Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Opsys – numismatické šílenství

  12:00aktualizováno  10. července 10:24
Máte rádi peníze? Kdo by neměl, že ano. Máme tu pro vás recenzi na hru, která je mezi logickými adventurami - a nejen jimi - naprostým unikátem. Nejen, že v ní budete sbírat různé historické mince, ale když se vám ji podaří úspěšně dohrát jako prvním, dostanete od výrobců deset tisíc dolarů. Bez legrace.

Opsys Hra Opsys mi od počátku přišla v mnoha směrech poněkud zvláštní. Ze všeho nejdříve mě udivil její samotný původ. Tvůrčí tým [Hyper]Media totiž pochází z Kypru, bohem zapomenutého ostrova ve Středozemním moři, kterýžto je příznačný pro tvorbu počítačových her podobně jako Antarktida pro pěstování ředkviček. Dále jsem se zarazil nad skutečností, že se hra odmítá nainstalovat na disk a spouští se přímo z CD, což je věc nevídaná a v podstatě i těžko pochopitelná. No a do třetice se mé mimické svaly přeskupily do překvapení vyjadřující formace ve chvíli, kdy jsem u CD se hrou nalezl přiložený šek na deset tisíc dolarů, které mají být proplaceny prvnímu hráči, jenž tuto obtížnou puzzle adventuru úspěšně dokončí. Tato bezesporu nejsilnější motivace k dohrání hry se nás ale bohužel netýká, neboť v USA Opsys vyšel již před třemi měsíci a výhra byla dávno připsána na konto nějakého sadomasochistického šťastlivce. Sadomasochistického proto, jelikož těch deset tisíc doláčů bylo tak zhruba adekvátní odměnou za ty hodiny nudy prolínané frustrací, které musel dotyčný výherce dohrání Opsysu obětovat.

Ano, tušíte správně. Čekáte-li od této hry nějaké zázraky nebo „alespoň“ dobrou zábavu, můžete svůj pohled s klidem odvrátit opačným směrem. Najít na Opsysu nějaký vyložený klad či pevný pilíř, o nějž by se mohla kostra hratelnosti opřít, je prakticky nemožné. Za slabinu lze považovat již samotný příběh, jenž v sobě neskýtá ani dostatek Opsys motivace k tomu, aby vás k hraní nenásilně přinutil. Coby zcela anonymní člověk se z televizního zpravodajství dozvídáte o vykradení místního Muzea historie kyperského mincovnictví, z nějž neznámý pachatel odcizil celkem sto vzácných mincí. Kurátor muzea žádá veřejnost o pomoc a jste to právě vy, kdož se možná díky své dobrodružné povaze, sklonům ke spravedlnosti anebo prostě jen proto, že zrovna nemáte nic jiného na práci, rozhodne historické platidla nalézt a navrátit zpět do vyprázdněných expozic.

Nečeká vás ale žádné napínavé a nebezpečné detektivní pátrání, jak by se zpočátku mohlo zdát, nýbrž otřelé cestování časem do deseti historických období prostřednictvím vašeho unikátního stroje času. Od roku 500 před naším letopočtem až po současnost navštívíte několik nepříliš rozsáhlých prostředí (například hrobku v poušti, opuštěný amfiteátr, kostel nebo opevněné město), kde narazíte na několik desítek puzzlů, po jejichž vyřešení budete odměněni vždy určitým počtem nalezených mincí. Po získání všech mincí v daném historickém období se přenesete zpět do současnosti; zde vás kurátor muzea počastuje několika slovy chvály za dobře odvedenou práci a vy se vracíte zpět do minulosti pátrat po další várce mincí. Hmmm.

Opsys Valnou část hry v podstatě strávíte v nitru svého stroje času a minulost navštívíte pouze virtuálně přes jakýsi terminál. Většinu obrazovky zabírá zmenšený výhled na herní prostředí, pod nímž se nachází sloty pro určitý počet mincí, které máte v daném časovém období najít a sebrat. Miniaturní menu v pravém dolním rohu obrazovky vám pak umožní se kdykoliv a zcela neomezeně pohybovat mezi všemi deseti obdobími, popřípadě si zde můžete zobrazit plánek vykradeného muzea, jež obsahuje ke každé expozici vyčerpávající textové informace. Tyto nezáživné texty je nutno pozorně pročítat, jelikož v nich občas naleznete šikovně ukrytou nápovědu k řešení některých puzzlů.

No a jsou to právě puzzly, jež jsou alfou a omegou celé hry. Právě proto je Opsys asi ze všeho nejvíce podobný legendárnímu Mystu. Zapomenout můžete na komunikaci s NPC i na inventář pro sebrané předměty - nic z toho v Opsysu nenajdete, jen samé hádanky a puzzly. Ty jsou poměrně variabilní – tu musíte přeložit jisté slovo do starodávného jazyka, jindy zase natočit tři sošky bůžků do správné polohy. Jedno období dokonce sestává ze strategického dobývání ostrovní pevnosti! Problém je však v tom, že jednotlivé puzzly spolu často nijak nesouvisí a působí tedy na první pohled nelogicky. Svůj podíl má na tom i nedostatečná nápověda, což vede k nepochopení hádanek a tím pádem i nemožnosti si jejich řešení logicky vyvodit. Taktéž obtížnost je značně nevyrovnaná – některé puzzly typu „hledej Opsys a najdeš“ jsou příliš jednoduché, nezáživné a nudné, jiné naopak po vás vyžadují přímo nadlidské schopnosti a nevyčerpatelnou míru trpělivosti. Za svou mnohaletou a poměrně bohatou hráčskou minulost jsem se třeba ještě nesetkal s takovou, s prominutím, prasárnou, kdy je kvůli jednomu puzzlu nutno ve Windows nastavit vnitřní čas počítače na určitou hodinu. To je nářez, co? Samozřejmě tu ze sebe nechci dělat nějakého pařanského poloboha nebo génia (ale to již přeci dávno jsi - pozn. mondy) - tuhle ránu pod pás ze strany tvůrců jsem samozřejmě odhalil pouze s pomocí jednoho šíleného maníka z internetu. To ale není vše! Vrcholem je pak finální číselná hádanka, jejíž systém jsem ani po celých dnech úmorného zkoumání nepochopil a tento tuhý boj o nervy jsem čestně vzdal. Tentokrát nepomohl ani internet :o). Co to tedy pro hráče znamená? Frustraci. Nekonečnou frustraci střídanou s nezáživností a nudou. Abych se přiznal, sám se divím, že jsem se hrou dokázal prokousat až téměř k jejímu konci.

Opsys bohužel nijak nezaujme ani po technické stránce. Problémem je už samotný engine, který je postavený na nedokonalém a zastaralém Apple Quicktime VR, takže všechny panoramatické lokace vypadají všelijak rozplizle. Otáčet se na nich můžete navíc prakticky pouze horizontálně, vertikálně jen velmi, VELMI omezeně. Za téměř zbytečnou považuji možnost si herní prostředí přibližovat (neboli zvětšovat), protože civění na tu zoomovanou Opsys pixelovanou mazanici je, mírně řečeno, mimo můj okruh zájmu. Samotná grafika je plně renderovaná a běží pouze v nízkém rozlišení 640x480, přičemž výhled na herní prostředí zabírá sotva polovinu obrazovky. Animací je zde naprosté minimum, pokud tedy nepočítám několik digitalizovaných videosekvencí s proslovem TV hlasatelky a kurátora muzea, a podobně jsou na tom zvukové efekty, jimiž tvůrci taktéž převelice šetřili. Snad jen tajemné a jednoduché hudební motivy jako jediné vyčuhují z šedi průměru, nicméně vzhledem k tomu, že v každé z deseti kapitol zazní pouze jedna, výjimečně dvě melodie, se vám brzy oposlouchají a vaše dojmy se opět začnou pomaličku převažovat na negativní misku vah.

Opsys lze tedy považovat za nezábavný mix logické hry a adventury, pohybující se na samé spodní hranici průměrnosti. Doporučit bych ho mohl snad pouze třem minoritním skupinkám hráčů: 1) totálním lakomcům, kteří by si nechali pro každý získaný groš koleno vrtat (i když v tomto případě se možná nejedná o minoritu :o), 2) fanatickým numismatikům, jež upřednostní informační složku hry před herní, a 3) zatvrzelým fanouškům Myst-like puzzle-adventur, kterým nezáleží na příběhu a zpracování, ale pouze na řešení nesourodých a často nelogických hádanek. My ostatní raději odvraťme oči jinam, kupříkladu k u nás právě vycházejícím počeštěným Stupid Invaders nebo zbrusu nové slibné klasice Gilbert Goodmate.

Opsys
Výrobce: [Hyper]Media
Vydavatel: [Hyper]Media
Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto
Oficiální homepage: www.opsysthegame.com
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 32 MB RAM
Doporučená konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM
3D karty: ne
Multiplayer: ne
Verdikt: To by člověk neřekl, jak může být sbírání mincí nudné a místy i frustrující.
Hodnocení 45%

Autor:


Témata: virtuální

Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



Speedrunner dohrál nejtěžší hru loňského roku za 50 minut

Cuphead

Pouhých 50 minut stačilo hráči s přezdívkou TheMexicanRunner k tomu, aby pokořil neskutečně obtížnou skákačku Cuphead....

RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

KOMENTÁŘ: Lezou vám krkem hry pro každého? Nejste sami, ale máte smůlu

Far Cry 5

Při pohledu na herní průmysl vynikne jeden zajímavý rozpor. Velcí vydavatelé se snaží hráčům zprostředkovat herní...

Další z rubriky

Z velkých království trosky. Recenze Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War se tentokrát podívá na Britské souostroví roku 878 našeho letopočtu na konflikt mezi Vikingy a ostrovany....

RECENZE: Pillars of Eternity 2: Deadfire je úžasné námořní dobrodružství

Pillars of Eternity 2

Tak trochu ve smyslu „nespravuj, co funguje“ je druhý díl Pillars of Eternity spíše důstojným pokračovatelem než...

RECENZE: Far Cry 5 na Marsu baví vtipem a nudí zbraněmi

Far Cry 5: Lost on Mars

V Lost on Mars, jak se jmenuje druhý přídavek pro akci Far Cry 5 , se vydáme na rudou planetu bojovat proti arachnidům....



Najdete na iDNES.cz