Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Operation Shadow - mobilní Arnold

  12:00aktualizováno  5. listopadu 6:21
Vedení boje s použitím džípů, helikoptér a tanků, rozvíjející se umělá inteligence nepřátel i deformovatelné prostředí jsou přesně ty herní prvky, kterými by měla Operation Shadow upoutat pozornost příznivců N-Gage stříleček.

Operation Shadow Operation Shadow není žádnou akční adventurou, jak by se leckomu po spuštění hry mohlo zdát. Ve skutečnosti se jedná o ryzí 3rd person střílečku, ve které se ani na chvíli nezastavíte, abyste si dali cigárko nebo si přihnuli s všudypřítomné kámošky placatky. Nekončící akce, naplněná bezuzdným ničením všeho, co vám přijde pod ruku, je občas přerušena smysluplnými dialogy, osvětlujícími děj odvíjející se v rámci hry. Pokud čekáte na taktické hrátky ve stylu nedávno recenzované , zapomeňte.

K osvětlení příběhu odehrávajícího se v tomto virtuálním dobrodružství, prezentovaném zde vývojáři z Torus Games, lze uvést, že spočívá v aktivitách jistého elitního žoldáka jménem Jay Solano. Ten je jednoho dne vyslán, aby pomocí svého válečnického umu vyřešil neutěšenou situaci v pomyslné zemi Arawas, která byla napadena ozbrojenci z poloostrova Ixan. Další indicie směřující k finálnímu rozuzlení dějové zápletky vcelku nejsou podstatné, poněvadž následující činností hrdinného Jaye je již zmíněné ničení Operation Shadow všeho možného bez ohledu na smysl či účel. Vojáci, strážní věže i civilní budovy – prakticky vše lze ve hře zničit, přičemž téměř vždy platí, že za destrukci jakéhokoliv objektu hráč obdrží bonus v podobě výzbroje či podpůrných prostředků. Aby to vše bylo trochu zajímavější, nebude se muset spoléhat Jay pouze na klasické střelné zbraně, kterými jsou v jeho případě automat a hrst granátů. Nepochybně mu přijde vhod i silnější výbava – raketomet. Rozhodně také nepohrdne možností urychlit přesun na strategické pozice prostřednictvím džípu, motokáry, tanku či vrtulníku a když už třeba bude sedět v kokpitu helikoptéry, proč nevyužít její palebnou sílu, že? V podstatě by se dalo říci, že Jay je jakýmsi „Prezidentovým mužem“ a je nasazen všude tam, kde jsou zájmy demokracie ohroženy zpravidla teroristickými aktivitami zločineckých spolků.

Hra jako taková je postavena na sériích několika misí, které se odehrávají v různých částech světa a které hráč absolvuje v rámci Kampaně v single herním režimu, tzn. v režimu hry pro jednoho hráče. Mezi jednotlivými misemi proběhne vždy rozhovor mezi Operation Shadow hlavním aktérem – Jayem a velícím důstojníkem, v němž je stručně objasněn smysl stávající úrovně. Tyto rozhovory probíhají formou statických obrázků, příliš se netáhnou a plně korespondují s akčním projevem hry.

V rámci plnění svěřených úkolů smí Jay využívat mnohé mobilní jednotky, mezi něž se řadí terénní vozy, vrtulníky i tanky.

V rámci plnění svěřených úkolů smí Jay využívat mnohé mobilní jednotky, mezi něž se řadí terénní vozy, vrtulníky i tanky. Jak již bylo řečeno, standardní výbavu při pěší turistice představitele hlavní role tvoří automatická puška s nekonečným množstvím zásobníků, případně raketomet. Jako návdavek pro případ nouze pak nosí Jay v kapsách pár granátů. Ocitne-li se v rámci kampaně v kabině některého z dostupných vozidel, je zpravidla jeho výzbroj omezena na palubní kulomet, který má velmi omezené množství munice. I přesto se jedná o velmi účinný nástroj k nápravě nehodných teroristů. Přestože by se na první pohled mohlo zdát používání vozidel k boji jako nejlepší řešení, na pohled druhý zjistíte, že to není až tak šťastný nápad. Omezená munice kulometu a nepříliš variabilní využití samotného vozidla, které v objektivním pohledu spíše než k boji slouží Operation Shadow k přepravě na větší vzdálenosti, dávají zelenou boji v terénu, na vlastních nohou. Tento styl totiž daleko lépe poslouží k překonání početných zástupů nepřátel, kteří na vaší cestě za slávou budou čekat a rozhodně ne s rukama za zády.

Pokud opustíme hru pro jednoho hráče a navštívíme rozhraní multiplayeru, zjistíme, že v Operation Shadow je mulťáček servírován výhradně vyznavačům deathmatchů. K jejich uspokojení jsou zde k dispozici čtyři rozlehlé oblasti, v nichž se nachází spousta vozidel s plnou nádrží. Které z nich si zvolíte, je na vás. Mnohem důležitější než výběr vozu je však nutnost nalezení spřízněných živých tvorů, ochotných podstoupit přátelské souboje v rámci propojení konzolí přes bluetooth. Předem vás však musíme varovat před nepříliš uspokojivým pocitem, který na vás již po zisku několika fragů spadne. Pakliže jste si již někdy v některé z her stěžovali na malé deathmatchové mapy, v nichž se při utkání šestice kámošů nestačíte ani respawnovat, abyste vzápětí byli opětovně posláni na pomyslný onen svět z čistě prozaického důvodu – nedostatku volného místa, tady se vám Operation Shadow něco podobného rozhodně nepřihodí. Zde se totiž vyskytuje přesně opačný problém – ke hře se více než čtveřice hráčů nepřipojí a vzhledem k tomu je rozloha nabízených map nesmyslně velká. Adrenalinová pařba se tak rázem změní na zdlouhavou túru po oblasti ve snaze nalézt protihráče.

Přes honosný název, který nese, je pouhou relaxační záležitostí, pozbývající jakéhokoliv motivujícího prvku prodlužujícího její životnost.

Mrkneme-li se na technické specifikace Operation Shadow, zjistíme, že spíše než skvělou herní prvotinu připomíná narychlo slátaný projekt, který by se spíše než do současnosti hodil do doby zrodu N-Gage. Nepříliš poutavé grafické ztvárnění lokací i samotných postav, ať už jde o Jaye či NPC, připomíná rozpixelované objekty z dob počátku videoherní produkce nebo jednotky z prastaré Duny, která však – ku svému prospěchu – přetrvává v oblibě díky své skvělé hratelnosti. Ne, že by Operation Shadow nebyla hratelnou, ale je tak nějak hratelnou méně, než by se čekalo. Handicap spočívá hlavně ve skutečnosti, že na rozdíl od jiných her, postrádajících detailnější grafické zpracování, nedisponuje Operation Shadow ani epickým dějem, ani Operation Shadow kvalitním herním systémem. A přestože se jedná o střílečku, u níž se logicky očekává relativně čistá grafika pro přesnou střelbu, ani tento předpoklad zde není naplněn. Díky špatné vizuální stránce hry se špatně orientujete v terénu a v zásadě je míření na cíl odkázáno na poloautomatické zaměřování pomocí přehnaně velkého zaměřovacího kříže. Leckdy se vám také stane, že nepřátelského vojáka, stojícího na volném prostranství, uvidíte až v okamžiku, kdy na vás spustí palbu. V případě slabé pěchotní jednotky to celkem nevadí, ale v okamžiku, kdy to na vás vybalí elitní střelec, to může mít nečekané a velmi nepříznivé následky na vašem zdraví. Pak už stačí jen vytesat do kamene R. I. P. a můžete si dát repete.

Ať už preferujete taktickou akci nebo ryzí střílečky, roňte slzy – Operation Shadow, přes honosný název, který nese, je pouhou relaxační záležitostí, pozbývající jakéhokoliv motivujícího prvku prodlužujícího její životnost. Za nemalý finanční obnos představující kupní cenu této průměrnosti si raději pořiďte něco lepšího, třeba již uvedenou Ghost Recon: Jungle Storm. Volbou této lepší alternativy rozhodně neztratíte, spíše naopak.

Pár střípků o Torus Games

Australská softwarová firma Torus Games vznikla v roce 1994 a v minulosti se podílela na spoustě úspěšných projektů, mezi nimiž se skví kupříkladu remake legendárního Duke Nukema pro Game Boy Color (1999) nebo Jackie Chan Adventures: Legend of the Darkhand pro Game Boy Advance (2002). Specializace na handheldové herní tituly je u této firmy zřejmá již od počátku jejího funkčního období a dlouholetá praxe v oboru by měla dávat záruky kvality a profesionálního přístupu. Proto více než překvapí nedostaktky, jimiž disponuje recenzovaná Operation Shadow. Doufejme, že se jedná o ojedinělou záležitost a že se nijak nepříznivě nepromítne do další produkce Melbournského tvůrčího týmu.

Operation Shadow
Výrobce/Distributor Torus Games / Nokia
Platforma N-Gage
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: bluetooth, 4 hráči
Verdikt: Když smícháte dobrý nápad s poněkud horším provedením, vznikne průměrná hra. Nic víc a nic míň.
Hodnocení: 50% (info)

Autor:


Témata: Nokia, virtuální, Zisk

Nejčtenější

Revoluční rok 1998 ve hrách. Zvolte tu nejlepší

Nejlepší hry roku 1998

Rok 1998 byl pro hry mimořádně požehnaný. Kromě toho, že vznikl Bonusweb, vyšla celá řada her, které dodnes platí za...

Hry a porno generují největší příjmy z virtuální reality

Pornografická videa v VR

Největším motorem v oblasti virtuální reality jsou hry a porno videa. Vyplývá to z úniků dat Valve a analýzy...



Lepší než GTA? Ohlédnutí za prvním dílem Red Dead Redemption

Red Dead Redemption

Původní Red Dead Redemption patřilo s přehledem k nejlepším hrám minulé generace konzolí. Cenami ověnčená kovbojka...

Nejpopulárnější streamer Ninja nechce natáčet se ženami

Richard Tyler Blevins aka Ninja

Než aby se stal předmětem drbů, nebo byl nařknut z nemístného flirtování, tak se raději oblíbený streamer Ninja úplně...

Vynikající střílečka Insurgency je dočasně zdarma

Insurgency

Multiplayerová střílečka Insuregncy dostane 18. září nepřímé pokračování nazvané Sandstorm. Aby její autoři zvětšili...

Další z rubriky

RECENZE: Přídavek Canny Valley pro Fortnite potěší fanoušky příběhu

Fortnite: Canny Valley

O Fortnite se mluví hlavně ve spojitosti s módem Battle Royale, nicméně hra obsahuje také příběhovou kampaň. A ta se...

The Quiet Man by chtěl oživit žánr hraných interaktivních filmů

The Quiet Man

Vývojáři chystané hry The Quiet Man slibují filmovou akci s pohlcujícím příběhem, skvělými hereckými výkony a...

Jaké hrajete nebo jste hráli sběratelské karetní hry?

Magic: The Gathering

Propadli jste někdy fenoménu sběratelských karetních her, nebo vás tento koníček zcela minul?



Najdete na iDNES.cz