky a pak způsob, jímž s vámi hra komunikuje. Nejdříve se věnujme inventáři. Po jeho rozbalení musíte daný předmět označit a inventář opustit - vybraný předmět se pak zobrazí v podobě malé ikonky v levém horním 
rohu hlavní obrazovky a vy jej musíte přetáhnout na správné místo na herní lokaci, kde jej chcete použít. Toto místo ale není označeno jako interaktivní, takže se s předmětem můžete tahat všude možně po obrazovce a modlit se, abyste to správné místo nalezli. Co se zmíněné komunikace hry s hráčem týče, tak to ve mně zpočátku vzbudilo přímo zděšení, později pak už jen lehký sarkastický úsměv. Po většině provedených akcí (sebrání předmětu, vyřešení nějakého komplikovanějšího puzzlu…) vám program vypíše krátkou textovou zprávu prostřednictvím standardního šedivého windowsovského okénka, ke všemu ještě za doprovodu toho pitomého zvuku, jenž máte ve Windows nastavený. Co k tomu více dodat…
Nevyvážená obtížnost a absolutní lineárnost
On Assignment je nejlineárnější adventura, jakou jsem kdy hrál. Nemáte zde absolutně žádnou svobodu rozhodování, všechno musíte dělat v takovém pořadí, v jakém si to tvůrci hry naplánovali. Třeba i když máte na jediné obrazovce čtyři předměty k sebrání, hra vám je dovolí sebrat jen v určitém pořadí, jinak vás nepustí dál. Hraní tak přechází pouze v bezduchou otrockou práci, na níž neshledávám ani špetku zábavy. Většina úkolů a puzzlů je navíc poměrně jednoduchá - dost možná právě proto si tvůrci uvědomili, že by hru každý dokončil během pár hodin, a rozhodli se ji "obohatit" o několik hádanek, jejichž řešení sahá za hranice lidských možností. Brzy po začátku hry například musíte vybrat peníze z bankomatu a k tomu potřebujete znát blíže neurčený kód. Po dvou hodinách bloumání po ani ne jedné desítce lokací se mi nepodařilo kód nikde odhalit, a se stejným neúspěchem se potýkal i náš SMS-kář PLuto, 
kterému jsem na vlastní riziko On Assignment půjčil. PLuto však zřejmě nevzdává problémy tak brzy jako já a nakonec dokázal kód vyštrachat odněkud z programových souborů hry. Avšak na logické řešení, jak k onomu sedmimístnému číslu přijít, nepřišel ani jeden z nás.
Grafika, animace, zvuky a hudba
Technické zpracování On Assignmentu je přímo katastrofální. Renderovaná grafika je hnusná už na první pohled, je příliš jednoduchá a stereotypní. Animace se pro jistotu nekonají vůbec žádné. Zvukař byl buď flink, amatér nebo blázen, jelikož například při zavření knihy zazní zvuk podobný pádu pytle brambor z desetimetrové výšky (+/- nějaký ten centimetr). Hudba je snad to jediné, co na téhle hře není vyloženě špatné, ale i tak ji mohu označit nanejvýš za průměrnou.
Ať jsem se snažil sebevíc, tabulka s nadpisem "KLADY" pod nápisem On Assignment v mém zápisníčku je úplně prázdná, bez jediné poznámky. Naopak tabulka "ZÁPORY" je přecpána natolik, že jsem si některé nedostatky postupem času ani neměl kam zaznamenávat. Recenzi tedy uzavřu nekompromisním tvrzením, že On Assignment je jedna z nejhorších adventur, jaké jsem kdy hrál (ne-li vůbec nejhorší), a to, že se jedná o čistě komerční produkt (cena je 22 dolarů = cca 800 korun), považuji za neskutečnou drzost, protože řada freeware adventur je daleko kvalitnější než tenhle brak… třeba takový Dink Smallwood na naší stránce www.PlneHry.cz. Tvůrci si prostě uřízli pěknou ostudu a nezachrání je od ní vůbec nic, ani kdyby se rozhodli věnovat všechny své zisky na dobročinné účely.
| On Assignment | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
